Miocénní primát z lidské linie Pierolapithecus catalaunicus zažil analýzu kostí pánve. Jde o vůbec nejstarší zbytky pánve hominida, které máme k dispozici.

Blízký blazar vzplanul ohromujícím zábleskem těsně po spuštění intenzivního pozorování a shodou okolností také v době konání konference Americké fyzikální společnosti. Vesmír je plný překvapení.

Pevnost materiálu obvykle nejde ruku v ruce s houževnatostí. Novým polyakrylnitrilovým nanovláknům je ale vlastní obojí. Stojíme na prahu revoluce v konstrukčních materiálech?

Podle na slovo vzatých odborníků to není utopie. Potřebné technologie už máme k dispozici anebo jsme na dobré cestě k nim. Ještě tak najít dost peněz a odvahy.

Klimatická změna probíhá stále rychleji… nebo pomaleji. Trend vyjde podle toho, v jakém roce graf začneme.

Předchozí pokusy hypersonického letounu X-51A zatím vždy končily nezdarem. Buďto letěl pomaleji, než jeho tvůrci zamýšleli, nebo se rozpadl a zřítil. Nejnovější zpráva z pátečního pokusu má jen tři věty.

Rafinovaní mikroroboti z Harvardu jsou zatím nejmenším zařízením, které jsme poslali do vzduchu. Budeme časem vídat roje miniaturních špehů, případně robotické opylovače květů?

V galaxii SDSSJ1506+54 vznikají hvězdy tak intenzivně, že už to víc ani nejde. Pokud jde o tvorbu hvězd, extrémnější galaxii jsme neviděli. Za pár desítek milionů let spotřebuje veškeré palivo a stane se masivní eliptickou galaxií.

Čínský tým Hualan Chenové vytvořil nový hybridní virus děsivé chřipky H5N1, kterým se morčata nakazí kapénkovou infekcí. Je jenom otázkou času, kdy se podobný zabiják v přírodě utrhne ze řetězu. Budeme připraveni?

Až do nedávné doby byla přijímána všeobecná představa o Měsíci jako o pustém, mrtvém světě, jenž nezná vodu a nemá prakticky žádnou atmosféru. Trhlinu tato představa dostala misí sondy LRO/LCROSS v podobě objevu vody v trvale zastíněných kráterech v okolí jižního pólu. Nedávné studie pak rozbouraly i ideu neexistence atmosféry obklopující bezprostředně našeho nebeského souseda, když potvrdily řídkou vrstvu atmosféry skládající se z několika neobvyklých plynů včetně sodíku a draslíku.

aneb kosmická turistika se stává realitou

Toť otázka. Učebnice říkají že ano, ale možná je ke vzniku standardní planetární mlhoviny nutná dvojhvězda. A v té se podle všeho Slunce nenachází, takže má možná smůlu.

Zavinili si syndrom zhroucení včelstev včelaři sami odepíráním medu včelám? Anebo tak alespoň přispěli k jejich oslabení? Kyselina p-kumarová a další složky medu totiž zřejmě regulují metabolismus i imunitu včel.

Hlavním hrdinou filmu je bezejmenný hoch oddávající se radostem života. Divák je vtažen do děje jednoduchými výrazovými prostředky – mimikou, tanečními kreacemi, driblováním s míčem a skoky na trampolíně. Režie: Andreas Heinrich a kol. Filmové laboratoře IBM, Kalifornie. Animace: Řádkovací tunelový mikroskop. Filmové efekty: Oxid uhelnatý.

…aneb zabiják dinosaurů útočící z hlubin

Einsteinova obecná teorie relativity přežila další pokus o vyvrácení, tentokrát ve dvojhvězdě extrémně hmotného pulsaru a bílého trpaslíka. Čemu asi bude čelit příště?

V samotné středu Země podle všeho panuje tlak 3,3 milionů atmosfér a teplota kolem 6 000 stupňů Celsia. Víme to díky magickým schopnostem rentgenového záření ze synchrotronu.

Hlavní ekologický ukazatel nehledí na znečištění a dálnice boduje stejně jako pastviny.

Bití a dušení robotického dinosaura není podle reakcí účastníků experimentu pěkné. Funkční magnetická rezonance emočních center ale ukazuje nelibost i při ošklivém zacházení s krabicí. Jak asi budeme vycházet s robotickými společníky budoucnosti?

Už třetí rok funguje největší detektor neutrin, který k jejich zachycování využívá led v Antarktidě. Nedávno pak byla navržena taková varianta tohoto detektorového systému, aby dokázala detekovat i neutrina s mnohem menší energií než doposud. Umožňovalo by to pracovat v oblasti, kde je intenzivní vyzařování neutrin při výbuchu supernovy. Velký objem detektoru a tím i jeho vysoká citlivost by umožnily detekovat neutrina ze supernov až do vzdálenosti 10 Mpc (32,6 milionů světelných let).

…aneb obří rohy pod mikroskopem

Na letošní Konferenci experimentální biologie představila společnost specializující se na náhrady lidských tkání a orgánů (Organovo Holdings, Inc.) techniku 3D tisku schopnou dodávat pláty lidské jaterní tkáně. Vytištěný „mini-orgán“ produkuje cholesterol a enzymy stejně, jako jeho protějšek v přirozených podmínkách.

Týmu Washingtonovy univerzity v St. Louis se po velkém úsilí podařilo objevit zrnka oxidu křemičitého, která jsou starší než Sluneční soustava. Pocházejí ze supernovy, jejíž exploze možná odstartovala vznik Slunce.

Zdá se, že by mohl! Při manipulaci s tabákem se do kuřáků dostávají částice viru tabákové mozaiky, na které si pak imunitní systém vyrobí protilátky. Souhrou okolností tyto protilátky ovlivňují i protein z membrány mitochondrie, což může mít závažně příznivé zdravotní důsledky.

Zní to neuvěřitelně, ale možná se na obzoru rýsují mikrobaterie, které nastartují auto a zároveň se nabijí za méně než vteřinu. Blahoslavte nanotechnologie!

Konečně jsme se dočkali. Na svůj první testovací let se vydala raketa Antares. Pod aerodynamickým krytem měla schovanou maketu lodě Cygnus, která bude v dalších letech létat se zásobami k Mezinárodní vesmírné stanici. Podívejme se co poslední dny předcházelo - testy motorů, odklady startu,... odměnou budou obrázky a video z úspěšné mise.

A bez pyrotechniků. Růst světové populace zpomaluje už od poloviny 60. roků.

Ohromné plovoucí 3D tiskárny, které tisknou náhradní díly, orgány, zbraně, letadla, ponorky a lodě jako na běžícím pásu. Je tohle další krok evoluce vojenského námořnictva?

Genetici Richard Gordon z Gulf Specimen Marine Laboratory na Floridě a Alexei Sharov z National Institute on Aging v Baltimore z nárůstu složitosti genetického kódu vypočetli, že tu život byl již před téměř deseti miliardami let. Tedy dávno před začátkem formování naší planety.

Ve třetím dubnovém týdnu zasáhly Spojené státy dopisy s ricinem, jeden z nich byl adresovaný i Baracku Obamovi. Jejich nebezpečnost byla ale ve skutečnosti velmi nízká. Nakolik se máme bát krásného skočce?