Baterie BaroMar na mořském dně nabídnou nejlevnější skladování energie  
Izraelská společnost BaroMar navrhuje uskladňovat energii pro rozvodné sítě v bateriích se stlačeným vzduchem. Díky ponoření do několikasetmetrové hloubky mohou být jednoduché a tím pádem velmi levné. Vhodných lokalit u pobřeží je prý spousta. Brzy by měli spustit pilotní projekt na Kypru.
Baterie BaroMar. Kredit: BaroMar.
Baterie BaroMar. Kredit: BaroMar.

Nahradit fosilní paliva není snadné. Dokud neobjevíme obnovitelné zdroje, které nebudou ve vleku nevyzpytatelných přírodních živlů, budeme muset masivně využívat zařízení pro uložení energie, čili různé baterie, které umožní tlumit výkyvy v rozvodných sítích, které tam dělá rozmarné počasí.

 

Baterie jsou nutné i pro dlouhodobější skladování energie, které zase utlumí vliv ročních období. Právě tuto oblast vnímá jako slibnou izraelská společnost BaroMar, která sází na technologii uskladnění energie pomocí stlačeného vzduchu (CAES, compressed air energy storage).

 

Tato technologie využívá nadbytečnou energii v síti k pohonu kompresorů, které pumpují vzduch do velkých zásobníků, v nichž je vzduch uskladněn pod velkým tlakem. Když je nutné uloženou energii zase poslat do oběhu, zařízení vypouští vzduch skrz turbínu, která vytěží energii a pošle ji dál.

 

Nádrže na stlačený vzduch. Kredit: BaroMar.
Nádrže na stlačený vzduch. Kredit: BaroMar.

Tento způsob ukládání energie je už sám o sobě považován za slušně efektivní. BaroMar má ale i tak ambice porazit soudobé systémy tohoto typu díky využití nenáročného technického řešení. Plánují postavit baterie u pobřeží, v místech, kde bude přístup k větší hloubce. Jejich zařízení totiž namísto velkých vysokotlakých nádrží důmyslně využívá tlak vodního sloupce.

Logo. Kredit: BaroMar.
Logo. Kredit: BaroMar.

 

Jde o obyčejné, laciné, technologicky prostinké a navzájem propojené nádrže z oceli a betonu, zatížené klecemi plnými kamenů, které budou umístěné v hloubce zhruba 200 až 700 metrů pod mořskou hladinou. Kompresory umístněné na souši budou nádrže plnit vzduchem a natlakují ho na cca 20 až 70 atmosfér, podle hloubky, v jaké se nádrž nachází. Vtip je v tom, že když tlak v nádrži odpovídá tlaku okolní vody, nepotřebujete drahé a komplikované nádrže.

BaroMar si spočítali, že když budou provozovat takové zařízení s parametry 100MW/1GWh 350 dní v roce po dobu 20 let, dostanou se na cenu za uskladnění energie (LCoS, Levelized Cost of Storage) 100 dolarů za 1 MWh, kterou by porazili dnešní konkurenci. Má to samozřejmě jisté předpoklady, jako například intenzivní průzkum lokality pro takové zařízení, aby tam mohlo nerušeně pracovat 20 let a podobně.

 

BaroMar jsou přesvědčeni, že bude možné nalézt spoustu vhodných míst. Zatím to vypadá slibně. Uvidíme, jak si povede jejich pilotní 4MWh projekt, který hodlají v dohledné době spustit na Kypru. Očekávají u něj účinnost uskladnění energie (round-trip efficiency) kolem 70 procent.

 

Video: BaroMar - Sustainable and cost effective underwater Compressed Air Energy Storage

 

Literatura

New Atlas 6. 5. 2024.

Datum: 09.05.2024
Tisk článku



Diskuze:


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz