Než se dostaneme k další novince z nemilých poznatků ekologického zemědělství, zopakujme si, proč není pravda co se nám tak často v reklamě prodejních řetězců podsouvá. Jakoby produkty s nálepkou Bio, Eko, Organic,.. bylo něco zdravějšího. Ve skutečnosti ale jde při pěstování jen o dodržování určitých postupů a používání vybraného spektra prostředků. Nic víc. Lepší zdravotní nezávadnost potravin to s sebou automaticky nenese. Ba co víc, ani s tím přínosem k ekologii to není tak jednoznačné. Ostatně o tom svědčí i neustálé spory na slovo vzatých odborníků. Je sice pravdou, že ekologická produkce má snahu zlepšit podmínky životního prostředí a vodních toků, nicméně i to se občas míjí účinkem. Příkladem jsou zaneřáděné půdy u ekologicky hospodařících vinařů. Některé jejich pozemky se díky povolenému používání síranu měďnatého již ukázaly být natolik zdevastované, že útlum mikrobiální činnosti činí půdu prakticky mrtvou a pro další generace nevyužitelnou.
Vedlejším problémem, který ekologické hospodaření představuje, je pokles produkce. To s sebou přináší potřebu obhospodařovat více plochy jinde, často v horších podmínkách a s většími energetickými náklady. Nejspíš proto stávající ekologická produkce pokrývá méně než 2 % celosvětové zemědělské půdy. V evropských zemích, kde jsou farmy hlásící se k ekologickému zemědělství dotovány, je toto číslo vyšší (okolo 9 %). Ale ať už budeme těmto snahám a výsledným produktům dávat kterýkoliv z přívlastků (zemědělství biodynamické, udržitelné, Demeter International, Organic farming, EKO,…), faktem zůstává, že z národohospodářského hlediska k zajištění dostatku potravin pro obyvatelstvo významnou roli nehrají.
Podívejme se nyní na poznatky zveřejněné před několika dny americko-kanadským výzkumným týmem ekologů. Pro představu jakou váhu jejich závěrům máme dávat, se sluší uvést, že jde o polnosti v Kalifornii, kde zmíněný tým sledoval 14 000 polí. A že po dobu sedmi let u nich zjišťoval, jaké dopady má hospodaření prezentované jako udržitelné a které využíváním přirozené formy kontroly škůdců mělo být pro spotřebitele zdravější. Oblast Kern County si výzkumníci nevybrali náhodně. Tamní produkce vinné révy, vodních melounů, citrusů, rajčat, brambor a mnoha dalších plodin, je vysoce ceněna. Jde o jednu ze zemědělsky nejhodnotnějších oblastí USA.
Digitalizované mapy doplněné o údaje o výnosech a spotřebě pesticidů vydaly nekompromisní svědectví: Na polnostech sousedících s ekologicky hospodařícími pozemky klesají výnosy a naopak množství aplikovaných pesticidů (především insekticidů cílených na hmyzí škůdce) významně roste. Čím dál jsou pozemky od těch, kde se hospodaří organicky, tím je na nich pokles aplikace pesticidů patrnější. Jinak řečeno, sousedství s organicky hospodařícím kolegou nepřináší ostatním farmářům nic dobrého. A potažmo ani konzumentům produkce z takových ploch (viz ona zmínka o vyšším použití insekticidů)..
Jako nejpravděpodobnější vysvětlení nežádoucího efektu se nabízí potřeba ochrany pole před škůdci šířícími se z neošetřovaných ploch ekologického hospodaření. Vědci se pokusili nají cestu z nemilého problému, ale jediné na co přišli, je prostorové seskupení polí, na nichž se hospodaří organicky. Neboli oddělení těchto ploch od ploch konvenčních. To by podle vědců snad mohlo mít šanci snížit ekologicky škodlivou stopu společného hospodaření na tamní orné půdě.
 Kredit: ASHLEY E. LARSEN, et al.: Spillover effects of organic agriculture on pesticide use on nearby fields, SCIENCE, 2024 DOI: 10.1126/science.adf2572
|
Simulace dopadu ekologického zemědělství na celkové použití insekticidů. Výsledky vyjádřené indexem IHS - transformovaného insekticidu ve vztahu k „základnímu“ použití insekticidů ve 100% konvenčním zemědělství. Tento přístup eliminuje standardní chyby na úrovni farmáře a zohledňuje korelaci mezi farmářem a ekologickým ošetřením (bližší vysvětlení a statistický přístup zde). Tlusté čáry v grafu představují průměrné simulované výsledky. Modré čáry (Dispersed) předpokládají rovnoměrné prostorové rozložení ekologického zemědělství. Počáteční nárůst celkového používání insekticidů je způsoben pozitivním „přeléváním“ ekologického zemědělství na konvenční pole, které nadměrně kompenzují snížení insekticidů na sousedních polích. Červené čáry předpokládají prostorově koncentrované organické zemědělství. Organicky hospodařící pole rovněž ukazují na „přelévání“ problému. Přerušovaná šedá čára ukazuje úroveň ekologické zemědělské plochy v roce 2019. Tečkovaná černá čára ukazuje cíl ekologického zemědělství. |
Že by závěry studie vyzněly optimisticky se tedy v žádném případě říci nedá. Kromě jiného i proto, že se ukazuje, že ne vše, co se nám prezentuje jako ekologické a udržitelné, takovým i je. Navržená cesta jak z toho ven až příliš zavání nucenou kolektivizací. Přitom ani doporučené nahloučení minimálně ošetřovaných ploch, by nemuselo dopadnout dobře. Zakopaný pes by mohl být v tom, co ekologicky hospodařící farmáři slyší neradi. Že totiž za to, že své pozemky mohou minimálně „opečovávat chemií“, do značné míry vděčí svým konvenčně hospodařícím sousedům. Z okolí se na ty jejich a povětšinou malé plochy, moc škůdců nepřenese a to jim dovoluje, že mohou „na chemii“ hodně šetřit.
Nynější americká studie ukazuje, že organicky hospodařící farmáři jsou pro své okolí rizikem. Lze očekávat, že v případě větší koncentrace takových ploch, by i u nich vedlo k poklesu výnosů, než na jaké jsou nyní zvyklí. Samozřejmě také s následným dopadem na cenu i dostupnost produktů na trhu. I když je ekologické zemědělství prezentováno jako prostředek ke zlepšení udržitelnosti zemědělství (v důsledku používání přirozenějších výrobních metod, zejména pokud jde o pesticidy a kontrolu škůdců), výsledek nejnovější studie svědčí o tom, že by také mohlo jít jen o to, co vědci nazvali „přeléváním problémů“ mezi sousedy.
Jestli ono není chybou, že k zemědělství nepřistupujeme jako k ostatním oborům lidské činnosti, v nichž rozhodující roli přisuzujeme vědě. S vědou se to má jako se svobodou - v obou případech buďto je, nebo není. A co není věda, je šarlatánství. O zemědělství se s oblibou říká, "že to je věda". Pokud bychom ale k němu také tak přistoupili, rychle by vyšlo najevo, že veškeré přívlastky zemědělství jsou nejen zbytečné, ale i zavádějící.
Literatura
Ashley E. Larsen et al, Spillover effects of organic agriculture on pesticide use on nearby fields, Science (2024). DOI: 10.1126/science.adf2572
(Eko)logické zemědělství I
Autor: Jan Kašinský (21.03.2016)
(Eko)logické zemědělství II
Autor: Jan Kašinský (23.03.2016)
Měď jako spouštěč demence
Autor: Josef Pazdera (11.07.2016)
Zemský ráj to na pohled IV
Autor: Jan Kašinský (09.03.2017)
Zemský ráj to na pohled - dodatek
Autor: Jan Kašinský (15.03.2017)
Jaký je potenciál využití biomasy v Česku a ve světě
Autor: Jan Kašinský (15.02.2019)
Nahrazovat plastové nákupní tašky textilními je asi tou nejhorší variantou
Autor: Josef Pazdera (27.04.2019)
Aktivisté milují hesla, momentálně frčí „Zemi nekompromisně zalesnit!“
Autor: Josef Pazdera (13.07.2019)
Německo plánuje nahradit uhelné bloky spalováním lesů
Autor: Vladimír Wagner (02.04.2021)
Emblém osla by ochráncům biodiverzity slušel
Autor: Josef Pazdera (03.05.2021)
Dřevo v globálním uhlíkovém cyklu
Autor: Josef Pazdera (07.09.2021)
Další zdroj CO2 s kterým se nepočítalo
Autor: Josef Pazdera (28.01.2024)
Diskuze:
Alex Hadraba,2024-03-27 01:38:30
Hlouposti děláme od nepaměti. Tady jsme se měli poučit a nepoučili: https://www.osel.cz/12618-vezmeme-kravy-na-milost.html
Intenzifikace
Jiří Brtnický,2024-03-26 07:56:05
Osobně si myslím, že správnou cestou je maximální intezifikace. Na co nejmenší ploše co největší produkce. To vyžaduje maximální zapojení vědeckých poznatků a další výzkum. Čím menší plochu spotřebujeme na zemědělství, tím více můžeme nechat nezatížené krajiny obhospodařováním. Ale i produkce v malém, na zahrádkách, je velmi intenzívní díky možnosti každodenní péče. Koho to baví, jako doplněk velmi prospěšné. Na druhou stranu extenzivní produkce ovoce formou stromořadí v krajině a na zahradách bez chemického ošetření do nedávna krylo polovinu spotřeby ovoce v našich domácnostech. Odolných odrůd k tomu vhodných, zejména jablek máme dostatek. Přitom životnímu prostředí to neubližuje, spíše prospívá. Je spočítáno, pokud bychom produkovali ekologicky všechny potraviny, už nyní potřebujeme plochu 2,5 zeměkoule. Zavedení GMO technologií považuji za prospěšné, v tom nám ujel vlak. GMO technologie mohou přinést skutečné ekologické a zároveň intenzivní zemědělství. Problémy, jako je utužování podorniční vrstvy, zábory nejkvalitnějších půd, eutrofizace spodních i povrchových vod, vysoké hodnoty reziduí pesticidů v potravinách, eroze, degradace půdy a podobně, jsou řešitelné teoreticky snadno, prakticky není vůle. A to je horší, než nevědomost.
Re: Intenzifikace
Petr Hanák,2024-03-29 20:53:32
Naprosto souhlasím. Představy hlavně Pirátů, STAN a Zelených o ekologickém zemědělství jsou naivní a ve svém důsledku nepřátelské vůči přírodě a životnímu prostředí pro člověka. Nejméně lesů bylo v Česku právě před nástupem fosilních paliv a syntetických hnojiv. Politici by mohli jednoduše uvolnit plochy pro obnovení přírody skrze zrušení speciálních dotačních programů pro tzv. marginální oblasti (ANC, původně LFA) a některé programy AEKO a ekologické zemědělství. Daňový poplatník by ušetřil 6-9 miliard Kč ročně a několik stovek tisíc hektarů by zemědělci museli z ekonomických důvodů nechat zarůst lesem. Stejně na těch hektarech de facto nic nepěstují. Ekologické zemědělství se v ČR redukuje de facto na extenzívní pastvu. Ekonomický model je v tom, aby "zemědělci" zůstalo co nejvíce z dotací, které až 3x převyšují tržní produkci z hektaru.... Piráti mi na to odpověděli, že "Samozalesnění není samospásné a má více problémů, například díky výkyvům teplot stromy trpí a jsou náchylnější ke škůdcům. Také les sám o sobě pohlcuje více slunečních paprsků a tím pomáhá k ohřevu planety. Proto je třeba znovuzalesnění řešit odborně a systematicky". A už nereagovali na mé výzvy k vysvětlení tohoto výroku. S přátelským pozdravem, Petr Hanák, petr.hanak@outlook.com
Několik poznamek
Mojmir Kosco,2024-03-25 07:29:09
Zemědělství není jednolitý útvar a nelze aplikovat veškeré znalosti a zkušenosti v rámci jednoho katastru notabene napříč kontinenty .Příkladem budiž výnosy srovnatelných plodin pšenice a řepka Severní Amerika / Česko 4/6 a 2/3 t na ha.nezaruceno propočty busly nezaruceno kg . V Evropě není hlavními motivem "zdravější " potravina oproti USA ,kde lze používat přípravky ,které jsou v Evropě dávno zakázané nebo výrazné omezené.Vsechny produkty musejí být nezávadné .v Evropě je hlavní motivací zdravější půda s větším podílem organické hmoty a zdravější ziv.ptostredi .a odpočátku je všem zúčastněným jasné že produkce je nižší a to proto že nemáme to co měli naši předkové v roce 1914 ,kdy lze nahlížet na veškerou produkci v ČR jako ekologickou a v podstatě byl stejný počet obyvatel (tolik k soběstačnosti.Samozrejme když Evropa a Amerika v cetně Ruska živí druhou polovinu světa tak z ekologickým zemědělství nevyjdeme .Bohužel cca každých 20 -30 let se musí projevit nová zelená revoluce jinak to uživit nejde .A podívejte se na příručky Monsanta pro pěstování bt kukuřice i oni doporučuji 10% z vyměří plodiny nechat v ekologii .
Re: Několik poznamek
F M,2024-03-25 16:23:47
Se začátkem souhlasím, normovat zemědělství stejně ve Španělsku a ČR je nesmysl. Historický výnos pšenice z hektarů je zde https://cs.m.wikipedia.org/wiki/P%C5%A1enice zvýšení cca z 1,8 na 6. Obyvatel nebylo stejně, je tam dříve započítáno i Slovensko a Zakarpatí.
Ty řeči o zdravější půdě jsou prostý marketing, nahrazuje se intenzivní zemědělství o trošku méně invazivním s na mnohem větší ploše mnohem menším výnosem. Je zde potřeba započítat i produkci těch biopostřiků, na které nevím zda vůbec se ta bio-povinnost vztahuje. Pokud ano...
Pokud by jste chtěli alespoň rozumně udržitelné zemědělství (v rámci toho PR), musíte na pole vrátit tu organiku kterou odvezete. Tedy ne tak, že se bude produkovat stejné množství hnoje a tím se potom vylepší to bio-pole, ale na úkor těch ostatních. Nýbrž tak, že to množství biomasy kterou vracíte zvýšíte. Tedy další třídění odpadu ;-). Pokud to myslíte s půdou dobře doporučuji k záchodu žufánek...
Nepomůže vám ani víc zvířat, to vám jen vylepší ten poměr. Ale nakonec na pole vracíte stejně méně, tedy pokud tam nenecháte to zvíře dravcům.
K tomu jak bylo dříve nepřímo například zde https://cs.wikipedia.org/wiki/Zem%C4%9Bd%C4%9Blstv%C3%AD . Opravdu nevím jak by Pražáci reagovali, kdyby dostali befeltem: 1/3 minimálně spíše 2/3 ke kadibudkám na venkov okopávat pole a hlídat dobytek. O ekonomice nemluvě.
Pokud se použije drahá (s vysokou ekologickou stopou) technika, se stejnou spotřebou a opotřebením a daleko menším výnosem na hektar...
K těm úhorům, když se k úředníkům v EU doneslo co to zase vymysleli za nesmysl, tak na patě otočili a povolili dusíkaté plodiny. Jen nástřel, pokud necháte půdu zarůst a následně ji chcete opět osít, tak v průmyslovém měřítku potřebujete opět spotřebovat velké množství paliv, herbicidů, požární riziko a kvalita půdy se ani nezlepší... Takže tam zasadíte, něco na zaorání, no a to zjistíte, že se v podstatě děje již dávno i bez úředníků v EU. Jenže se to na tom poli otočí v sezóně s nějakou výnosnou plodinou. A to jsme na začátku, někde se stihne za rok 1 úroda, někde 2, a tuším že se ve světě najdou i místa kde 3.
PS. Jsem z vesnice a celý život zde žiji, máme zde své zdroje a odběratelské řetězce, věřte mi ani drobní (ale opravdu drobní, ti ani dotace nemají), ani bio zemědělci nás neuživí. Je to jen další penězovod přez dotace. Jediný způsob jak tu ušetřit půdu a krajinu, je zde to zemědělství, ale hlavně lesnictví výrazně přiškrtit a dovážet.
Jenomže tu půdu zase nemůžete nechat ladem (i ty požáry), takže buď méně výnosů a více dotací (dáte je zemědělcům že svých daní?), nebo komerční zemědělství a menší (stejně nenulové dotace).
Zatím toho nechám, jako nástřel by to mělo stačit.
Re: Re: Několik poznamek
Florian Stanislav,2024-03-25 18:06:29
Píšete : Obyvatel nebylo stejně, je tam dříve započítáno i Slovensko a Zakarpatí."
https://cs.wikipedia.org/wiki/Obyvatelstvo_%C4%8Ceska
Česko 1914 ---10,283 milionu, 2023 .. 10, 878 milionu.
Před nástupem traktorů a mechanizace bylo řekněme 70% obyvatel spjato přímo se zemědělstvím.
Prakticky nebylo znehodnocení základních potravin, (tvrdý chleba se rozmočil slepicím, prasatům), mléčné výrobky vlastní nebo od krávy od sousedů. Maso ze dvora nebo uzení. Minimální byla doprava potravin ( kromě měst). Dnes se znehodnotí až 1/3 potravin, doprava na velké vzdálenosti, mrazení a konzervování, balení. Ale obilí mohlo zplesnivět po deštích na poli v mandlíkách, kombajny sklidí suché.
Dnes si necháte přivézt fůru hnoje na zahrádku a není v ní jediná žížala. Dřív byl hnůj tak 15 cm hluboko přímo červený od žížal. Takže nejde jen o vyvezení biomasy na pole, ale jaká je.
Píšete : "Nýbrž tak, že to množství biomasy kterou vracíte zvýšíte...Ale nakonec na pole vracíte stejně méně."
Nejde jen o biomasu, ta samovolně lehce přibývá, jak jinak by po tisíciletí vznikala černá zem v drnu na louce? Jde i živiny. Každý zhruba pátý rok se selo žito s jetelem, který další rok obohatil půdu dusíkem. Taky luštěniny.
Ani v době koňských potahů a bez hnojiv se nevracela biomasa plně na pole ( obilí se prodávalo, brambory do lihovaru, maso dobytka).
Re: Re: Re: Několik poznamek
F M,2024-03-25 19:48:03
To obyvatelstvo jsem zmotal, od oka mi to i stou mapkou vyšlo jinak, zapomněl jsem na odsun Němců po 2 Válce. Nebral jsem to až tak směrodatně, neměl jsem to zmiňovat, moje chyba.
Jinak v podstatě píšeme oba to stejné, jen z jiných stran. Narozdíl od většiny promiňte ten výraz bio-lidí, život lidí na začátku století za nijak lepší nepovažuji. Znám ho ještě z vyprávění většinové společnosti a když vynecháme černobílou televizi a obraz bohaté společnosti (především Prahy) tak většina obyvatelstva byla, z dnešního pohledu zedřenými žebráky.
To plýtvání také souhlas, je to dáno právě tím městským životním stylem (i na venkově), ale to se váže s ekonomickou výkonností.
Tu 100% návratnost nemám nikde na mysli. Vysvětlím.
S tím množstvím vrácené biomasy, to je reakce na reakci výše. Asi jsem to napsal nejednoznačně, ale ty věty které citujete k sobě nepatří. To zvýšení je myšleno relativně, pokud se má současný stav zlepšit, je k současnému množství které se používá na všechna pole třeba přidat něco navíc a ne to jen koncentrovat na bio-pole.
Druhá patří k tomu, že pokud chováte dobytek (samozřejmě pokud nechceme dotovat průmyslově ale i v rámci biozemědělství) tak to i s navráceným hnojem znovu půdu zatěžuje. Což spojuji právě k tomu že je třeba brát nějakou biomasu která jinak přijde vniveč a ta nejkvalitnější (i když asi dost chemicky zatížená) leží na dně mísy.
Ty luštěniny a tak, to také píši, že se děje, pěstuje se "na zeleno", zaorává se zelené hnojení. Tedy u nás v okolí na Moravě a co vím i v ČR, v zahraničí v EU nevím.
Ten hnůj a žížaly, tam asi vím kde je zakopaný pes. Dnes se nepoužívají klasické hnojnice. Zemědělci, tedy kromě těch opravdu mikroskopických (na dvoře kravka, pár čuníků, slepic) kteří to mají jako koníček a přívydělek, vozí hnůj rovnou ze stáje buď na velké hromady, nebo přímo do betonového žlabu/na panely, nebo rovnou na hromadu k poli . Také ho nenechávají dlouho ležet, což se dříve u chalup běžně dělalo, tam se také přimíchával další bioodpad který přebíraly slepice. Hnůj myslím kvalitnější nebyl, ale ty žížaly můžou chybět i při jeho zpracování v zemi.
Že je zemědělství hydroponie na poli, to říkám již nejméně 25 let, i s tou devastací půdy. Ale myslím, že teď je stav tak nějak stabilizovaný, byť bídný. Odkážu na můj minulý příspěvek, o tu půdu se někdo starat musí, i kdyby se měla celá zalesnit a to musí někdo zaplatit, tedy zopakuji buď menší dotace a vyšší (relativně) produkce, nebo větší dotace a šetrnější (relativně) přístup.
Tady nutno i v rámci toho článku pod kterým to píšeme podotknout, že je tu i možnost platit více a v reálu v zájmu hesel více škodit. Tohle bych ještě připsal přímo jednoznačně do toho článku.
Omlouvám se, že ta reakce vyznívá tak negativně i když s vámi asi ve všem, kromě toho nedorozumění souhlasím.
Re: Re: Re: Re: Několik poznamek
D@1imi1 Hrušk@,2024-03-25 21:14:29
Dobrý den. S tou biomasou je to mnohem složitější, protože záleží, co u půdy chcete zlepšit a jakou formu biomasy použijete. Máte zhruba tři vlastnosti půdy, na které mají různé formy biomasy jiný vliv:
1. Množství živin
2. Schopnost zadržovat živiny
3. Struktura půdy
- Pokud jde o množství živin, těch mají hodně ty fekálie, jak píšete.
- Pokud jde ale o schopnost živiny zadržovat, aby nebyly vyplavovány srážkami, tomu pomůže hlavně kvalitní humus (alternativně rašelina). Humus produkují stepi, rozklad listové hmoty nebo kompostování. Obecně ale v půdách zadržují živiny koloidní micely (jádrem je nabitá minerální částice, kterou obalují ionty).
Mimořádně příznivě pak na zadržování živin působí zuhelnatělá organická hmota (dřevěné uhlí).
Ono je fajn, že zemědělec jednorázově dodá živiny, ale pokud je ta půda nezadrží, spláchne je déšť do podzemní nebo povrchové vody, což je další ekologický problém.
- Pokud jde o strukturu půdy, ta by měla být "tak akorát". Tedy ani moc lehká, ani moc těžká. Těžké, jílovité půdě organická hmota pomůže, aby byla vzdušnější a propustnější pro vodu. A nemusí jít nutně o kvalitní humus. Lehké písčité půdy odlehčovat nepotřebují (kvalitní humus by trochu pomohl zadržovat vodu).
Na strukturu půdy má ale nejdramatičtější vliv používání těžké mechanizace v kombinaci s pesticidy. Mechanizace půdu udusává a pesticidy hubí půdní živočichy, kteří si tam hloubí cestičky a promíchávají různé složky půdy. Samozřejmě pokud ti živočichové nemají co žrát, taky jich tam moc žít nebude. Udusaná, neporézní půda samozřejmě nezadrží vodu → povodně a sucha.
Možná to vypadá, že když na půdě vyroste nějaká biomasa a vy ji odvezete, bude té půdě potom něco chybět. Což nemusí platit. Většinu organické hmoty totiž tvoří voda a uhlík Z ATMOSFÉRY, nikoliv z půdy. Dále značnou část tvoří popeloviny - tedy původem minerální látky z horninového podloží. Ty se ve vhodných podmínkách můžou v půdě trvale doplňovat. V mnoha případech ale máte organické hmoty dostatek a půda je přesto nekvalitní. Třeba horské smrčiny mají vyloženě nekvalitní půdu, protože jehličí způsobuje kyselé pH a nevzniká z něj kvalitní humus. Vysoké horské srážky potom většinu živin z půdy vyplaví. A to i v případě, že nebudete les vůbec těžit a veškerá organická hmota bude zůstávat na místě.
Zajímavé jsou také tropické pralesy. Tam vzniká obrovské množství biomasy, která zůstává všechna na místě, ale půda je přesto velmi tenká a pokud prales odlesníte, díky vysokým srážkám se velmi rychle vyčerpá. Indiáni v Amazonii ji na některých místech zušlechťovali nadrceným dřevěným uhlím. Takto upravená půda výplachem živin netrpí. I po mnoha staletích jde o jedny z nejúrodnějších půd na světě.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Terra_preta
Re: Re: Re: Re: Re: Několik poznamek
F M,2024-03-25 23:12:45
Souhlas, nechtěl jsem tu půdu a půdotvorbu pitvat. Určitě bych doplnil mikrobiální složku půdy. Ze vzduchu bere rostlina uhlík a některé dusík a ty může při zaorání (i kořenového systému) půdě doplnit, ostatní prvky se berou, pokud má být nějaký výnos, hlavně hnojením.
Eroze půdy je problém, tedy spíš by mohl být vážný problém v budoucnu, ale u nás, alespoň zatím spíš lokální, především nevhodně zvolené plodiny a vyplavování, asi i vyfoukávání. Určitě by se sneslo víc remízků a větrolamů, ideálně bez chovu divokých prasat. Po pádu komunismu, různé meze, hrany, špatně přístupná místa zůstala ladem a pár let to vypadalo, že se situace lepší, no jenomže přišly dotace na obhospodařování právě takových míst, co šlo se zoralo zbytek se seče a jsme zase tam kde jsme byli.
U té techniky bych zmínil i lesy, ty jsou na tom ještě hůř, ale mají delší dobu na regeneraci, tedy po těžbě. Ale také je to složitější a místy jsou problémy. Asi nejvíc se zbytečně, opět jsou na to dotace tak proč to neudělat, škodí otvíráním lesa a jeho odvodňováním různými lesními dálnicemi. A absolutně přehnaným chovem lesního dobytka.
Původně jsem to vzal, kvůli tomu aby jsem to příliš neodváděl od tématu, spíš z té strany úhorů a dalších nesmyslů které se na zemědělce valí, jako reakci na první příspěvek v tomto vláknu. A reálného potenciálu kde nějakou tu biomasu vzít. Právě u těch úhorů se také nadělá (alespoň u nás) víc škody než užitku. A samozřejmě mě iritují ty ideologické přílepky bio-, eko- které samozřejmě v této podobě nemají nic společného s tím na čem se snaží přiživit.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Několik poznamek
Florian Stanislav,2024-03-26 00:26:32
Projíždím krajinu jihočeských rybníků pár desítek let. Bahna je v rybnících spoustu, odbahňování je náročné. Jen dvakrát jsem viděl, že se bahno vozilo na pole, rozhrnulo a zaoralo. Poli to neuškodilo, obsah živin nejsem schopen posoudit, ale organická hmota tam je. Viděl jsem jednu firmu, která z bahna a lesního drceného odpadu udělá kompost a zabalí to pytlů. Patří rakouskému majiteli, asi se to udělat a zpeněžit dá...Bioodpad z kontejnerů zemědělství nezachrání.
https://www.trebonsko.cz/odbahnovani-rybniku
"Co s odstraněným bahnem?
Odstraněný sediment se často odváží na skládku (deponie). Vytěžené bahno je chápáno dle českých zákonů jako odpad; účelné využití je možné (např. v rostlinné výrobě), ale je administrativně a finančně náročné."
Intenzivní zemědělství ničí mikrobiální život v půdě a pesticidy zasahují do potravního řetězce.
Degradace půdy je za desetiletí patrná. kdo motykou okopával zelí na záhumence a viděl tu půdu dnes, tak ví, o čem mluvím.
Odmítání geneticky upravených plodin je asi špatná cesta, plodiny odolnější ke škůdcům a suchu mohou hodně zachránit.
Bio plodiny dotují i spotřebitelé, kteří platí vyšší ceny. Jestli jsou o tolik zdravější v okamžiku, kdy docestují až ke spotřebiteli, je otázka. Plevel a škůdci se z biohospodaření mohou šířit. Asi jako mandelinka nebo slimáci od souseda na zahrádce, který je nesbírá.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Několik poznamek
D@1imi1 Hrušk@,2024-03-26 10:21:43
U toho rybničního bahna (stejně tak u čistírenských kalů) může být problém s nadlimitní koncentrací těžkých kovů a dalších jedů. Nevím, do jaké míry je to reálný problém a nebo jen záležitost přísně nastavených limitů. Každopádně možná to je jeden z důvodů, proč to bahno často končí na deponii, ne na poli. I kdyby obsah toxických látek byl v pořádku, někdo by musel zajistit odběr vzorků (?možná nutná homogenizace celé várky? - aby vzorek odpovídal celému objemu). Nechat to bahno na deponii poblíž rybníku je bezpracné řešení.
U čistírenských kalů je kromě těžkých kovů problém ještě s biologickou nezávadností, která znamená další omezení při využívání na poli. Ideální by bylo ty kaly řízeně kompostovat tak, aby teplota dosáhla 60°C. Ale často vítězí nejjednodušší varianta - odvoz do spalovny.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Několik poznamek
F M,2024-03-26 12:30:30
Ten rybník je každý originál. Hodně záleží kde leží, tedy jak vysoko po proudu, v nížinách na dolejších tocích je problém s tím splavováním. Tady by mě zajímal ten mechanismus jímání toxinů, řekl bych, že tam bude fungovat ta organika ve vodě jako filtr který to absorbuje (ale to je jen má úvaha). Na čisté potůčky a říčky podle mě rybníky vůbec nepatří. Často v letní sezóně tok úplně vysuší a ta voda která se do toku vrací je poměrně znečištěná/odlišná, k vodě která tam patří a do rybníka přitéká (praxe, a zase dotace).
Co jsem zaregistroval tak s tím bahnem je to těžké i bez těžkých kovů a ddt..., má sice dost živin, ale té obecné kvalitě půdy o které píšete výše moc nepřispívá, záleží co se tam splavuje, asi většinou jíly. Viděl jsem někde nějaké zpracování, smíchání s kompostem, určitě by se dalo použít na okrasné rostliny. Možná na přihnojení pastvin? Každopádně je škoda ho alespoň nějak nevyužít.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Několik poznamek
Florian Stanislav,2024-03-26 19:48:13
Byl jsem asi před 30 lety na exkurzi v ČOV, která produkovala sušený kal. Vypadal jako hnědavá krásně sypká rašelina, údajně bakteriálně nezávadný, měl živiny a byl by přínosem i do krmiva pro hovězí dobytek. Měl ale kumulované těžké kovy.
Jak mnozí zde píší, kaly v rybníku odvisí od toho, co něj teče. Mnohé těžce zarostlé a zabahněné rybníky jsou přímo v lese v dobrém životním prostředí včetně přítoku vody. Provést analýzu vzorků bahna není problém technický ani finanční. Stopy škodlivin se musí najít všude včetně kompostů z přebytku slámy a balíků trávy. takže ne jestli, ale kolik.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Několik poznamek
Eva M,2024-03-27 07:09:18
... a tak nyní si rozeberme, kde se tam ty těžké kovy berou....
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Několik poznamek
Florian Stanislav,2024-03-27 10:26:17
Psal jsem o těžkých kovech na čističce odpadních vod (stav před 30 lety) navázané na gigantickou velkovýkrmnu prasat.
-Olovo. Bylo a nejspíš pořád je kolem silnic jako PbBr2 ( vynašeč olova z tehdy olovnatého benzínu). Olovnatý benzín zakázán od 2001. Olovo se kumuluje v kostech - místo části Ca3(PO4)2 je Pb3(PO4)2
-Kadmium - z hnojení levnými fosfáty ze severní Afriky, dostává se do potravního řetězce včetně krmiva dobytka. Dovoz těchto špatných fosfátů ukončen ( omezen ?) po 1989.
-Rtuť : chlorid fenylrtuti (Agronal), zakázán asi od 1990, ale zbytky se skladů se používaly dále. Na moření osiva se dávalo 200 g na metrák osiva, celkem ročně to odpovídalo 20 tunám rtuti.
Ve vodách se mořidlo přemění na vysoce toxickou methylrtuť.
-Měď - součást postřiků typu Cuprikol používané u ovoce a vinné révy proti plísním. používán dosud.
Je součástí přípravků proti mechu ( ploty, střechy). Toxicita sloučenin meďných Cu+I je srovnatelná s olovem.
Těžké kovy (na rozdíl od DDT, PCB) se v potravním řetězci nekumulují, ale ředí asi 10x ( ?) v každém stupni : plodiny, maso, člověk.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Několik poznamek
D@1imi1 Hrušk@,2024-03-27 10:48:16
Dobrý den, prosím o zdroj informace, že se těžké kovy v potravním řetězci nekumulují, ale ředí. Pokud vím, těžké kovy jsou naopak jedním z hlavních zástupců kumulativních jedů (ovšem tělo je schopné se jich velmi pomalu zbavovat).
Výjimku tvoří měď, která je zároveň stopovým biogenním prvkem narozdíl od Hg, Cd, Pb, které jsou tělu zcela cizí.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Několik poznamek
D@1imi1 Hrušk@,2024-03-27 11:08:02
Ještě poznámka k těm těžkým kovům - pokud vím, tak rostliny je prakticky vůbec neukládají ve svých plodech. Takže v obilí, luštěninách nebo bobulích se jich člověk bát nemusí. V kořenech, hlízách nebo listech ale ano. Takže mrkev, řepu nebo salát nebo cibuli z půdy s vyšším obsahem TK nejíst.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Několik poznamek
Florian Stanislav,2024-03-27 14:11:03
http://pardalnet.wz.cz/PDF/25-Potraviny-skodliviny-1-dil.pdf
Aktualizoval jsem to asi 2012 , určitě jsem si to nevymyslel, jsou tam i zdroje knižní. snad
Kniha: Polášková Anna : Úvod do ekologie a ochrany životního prostředí, Nakladatelství Karolinum 2011.
Zdoj údaje ředení kovů půda-maso-tělo člověka nejsem schopen dohledat.
"Těžké kovy (Pb, Hg,Cd) jako
anorganické sloučeniny se v životním prostředí ředí zhruba podle schématu 100:10:1 (půda : maso : tkáně
člověka). Masem se nemyslí vnitřnosti - játra, ledviny, které těžké kovy hromadí a jejich vylučování z organizmu je
dlouhodobé. Organické kovové sloučeniny mají tendenci se kumulovat v organismech"
Jinak k těžkým kovům v potravinách
https://web.natur.cuni.cz/~langhamr/lectures/wq/skripta/skriptaWQ_2009_web.pdf
Výzkum, prováděný v polovině
devadesátých let na českém i německém úseku Labe ukázal, že akumulace TK v sedimentech jsou
řádově vyšší než ve vodní fázi. Koncentrace rtuti na sledovaných profilech byla více než tisíckrát vyšší než ve vodě, u kadmia dokonce až desettisíckrát (MKOL, 1997).
Obsah těžkých kovů v povrchových vodách v České republice dnes v období po roce 1990 postupně
klesá. Pouze mezi roky 1992 a 1994 tak například koncentrace rtuti v sedimentech Labe poklesly o
necelých 40%, u kadmia o 28%, u chromu a zinku o více než 30% (MKOL, 1997).
Důkladný článek o těžkých kovech v potravinách.
https://www-ncbi-nlm-nih-gov.translate.goog/pmc/articles/PMC10528236/?_x_tr_sl=en&_x_tr_tl=cs&_x_tr_hl=cs&_x_tr_pto=sc
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Několik poznamek
F M,2024-03-28 17:11:40
Je možné, že se ty kovy váží i vymýváním podloží, záleží jak to ten rybník přesně filtruje. Osobně považuji rybníkářství, za vodu zpracující průmysl - součást zemědělství. A mělo by se daleko víc řešit kde se staví (ty nové) a jak ovlivní okolí. Zkrátka jak píše pan Pazdera v článku, mělo by se to nechat na vědce. Bohužel se do toho motají úředníci, politici a dotace.
Re: Několik poznamek
Pavel 1,2024-03-26 19:10:57
CItuji: "V Evropě není hlavními motivem "zdravější " potravina oproti USA ,kde lze používat přípravky ,které jsou v Evropě dávno zakázané nebo výrazné omezené.Vsechny produkty musejí být nezávadné .v Evropě je hlavní motivací zdravější půda s větším podílem organické hmoty a zdravější ziv.ptostredi ..." A tohle jste vycucal odkud? Respektive ten blábol myslíte vážně? Četl jste vůbec ten článek, speciálně část o tzv. bio vinařích, kteří používají síran měďnatý? Pro info, síran měďnatý JE v Evropě jako tzv. biopesticid zcela LEGÁLNÍ. Takže žádná "zdravější půda" v Evropě, ale po v rámci biozemědělství schválených postřicích mrtvá hmota bez jakéhokoli života. Glyfosát je ve srovnání se síranem měďnatým čajíček pro batolata.
Pro zelené sklerotiky, respektive pro zelené pštrosy strkající hlavy do hlíny postříkané síranem měďnatým před realitou, uvádím odkaz na článek z osla, který byl k tématu tzv. biozemědělství mnohem výstižnější a mnohé lži "bio" vyplňovačů žádostí o dotace uváděl na pravou míru. https://www.osel.cz/8766-eko-logicke-zemedelstvi-ii.html
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
