Řeklo by se, že příroda nás přesahuje natolik, že je vlastně pošetilé zaobírat se definicí embrya, natož revizí či redefinicí embrya. Copak sama definice na faktu něco změní? Embryo přeci zůstane embryem bez ohledu na to, jak ho nazýváme. Bezpochyby pravdivé tvrzení z pohledu biologie. Embryo, a zejména to lidské, je ale nutno definovat také pro potřeby etiky a práva. Zatímco biologická redefinice maximálně přepíše učebnice, právní dopady definice jsou dalekosáhlé zejména pro asistovanou reprodukci.
Ale přeci jen, dopřejme si trochu té tradiční definice: v medicíně jsme zvyklí označit embryo jako útvar vzniklý oplozením vajíčka spermií. Tento útvar nazýváme embryem až do konce osmého týdne, kdy jsou založeny základy všech orgánových soustav - následuje fetální období (fetus = plod), které trvá až do narození. Uznejme: ta striktní hranice mezi embryem a plodem je tak trochu uměle vytvořená a sloužící spíše pro potřeby vzdělávání a dorozumívání se mezi embryology. Plod je výsledkem embryonálního vývoje, na tom se v dohledné době nic nezmění, a tak diskuze nad definicí plodu není zdaleka tak vášnivá, jako o embrya. Embryo totiž může vzniknout a vzniká i jinými způsoby než oplozením. A právě to přináší nejistotu do definice embrya.
Tuto nejistotu přináší jak jinak než pokrok. Kontroverzní technikou vzniku embrya je již několik dekád metoda přenosu jader somatických buněk (SCNT -somatic cell nuclear transfer). Touto technikou klonování přišla v roce 1996 na svět ovce Dolly, kterou netřeba představovat. Přestože technika nebyla výstřelkem tehdejší doby, rozvířila diskuzi nad možnostmi a zneužitím klonování. Senzační zprávy o narození lidských klonů vzniklých metodou SCNT nebyly nikdy potvrzeny. Dnes víme, že lidské klony mají ve svém embryonálním vývoji nepřekonatelné problémy s genovým imprintingem, a proto jsou taková embrya neživotaschopná. Alespoň zatím, než se naučíme přeprogramovat lidský epigenom tak dokonale, že chyby genového imprintingu u klonovaných embryí opravíme. V kontextu těchto možností je třeba znovu klást otázku, co je embryo? Je to klon vzniklý metodou SCNT? Vždyť embryo nevzniklo oplozením! Lze předpokládat, že embryo vzniklé metodou SCNT nemá šanci na další vývoj, a tak je jeho další potenciál nulový. Je snad možnost dalšího vývoje rozhodující pro udělení statusu embrya?
Současné názory se vesměs shodují v tomto: lidské embryo je entitou, která je schopná vyvinout se do lidské bytosti. Konzervativní postoje připojují podmínku vzniku oplozením, ti liberálnější nepovažují způsob vzniku za důležitý. Snad bychom i dokázali pochopit přísnost konzervativců ve snaze ochránit přirozenost stvoření embrya, řekněme početí v nejužším slova smyslu (splynutí vajíčka a spermie). Ovšem ani to není černobílé a v samém oplození najdeme kontinuum: in vitro (tj. mimotělní) oplození snad nebudí takové vášně; podobně intracytoplazmatická injekce spermie do vajíčka snad stále splňuje definici splynutí dvou pohlavních buněk. Problematická se ale může zdát injekce nezralých spermatogenních buněk, která má do spermie poměrně daleko. Extrémním případem je fúze dvou vaječných buněk, kdy jedna z nich imituje spermii. Přestože můžeme mít výhrady ke způsobu vzniku, takto vzniklý útvar disponuje schopností dalšího vývoje a vzniku lidské bytosti, tedy základní podmínky pro označení embrya embryem. Měli bychom ale takto vzniklým útvarům status embrya odepřít, protože nesplňují naše představy pro ideální vznik? Nehledě na to, že embryo si způsob svého vzniku nevybírá.
Na otázku definice embrya navazují další, které se upírají k možnostem a právům embryí. O embryu fakticky i právně rozhodují rodiče, popř. rodič. Platí to pro přirozené početí i pro početí in vitro v podmínkách asistované reprodukce. A právě asistovaná reprodukce je významným producentem embryí (i v tom nejpřísnějším smyslu slova). Pokud by byla definice embrya opatřena dalšími právy, přineslo by to obrovský problém pro tisíce embryí, která zůstanou nevyužita pro embryotransfer, kterým embryo uplatňuje svůj potenciál stát se lidskou bytostí. Tento vývoj diskuze nad embryem lze očekávat, protože otázka, která záhy přichází na mysl, zní: činí potenciál vývoje z embrya lidskou bytost?
 (Kredit: J. Nevoral)
|
 (Kredit: J. Nevoral)
|
Obrázky 1 a 2. Dvě na první pohled stejná embrya. Embryo vlevo vzniklo jak se patří, tj. oplozením vajíčka spermií. Embryo vpravo vzniklo partenogenezí. Zatímco je partenogeneze běžným způsobem rozmnožování bezobratlých, některých plazů a jen na výjimky ptáků, u savců včetně člověka partenoti vznikají, ale jejich post-implantační embryonální vývoj je vyloučen.
Partenoti unikají naší pozornosti, protože takové embryo podlehne zkáze nejpozději ve stádiu blastocysty (na obrázku) ve věku cca 5 dní.
Z biologického pohledu lze partenota jednoznačně označit za embryo – opravdu vypadá jako embryo – má diploidní jádra buněk (DNA modře) a funkční cytoskelet (β-aktin oranžově); vskutku, partenot se dělí jako embryo a do jistého momentu se jako plnohodnotné embryo chová (reaktivuje svůj genom, syntetizuje proteiny, dokonce je schopné uhnízdění v endometriu dělohy).
Z pohledu etiky a práva má partenot se statem embrya problém – nemůže se vyvinout v lidskou bytost, ze stejných důvodů jako selhává vývoj klonů (viz metoda SCNT). Co až najdeme způsob, jak opravit chybný imprinting partenotů a klonů?
Uchýlíme se k další re-definici embrya a zpřísníme jí (viz podmínka oplození) anebo se naopak spokojíme se stávající, kdy je podmínka potenciálu vývoje v bytost splněna?
Literatura
Iñigo De Miguel Beriain, et al.: Re-defining the human embryo: A legal perspective on the creation of embryos in research. EMBO Rep (2024) 25: 467 - 470 https://doi.org/10.1038/s44319-023-00034-0
Mají děti právo znát tatínka?
Autor: Jaroslav Petr (03.08.2012)
Nejprve pomačkat a až pak embryo přenášet do matky
Autor: Josef Pazdera (29.02.2016)
Asistovaná reprodukce ve světle epigenetiky
Autor: Jan Nevoral (18.02.2017)
3D tištěné vaječníky daly vznik zdravým potomkům
Autor: Josef Pazdera (17.05.2017)
Jaký věk je vhodný na to, mít dítě?
Autor: Josef Pazdera (18.11.2018)
Asistovaná reprodukce slaví 40. výročí! Příležitost ohlédnout se… do budoucnosti
Autor: Jan Nevoral (30.12.2018)
V Alabamě jsou zmrazená embrya po právní stránce dětmi
Autor: Dagmar Gregorová (23.02.2024)
Diskuze:
Tlak komerčních peněz?
Marcel Brokát,2024-03-30 17:35:15
Otázka rozebíraná v článku je zcela jistě legitimní, sice za ní vidím tlak soukromého sektoru, ale je legitimní v absolutní hodnotě.
Nicméně ale podle mne daleko více legitimní je otázka, zda lékařská věda již sama o sobě není za hranicí přijatelnosti, protože její schopnosti jsou strůjcem obrovského rozvoje zdravotních defektů, které jsou v populaci identifikovatelné - například několikanásobné zvýšení porodu císařským řezem z důvodů neschopnosti rodiček porodit děti přirozeně, jelikož mají úzké porodní cesty. Jejich matky měly úzké porodní cesty a jedná se o dispozici, která se dědí.
Re: Tlak komerčních peněz?
Eva M,2024-03-31 15:38:04
proste velke p..ele nejsou v mode, se s tim smir.
ona ta eugenika kazdeho nepsychopata prejde, jakmile jde o osoby blizke.
pokud jde o pravo, jak se zda, vetsina soudnich rozhodnuti jest nemeritornich (web O spravedlnosti, kde si clovek mohl overit kvality sveho pravnika vsak bohuzel byl zastaven) a pravo dokazou vymoci bud penize, nebo novinari (ti si ale tez davaji pozor, aby si nerozbili nosy o penize ci nekterou jejich metamorfosu).............. tak jest otazka, zda ta definice bude mit v dnesnich casech realny vyznam
Re: Re: Tlak komerčních peněz?
Marcel Brokát,2024-03-31 23:40:38
Skvěle řečeno ... Kloubouček dámo...
Re: Re: Tlak komerčních peněz?
Jarda Ticháček,2024-04-02 17:27:30
Ale to není o módě, ani o velikosti těch zadků.
Kdybych neznal spoustu holek a žen řekněme útlobokých, které v pohodě porodily pár dětí, a zároveň pár žen řekněme velmi pr…latých, které měly vážné problémy, možná bych s Vámi souhlasil. Ale ono to bude spíše ve vlastnostech chrupavek, svalů, šlach…
Re: Tlak komerčních peněz?
D@1imi1 Hrušk@,2024-04-01 07:12:20
Vy máte alespoň přibližnou statistiku, kolik procent císařských řezů je kvůli genetice a kolik procent kvůli tomu, že dřív prvorodičce bylo kolem 20 let, zatímco dnes kolem 30 let? (A ještě o pár století dřív to bylo kolem 15 let.)
Jinak to, co kritizujete, je pro Homo sapiens příznačné odjakživa - v průběhu evoluce kompenzoval fyziologickou výbavu jinými schopnostmi - zejména zručností a rozumem. A když třeba ještě sto let počkáte, budou se ty genetické defekty nakumulované v populaci běžně řešit genetickými zásahy. A vy byste teď nechával rodičky i s dětmi umírat na porodních sálech ve jménu genofondu?!
Jediné, co se ve 20. století změnilo, že dřív jste si musel na kvalitní lékařskou péči získat peníze svými schopnostmi. Socialistický stát ale poskytne drahou péči i lidem, kteří dědičně nemají ani rozum, ani zručnost, ani to zdraví.
Re: Re: Tlak komerčních peněz?
Marcel Brokát,2024-04-01 08:02:09
No tak vkládáte mi do úst ohledně umírání rodiček něco, co jsem neřekl, ale budiž, chtěl jste to zabarvit, nebo jste idi..t, tak to budu ignorovat.
Ano, statistika existuje, Je to informace z kongresu někde před cca 7 lety - jedná se o cca 30% zvýšení nefyziologických porodů za období cca 30 let. Příčiny tam byly také uvedeny.
Ano, máte pravdu - je to typické pro náš druh.
Pro náš druh je i typické, že jsme agresivní - podle Vás je to tedy v pořádku. Není třeba korekcí. Dobře mám návrh - chtěl bych si vzít Váš dům / byt, auto, a nějaký další majetek, který si vyberu- je to v pořádku, ne? Podle Vaší logiky ano.
Mimochodem - jak byste se rozhodl v případě nezastavitelného vlaku? Za vyhýbkou je na jedné koleji malé děcko a na druhé koleji skupina lidí různého dospělého věku. Vlak nejde zastavit a vy se musíte rozhodnout, protože když ne, vlak vykolejí a odnesou to cestující..... Vy chytrolíne od klávesnice...
Re: Re: Re: Tlak komerčních peněz?
D@1imi1 Hrušk@,2024-04-01 08:57:06
Abychom se drželi ve věcné rovině:
1. Vy jste položil otázku, zda lékařská věda není za hranicí přijatelnosti, protože se kvůli ní hromadí defekty v genofondu a jako příklad jste uvedl porody císařským řezem kvůli úzkým porodním cestám. Když Vám podle Vás vkládám věci do úst, jaké podle Vás existují další možnosti kromě císaře a smrti dítěte nebo i rodičky? Nic nezabarvuji, to je přímá implikace z toho, co jste napsal.
2. 30% je hodnota čeho? Nárůst počtu císařských řezů? Já jsem se specificky ptal, za kolik procent císařských řezů může nárůst genetických predispozicí a za kolik procent může věk prvorodiček, který se prudce zvýšil a všeobecně se ví, že to je z hlediska ženské biologie velký problém.
Na zbytek nemá smysl reagovat. Vy jste něco napsal a teď se z toho vykrucujete místo toho, abyste si za tím buď stál, případně se opravil.
Re: Re: Re: Re: Tlak komerčních peněz?
Marcel Brokát,2024-04-01 20:23:13
Ad 1 - ta Vaše implikace je pouze velmi úzké řešení, nepřijatelné samozřejmě... Je smutné, že se tady o tom vůbec jako o možnosti bavíme
Ad 2 - věk prvorodiček jsem já vůbec nezmiňoval, bože..
Re: Re: Re: Re: Re: Tlak komerčních peněz?
D@1imi1 Hrušk@,2024-04-02 18:14:06
Ad 1 - Bavíme se o tom, protože z Vašeho prvního příspěvku není jednoznačné, v čem se podle Vás lékařská věda dostala za hranici přijatelnosti.
Za několikanásobné zvýšení počtu porodů císařským řezem může z velké části vysoký věk prvorodiček (bez ohledu, jestli jste ho zmiňoval). A pokud se na populaci ohledně úzkých porodních cest stihla projevit absence selektivního tlaku, můžou za to hlavně porody, které by se bez lékařské vědy nepodařily - tedy porody císařským řezem.
Podle Vašich reakcí jste svůj první příspěvek nejspíš myslel tak, že by těmto lidem neměla být umožňena asistovaná reprodukce, ale nebylo to z něj zřejmé (protože píšete o problémech s porodem, nikoliv s početím a za četnost "císařů" v populaci můžou spíše jiné faktory než umělé početí).
Názor, že by těm lidem neměla být umožněna asistovaná reprodukce, je samozřejmě opodstatněný. A jsem rád že o tom problému nemusím rozhodovat, protože je komplikovaný. I jen ryze "technická" otázka - brzdit víc degeneraci nebo raději vymírání populace?
Re: Re: Re: Tlak komerčních peněz?
Jozka Divoky,2024-04-02 09:04:33
Dobry den,
jako nezaujaty ctenar musim rict, ze agresivni jste naopak Vy! Myslim si, ze je zcela legitimni se ptat a zpochybnovat v podstate cokoliv a je na Vas, pokud si za svym tvrzenim stojite, najit odpoved, ktera odpovi v tomto pripade na legitimni otazky.
To ze nekdo zpochybni nejakou statisticku je vic nez v poradku - citat "verim jen tem statistikam, ktere si sam zfalsuju" totiz hlavne dnes nabyva na sile.
Takze se prosim uklidnete a zkuste vecne diskutovat bez napadani a agrese.
Re: Re: Re: Re: Tlak komerčních peněz?
Marcel Brokát,2024-04-02 11:16:15
Vy jste asi nečetl reakci pana D@1imi1 Hrušk@, že? Kromě dotazu zda mám statistiku (což vnímám jako velmi legitimní dotaz) mne ihned napadl, že chci nechat někoho umírat... je mi úplně jedno jestli to bylo úmyslné nebo neúmyslné. Blbé to bylo. A skutečně jsem byl podrážděný při přečtení. Asi jako kdyby dotyčný vkládal prodejcům nožů do "úst", že chtějí zabíjet lidi... Reagoval bych stejně. Promiňte toto obhajujete?
Re: Re: Re: Re: Re: Tlak komerčních peněz?
D@1imi1 Hrušk@,2024-04-02 18:37:57
O zabití jsem zase nepsal nic já. Zabití a neposkytnutí péče není totéž. Ve svém prvním příspěvku prakticky říkáte, že kvůli lékařské vědě se v populaci několikanásobě zvýšil počet císařských řezů, protože se v populaci zvýšila četnost dědičně podmíněných zúžených porodních cest. Jaké existuje jiné řešení tohoto dědičného problému, než prostě ty "císaře" neprovádět a nechat to na přírodě? Ještě mě napadá sterilizace, ale ta také moc přirozená není.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Tlak komerčních peněz?
D@1imi1 Hrušk@,2024-04-02 18:55:24
P.S. Ještě doplním, že v některých medicínských případech naopak etická komise rozhoduje, že POSKYTOVAT lékařskou péči by bylo neetické. Takže nevykonání nějakého zákroku není totéž, co zabití. A diskutovat o tom, kde leží ta etická hranice, samozřejmě lze. Ale jsem rád, že v případě těch "císařů" se nemáme o čem přít ;-)
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
