Jako kdyby někdo zvedl stavidla ve vývoji biopočítačů. Valí se na nás jedna podivuhodná technologie za druhou. To, co jste čekali až někdy kolem roku 2050, přichází teď a nebere si žádné servítky. Je to vlastně v neposlední řadě kvůli umělým inteligencím. Jejich vývoj letí jako splašený a strmě narůstá jejich počet.
Kvalitní výcvik umělé inteligence spálí ohromné množství energie i počítačového času. Lidský mozek funguje při spotřebě nějakých 20 W. Vývojáři tohle chtějí co nejlépe využít. Vytvářejí brainoware, kyborgy, kteří v sobě spojují elektroniku a poctivý slizovitý wetware.
Švýcarský startup FinalSpark do toho letí po hlavě. Už nabízejí přístup k biopočítačům kyborgům, které tvoří až 4 lidské mozkové organoidy umístěné na křemíkový čip. Lidský mozek komunikuje především prostřednictvím elektrických signálů. To do jisté míry usnadňuje jeho propojení s elektronikou.
FinalSpark vytvořili zařízení Neuroplatform, které obsahuje organoidy s asi 10 tisíci živých neuronů, vypěstovaných z kmenových buněk. Jsou to kuličky o velikosti asi 0,5 milimetru, umístěné v malých inkubátorech za podmínek, které napodobují prostředí lidského těla. Dostávají vodu a živiny. Zároveň jsou chráněny před bakteriální či virovou infekcí. Pomocí drobných elektrod jsou připojené k elektronice.
Jde o dvoucestné elektrody, které posílají organoidům elektrické signály a současně měří elektrické signály odpovědi organoidů. Vznikl funkční biopočítač. Soustavu organoidů na čipu Neuroplatform je možné stimulovat predikovatelnými signály a „trestat“ chaotickými signály. FinalSpark rovněž použili novou metodu stimulace organoidů, která spočívá v „odměně“ zaplavením hormony – v tomto případě dopaminem.
Jak již dříve uvedl spoluzakladatel FinalSpark Fred Jordan, s kolegy vytvořili dopamin, jehož molekuly jsou ukryty v molekulárních klíckách. Tento dopamin je pro organoidy nejprve „neviditelný.“ Když chtějí organoidy „odměnit,“ ozáří čip světlem o určitých frekvencích. Takové světlo otevře molekulární klícky a organoidy jsou zaplaveny dopaminem.
Je to docela síla. FinalSpark provádí výcvik lidských tkání pro biopočítače. Mají organoidy vědomí? Kdo ví, co vlastně mají či nemají. Vidíme do nich asi tak jako do lidského mozku, tedy prakticky vůbec. Každopádně to ale vzbuzuje zábavné filozofické otázky. V zásadě to nevadí, dokud se nezačnou montovat do omezování či dokonce zakazování takového výzkumu.
Každopádně, vše nasvědčuje tomu, že wetware tohoto typu funguje a mohlo by být extrémně užitečné. Třeba pro vývoj umělých inteligencí. Přímo před našima očima vznikají energeticky nesmírně efektivní kyborgové pro strojové učení nebo třeba pro testy léků nebo prostě základní výzkum mnoha aspektů fungování lidského mozku.
FinalSpark šli ještě dál. Jejich čipy Neuroplatform jsou připojené k cloudu. Vědci i komerční zákazníci si mohou koupit jejich počítačový čas a pomocí softwaru založeného na Pythonu s organoidními čipy interagovat. FinalSpark hodlají držet organoidy při životě, jak dlouho to jen půjde. Čekejte velké věci.
Video: FinalSpark Neuroplatform for brain-organoid biocomputing
Literatura
Elektronická hlenka našla řešení „obchodního cestujícího“ v rozumném čase
Autor: Stanislav Mihulka (12.12.2020)
Zapomeňte na elektronické chatboty. Rýsují se organoidní inteligence
Autor: Stanislav Mihulka (01.03.2023)
DishBrain: Australská armáda financuje čip s lidským minimozkem
Autor: Stanislav Mihulka (21.07.2023)
Brainoware je hardware s připojeným živým organoidem mozku
Autor: Stanislav Mihulka (11.12.2023)
Diskuze:
Travmyš Polní,2024-05-31 09:49:29
Zajímavé.
A teď důležitá otázka. Už to umí hrát Doom?
Nebo budou YouTubeři první? https://www.youtube.com/watch?v=bEXefdbQDjw
F M,2024-05-30 13:46:34
Původně jsem to pochopil tak, že se již dá koupit nějaký výpočetní výkon. Pro případ, že to špatně chápe i někdo jiný to uvedu na pravou (snad) míru. Jde o přístup k výzkumu, kdy firma zajistí ten biohardware a výzkumník si "může hrát". Tedy nekupuje se klasický počítačový čas těch organoidů, ale možnost zkoušet ten trénink a celkem ty schopnosti a k tomu zázemí v klasické výpočetní technice (zázemí celého projektu na jednom místě). Výzkumník/vývojář potom zřejmě může vést výzkum od PC/laptopu.
https://finalspark.com/neuroplatform/
Proti využívání zvířat, kvasinek a života nic moc nemám. Pocházím z vesnice a vím že čuníku/králičkovi a tak byl život dán s tím, že jim bude nakonec zkrácen* a bez toho by se ani nenarodili. Na druhou stranu jim má hospodář povinnost zajistit slušný (finančně únosný) život**. A pokud to nedělá tak se mu chov "odvděčí" nemocí a nízkou produktivitou (tedy objemové chovy, nezahrnuje různé drezúry a podobně tam to neznám, lovené lišky vyjímám jednoznačně).
Tady trošku narážím u toho dopaminu (vytvoření feťáka a zneužívání závislosti) a tréninku celkově (i ty drezúry), respektive se neshodnu s autorem, že tento "chov" tak jak leží běží je automaticky správný a že morální otázky řešit netřeba. Tedy zákaz je jednoznačně nesmysl. Ale regulace výzkumu tak, že je třeba vést i výzkum směrem toho "komfortu" a vůbec schopnosti pociťovat nepohodlí, tedy spíš než regulace poskytnutí grantů, je na místě. A až poté, pokud vůbec bude potřeba, se bavit o nějakých podmínkách pro komerční využití. Jinak stejné podmínky které dávají smysl i jinde (snad se aplikují), tedy zamezení zbytečného "týrání" jak je to jenom praktické by asi měly být aplikovány automaticky, ale to bude hodně na těch výzkumnících.
Těžko něco napsat v tomto smyslu a nenadělat víc škody než užitku, různí nudící se aktivisté s potřebou se zviditelnit již jistě okolo krouží.
*To neznamená, že bude krátký, jeho divocí soukmenovci ho mají v průměru daleko kratší a bolestivější, hlavně ten konec (o mediánu již nemluvě vůbec).
**Potřeby různých tvorů se diametrálně odlišují od lidských, zde to bývá často deformováno různými "aktivisty". Například slepici nevadí když je namačkána v hejnu, ale naopak ji velmi stresuje otevřený jasně osvětlený prostor. O organizmech osídlujících exkrementy nemluvě. Ke každému druhu/plemenu je třeba přistupovat individuálně.
Re:
Oldřich Vašíček st.,2024-05-30 20:44:13
K Vaší závorce: "...(vytvoření feťáka a zneužívání závislosti)..." - doporučuji původní Robocop 2. :)
I význam této stimulace je součástí výzkumu. Je otázkou, jestli to bude nebo nebude mít nějaký očekávaný výsledek. Pomůže hormon "štěstí" k "vyššímu výkonu" u části mozku, který nemá dostatečné vědomí, aby ocenila ten pocit štěstí? Pokud ano, znamená to, že i tato část wetwaru má již určitou úroveň vědomí?
Re: Re:
F M,2024-05-31 13:52:17
Kde je již nějaké vědomí a kde ne to si právě netroufnu rozhodnout. Jsem si "jistý" savci a ptáky, ale dál již nevím (ale opravdu nevím, netvrdím že ne). Tady jsem za omezení (finančně únosné) trápení čehokoli i třeba těch kvasinek, ale zdůrazňuji ty ** z prvního příspěvku.
K tomu dopaminu je třeba dodat, že nefunguje jen na té úrovni odměny, ale také "promaže vedení" jako neurotransmiter, což může vést k zafixování "té správné dráhy" a myslím, že je to tak v originálu (usuzují nevím, nic jsem nenašel) i myšleno spíše tak než jako ta odměna. Tedy pozitivní/negativní vazba bez dalších konotací ztracena a obalena v překladu.
Tedy hmyzí mozek 100k neuronů, ale srovnávají se pšeničná zrnka s rybízem.
https://www.osel.cz/12773-doposud-nejvetsi-kompletne-zmapovany-mozek-patri-larve-octomilky.html
Re: Re:
Martin Novák2,2024-06-01 11:08:39
Jste sto let za opicemi. Dnes už víme že "štěstí" není "muška jenom zlatá" ale že to je chemická interakce naprosto konkrétní molekuly s naprosto konkrétním receptorem. Pocit z toho vytváří vyšší vědomí až následně a pro funkci není ten pocit vůbec podstatný. Asi tak jako pro funkci oka není podstatné jestli se vám to co vidíte líbí nebo ne.
Žádné meze bádání
Bohumír Tichánek,2024-05-30 09:50:09
Dokud žijeme v materialismu - bez poznání, čím jsme podložení, pak se snadno bádá. Nebojácně. Asi jako když kluci hrávávali fotbal, čtyři cihly - dvě branky, ale jinak žádné meze do šířky hřiště.
Co když náročnější, méně bezpečnější bude, až zkusí takto využívat buňky srdce. I tam sídlí podstatný kus člověka, ač o tom dřív básnilo jen náboženství.
Re: Žádné meze bádání
Martin Babicek,2024-05-30 12:03:57
Pozdě, buňky srdce se už dávno používají. Jsou to normální svalové buňky.
Re: Re: Žádné meze bádání
Mintaka Earthian,2024-05-30 13:41:52
Přiměřená opatrnost a pokora, s ohledem na naše malé znalosti, při posouvání vědění, jsou na místě.
Co se srdce týče, je tam toho samozřejmě mnohem víc, než jen "normální svalové buňky", což ale neznamená, že bychom se měli strašit tím, že nějakému PánBohu rozšlapeme bábovičku a bude naštvaný.
Re: Re: Re: Žádné meze bádání
D@1imi1 Hrušk@,2024-05-30 15:35:29
Má té pokory a opatrnosti s ohledem na naše malé znalosti víc ten, kdo věří jen vědecky prokázaným poznatkům a nebo ezoterik, který věří vědecky neprokázaným názorům? :-)
Re: Re: Re: Re: Žádné meze bádání
Pavel Kaňkovský,2024-05-31 15:38:45
Je vědecky prokázané, že ničemu, co není vědecky prokázaný poznatek, nelze věřit?
Re: Re: Re: Re: Re: Žádné meze bádání
D@1imi1 Hrušk@,2024-05-31 18:06:18
Věřit lze čemukoliv, pokud člověku nezáleží na tom, jak moc se to blíží skutečnosti. Vědecký způsob ověřování poznatků je přesný a přísný, přesto i vědecky ověřené poznatky se mohou ukázat mylné. Co teprve ty, které ani vědecky ověřené nebyly...
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Žádné meze bádání
Pavel Kaňkovský,2024-06-02 17:47:38
To, na co asi poněkud obskurně narážím je, že jsou v tom hned zkraje nějaké háčky ve formě předpokladů, které na první pohled vypadají celkem samozřejmě, ale až tak úplně samozřejmé být nemusí: měla by existovat nějaká realita a mé smysly, můj intelekt a má paměť by mi jí měly dovolit zkoumat, aniž by mne u toho příliš šálily. Takže se asi hned na začátku nevyhnu nějakému menšímu "skoku víry". Jak pak vůbec principiálně možné, aby někdo "věřil "jen vědecky prokázaným poznatkům"?
Navíc proti sobě stavíte "poznatky" a "názory". Ale názor je nutně subjektivní, nelze u něho posuzovat faktickou správnost.
A pak zde otázka, co vlastně myslíte slovem "věřit". Mohu něčemu věřit ve smyslu, že to zrovna pro tuto chvíli akceptuji jako pravdivé, ale nijak mi na tom nezáleží a za chvíli na to zapomenu. Nebo v opačném extrému mohu něčemu věřit ve smyslu, že to považuji za pravdu jednou provždy a jsem připraven zavraždit kohokoli, kdo by se opovážil to zpochybnit. Jak byste to hodnotil, pokud bych proti sobě postavil esoterika, který "vědecky neprokázaným názorům" věří tím prvním způsobem, a fanatika, který těm "vědecky prokázaným poznatkům" věří tím druhým způsobem?
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Žádné meze bádání
D@1imi1 Hrušk@,2024-06-02 23:38:59
IMHO to komplikujete zabíháním do filosofické roviny. Já například absolutně nevěřím ničemu, označuji se za agnostika, ale pro plodnou diskusi je nezbytné odpíchnout se od společných axiomů.
Věci, kterým věří esoterici, nelze objektivně ověřovat a pokud ano, obvykle je výsledek negativní. Proto mi příjde zvláštní, když se někdo ohání opatrností a pokorou a zároveň svým subjektivním, nepřenositelným dojmům důvěřuje víc než vědeckým poznatkům, které jsou trvale otevřené k objektivnímu, kritickému přezkoumávání.
V nejlepším spor může skončit "remízou", že každá strana staví na jiných axiomech, ale výčitky od esoteriků za nedostatek pokory a opatrnosti v přístupu k poznání jsou asi jako když zkorumpovaná církev ve středověku měla starost o hříchy druhých :-)
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Žádné meze bádání
Pavel Kaňkovský,2024-06-03 19:57:22
Já Vám tady servíruju na stříbném podnose argumenty podporující Váš agnosticismus, a Vy z toho vůbec nemáte radost. :)
Zrovna způsob uvažování a argumentace některých lidí (včetně některých zdejších "esoteriků") ve mne často vyvolává dojem, že bychom měli vzít vážně hypotézu, že někteří lidé vnímají realitu úplně odlišně, nebo případně vnímají nějakou jinou realitu (která se jen občas protíná s tou mojí).
A pokud by byla "intersubjektivita" (nebo jak tomu Popper říkal) nějak zásadně zpochybněna, tak by to s vědou bylo dost nahnuté.
Ale dejme tomu, že budeme pracovat s předpokladem, že tomu tak není (axiom bych tomu neříkal, to ve spoustě lidí, kteří nestudovali matematiku na dostatečné úrovni, vyvolává neadekvátní očekávání, ale YMMV).
Ovšem otázky etiky se pořád s tím, co lze vybádat vědecky, moc nepřekrývají. Dokážete vědecky dokázat, že je otroctví špatné? Nebo naopak správné? (Ne že by zejména u toho druhého nebyly pokusy "vědecky" dokázat, že někteří lidé jsou vlastně podlidé a že je tedy v pořádku, jsou-li zotročeni.) A tady proti těm pokusům by se dalo namítnout, že někde mohou překročit hranici, kdy se z hrátek s buňkami stane pěstování umělých otroků. A otázka, kde leží ta hranice, tedy nejspíš dosažení nějaké úrovně vědomí, je také oblast, kde věda (zatím?) dost tápe.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Žádné meze bádání
D@1imi1 Hrušk@,2024-06-04 17:55:18
Na otázku etiky mám názor dost jasný, jakkoliv se mi emočně nelíbí:
Etika je evolučně výhodný psychologický konstrukt využívající lidské emoce k řízení jedinců ve prospěch komunity. Emoce, které etika využívá, se týkájí rodinných/rodových hodnot a jsou evolučně staré miliony let, existovaly dávno před etikou. Když homo sapiens začal tvořit větší anonymní společenství, vznikla potřeba pro společenská pravidla. K jejich vynucování slouží zaprvé síla, zadruhé exploit přirozených lidských emocí, které původně sloužily jen uvnitř rodiny/rodu. Bez nadsázky to lze popsat tak, že si společnost jedince ochočí. Že jde u etiky pouze o exploit, nikoliv fundamentální princip, je vidět na tom, jak je etika závislá na kultuře.
Dobré/špatné jsou emočně podbarvené nálepky, existence objektivního dobra či zla je neprůkazná. Jsou ale věci, které jsou dobré či špatné pro jedince, pro rodinu či pro celou komunitu. Na otrokářství nic fundamentálně špatného není, ale společnost může dospět do stavu, kdy pro její fungování není otrokářství prospěšné.
Jinak velká část těch zdánlivých filosofických problémů pramení jednoduše z toho, že lidský mozek využívá rozum jen jako pomocný názor. K rozhodování o důležitých otázkách využívá zejména emoce a vrozené pudy. Emočně se člověk formuje hlavně v dětství a možnost pozdějšího přeformování je dost omezená.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Žádné meze bádání
D@1imi1 Hrušk@,2024-06-04 18:10:33
*oprava třetího odstavce: pomocný nástroj (nikoliv názor)
Re: Re: Re: Re: Re: Žádné meze bádání
Martin Novák2,2024-06-01 11:03:32
Je vědecky prokázáno že lidé dokážou věřit naprosto neuvěřitelným pitomostem :-)))
Jako třeba že srdce je sídlem emocí a mozek je dobrý jen k produkci soplu.
Re: Re: Re: Re: Žádné meze bádání
B. Tichánek,2024-06-02 22:01:42
Problémem je vládnoucí povědomí, a to, že poznatky o podložení Vesmíru bytostmi bez naší hmoty, jsou dané pouze vírou. Čím jsou podložené rezolutní odpovědi, že jde o víru?
Například materialista se diví, proč nikdo nereaguje na nabídku milionu peněz, dokáže-li něco duchovního, nehmotného. Vysvětlení je známé.
Dalo by se tu připomínat mnoho. Např. prof. Kahuda, jak jeho lidé dokázali silově ovládat Crookesův mlýnek, bezdotykově. To překvapí.
Re: Re: Re: Re: Re: Žádné meze bádání
D@1imi1 Hrušk@,2024-06-03 00:50:09
Není pravda, že nikdo nereaguje na výzvu k důkazu paranormálních schopností, jen se v kontrolovaných podmínkách zpravidla nic neprokáže.
Profesora Kahudu neznám. Píšou, že byl komunistickým ministrem školství v 50. a 60. letech. Takovou funkci jistě mohl získat jedině jako čestný a charakterní člověk. Čili rozhodně nemohlo jít o pouhý kabaretní trik s fyzikální hračkou.
Re: Re: Re: Re: Re: Žádné meze bádání
Martin Babicek,2024-06-03 10:28:10
Pokud by paranormální schopnosti byly reálné, byly by dávno realitou. Evoluce by jistě našla způsob jak tyto velice výhodné schopnosti využít k přežití.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Žádné meze bádání
Pavel Kaňkovský,2024-06-03 20:14:24
Věta "pokud by byly reálné, byly by dávno realitou", je tak trochu tautologická.
Pokud by paranormální schopnosti existovaly, ale nebyly ani v nejmenším dědičné, tak by s nimi evoluce nic nesvedla.
Re: Re: Re: Re: Re: Žádné meze bádání
Pavel Kaňkovský,2024-06-03 20:06:42
Čím máte podloženy ty údajné poznatky?
Jestli Vám vadí nabídka peněz, tak Vám nabízím, ať důkaz předvedete zcela nezištně.
Crookesův mlýnek bych dost možná dokázal také ovládat bezdotykově, stačí k tomu umět vyzařovat infračervené záření.
Re: Žádné meze bádání
Pavel Kaňkovský,2024-06-03 20:19:46
Lidé, kterým přestane fungovat srdce, se velmi rychle mění na mrtvoly, což je dost podstatná změna (to je úmyslná slovní hříčka). A proto soudím, že proti výroku, že podstatný kus člověka sídlí v srdečních buňkách, by nemusel mít výhrady ani bezvýhradný materialista. ;)
Re: Re: Žádné meze bádání
Jarda Ticháček,2024-06-04 16:54:01
No, to samé lze napsat o střevech, ledvinách, o játrech, do kterých některé kulturní okruhy umisťovaly rozum a city ani nechci psát.
Ale osobně věřím tomu, že podstata života tkví v krční a bederní páteří. Jsou dny, kdy sice nejsem zcela mrtev, ale prokazatelné jsem násobně starší, nežli je běžná doba dožití.
úchylky
Jiří Macek,2024-05-30 06:55:37
V dostatečně velkém vzorku lidské společnosti se vždy najde určité procento psychopatů, vrahů a různých dalších úchylek. Není naivní se domnívat, že u biopočítače to bude jinak? A mimochodem – asi bude dost záležet i na tom, zda se použijí buňky z mužského či ženského mozku.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
