Nadčeled Tyrannosauroidea je jednou z nejvýznamnějších vývojových skupin teropodních dinosaurů, jejíž zástupci (zejména v podobě čeledi Tyrannosauridae) představovali v posledních 15 milionech let křídového období dominantní predátory většiny ekosystémů na severní polokouli (zejména pak v severoamerické Laramidii a také ve Východní Asii).
Pomyslným vývojovým završením této skupiny byl obří teropod druhu Tyrannosaurus rex, ale mezi tyranosauroidy i tyranosauridy bychom našli mnoho dalších významných a z vědeckého hlediska zajímavých druhů. Tak například čínský raně křídový tyranosauroid druhu Yutyrannus huali byl s délkou kolem 9 metrů a hmotností asi 1,4 tuny největším prokazatelně opeřeným tvorem všech dob. Proceratosaurus bradleyi, popsaný v roce 1910 z Velké Británie, je se svým geologickým stářím kolem 166 milionů let jedním z nejstarších známých zástupců skupiny. U tyranosaurida rodu Daspletosaurus zase známe už tři samostatné druhy – D. torosus (popsán 1970), D. horneri (2017) a D. wilsoni (2022). Málo zmiňovaný je ale taxon, který (ačkoliv již není formálně platný) představuje nepochybně prvního pojmenovaného zástupce tyranosauroidů a zároveň i tyranosauridů. A co víc – jedná se také o jednoho z prvních historicky pojmenovaných severoamerických dinosaurů! Tím pozoruhodným druhem je Deinodon horridus, tedy v překladu přibližně „děsivý, strašný zub“. Jak už toto jméno napovídá, taxon byl stanoven pouze na základě objevu několika fosilních zubů, objevených americkým geologem Ferdinandem Vandeveerem Haydenem v polovině předminulého století na území současné severní Montany (tehdy oblasti zvané Teritorium Nebraska). Hayden (1829–1887) se proslavil právě svými expedicemi do západních oblastí Spojených států v 50. až 70. letech 19. století, kdy hledal zajímavé přírodniny a geograficky mapoval terén do té doby téměř neznámých oblastí „Nebrasky“ a „Západních teritorií“. Ve zmíněném období let 1854 až 1855 se s oddílem americké armády (která mu zajišťovala ochranu před potenciálně nebezpečnými indiánskými kmeny) dostal právě na území současné severní Montany, kde u soutoku Juditiny řeky (Judith River) a řeky Missouri narazil na několik druhů fosilních zubů tehdy zcela neznámých zvířat.
Dnes víme, že tyto dinosauří fosilie náleží do geologického souvrství Judith River a mají stáří 79 až 75,3 milionu let. O dvě desetiletí později zde mimochodem prováděl výzkum i slavný americký paleontolog Edward Drinker Cope (1840–1897), který odtud v roce 1876 popsal například (potenciálně vědecky neplatný) druh rohatého dinosaura jménem Monoclonius crassus. Ale zpět k Haydenovým zubům – kromě zubů budoucího deinodona byly zajištěny také fosilní zuby tří dalších pozdně křídových dinosaurů – Trachodon mirabilis (kachnozobý dinosaurus patrně z podčeledi Lambeosaurinae), Palaeoscincus costatus (ankylosaur z čeledi Nodosauridae) a konečně jediný dosud platný taxon Troodon formosus (malý deinonychosaurní teropod z čeledi Troodontidae). Tyto taxony formálně stanovil roku 1856 americký anatom, parazitolog a paleontolog Joseph Mellick Leidy (1823–1891) z Filadelfie. Leidy ještě příliš netušil, jaké fosilie má před sebou, ostatně jednalo se o vůbec první vědecky rozeznané zkameněliny dinosaurů v Severní Americe (první kompletnější kostra, patřící kachnozobému dinosaurovi druhu Hadrosaurus foulkii, byla Leidym popsána až o dva roky později). V případě zubů prvního historicky objeveného tyranosaurida zvolil vědec jméno Deinodon horridus s poukazem na hrozivě vyhlížející vroubkování a zahnutí zubů směrem vzad, což jasně poukazovalo na dravého tvora, navíc velkých rozměrů. Leidy ale ještě netušil nic o tyranosauridech a nedokázal si představit, o jak úspěšnou a zajímavou skupinu pravěkých tvorů se vlastně jednalo.
Fosilie deinodona mají podobu několika mírně heterodontních (navzájem tvarově odlišných) zubů a v minulosti byly do tohoto rodu řazeny mnohé ve skutečnosti zcela nepříbuzné druhy teropodních dinosaurů, známých rovněž jen z fragmentárních fosilních pozůstatků. Rod Deinodon se tak stal pověstným „odpadkovým košem“, podobně jako například evropský rod Megalosaurus. Celkem bylo v letech 1856 až 1995 (!) do tohoto rodu zařazeno rovných dvacet druhů, z nichž patrně žádný dnes není vědecky platný (validní). Jedná se totiž o nomen dubium, tedy pochybné vědecké jméno, což je stejná situace jako u dalšího problematického rodu Aublysodon, popsaného opět Josephem Leidym, a to v roce 1868.
Ale nyní už k nejpodstatnější věci – dokážeme v současnosti zuby „deinodona“ přiřadit k některému z dnes známých druhů severoamerických tyranosauridů? Odpověď je uspokojivá jen zčásti – máme velmi pravděpodobného „podezřelého“, ale nemůžeme si být přiřazením zubů „deinodona“ k němu zcela jistí. Důvodem je zejména skutečnost, že zuby tyranosauridů jsou tvarově výrazně uniformní, navzájem značně podobné a jen obtížně rozlišitelné. Vzhledem k souvrství, v němž byly objeveny, se však jeví jako nejpravděpodobnější původce druh Gorgosaurus libratus. Tento velký albertosaurin, v dospělém věku dlouhý až 9 metrů a vážící 2 až 3 tuny, je známý ze 77 až 75 milionů let starých vrstev kanadské provincie Alberty i amerického státu Montana.
Podezření na gorgosaura jakožto pravého původce „deinodontových“ zubů bylo zveřejněno již v roce 1922, kdy paleontologové William Diller Matthew (1871–1930) a Barnum Brown (1873–1963) vyslovili názor, že zuby obou těchto taxonů jsou od sebe prakticky neodlišitelné (protože ale nebyly známé žádné kosterní fosilie deinodona, upustili od záměru synonymizovat oba taxony). Pro úplnost je vhodné zmínit, že v roce 1902 kanadský paleontolog Lawrence Lambe (1863–1919) objevil několik prstních článků a metatarzál teropoda, který podle jeho názoru pravděpodobně náležel druhu Deinodon horridus. Jednalo se ale o fragmentární nález, který na věci mnoho neměnil. Situaci pak zkomplikoval v roce 1970 další kanadský paleontolog Dale Russell (1937–2019), když z Alberty popsal nový druh tyranosaurida pod jménem Daspletosaurus torosus. Vzhledem k tomu, že zuby „deinodona“ nebylo možné s jistotou přiřadit ani k jednomu ze dvou vědecky platných druhů tyranosauridů, Russell navrhl pro druh Deinodon horridus označení nomen vanum (prázdné jméno). V následujících desetiletích nicméně převládla praxe označování tohoto taxonu jako nomen dubium, tedy již zmíněné pochybné jméno. Podobně je na tom také čeleď Deinodontidae, stanovená již E. D. Copem v roce 1866. Dosud nevíme, kterým tyranosauridem Deinodon horridus byl, téměř s jistotou se ale jednalo buď o rod Gorgosaurus nebo Daspletosaurus. Jasno v této téměř 170 let trvající záhadě nám snad udělají až další fascinující objevy fosilií v geologickém souvrství Judith River.
Napsáno pro weby DinosaurusBlog a OSEL.
Short Summary in English: Deinodon is a dubious tyrannosaurid dinosaur genus containing a single species, Deinodon horridus. This large theropod from the Campanian Stage of the Late Cretaceous period (about 76 million years old) is known only from a set of fossilized teeth found in the Judith River Formation of Montana and formally named by paleontologist Joseph Leidy in 1856. These were the first tyrannosaurid remains to be scientifically described and had been collected by geologist Ferdinand Vandeveer Hayden.
Odkazy:
https://en.wikipedia.org/wiki/Deinodon
https://www.mindat.org/taxon-9286648.html
https://www.theropoddatabase.com/Tyrannosauroidea.html
http://www.paleofile.com/lists/dinosaurlists/theropodlist.asp
Diskuze:
Na mysl mi přišlo
Marcel Brokát,2024-04-04 02:52:07
- kdysi - že se v tomto oboru bavíme nejen o tak hluboké minulosti, že si to mozek neumí ani pořádně představit, ale i to tak širokých časových intervalech - v řádu milionů let, že kdyby tady na Zemi byla "chvíli" vyspělá civilizace nějakého druhu (s původem ze Země), vůbec bychom na to nemuseli přijít. Vůbec.
Zachování fosilií je vlastně pouze důsledek obrovského množství organismů, které tady vegetily a předlouhé doby jejich existence. Poměr množství toho co nacházíme k poměru množství toho co tady bylo a běhalo, plavalo a létalo, je strašně strašně strašně strašně malé číslo.
Do těch časových škál o kterých se bavíme, by se v klidu nějaká ta civilizační větev vyspělá, s rozumem, klidně vklínila aniž by zanechala stop. Možná i několik.
Re: Na mysl mi přišlo
Tomáš Novák,2024-04-05 08:56:47
Koukněte sem: https://www.osel.cz/8310-mohli-dinosauri-vytvorit-civilizaci.html
Re: Re: Na mysl mi přišlo
Marcel Brokát,2024-04-05 17:43:03
Dobrý odkaz, přečetl jsem, ale nepřesvědčivé. Bavíme se o časovém období v milionech let a jejich desítkách. Dinosauři to třeba nebyli, ale nebyli tady jediní živočichové. Asi se dá stanovit nějaká základní energetická náročnost šedé kůry mozkové, ale splnit to může kdejaký tvor.
Další argumenty, že jako ta civilizace nebyla jsou také na vodě - třeba že by byly někde vidět stopy po dolování. Proč? Celé to je nahlíženo optikou naší cesty vývoje. Kdo říká, že je to jediná možná cesta? Mohly nějakou část přeskočit, kolik revolučních myšlenek, které by vedly ke skokovému rozvoji v naší civilizaci bylo nenávratně ztraceno? Asi nějaké ano. Mohli mít štěstí...
A pořád je tady zkreslení v tom, že úroveň rozvoje civilizace posuzujeme naší společenskou "západní" optikou, že vylepšení technologií je správný vývoj. Dodnes jezdíme na oheň. Křováci potřebují k zajištění životních potřeb max cca 4-5 hodin/ den času tuším, zbytek se věnují životu. My? Klidně i 11 hodin/den - no jsme tedy rozvinutější? Mě to tedy nepřijde. Spíš jakože jsme idioti všichni. Takže tak ...
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
