BionicBee. Kredit: Festo.

V posledních letech jsme byli svědky řady biologií inspirovaných létajících robotů vytvořených v rámci mezinárodní výzkumné asociace Bionic Learning Network, podporované německým koncernem Festo. Robotická včela BionicBee představuje průlom. Je nejenom nejmenším z těchto robotů, ale také je prvním, který zvládne autonomní pohyby v hejnu nebo v případě včel v roji.

Morfologie robotické včely. Kredit: Festo.

Přestože je BionicBee nejmenším robotem společnosti Festo, co je schopný letu, v terénu by dost těžké ho přehlédnout. Měří 22 centimetrů na délku a má křídla o rozpětí 24 centimetrů. Váha včelího robota je asi 34 gramů. Těmito parametry značně převyšuje největší známou včelu světa, podivuhodnou Megachile pluto ze souostroví Moluky.

Hejnové chování řídí centrální počítač. Kredit: Festo.

Robotická včela byla vyvinuta s pomocí generativního designu. Inteligence dostala zadání, aby vymyslela co nejlepší lehkou konstrukci s co nejnižším množstvím materiálu, při dosažení co nejvyšší stability. Výsledkem je BionicBee.

Energii pro pohon zajišťuje baterie. Křídla robovčely se pohybují s frekvencí 15 až 20 hertzů, v rozsahu přes 180 stupňů.

Křídla mají nastavitelnou geometrii, což dovoluje ovládat pohyb robotické včely. Hejnové chování zajišťuje centrální počítač, s nímž robotické včely komunikují.

Festo přiznává, že konstrukce včely BionicBee zatím není příliš praktická. Každou robotickou včelu je nutné sestavit ručně, přičemž i velmi nepatrná odchylka od navržených proporcí může zhoršit kvalitu letu. Tvůrci robotických včel vytvořili autokalibrační mechanismus, který během krátkého zkušebního letu vysleduje případné hardwarové problémy nové včely. Algoritmus poté upraví její letový profil, aby řídicí systém mohl považovat všechny robovčely za identické, což je nezbytné pro bezpečný autonomní let v hejnu.

Video: Festo BionicBee

Literatura

New Atlas 29. 4. 2024.