Dysonova sféra podle umělé inteligence. Kredit: Fraser Cain (with Midjourney) / Universe Today.

Pokud v Mléčné dráze existují technologicky vyspělé civilizace a nepoužívají sofistikované maskování, aby se ukryly před všetečnými zraky z vesmíru, mohli bychom je časem nalézt, i když je samozřejmě vždy na místě zdravá skepse. Nejde přitom ani tak o rádiové vysílání, po němž tradičně pátrá SETI, ale spíše o masivní nebo spíše vyloženě obrovské struktury, které by pokročilá civilizace mohla vybudovat.

Matías Suazo. Kredit: Uppsala universitet.

Takovými strukturami jsou i Dysonovy sféry, gigantické struktury, které si představujeme kolem hvězd. Technologicky vyspělá civilizace, odpovídající „hvězdné“ civilizaci typu II Kardašovovy škály, by měla být schopna obklopit svou hvězdu strukturou, která jim umožní těžit podstatnou část energie uvolňované touto hvězdou.

Matías Suazo ze švédské Uppsala universitet a jeho tým v rámci projektu Hephaistos pátrali po technosignaturách, tedy stopách přítomnosti vyspělých technologií, které by bylo možné spojit s Dysonovými sférami. Zaměřili se na případné nekompletní Dysonovy sféry, u nichž lze předpokládat, že by vyzařovaly značné množství infračerveného záření.

Logo. Kredit: Uppsala universitet.

Badatelé analyzovali optická a infračervená pozorování ze souborů dat Gaia DR3, 2MASS, a WISE. Na počátku vyšli z přibližně 5 milionů zdrojů záření, které se nalézají do vzdálenosti asi 980 světelných let (300 parseků). Předpokládali, že nekompletní Dysonovy sféry budou vyzařovat infračervené záření středních vlnových délek. Problém je v tom, že podobně mohou zářit i zcela přírodní objekty, například prachové prstence nebo mračna prachu kolem hvězd. Falešně pozitivní signál mohou vytvořit i galaxie, které září v infračervené oblasti z mnohem větší dálky.

Když Suazo a spol. zhodnotili studované zdroje záření v několika krocích, v nichž zohledňovali různé faktory, dospěli k 368 zajímavým kandidátům, které poté zkoumali detailně. Nakonec jim zbylo sedm objektů, které označili za slibné. Jsou to výrazné zdroje infračerveného záření středních vlnových délek, u nichž badatelé vyloučili jednoznačně přírodní původ či další zdroje, které by kontaminovaly pozorovaný signál. Jejich vlastnosti jsou kompatibilní s modely Dysonových sfér.

Vědci zdůrazňují, že to jsou stále jen kandidáti na Dysonovy sféry, nikoliv objevené objekty pokročilých civilizací. V tuto chvíli pro ně není po ruce jednoznačné „přírodní“ vysvětlení. V budoucnu se nejspíš potvrdí, že jde o něco zcela netechnologického. Ale je to příjemně vzrušující.

Ve hře je například možnost, že jde o disky s ohřátým materiálem. Háček je v tom, že dotyčné objekty, jak se zdá, mají jako hvězdy červené trpaslíky spektrální třídy M. A u červených trpaslíků jsou takové prstence velice vzácné. Nebo to mohou být velmi zvláštní mladé hvězdy, jejichž záření není proměnlivé. Ale žádné takové potvrzené hvězdy jsme zatím nenašli. Budoucí výzkum sedmi kandidátů a dalších podobných objektů určitě napoví víc.

Video: Matías Suazo - Searching for Dyson Spheres with Gaia and WISE (TechnoClimes 2020)

Literatura

Universe Today 9. 5. 2024.

Monthly Notices of the Royal Academy of Sciences online 6. 5. 2024.