Až donedávna byla největším letadlem světa, pokud jde o délku, ukrajinská Mrija, která měřila 84 metrů. Poté, co shořela v žáru ruské invaze, se stal nejdelším letounem Boeing 747-8 se 76,3 metry. Teď se ale zdá, že by Boeing mohl o tento titul přijít. Společnost Radia vyvíjí letoun Windrunner, jehož proporce jsou vskutku mamutí.
Radia Windrunner by měl měřit 108 metrů. Je to letoun určený pro přepravu nákladů, které jsou natolik veliké, že to znemožňuje klasickou dopravu. Konkrétně jde o gigantické čepele rotorů větrných elektráren, které se postupně zvětšují a zvětšují, protože velikost rotoru je jedním z klíčových faktorů ovlivňujících výkon turbíny. Vozit něco takového po silnicích je ale logistická noční můra.
Windrunner je úžasná záležitost. Pojme nejen čepele rotoru, ale prakticky cokoliv, co se vejde do prostoru o délce 105 metrů a průměru 7,3 metrů. Jeho rozpětí křídel je 80 metrů, což je jen o 8,4 metrů méně než u Mriji. Výška letounu je 24 metrů, srovnatelná s Airbusem A380, ale pilotní kabina je umístěná dokonce až nad svrchní stranou trupu, aby nezabírala nákladní prostor, jehož objem je neuvěřitelných cca 8 200 metrů krychlových, čili asi sedminásobek oproti Mrije.
Monumentální letoun uveze až 72,575 tun nákladu a doletí až kolem 2 tisíce kilometrů. Zásadní předností Windrunneru je, že mu ke startu i pro přistání stačí improvizovaná dráha o délce pouhých 1 800 metrů. Mnohá letadla pro přepravu pasažérů, která jsou mnohem menší, potřebují podstatně delší dráhu. Windrunneru stačí, když má dráha zpevněný povrch, zbavený kamenů, vegetace a dalších překážek, podobně jako u vojenských dopravních letounů. Ve společnosti Radia totiž předpokládají, že se větrné farmy stavějí na místech, která nejsou poblíž mezinárodních letišť.
Je reálné, že Radia Windrunner opravdu vzlétne? Podle komentáře ve Wall Street Journal je v něm víc, než jen pár ilustrací, které jsou zatím k dispozici. Společnost Radia získala investici 104 milionů dolarů, a jak se zdá, počítají s tím, že Windrunner postaví, otestují a certifikují do zhruba 4 let. Gigantický nákladní letoun by pak mohl přispět k dalšímu rozvoji větrné energetiky a stavbě větrných farem na místech, kde to doposud nebylo praktické. Jistě bude zajímavé Radia Windrunner dál pozorně sledovat.
Video: We Are Radia
Literatura
Extravagantní nizozemský letoun s šíleným designem by mohl oživit letiště
Autor: Stanislav Mihulka (08.06.2019)
JetZero vyvíjejí slibný dopravní letoun s extrémně nízkou spotřebou paliva
Autor: Stanislav Mihulka (07.05.2023)
Bezpilotní Droneliner by mohl srazit cenu letecké nákladní dopravy
Autor: Stanislav Mihulka (05.10.2023)
Diskuze:
No neviem
Macko Pu1,2024-03-22 20:29:05
Ak su tie lopatky lahke, nie je vzducholod lepsia alternativa?
Nejde to snadněji?
Jan Dolinár,2024-03-22 19:06:55
Nebylo by jednodušší pověsit tu lopatku pod vrtulník? Co jsem tak rychle hledal, tak 47m lopatka pro elektrárnu váží cca 12 tun, největší helikoptéry (M-26) uzvednou 20t. Takže pro 80m lopatku by asi bylo potřeba postavit o něco větší helikoptéru, nebo použít dvě, každou na jednom konci.
Každopádně u vrtulníků by odpadal problém s délkou přistávací dráhy.
Srovnání
Martin Prokš,2024-03-22 09:21:25
Dobrý den,
Obří přepravní letoun (obží z pohledu objemu) by se určitě na trhu uplatnil. Ne jen pro ty lopatky větrných turbín. Mrija také byla konstruovaná aby nosila těžební plošiny, ale komerčně vozila kde co. Otázkou ale je, zda by se zaplatil vývoj, výroba a certifikace jen nízkých jednotek kusů - pro větší sérii na trhu místo určitě nebude.
Nosnost je srovnatelná s letounem C-14 Globemaster. Ale toto bude větší, takže lze očekávat že i o něco těžší - ke 300 tunám max. vzletová. Rozpětí ale bude srovnatelné s A380. Použití proudových pohonných jednotek naznačuje, že cestovní rychlost je plánovaná přes 700 km/h - takže letoun pro střední a dlouhé tratě.
Problematika nezpevněné dráhy má několik rovin.
a) Nezpevněná dráha má nižší únosnost a vyšší hrbolatost, takže komplikovanější robustnější podvozek.
b) Nezpevněná dráha má vyšší odpor pro rozjezd a současně nižší tření pro brždění, takže jsem poněkud skeptický k těm uváděným údajům o krátké dráze.
c) Nezpevněná dráha = problémy s nasátím kamení a prachu do motorů a rizikem jejich poškození. C-17 má motory také vysoko a přesto tam tento problém je a použití nezpevněných drah je pouze rpo nouzové případy a je bráno jako rizikové. Jak při rozjezdu, tak ještě horší při motorovém brždění reverzem (obrácený tah).
d) Pro nezpevněné dráhy je obecně lepší použití turbo-vrtulových pohonných jednotek. Vrtule je přeci jen odolnější a masivnější kus a hned tak ji něco nepoškodí. Dále vrtule může být o větším průměru než proudová jednotka - lepší tah/charakteristiky na vzletu a přistání, což je pro zkrácení vzletu a přistání důležité. Nevýhodou je ale nižší rychlost letu a nižší letová hladina - vhodné pouze pro kratší tratě.
Problematika vysokého rozpětí je v tom, že ne na každé letiště se letoun vejde. Bezpečné rozměry pro pojíždění a parkování aby nedošlo ke kolizi konci křídel.
Osobně si myslím, že to skončí jen těmi hezkými obrázky a nějakými utracenými penězi. Ale možná se pletu a podceňuji je, úplný nesmysl to asi není.
Re: Srovnání
D@1imi1 Hrušk@,2024-03-22 11:25:22
Dobrý den. Dolet je v článku explicitně zmíněn - kolem 2000km (já jsem v komentu níže omylem napsal 1,8tis. km). Takže na dlouhé trasy to být nemá. Ona je i otázka, kde by na delší let skladovali palivo. Obvykle se většina paliva skladuje v křídlech. Ale když porovnáte obrázky Windrunneru a Mriji, má Windrunner křídla nepoměrně malá.
Všechno nasvědčuje tomu, že to má vozit jen ty extrémně dlouhé lopatky, které je po zemi problém převážet i na vzdálenosti desetkrát menší. Na rozsáhlejší využití v nákladní přepravě jako konkurence Ruslanu a spol. má koncept příliš malý dolet i nosnost.
Mimochodem Mrija byla zkonstruovaná pro potřeby sovětského kosmického programu (primárně převážení raketoplánu Buran). Na převážení těžebních plošin, jak píšete, by v SSSR nestavěli superletadlo, když plošinu lze jednoduše odvézt po vodě. Ani nevím, které těžební plošiny máte na mysli. SSSR měl dostatek surovin na souši a nevím, že by někde těžil z šelfů
Ad nasátí kamení - je otázka jestli by to hrozilo, když spodní část motorů je díky obřím rozměrům odhadem nejméně 10m nad zemí.
S Vaším závěrem souhlasím. Červenou kontrolku u mě rozsvěcí hlavně fakt, že firma bez zkušeností s letadly tvrdí, že do čtyř let postaví a ZÍSKÁ CERTIFIKACI na největší letadlo na světě. To by si IMHO netroufly tvrdit ani firmy se zkušenostmi a zázemím jako Boeing, Airbus, Lockheed Martin...
Re: Re: Srovnání
D@1imi1 Hrušk@,2024-03-22 11:49:04
Ještě k využití - mohlo by to též vozit zkompletované trupy letadel mezi výrobními závody. Ty se letecky přepravují už nyní.
A je to skutečně potřeba?
Kamil Kubu,2024-03-21 09:08:45
Není to náhodou tak, že tyhle super dlouhé a objemné lopatky se montují jenom na off-shore větrné elektrárny? Taková V172 od Vestasu patří mezi aktuálně největší on-shore turbíny a má průměr rotoru 172 metrů. Když odečteme hub, zbývá na lopatku něco přes 80 m. To už by se možná vešlo i do upravené 747.
Další otázkou je, kolik bude stát vybudování přistávací dráhy. To společně s cenou za lety bude ovlivňovat jak veliké budou muset být farmy, aby se vůbec vyplatilo takovou dopravu použít.
Ale pravda, zelené šílenství dokáže zaplatit i daleko větší nesmysly.
Ekologie v praxi
Jirka Naxera,2024-03-21 06:25:25
Takze si to zrekapitulujme. Kolik ze bude na kazdej z tech vysoce net-zero ekologickych vetrniku potreba spalit tun kerosinu jeste navic za dopravu?
Re: Ekologie v praxi
D@1imi1 Hrušk@,2024-03-21 13:18:43
Dovolím si laický odhad, že na výrobu syntetické pryskyřice, která je hlavní složkou těch lopatek, je potřeba více ropy než na výrobu toho kerosinu ;-)
To letadlo mě zaujalo, že svými parametry má být proti Mrije jen takový nafouklý ultralight :-)
Nosnost 73 tun vs. 254 tun v případě Mriji. Dolet 1,8 tis. km vs 4,5-15 tisíc km (v závislosti na nákladu). Rychlost 750km/h vs 850km/h. Z toho odhaduji, že i spotřeba paliva bude relativně malá. Takže čistě pragmaticky, když už ty větrníky musejí být, může přeprava tímto letadlem vycházet jako nejekologičtější varianta.
Druhá otázka je, jak realizovatelné je toto:
"počítají s tím, že Windrunner postaví, otestují a certifikují do zhruba 4 let."
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
