Vesmír je mučivě obrovský. Vidíme do něj, do nesmírné dálky a zároveň víme, že se se tam s dnešními technologiemi kosmických letů nikdy nedostaneme. K nejbližším hvězdám možná, ale museli bychom vlézt do ohromných generačních lodí a v nich se na tisíce let zavřít s mnoha dalšími lidmi a všemi jejich špatnými vlastnostmi.
Také víme, že i když vyvineme mnohem rychlejší pohonné systémy, stejně není možné, aby se hmotný objekt pohyboval rychlostí světla, natož aby ji překročil. Ryze teoreticky bychom ale mohli použít zkratku. Neletět přes ohromný prostor, ale zmenšit si ho tak, že bude mnohem snadnější se přes něj dostat.
Mexický teoretický fyzik Miguel Alcubierre v roce 1994 navrhl warpový pohon, který nese jeho jméno (Alcubierre drive). Je založený na specifickém řešení Einsteinových rovnic gravitačního pole. Měl by fungovat tak, že bude zmenšovat prostor před sebou a zvětšovat ho za sebou, čímž urazí ohromnou vzdálenost za velmi krátkou dobu. Má to ale háček. Kolem Alcubierrova pohonu je nutné vytvořit bublinu s negativní hustotou energie. To by vyžadovalo exotické, doposud neobjevené částice či mechanismy, pokud ovšem existují.
Spoléhat na něco takového by bylo jako čekat na zázrak, k němuž velmi snadno nemusí nikdy dojít. Tým fyziků, který vedl Jared Fuchs z University of Alabama v Huntsville a Advanced Propulsion Laboratory at Applied Physics v New Yorku, přichází s průlomovým řešením a novým tymem warpu. Jde o warpový pohon s konstantní rychlostí (constant velocity warp drive), který, jak jeho autoři doufají, změní debatu o warpu a vysvobodí ho ze spárů science-fiction.
Fuchs a spol. vycházejí z toho, že je ještě další možnost, jak zkřivit časoprostor, která nevyžaduje exotické částice či mechanismy. Mají na mysli gravitaci. Jejich řešení vytváří warpovou bublinu, která pošle prostorem loď podsvětelnou rychlostí bez fyzikální exotiky. Zároveň je toto řešení konzistentní s parametry Alcubierrovy metriky, která vyplývá ze zmíněného Alcubierrova řešení Einsteinových rovnic gravitačního pole.
Je to samozřejmě pozoruhodný vývoj. Zároveň je na místě poněkud zchladit horké hlavy, které už letí ke hvězdám. Stále nejde o praktické řešení a k realizaci takového pohonu by bylo nutné sehnat ohromující množství energie. Mohl by to ale být první krok slibným směrem. Je propastný rozdíl mezi „pohonem, pro který musíme sehnat neobjevené částice, které zřejmě ani neexistují“ a „pohonem, pro který musíme sehnat dost energie.“
Jak říká Fuchsův kolega Christopher Helmerich z University of Alabama, jde o čerstvý nápad, i když nikoliv úplně první v tomto směru, který teď mohou pořádně rozpracovat. Budou se snažit zvyšovat možný výkon a zároveň snižovat nároky, jaký by takový pohon měl. Také se může ukázat, že je to slepá ulička. Každopádně máme o čem přemýšlet.
Video: Why can't you go faster than light?
Video: Alcubierre Drive: Warp Speed - Star Trek fantasy or plausible?
Literatura
Postavit warpový pohon bude možná snazší, než se myslelo
Autor: Stanislav Mihulka (20.09.2012)
Budeme létat skrz červí díry nebo s warpovým pohonem?
Autor: Vladimír Wagner (29.09.2017)
Jak postavit warpový pohon bez exotické fyziky?
Autor: Stanislav Mihulka (06.03.2021)
Diskuze:
F M,2024-05-23 23:47:07
Konečně jsem se dostal k tomu pokusit se alespoň něco málo vytěžit z toho druhého odkazu pod článkem. Tedy moc toho nebude, ale pár podstatných informací které jsem zde ani v článku ani v diskusi neviděl jsem vytěžil. Za případné nesrovnalosti se omlouvám, snad bude čas aby je zkušenější opravili.
https://arxiv.org/abs/2405.02709 odkaz vložil níže v diskusi "Petr Petr"
Tedy především hned v začátku abstraktu "představujeme řešení pro subluminální warp pohon s konstantní rychlostí" tedy jde o let rychlostí nižší než rychlost světla.
Jde opravdu jen o matematické cvičení, řeší se "jen" rozvržení polohy a hustoty té hmoty/energie a chování tohoto, samozřejmě bez jakékoli možnosti to zkonstruovat/udržet. Jediná pozitivní věc je v tom, že stačí normální hmota. Je počítáno s "tělem" (shell) s parametry:
Re:
F M,2024-05-24 00:02:30
Tak mi to to (asi po neznámém znaku) utrhlo.
Ty parametry R1 10m,R2 20m, M 4,49E27 kg (2,365 Jupiteru)
Jde o geodetický pohyb, pasažér je "izolován" od zrychlení.
Nejsem si tím úplně 100% jist, ale myslím si, že se zde matematicky řeší již existující warp bublina která již je v pohybu, tedy již s pasažéry uvnitř a ne fáze zrychlení/brzdění. Tedy kdo newarpoval od začátku vesmíru má smůlu a kdo již warpuje nepřestane (z větší části vtip), ale plyne mi z toho otázka na warpující temnou hmotu a reakci na běžnou hmotu?
No jak jsem psal moc toho není, zbytek je klingonština.
Čitelnost článků
Martin Jahoda,2024-05-20 09:06:38
Čím dál častěji se mi na Oslu stává, že část článku je ukrytá za reklamou. Tady u tohoto článku mi text začíná:
možná, ale museli....
Je to na úplně novém noteboku s I7 a W11 ve firefoxu i v chromu, takže prohlížečem to nebude.......
Re: Čitelnost článků
Martin Jahoda,2024-05-20 09:08:20
Tak děl to reklama od TEMU, která je příliš veliká. Teď tam skočila jiná reklama a tam vidím text celý.
Re: Re: Čitelnost článků
Martin Jahoda,2024-05-20 09:09:27
a teď jiná a už ho zase nevidím (tetrishouse)
Re: Čitelnost článků
F M,2024-05-20 16:14:22
+1 android mobil, chrom.
Dělá, alespoň mi, to ten baner hned na začátku článku. Prakticky pomáhá vyskočit vrátit se, tedy pokud naskočí jiná reklama.
Gravitační vlny
Petr Pavlata,2024-05-19 20:55:55
Použití takového zařízení by musel generovat specifické gravitační vlny.
Co by jsme potřebovali k jejich zachycení?
Pokud to někdo v okolí používá, třeba by z těchto vln mohlo jít pochopit, jak to dělá.
Re: Gravitační vlny
F M,2024-05-22 00:14:00
Babo raď, tipnul bych si, že pokud by fungoval tak by gravitační vlny generovat nemusel (ten Alcubierre drive), tedy pokud zde není pulzní složka jako u toho dvouprstencového (snad se konečně dostanu k pokusu o přečtení originálu). Pokud by generovalo, tak by se to muselo trefit amplitudou a frekvencí do našich měřidel a hodně by záleželo na směru pohybu. Gravitace (ty poruchy/prostorové reformace které se měří) se šíří rychlostí světla, takže by zřejmě vznikaly rázové vlny (tak jako u aerodynamického třesku), takže by nemuselo být nemožné něco zachytit. Jenže to by energeticky nevycházelo to vytváření poruch by potřebovalo energii, proto si myslím, že by to do okolí nijak nezasahovalo, jen by se to pohybovalo a tady je právě ten problém s tou možností existence a přesném působení na nejmenší úrovni prostoročasu. Jak mi tam plave zachování energie, tak s tím se nepočítá ani u inflace, takže asi v rámci sci-fi vic než v pohodě, v rámci vědy existuje precedens.
Další otázka jestli by jsme to v těch datech poznali.
Každopádně tohle celé neberte moc vážně, až to budu po sobě číst, budu si zase rvát vlasy hrůzou co jsem to zase poslal do světa.
Re: Re: Gravitační vlny
Martin Novák2,2024-05-23 13:37:46
Energie inflace by měla být z fázového přechodu vakua na nižší energetický stav, ne? Ostatně otázka může být kolik z toho je inflace (zvětšení) a kolik je změna samotného časoprostoru při fázovém přechodu.
Třeba v minulém vesmíru někdo nastartoval Alcubierre drive, vytvořil bublinu vakua se zápornou energií, ta spustila fázový přechod uvnitř bubliny v jejím objemu (inflace) která se od té doby šíří původním vesmírem rychlostí světla a náš vesmír se tím zvětšuje... :-)
Re: Re: Re: Gravitační vlny
F M,2024-05-24 00:26:01
Tuším se neví jestli vůbec byla, o mechanismu se jen hypoteticky přemýšlí.
Nechal bych tu odpověď panu Naxerovi, snad vám odpoví i tak (mnohem poučeněji), ale musím se omluvit, myslel jsem rozpínání vesmíru, ono to zde na funkci (zootechnika) nemá příliš vliv, ale dokazuje to jakého zmatku jsem schopný se dopustit, mám to uloženo jako dva projevy stejného mechanismu a nemohu to, pokud se na to nesoustředím, dostat z hlavy.
V rámci původního vlákna to s gravitačními vlnami moc nevypadá, tedy nakolik tuším co by to měl být geodetický pohyb, spíš než k vlně na vodě bych to zde přirovnal k deformaci látky (textilie) kdy se pod ní něco pohybuje?
Pekne, ale....
Petrox Petrox,2024-05-19 11:05:00
Jako cviceni z teoreticke fyziky je to nepochybne zajimave, ale coby typek, ktery je doslova synonymem skromnosti :) se domnivam, ze pro zacatek by naprosto dostacovalo prakticky zvladnout rychlosti kolem jednotek procent c.
To by lidstvu otevrelo realnou cestu ke kolonizaci nasi slunecni soustavy coz by dle meho skromneho nazoru lidstvu zajistilo program minimalne pro nasledujici stovky let a take zivotni napln pro dalsi desitky miliard lidi. Take by to mohlo byt resenim problemu ekologie Zeme, nedostatku surovin,.... no proste by z toho plynula sama pozitiva a socialni jistoty. :)
Re: Pekne, ale....
Martin Novák2,2024-05-19 13:13:51
Extrémně optimistické. Ovšem na to potřebujete rozvoj civilizace a spoustu energie. Zatímco současný směr Greendylyn je naopak ke stagnaci růstu (ale civilizace nemůže "stagnovat", to se rychle změní v úpadek) a energetickému kolapsu (OZE nejsou schopné pohánět civilizaci a zároveň vyrobit dost energie na vlastní náhradu).
Na západě také vyvstává otázka jak se Imámové a (v té době ve všech západních zemích už hlavní) zákon Sharia budou stavět ke kolonizaci jiných planet. Saudský astronaut měl vážný problém jak má modlitební kobereček nasměrovat k Mekkce, a to byl jen 360 km od Země.
Re: Re: Pekne, ale....
Tomáš Mikuš,2024-05-19 16:26:22
V jedné věci musím Váš názor velice podpořit a tí je nesmyslná ideologie šetření. Šetřit dává smysl, když je něčeho nedostatek. Energie je kolem nás naopak nepředstavitelné množství. Místo toho abychom se soustředili na efektivní a koncentrované zdroje vymýšlíme nesmysly v podobě OZE které ničí ekonomiku a vlastně i životní prostředí samotné.
Re: Re: Pekne, ale....
Daniel Slovák,2024-05-19 21:58:25
A prečo civilizácia v stagnácií prejde v úpadok ? Odpovedzte na to. Ja vám dám odpoveď : pretože naša civilizácia funguje na dlh budúcich generácií a na dlh na životnom prostredí a to je to čo spôsobí náš pád. Prestaňme zo životom na dlh a stagnácia neprejde v úpadok.
Re: Re: Re: Pekne, ale....
Martin Babicek,2024-05-20 08:58:54
Koukám že jste příznivcem tvrdé diktatury a centrálního plánování. Co takhle 15minutová města s překročením hranice na propustku a celoživotním přikázaným povoláním? Bydlení i prádlo sdílené a podobné špeky...
Civilizace je nestabilní konstrukt, buď se bude rozvíjet nebo upadat. Pokusit se ho udržet v jedné fázi je stejné jako pokusit se stabilizovat počasí na jedné teplotě a dešti každou noc. Můžete civilizaci stabilizovat na pár let za cenu hrubého terroru a trestů hladem a smrti, ale v lepším případě to dopadne jako ve Venezuele za vlády Madura. V horším případě jako ve filmu Soylent Green.
Socialisté už příkazovou ekonomiku x-krát vyzkoušeli a nikdy to nefungovalo. Dobrovolně to bude dodržovat jenom polovina lidí, a to pouze tehdy když druhou polovinu zlikvidujete - a musíte to průběžne opakovat :-)
Re: Re: Re: Re: Pekne, ale....
F M,2024-05-20 16:28:24
Pokud je to míněno jako přehnané na vyvažování tak ok. Jinak ono to není tak černobílé, pusťte firmy a některé jedince zcela z uzdy a bude vylidněno coby dup. Cesta je vždy někde mezi nebo někde úplně jinde.
Existovaly stabilní civilizace na +-stabilní úrovni stovky, tisíce let. Není nikde jasně dáno, že ta naše přežije déle než pár desetiletí a i ta opatrnost je součást toho že tu stále vůbec něco ještě je.
Socialisty kteří to zkoušeli nebudu rozporovat, jen je třeba doplnit, že drtivá většina těch nejtragičtějších omylů jde za konzervatizvem a pravicí, respektive tím co je v té době zastupovalo ať již církve, nebo jiné vlády "elit".
Re: Re: Re: Re: Pekne, ale....
Milan 2 Svoboda,2024-05-20 18:06:27
Vždy musíme brát v úvahu, že technologický průlom nemusí nikdy nastat. Může jednoduše existovat určitý strop, který není s ohledem na fungování vesmíru možný nebo není dosažitelný na zemi. Například se může jednat i o nedostatek energie, kdy máme příliš slabou hvězdu, malou planetu nebo planetu s příliš málo zdroji - také je varianta, že jsme již moc velkou část promrhali a jednoduše již technologický skok není možné realizovat (tedy bylo by nutné udělat něco, co natolik zatíží ekosystém, že negativa nastanou příliš rychle než bude možné sbírat plody technologického skoku, ale před pár desítkami let by ekosystém takovou zátěž z zvládnul a nedostal by se do fatálního stavu).
Také může být variantou, že je nějaký objev o náhodě (či výpočetním výkonu). Pak jeho vyzkoumání může být otázkou dostatku zdrojů a času. Udržitelnost tedy může být jediným postupem, jak dodat dostatek času, když není možné dodat dostatek zdrojů v krátkém čase. Pak nějaký ta omezení z pohledu lidstva mohou mít racionální smysl.
Nadto máme pocit, že je spousta omezení. Reálně ale omezení přibývá s rozrůstajícími se možnostmi toho, co jde dělat špatně, resp. jak škodit jiným lidem.
Re: Re: Re: Re: Re: Pekne, ale....
F M,2024-05-20 21:30:12
Jen pozor na to aby se z té udržitelnosti (s tím se váže Grendel, biozemědělství a spol) nestalo ideologické heslo, minimálně je k tomu nakročeno (plošně) a u spousty angažovaných jedinců je to již jednoznačné, zde je zase ten příspěvek od "Martin Babicek" velmi aktuální.
Re: Re: Re: Re: Re: Pekne, ale....
Martin Babicek,2024-05-21 11:29:18
Udržitelnost s 8 miliardami lidí je naprostý nesmysl. Tahle civilizace s touhle populací udržitelná není a nikdy nebude. Buď se bude rozvíjet a utíkat před tsunami kterou vyvolává nebo se zastaví, tím pádem nové zdroje nebudou a stávající zdroje brzy dojdou.
Jinak to že zdroje jsou omezené stropem ještě nejméně několik tisíc let nehrozí. Už teď jsme schopní využít zdroje sluneční soustavy - pokud se ovšem dobrovolně neodsoudíme nerůstem k úpadku. Např. EU na tom zuřivě pracuje a nové Woke náboženství (má stejný zápal jako např. rané křesťanství) úspěšně likviduje celý Západ který byl zdrojem inovací pro celé lidstvo.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Pekne, ale....
D@1imi1 Hrušk@,2024-05-21 13:56:46
Analogie mezi Woke a raným křesťanstvím (tj. obdobím, než se stalo v Římě státním náboženstvím), je prakticky nulová. Ti lidé zažívali tvrdou perzekuci a svoje přesvědčení museli skrývat. Woke spíš odpovídá době, kdy křesťanství začalo být in a najednou byl z každého oportunisty svatoušek. Kdyby Woke mělo zápal raného křesťanství, bude se šířit např. v Číně a dalších nesvobodných režimech.
Jinak kromě muslimských zemí a pár výjimek prakticky všechny země na světě začaly vymírat. I v Indii se rodí méně než 2 děti na ženu (populace jim zatím roste, ale ne díky porodnosti, nýbrž kvůli silně rostoucímu věku dožití). Čili těch 8 miliard z dlouhodobého hlediska není problém k řešení. To už spíš je problém ve složení toho obyvatelstva. Kdyby se extrapoloval současný trend, bude za sto let z celého světa válčiště muslimských klanů.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Pekne, ale....
Jirka Naxera,2024-05-22 00:13:19
Tak s temi Wokery nemusite jit az tolik do minulosti. Vsak se kouknete treba na HitlerJugend v letech 193x, nebo ostatne i na komunisty pred 1948, ta analogie je zarazejici. Jediny povoleny zpusob uvazovani a kdo nejde s nami, jde proti nam az tak, ze na nej dopadne tvrda pest delnicke tridy, Zidovi rozbijeme vylohu a zapalime obchod, nebo umelce cancellneme, zastrasovani disentu, vcetne nasili muzeme pozorovat vsude, ideologie nad logiku, vse uz tu bylo.
S tim jedinym rozdilem, ze zatimco jak fasisti, i ti komunisti aleson myslenkove uvazovali (byt velmi zrudnym zpusobem) "ve prospech vlastnich lidi", woke jsou zcela destruktivni uz od uplneho pocatku, je to kult sebemrskacstvi a destrukce.
ad 8 miliard je moc - ne, neni to moc. Tech 8 miliard je tak akorat, aby dohromady byli schopni vubec udrzet technologicky vyvoj (jeden vyrobce EUV litografickych stroju napr. jeden velky urychlovac. Jednotky vesmirnych sond. Vic ani cela planeta nezvladne) Ten problem je ve zdrojich - misto aby puda slouzila k uziveni civilizace a jako zdroj energie v soucasnosti na dalsich par tisic let jadro, tak se v zajmu zeleneho nabozenstvi vse nici.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Pekne, ale....
F M,2024-05-22 01:01:04
Zase není řešení jít bezohledně vpřed na plný plyn bez ohledu na následky. 8 miliard lidí je asi ještě řešitelných, samozřejmě ne konzervací, nebo tou plánovanou sebevraždou, ale dá se tím ještě pracovat/nějakou dobu vydržet. Na jedné straně za mě by to nějakou sebereflexi a omezení činností s vysokým dopadem na přírodu a zdroje chtělo, ale s co nejvyšší efektivitou a alespoň nějakou spravedlností. To chce nejprve poctivý rozbor a teprve potom zákazy a dotace.
Na straně druhé je nutná ta progrese. Samozřejmě rozvoj jádra to je jistota, je možné, že některé ty moderní technologie (OZE) začnou časem dávat smysl, přece jen se ten vývoj tak nějak posunuje a v okrajových případech již skutečně pomáhají. A mezitím se snad podaří zvládnou tu fúzi.
Ty zdroje sluneční soustavy jsou také ještě daleko a nejsem si příliš jist, co se vyplatí vozit zpět na Zemi.
Není dobré to, že se ochrana přírody degraduje na boj proti změně klimatu a nebere se v potaz dopad toho boje jinde (a v reálu ani na tu změnu klimatu tím bojem způsobenou).
Problém může být právě zde, desertifikace (oteplování k ní nemusí vést, ale vyčerpání půdy ano) a její ekvivalent v oceánu, potraviny, voda. I zde je potřeba ten rozbor, vyjdu z okolí, zde šlo spousta dotací do "přírody", ale většina spíš škodí než pomáhá. Rybníky na potůčcích ve kterých potom není půl roku ani kapka vody, různé nádrže, kde stála víc ta okrasná zahrádka okolo než ony samy a lokální druhy mají kvůli ní utrum (tedy, snad až dojdou dotace na údržbu a pokud to neobsadí invazní druhy). Myslivci se svým chovem zvěře jsou na celý román. Naopak nesmyslné dálnice v kopcích pro lesáky otvírající a odvodňující les. Pardon už moc odbíhám/spím.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Pekne, ale....
Jirka Naxera,2024-05-24 14:24:45
Tak ono je videt, ze jak jde nahoru zivotni uroven, tak i klesa dalsi narust obyvatel (a tak se stava i celkovy zivot cistsi, teda pokud se to nepojme soucasnym "outsourcingem kominu do 3. sveta").
Takze plne souhlas s Vasim poslednim odstavcem - nepanikarit, drzet rozvoj zivotni urovne tak, abychom si vubec mohli dovolit, a s klimatem pracovat jako s krizovym rizenim - hlavni jsou zasahy s maximalnim pomerem impakt/cena.
Re: Re: Re: Re: Pekne, ale....
Daniel Slovák,2024-05-20 19:15:43
Meviem ako ste prišli na to že som zástanca diktatúry a represii, ja som len podotkol že naša civilizácia funguje na dlh...prestať sa zadlžovať na úkor budúcich generácií neznamená nastoliť komunizmus, ale začať riešiť problémy, ktoré našu civilizáciu posúvajú krok oo kroku k útesu.
Re: Re: Re: Re: Re: Pekne, ale....
Martin Babicek,2024-05-21 11:45:17
A jakpak byste si to asi tak představoval? Rudí khmerové v Kambodži vyhnali městské obyvatelstvo na venkov okopávat pole. Myslíte že ti profesoři a doktoři šli dobrovolně? Ne, šli proto že alternativa byla promíchání mozku motykou (měli málo nábojů proto popravovali ručně).
Je spousta precedentů. Např. Fidel Castro doporučil řešit hlad na Kubě tak že každá rodina má chovat kuřata - třeba na balkóně.
Zkrátka pokud chcete lidem plošně prudce snížit životní úroveň a zabránit jim v tom aby se snažili mít se lépe - tak to bez násilí nepůjde.
Druhá možnost je plošně decimovat populaci a rozdělit zdroje mezi zbytek - to také bez násilí nepůjde.
Ale především - pro každou změnu která nevychází z přirozené lidské snahy mít se lépe potřebujete násilí a centrální plánování - a to nabízí jenom socializmus, ať už komunizmus, nacizmus, fašizmus nebo ostatní formy. EU už dávno překročila jeden z hlavních prahů k socializmu - víc než polovina HDP ze státního rozpočtu. Plánování je zatím chaotické, ale zřetelně se pomalu centralizuje - Green Deal.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Pekne, ale....
Daniel Slovák,2024-05-21 13:39:44
Červení Khméri a Fidel Castro :) vy zase o komunizme hoci som naňho vôbec nemyslel. Mal som na mysli problémy typu pľundrovanie oceánov a ich znečisťovanie za ktoré nikto nie je zodpovedný, nustále odkladanie riešenia skladovania radioaktívnych odpadov , vyvážanie odpadov z EU do Afriky, kde sa takto vytvára ekologicky dlh,ktorý im v budúcnosti zlomí väz , zatváranie očí pred despotmi zo stredného východu,ktorý preukázateľne finacujú radikálny islam....dalo by sa pokračovať donekonečna, proste problémy,ktoré s časom rastú a raz nám zlomia väz.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Pekne, ale....
D@1imi1 Hrušk@,2024-05-22 11:39:13
Pane Slováku, k tomu problému s ukládáním jaderného odpadu - jde o lživý a škodlivý mýtus:
Zaprvé - čím déle se skladuje v meziskladech, tím více klesá jeho radioaktivita a tím snazší s ním bude jakákoliv další manipulace.
Zadruhé - v množivých reaktorech lze z toho "odpadu" vytěžit ještě násobně více energie, než kolik se z něj uvolnilo v klasických reaktorech. Zakopáním do trvalého úložiště znehodnotíte cennou surovinu, která bude chybět těm dalším generacím, o kterých píšete. Je to stejné, jako když budete mít hromadu odpadního plastu - ekologičtější je ho zrecyklovat nebo využít jako palivo v cementárně než ho zakopat do země a pak muset těžit novou ropu.
Důvod, proč množivé reaktory zatím nejsou rozšířené, je jednoduchý - dnes je odpor i proti klasickým reaktorům, které už jsou vyvinuté a odzkoušené. Prototypy množivých reaktorů několik zemí postavilo, ale je malá poptávka po dalším vývoji a rozšíření v energetice.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Pekne, ale....
Daniel Slovák,2024-05-22 16:46:49
Viem že existuje na svete zopár rýchlych reaktorov, ale buďme realisti , dnes je odpor aj voči štandardným tlakovodným reaktorom, neviem si predstaviť že by dnes niekde v USA alebo EU postavili niečo ako BN800....a okrem toho, viete si predstaviť že by kapitalisti išli do výstavby rýchlych reaktorov , kedže vyhoreté palivo je problém štátu , ich cieľom je zarobiť, hory vyhoretého paliva ich vôbec nezaujímajú. To je tiež jeden z veľkých problémov našej civilizácie , kapitalizácia zisku a socializácia strát. V našej civilizácií firmy presúvajú problémy na štát a to je ďalší z nevyriešiteľných problémov ktoré nás raz dobehnú
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Pekne, ale....
D@1imi1 Hrušk@,2024-05-23 01:51:29
Není ale na dluh potomkům, když to palivo zůstane v elektrárně do konce její životnosti. Jestli budou mít rozum a využijou ho, už je jejich starost.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Pekne, ale....
Daniel Slovák,2024-05-23 07:46:33
Nie je to na dlh potomkom , keď elektrinu z jadra začala využívať generácia 50s , ale úložiská odpadu ešte žiadna zem (okrem Fínska) ani nezačala stavať ? Veď to je skoro učebnicový príklad toho, ako jedna generácia vytvára náklady tej ďalšej. A to pritom nič nebránilo v tomu, aby jednotlivé štáty budovali úložiská alebo schvalili stavebné uzávierky na vhodné lokality už v 60. rokoch.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Pekne, ale....
D@1imi1 Hrušk@,2024-05-23 08:11:47
Není to na dluh, protože to není odpad ale surovina. Zakopávat pod zem je mrhání tím palivem i prostředky na vybudování úložiště.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Pekne, ale....
Daniel Slovák,2024-05-23 09:54:51
O prepracovaní jadrového paliva počúvam celý život a zatiaľ to dopadlo tak , že Francúzi zastavili vývoj rýchlych reaktorov a Japonci a Briti ukončili prevádzku závodov na peepracovanie paliva. No a ešte je tu otázka ceny : budú JE konkurencieschopné iným zdrojom, ak prejdú na čiste recyklované palivo ? A ak nie, čo potom ?
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Pekne, ale....
F M,2024-05-23 21:20:38
Reakce je jen na to vyhořelé palivo
Rozbocník, zřejmě jste to podle toho co píšete viděl, ale dám to sem pro náhodné čtenáře: https://www.osel.cz/12233-co-rika-taxonomie-o-jaderne-energetice-recyklaci-a-ulozisti.html
https://www.osel.cz/11205-budeme-spalovat-jaderny-odpad-urychlovacem-rizenym-transmutorem.html
Ty úložiště se mi nezdají jako velký technický problém, spíše je to špatně politicky průchodné (i na lokální úrovni), pokud by to začal být akutní problém asi by to šlo rychle vyřešit.
Nedávno se tu probírala fúze, zde se také plánuje "spalování tohoto odpadu".
Také sdílím názor, že je třeba ho zatím brát jako potenciálně velmi cennou surovinu a s tím pohřbíváním nespěchat.
Ta cena JE mě také děsí, ale v Česku nemáme moc na vybranou, leda OZE dovážet i proto by se mělo v ostatních zásazích postupovat co nejopatrněji a také nezvyšovat spotřebu proudu zbytečným převodem technologií na elektřinu.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Pekne, ale....
Jirka Naxera,2024-05-24 14:12:13
ad recyklovane palivo. Ono to neni zadarmo, na stranu druhou, dlouhodobe je to velmi vynosne. Pokud Vam do toho nekdo nehodi vidle.
A ted si doplnte aktualni situaci, kdy mraky tupych zelenych aktivistu rozumu mdleho se misto pece statneho osetrovatele dostali do vedoucich mist EU. Budete za takoveto situace delat dlouhodobou investici, ktera hlavni a majoritni riziko riziko je, ze Vam to nekdo direktivne zatrhne?
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Pekne, ale....
F M,2024-05-25 12:52:27
Trochu mě děsí to, že to již tak jednoduché není. Váže se to s v praxi nezrušitelnými úředními pozicemi, nevyhoditelnými úředníky s větší reálnou mocí než mají volitelní zástupci a neskutečným lobbingem i těmi jednostrannými granty vědeckého výzkumu. Zkrátka už opravdu netvor, příšera, Moloch, Grendel.
Docela by mě zajímalo co si o tom budou myslet lidé za 50let.
Docela ta atmosféra houstne i zde na oslu, tak snad se něco změní a ta změna bude k lepšímu.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Pekne, ale....
F M,2024-05-22 12:13:40
To poukazování na jednu stranu je trochu zaujaté/neúplné, těch zvěrstev jde stejně ne li víc i za neřízeným kapitalismem, zvlášť historicky. Ale nechci to již příliš rozšiřovat, až na to omezení na jednu stranu s vámi souhlasím.
Proč ještě reaguji, s těmi kuřaty jste mi připomněl oblíbený vtip, na vesnici s vesnickými příjmy spojený se spoustou obav a úzkostí z toho Grendela který se tu již neplíží, ale již vykukuje přes kopce a z jehož řevu jde děs: Je vyhlášen záměr omezit chovy skotu u zemědělců na polovinu, no a známá (není sama) má 1 krávu
Re: Re: Re: Re: Re: Pekne, ale....
F M,2024-05-23 21:43:05
Myslím, že ta reakce na váš příspěvek je hodně přehnaná. Zhruba na té úrovni jako by jste vy tu ostatní nařknul z toho, že již zítra spálí atmosféru, oceány a zem přemění na mrtvou poušť a vůbec jim to nevadí a nemůže to dopadnout jinak.
Trochu problém, je v tom, že ono se nám to teď téměř takto přehnaně neustále předkládá, již to hraničí s ponižováním. K tomu současný směr ekonomiky (pokud nepatříte k těm movitějším a nezáleží vám na ostatních) a možná máme vysvětlení proč je ta reakce tak přehnaná/kompenzační/emotivní (trochu se i nedivím).
To nic nemění na tom, že ty vaše otázky jsou relevantní (osobně si myslím, že je v nich velký kus pravdy), a zaslouží konstruktivnější odpovědi. Tedy ony tam ty informace a názor jsou ukryty, ale mohly by být podány jinak.
Re: Re: Pekne, ale....
Marcel Brokát,2024-05-22 09:27:17
ad Martin Novák 2:
Veškerá biologie na Zemi je neustále pod tlakem nějakého omezení a světe div se jede jak dáma v nejlepších letech, a už hodně hodně hodně hoooodně dlouho. Lidstvo, život, a další prvky ekosféry nebudou nikdy stagnovat. NIKDY. Nemůžou. Má to i svůj fyzikální podklad - organické systémy jsou struktury na výměnu energie. A mají postupy, které jim umožňují se v rámci svých řídících rezerv přizpůsobit aktuálnímu prostředí ve kterém se vyskytly.
Nenechte se otrávit "15 minutami" slávy blbů - je to nepříjemné, že to zažíváme zrovna my, ale zmizí. A objeví se zase další :-) Blbé je, že blbové vždycky zaho.ní veřejný prostor, ne svůj, ale veřejný. A tak nějak se v tom kochají. Tady evoluce ještě nepochopila, že to má dělat jinak.... Nebo ví něco víc než my... :-) Ale ať si teda zapíše někam, že s fon lajnou, sorry jako, mixem červené a modré, vítačkou, hvězdama a pruhama, púťou, zeleným trikem, červeným svetrem, kukadlama, tečkou na čele a dalšíma to trochu přepískla, to si nezasloužíme...
Re: Pekne, ale....
D@1imi1 Hrušk@,2024-05-19 14:46:45
Dejme tomu, že se podaří doletět k cizí hvězdě a dejme tomu, že se tam nějakým způsobem podaří zabrzdit u nějaké terestrické planety... co potom tam? Podmínky na Zemi, které vyhovují našim tělům a fungování lidské civilizace (=složení atmosféry, zdroje potravy a surovin) jsou výsledkem mj. milionů let činnosti a vývoje pozemských organismů. Problém je, že ty organismy na Zemi se nevyvinuly tak, aby nám připravily co nejlepší podmínky. Ty organismy jsou jen výsledkem přirozeného výběru jedinců, kteří měli v místních podmínkách největší šanci na přežití. Zanést život na cizí planetu by asi šlo, ale terraformovat ji za pár století asi těžko. Navíc jakýkoliv organismus, ať přirozený nebo genetickým inženýrstvím vytvořený, bude v nových podmínkách mutovat do podoby, která maximalizuje jeho šance na přežití a nebude dlouhodobě "poslouchat" naše inženýrské záměry, které jsme s ním na nové planetě měli.
Mohli bychom, dejme tomu, naočkovat nějakou planetu mikroorganismy, za nějaké tisíce let ji zkontrolovat a pokud by se tam začala tvořit kyslíkatá atmosféra, doplnit tamní ekosystém i o nějaké vyšší organismy odolné tamějšímu, nejspíš toxickému prostředí. A kdyby tam za hodně dlouhou dobu vznikl nějaký stabilní ekosystém, vidělo by se teprve, jestli je vhodný i pro život člověka.
Re: Re: Pekne, ale....
Tomáš Mikuš,2024-05-19 16:49:37
Nedává smysl, aby člověk jako jedinec cestoval mimo sluneční soustavu. Dokážu si ale představit nejakou "nano 3D tiskárnu" která vytvoří z místního materiálu složitější a mohutnější nástoje tiskárny-roboty k sestavení jakésy technické infrastruktury schopné vytvořit komunikační kanál se zemí, sestavit plně autonomní inteligentní laboratoře schopné nejen pasivně prozkoumávat planetu ale mimo jiné vytvořit také organizmy na zakázku danou místnímy podmínkami a zajistit tak základ pro evoluci, schopnou teraformace a vytvoření ekosystému vhodného pro humanoidního tvora, adaptovaného na místní poměry a schopného časem komunikovat se zemí a absorbovat dědictví lidské civilizace na kterém by mohl začít samostatně budovat civilizaci vlastní. Tím bychom vyvázali osud dědictví lidských hodnot ze závislosti na existenci naší sluneční soustavy, což by dalo "kosmickému lidstvu" daleko větší šance potvrdit smysl vlastní existence. Na námitku zda je o co stát a zda naše hodnoty jsou hodnotami které by měli být šířeny vesmírem neexistuje žádná jednoznačná kladná odpověď kromé toho, že jsme li toho schopni uhájit naší existenci měli bychom to zkusit protože je to přirozená lidská vlastnost, která vytvořila civilizaci na naší planetě.
Re: Re: Re: Pekne, ale....
D@1imi1 Hrušk@,2024-05-19 17:57:49
Kolika procentům lidí skutečně záleží na nějakých "obecných hodnotách" a kolika záleží jenom na tom, aby se oni sami a jejich blízcí měli dobře? Aspoň pár procent? IMHO většina lidí o hodnotách mluví jen proto, že jsou zvyklí za to sklidit pozitivní odezvu nebo proto, že si potřebují racionalizovat nějaký svůj emoční postoj.
A když vezmete tu menšinu, která je ochotná obětovat vlastní a rodinné zájmy ve prospěch něčeho vyššího, kolik procent z nich se dokáže shodnout na společném praktickém cíli? Jedni slouží Alláhovi, další Ježíšovi, další životnímu prostředí, právům zvířat apod., ale shodu na cílích mezi nimi nenajdete. Obecně proto, že jejich cíle jsou odtržené od reálných potřeb a řeší jen jejich psychické potřeby. Potom se těžko hledá nějaké jednotící hledisko jako např.: "Potřebujeme dost jídla pro všechny."
Většina z nás nemá problém jíst zvířata z jatek, dokonce jsme otupělí vůči utrpení lidí v jiných částech světa. Myslíte, že by se našel dostatečný počet lidí, kteří obětují svoje pozemské zdroje k vytvoření života v jiné části vesmíru, ze které pozemšťané nikdy nebudou nic mít? :-)
Re: Re: Re: Re: Pekne, ale....
Martin Novák2,2024-05-19 19:22:20
Obětují, precedenty tu jsou. Například spousta lidí v Sovětském svazu žila v zemljankách bez elektřiny, ale do vesmíru se létalo. Lidé zdroje obětují pokud nemají na vybranou - diktátor rozhodl. Totéž bude nutné na pokračování Green Dealu který začíná snižovat dostupné zdroje v Evropě.
Re: Re: Re: Re: Re: Pekne, ale....
Vojta Ondříček,2024-05-20 16:45:04
Létalo se do Vesmíru ???
Vesmír začíná podle definice ve výšce 100km nad hladinou oceánů.
Jen kdysi, v dávné minulosti 1969 se dostalo párkrát po párku lidí na pár dní na sousední objekt, na Měsíc vzdálený 1,5 světelné sekundy.
Na lidskou návštěvu sousední planety Mars neexistuje technika. Teda abych vyhověl nadšencům astronautiky, tak jednosměrný transport několika lidí k Marsu by se povedl s rizikem odhadovaném na tří-čtvrtinový podíl (60 .. 90%). Možná by tihle lidé "astronauti", na Marsu mohli přežít pár týdnů. Na cestu domů pro ně už techniku nemáme.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Pekne, ale....
Martin Novák2,2024-05-21 21:08:35
Taky vesmír. I lety bez lidí jsou lety, třeba mise Veněra. Pořád lepší než Američtí astronauti - k létání ke hvězdám máme ještě opravdu daleko, pro lidi pravděpodobně nekonečně daleko. "Lidé" tak maximálně ve formě nějaké softwarové kopie.
Re: Re: Re: Re: Pekne, ale....
F M,2024-05-19 22:03:45
Těch zvířat bych se zastal, ony žijí rády svůj nadstandardně dlouhý a zdravý život i jejich potomci si ho určitě užijí. Pokud se vegetariánství (nebo syntetika) rozšíří stáda se vybijí a zvířata již nebudou.
Re: Re: Re: Re: Re: Pekne, ale....
D@1imi1 Hrušk@,2024-05-20 13:04:25
F M: Proto jsem psal specificky jen o těch jatkách. Samotné velkochovy nemusí být nutně problém. A taková doma chovaná slepice ani nestihne pochopit, že jí někdo usekl hlavu. Ale většina lidí nemá potřebu to řešit vůbec, takže je stěží bude zajímat péče o život v jiné části vesmíru.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Pekne, ale....
F M,2024-05-20 21:39:27
Psal jsem to, protože lidé si již dnes prakticky neuvědomují jak krutý je život k volným zvířatům v přírodě a mylně usuzují, že je život ve velkochovech nějak výrazně špatný, ale nespojené zvíře = neproduktivní zvíře. Samozřejmě existují výjimky stejně jako v jiných profesích. Ono to přechází/váže do nekritického obdivu všeho přírodního, se selektivní slepotou.
Re: Re: Re: Pekne, ale....
Martin Novák2,2024-05-19 19:30:41
Jak by taková terraformace mohla vypadat popisuje scifi The War Against the Chtorr. Nic moc pro místní...
Re: Re: Re: Re: Pekne, ale....
Jirka Naxera,2024-05-19 19:46:28
David Gerrold, uzasna serie k zamysleni. Nic pro slabe zaludky. Jinak receno, vrele doporucuji. Strejcek Ira je vybornej.
Re: Re: Re: Re: Re: Pekne, ale....
F M,2024-05-19 22:05:09
+1 jedna z nejlepších a nejpropracovanějších invazí.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Pekne, ale....
Martin Babicek,2024-05-20 08:33:03
Jo jo, kam se hrabou přerostlí šmoulové :-)
Re: Re: Re: Re: Pekne, ale....
Vojta Ondříček,2024-05-20 16:52:35
Terra-formace je jako pohádka o zlaté rybce a také tak zůstane.
My, lidé nejsme ani schopni zachovat životní prostředí na Zemi. A o nezvladatelné populační explozi raděj pomlčet. Lidstvo nemá ani možnost zabránit šílencům ve zničení životního prostředí planety Země, viz permanentní hrozby z rusácka jaderným útokem.
Re: Re: Re: Re: Pekne, ale....
Jan Pospisil,2024-05-23 11:10:37
diky za inspiraci
cetl jsem to hodne let zpatky
takze znovu ;-)
Re: Re: Pekne, ale....
Petrox Petrox,2024-05-22 13:38:25
Ja ale zminoval lety po nasi slunecni soustave, ne mezihvezdne lety.
Mezihvezdne lety, to je pochopitelne uplne jina zalezitost na kterou jednotky procent c nestaci ani nahodou.
Re: Re: Re: Pekne, ale....
D@1imi1 Hrušk@,2024-05-22 15:37:30
Máte pravdu, přehoupl jsem to k cizím hvězdám. Jenže ono v naší soustavě není co kolonizovat. Na Venuši je peklo, Mars neudrží atmosféru a zbytek planet a měsíců je zcela mimo obyvatelnou zónu. Lze uvažovat o nesoběstačné věděcké základně, ale v masivnějším měřítku by kolonizace hlavně vysávala pozemské zdroje.
A hlavní problém při cestování po Sluneční soustavě není rychlost. Těch půl roku, které trvá cesta k Marsu, lze přečkat. Hlavní problém je malý specifický impuls klasických raket, kvůli kterému potřebujete obrovitánskou raketu na urychlení malého množství nákladu.
Pokud by lidstvo disponovalo energetickým zdrojem, který zvládne urychlit loď na procenta rychlosti světla, bude pro něj hromada důležitějších využití tady na Zemi. Hmota letící takovou rychlostí má orientačně takovou energii jako srovnatelné množství jaderného paliva.
Re: Re: Re: Re: Pekne, ale....
Petrox Petrox,2024-05-23 07:58:39
Tak, museli bychom zit pod povrchem v umele vytvorenem prostredi a nejspis by to vyzadovalo take i nejake upravy lidskeho genomu, takze clovek zijici napr. v nizsi gravitaci na Marsu by nejspis musel byt geneticky odlisny od cloveka zijiciho na Zemi.
Take vesmirne lode by musely mit k dispozici nejaky podstatne efektivnejsi zdroj energie nez je uvolnovani energie jadernym rozkladem.
Je jasne, ze zrealizovat zivot a cestovani v ramci nasi slunecni soustavy by vyzadovalo mnozstvi technologii, ktere zatim nezname. Stale je to ale realistictejsi zalezitost, nez sneni nad Warpem. :)
Re: Re: Re: Re: Re: Pekne, ale....
D@1imi1 Hrušk@,2024-05-23 08:14:40
A to má být ta náplň pro desítky miliard lidí? Děkuji, nechci ;)
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Pekne, ale....
Petrox Petrox,2024-05-23 15:58:17
Tezili by suroviny a vodu z asteroidu, postupne by pomahali planety pretvaret v zivotaschopnou lokalitu.
Aspon by meli nejakou zivotni napln a nejaky smysl sveho zivota, coz ted v mnoha pripadech nemaji. Ted mnoho lidi jen zivori aniz by jejich zivot mel nejaky smysl. Narodi se, nejak zivori, zemrou a nic po nich nezustane. Z takoveho zpusobu zivota toho radost jejich okoli ani oni sami.
Postupne zalidnovani slunecni soustavy by smysl jejich zivotum dat mohlo. :)
Ja vim, prilis koukam na sci-fi. :D
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Pekne, ale....
D@1imi1 Hrušk@,2024-05-23 17:09:44
Odhaduji více než 90% lidí na takovou sofistikovanou průkopnickou činnost nemá povahu a inteligenci, takže byste je stejně neuplatnil. Zanedlouho ani nebudete vědět, co s těmi miliony skladníků, řidičů a dělníků u pásu, až je nahradí roboti.
A 100% lidí nemá na kolonizaci vesmíru optimalizované tělo, takže případné uplatnění naleznou zase ti roboti.
Sci-fi ano, akorát jiný žánr :-)
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Pekne, ale....
F M,2024-05-24 12:23:21
Ono se to nějak vyvrbí, GMOsapiens/AI/nano-bio technologie netušíme co tu bude za cca 20+ let natož za 100. Člověk se dlouho v podstatě nijak moc nezměnil, ale teď tu již opravdu může být, za víc desítek let, opravdu jiné "lidstvo" třeba i zcela bez homo sapiens sapiens.
Re: Re: Re: Re: Pekne, ale....
Jan Pospisil,2024-05-23 11:12:24
mrknete na nuklearni pohon, na kterem delaji NASA+DARPA
na Mars NE za 6mesicu .. ale za 6 tydnu .. udajne ;-)
Re: Re: Re: Re: Re: Pekne, ale....
Vít Výmola,2024-05-23 11:39:47
No, kéž by. Takových projektů jsme od NASA (a přidružených subjektů) už viděli dost. Jenom namátkou nukleární NERVA už na konci 60. let nebo VASIMR posledních dvacet nebo kolik let. Společné mají jedno: Nedostatek zájmu, nedostatek financí a nedostatek odvahy manažerů je skutečně aplikovat.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Pekne, ale....
Jan Pospisil,2024-05-23 11:46:31
ve spolupraci s DoE do toho uz nalili 300 mio USD
takze toto vypada uz nadejne
Re: Re: Re: Re: Re: Pekne, ale....
Jan Pospisil,2024-05-23 11:50:45
a mimo DARPy, Department of Energy je tam take Lockheed Martin
reaktor ma delat BWX Technologies
firmy asi čichají prilezitost i v jinych oblastech pouziti
Re: Pekne, ale....
Jarda Ticháček,2024-05-22 19:55:57
V případě sluneční soustavy, snad s výjimkou vnějších planet a měsíců Jupitera je rychlost v podstatě k ničemu. Let na Mars nevyžaduje rychlost ale načasování. Vy ten Mars potřebujete trefit tak, abyste nepotřeboval další spoustu energie k tomu, abyste u něho přibrzdil. Takže v podstatě je a vždy bude mnohem levnější, a možná i rychlejší, tam letět pomalu a na tu planetu si takříkajíc počkat.
Samozřejmě jde to i rychleji, dohnat jí a přibrzdit, ale se zkušenostem že záchrany a pádlování na divoké vodě bych řekl, že by to dělal jen vůl.
To není jízda po rovné dálnici od někud někam, ale hod míčkem z kolotoče na řetízák se stejnou osou otáčení. Nejrychleji a nejefektivněji to jde tou pomalost cestou.
Re: Re: Pekne, ale....
Petrox Petrox,2024-05-23 07:39:29
No, ja se domnivam, ze schopnost vyvinout rychlost je v tomhle pripade setsakra dulezita.
Je rozdil mezi tim letet na Mars mnoho mesicu a nebo par tydnu a take je rozdil mezi tim byt nucen lety presne casovat na okamziky, kdy maji planety vhodnou pozici a nebo mit moznost letet kdykoliv potrebuji a behem dvou-tri tydnu byt ze Zeme na Marsu.
Ze by to predpokladalo radu dosud neznamych technologii, to je jiste. Stale je to ale mnohem realistictejsi nez sneni nad Warpem.
Re: Re: Pekne, ale....
Jan Pospisil,2024-05-23 11:08:42
urcite je rozdil, zda s Elonem poletite k Marsu jeho Starship mesice
a nebo 6 tydnu raketou s nuklearnim pohonem, na kterem uz maka NASA+DARPA ;-)
Re: Re: Pekne, ale....
Jan Pospisil,2024-05-23 11:33:36
abych nepindal bez odkazu
https://www.nasa.gov/news-release/nasa-darpa-will-test-nuclear-engine-for-future-mars-missions/
https://www.nasa.gov/tdm/space-nuclear-propulsion/
prvni test ve vesmiru v r. 2027
takze urcite blize nez jakykoliv Warp :-)
Re: Re: Re: Pekne, ale....
D@1imi1 Hrušk@,2024-05-23 13:05:35
Zajímavé, jsem zvědavý, co z toho bude. Každopádně s tou raketou od Elona poletíte tak jako tak. Než dosáhne raketa únikové rychlosti Země, nebude nikdo soudný jaderný pohon spouštět. Navíc předpokládám, že v porovnání s chemickými motory budou mít podstatně nižší tah, takže by nestačily na odlepení se od země.
V tom odkazu nezmiňují téměř žádné technické informace a ty, které tam jsou, nechávají více otázek než odpovědí. Píšou o 3x větší účinnosti. Účinnosti čeho? Dosáhnou 3x většího specifického impulsu? Nebo při stejné rychlosti cesty a počáteční hmotnosti rakety dopraví 3x víc nákladu? To je podstatný rozdíl.
Ví někdo, jakou teplotu by musel mít před výstupem z trysky molekulární vodík, aby byl specifický impuls 450 N.s/kg (tj. shodný s kyslíko-vodíkovým motorem)? Kvůli představě, jak moc materiálově náročné by bylo takový reaktor vyvinout.
P.S. Naprosto bezkonkurenční specifický impuls a přitom primitivní konstrukci má tenká plocha pokrytá tenkou vrstvou alfazářiče. Na lety k Marsu asi moc nízký tah, ale do vzdálenějšího vesmíru ideální. Měl jsem dojem, že tu o tom byla nedávno na Oslovi zmínka, ale nemohu to najít.
Re: Re: Re: Re: Pekne, ale....
Jirka Naxera,2024-05-24 14:01:00
Tak s tim vzdalenym letem, (pokud ponechame stranou veci jako stineni lodi pred prachem, ktere jsou vicemene dnes nepredstavitelne) tak abyste se za dobu lidskeho zivota nekam rozumne dostal, tak potrebujete, aby zrychleni bylo radove stejne jako na zemi (vic by bylo lepsi, ale asi by to clovek neustal, mensi Vas nestaci urychlit na relativisticke rychlosti nez zestarnete...)
Takze naopak to bude chtit o hodne vetsi silu.
Re: Re: Re: Re: Re: Pekne, ale....
D@1imi1 Hrušk@,2024-05-24 14:54:01
Vzdálenějšími lety jsem myslel cokkoliv za Jupiter, kde už se rozhodně nedají použít ionťáky poháněné soláry. Takže by to byla jednodušší a účinnější alternativa ionťákům poháněným štěpným reaktorem. A spíš na pohon sond než na dopravu lidských posádek. Neměl jsem na mysli scifi, ale dopravu využitelnou v dohledné budoucnosti.
Jen je nechte
Ludvík Urban,2024-05-19 10:15:15
počítat!
Už jen za 39 let má vyletět Zefram Cochrane na Fénixu.
Tak aby se to stihlo...
Re: Jen je nechte
Vít Výmola,2024-05-20 12:57:25
A stane se tak ve světě po třetí světové válce. Na ní se už taky pracuje, takže všechno jde podle plánu. :)
Re: Re: Jen je nechte
Martin Novák2,2024-05-21 21:02:18
Hm, myslíte že AI bude využívat lidské piloty k testování? Jako Rusové kdysi vystřelili psa a Amíci tuším šimpanze?
Alcubierre drive
Martin Novák2,2024-05-19 09:10:27
Pokud by Alcubierreho pohon fungoval neznamenalo by to náhodou že vakuum není stabilní v nejnižším energetickém stavu? A nehrozilo by to pak spuštěním fázového přechodu vakua a tím i nového velkého třesku?
Re: Alcubierre drive
Hokus Pokus,2024-05-19 10:54:35
Ale to přece platí, že vakuum samo o sobě není stabilní v nejnižším energetickém stavu Vakuum, přestože je definováno jako absolutní prázdno, není úplně prázdné. Podle Heisenbergova principu neurčitosti máme v malém objemu vakua určitou nejistotu o množství obsažené energie. Tato energie je spojena s fluktuacemi virtuálních částic, které vznikají a zanikají.
Re: Re: Alcubierre drive
Jirka Naxera,2024-05-19 19:51:09
To, o cem tu pisete je primym dusledkem toho, ze operator poctu castic a operator energie nekomutuji. Receno lidsky, stav bez castic neni nejnizsi energeticky stav.
Co to ma spolecneho se stabilitou vakua? Ta je jen o tom, ze pokud existuje nejaky nizsi energeticky stav, tak je nenulova amplituda, ze nastane -> nestabilni vakum.
Re: Re: Alcubierre drive
Vojta Ondříček,2024-05-20 17:01:17
Souhlas, ten výraz "vakuum" platí jen pro absenci atomů (třeba O2 a N2) v prostoru. Podstata Časo-prostoru není ještě rozklíčovaná. Lidstvo si musí počkat na dalšího génia, který najde cestu k řešení.
Prozatím se musíme spokojit s výkladem o zakřivení, nebo spíš o zahuštění Časo-prostoru.
opravdu nemožné
Petr Petr,2024-05-19 06:24:27
Podle příkladu z
https://arxiv.org/abs/2405.02709
jde o to soustředit hmotnost více než dvou Jupiterů do bubliny velikosti 20 m. Hustoty jako v neutronových hvězdách. Jak se realizace blíží rychlosti světla, tak se blíží ke gravitačnímu zhroucení. Prostě jen další teoretická pohádka.
Re: opravdu nemožné
Martin Novák2,2024-05-19 08:55:53
Proč tak složitě? Proč jenom nepočkat až energie (a tím i hmotnost) dosáhne zrychlováním potřebné hustoty? Při relativistických rychlostech se hmotnost zvyšuje.
"The measurable inertia and the warping of spacetime by a body in a given frame of reference is determined by its relativistic mass, not merely its invariant mass."
Ovšem začínat s lodí o hmotnosti přes 2 jupitery z hmoty a antihmoty a skončit v téhle fázi s 20 metry bez možnosti brzdit... nic moc.
Bez zásobování přes červí díru to fungovat nebude. Nebo aspoň přímý rozklad hmoty na energii bez antihmoty.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
