Nelze si nevšimnout, že lidský genom trpí spoustou genetických poruch a dědičných znaků, které považujeme za nevýhodné. Jak je možné, že je evoluce nezlikvidovala, tedy ty, u nichž na to měla dost času? Pomineme-li skutečnost, že evoluce funguje spíš jako dítě se zavázanými očima bušící do piňaty než jako hloubavý inženýr za rýsovacím prknem, v poslední době se překvapivě ukazuje, že domnělá nevýhodnost je vlastně omyl.
Co nám přijde jako nevýhoda, bylo za určité situace naopak klíčem k úspěchu. Nejsou to úplně ideální řešení, co byste ale čekali od děcka s pestrobarevnou palicí? Vykřičeným příkladem je srpkovitá anémie, která poskytuje poněkud nešikovnou, ale jinak účinnou ochranu proti malárii. Nově se objevují studie, podle nichž jsou podobnou významnou adaptací i projevy, které dnes považujeme za trýznivé poruchy chování.
Nedávno se objevila hypotéza, podle které je ADHD (Attention deficit hyperactivity disorder), tedy hyperkinetická porucha či porucha pozornosti vlastně účinnou adaptací na sběr potravy.
David Barack z americké University of Pennsylvania a jeho kolegové nedávno tuto hypotézu prověřili experimentem. Účastníci experimentu hráli online hru se sběrem bobulí na virtuálních keřích během 8 minut. Když posbírali nejvíce nápadné plody, mohli volit mezi setrváním u daného keře s méně zdroji nebo přesunem k dalšímu keři, který trval nějaký čas.
Experimentátoři rovněž s využitím standardního testu u účastníků zjišťovali míru ADHD. Ukázalo se, že se experimentu účastnilo 45 procent lidí se symptomy ADHD, což je podstatně více než průměr v lidské populaci. Mohlo to být způsobeno povahou experimentu i jinými faktory. Každopádně to ale nevadilo, naopak to nabídlo badatelům lépe vyvážený design experimentu.
Ukázalo se, že lidé mají obecně tendenci setrvávat při sběru na „známém“ keři déle, než je podle matematických modelů výhodné. Lidé s ADHD ale nasbírali o 16 procent virtuálních bobulí víc, i když ani oni se nepohybovali matematicky ideálně. Autoři studie jsou přesvědčeni, že lidé v ADHD módu, kteří upřednostňovali průzkum nových zdrojů před využíváním známých zdrojů, měli v určitých situacích v dávných dobách výhodu.
Zároveň je jasné, že výhoda daná stavem ADHD nebyla univerzální. To bychom nejspíš byli všichni takto nastaveni. Ať už to mělo jakékoliv důvody, zdá se, že pro naše předky bylo výhodné mít v populacích lidi s ADHD i bez ADHD. Dnes už tolik nejsme závislí na sběru bobulí, ale minulost si stále neseme v genech. Když už nic jiného, mohli bychom lidi s ADHD brát nikoliv jako přítěž, ale jako součást našeho evolučního úspěchu.
Video: Section 3: Future, Discussion with David Barack
Literatura
Gen dyslexie
Autor: Josef Pazdera (11.05.2003)
Dělají z nás liberály a konzervativce geny?
Autor: Josef Pazdera (07.08.2015)
Na dyslexii filtrem, nejlépe zeleným
Autor: Josef Pazdera (19.10.2018)
Porucha nebo adaptace? Dyslexie možná není tím, čím se zdá být
Autor: Stanislav Mihulka (26.06.2022)
Diskuze:
Experiment
Jiri Gutman,2024-02-25 18:52:30
Vrátil bych se k tomu úvodnímu "vědeckému experimentu", který Davidu Barackovi potvrdil teorii, že ADHD přináší genetickou výhodu.
Vzal skupinu lidí, které nechal jen 8 minut sbírat bobule. (Aby ti s ADHD neztratili pozornost?). Následně otestovali, kteří z nich jsou ADHD, aby se prokázalo, že ti s ADHD byli ti s lepším výsledkem. Bylo jich ale 45 procent, což je asi 20x víc než je uvažováno v běžné populaci a to prý nevadí, protože to dává "lépe vyvážený design" experimentu.
To je tedy experiment jako prase. Tak to může rovnou prohlásit, že genetická výhodnost ADHD je tak velká, že už výskyt v populaci stoupl a Wikipedie je zastaralá.
Re: Experiment
Martin Novák2,2024-02-27 10:07:18
Výhodnost ADHD je opravdu poslední dobou velká, ale ani ne tak genetická výhodnost jako papírová výhodnost. A tak mnoho dětí které by před pár desítkami let nikoho nenapadlo diagnostikovat s nějakou poruchou jsou dnes oficiálně ADHD a výskyt v populaci prudce stoupá. V rámci inkluzivity byly odstraněny nevýhody takové diagnózy a zvýšeny výhody, na druhé straně je zakázáno neposlušné a roztěkané děti k něčemu vychovávat. A tak diagnóza poruchy usnadňuje takovému dítěti průchod školou a na druhé straně poskytuje alibi rodičům když něco vyvede.
ADHD
Jiří Brtnický,2024-02-24 20:00:15
To, že tady někteří diskutující zaměňují ADHD za vychytralé, amorální, asociální chování, tak to jsou vedle, jak ta jedle. Jsem učitel a takových dětí jsem poznal za ty roky celou řádku. Je to s nimi náročné, školní pravidla jim nevyhovují, ale rozhodně nejsou těmi, kdo by chtěl mít výhody z práce ostatních. V dospělosti to bývají často velmi pracovití lidé, ale musí si nastavit svůj pracovní systém sami. Pro člověka bez ADHD je o nervy s nimi pracovat na jednom úkolu, ale někdy se i zasmějete. Dá se to řešit organizačně. Oni si to sami uvědomují a rozhodně jim není co závidět. Jestli je to adaptace, těžko říci. Vyloučit se to nedá. Jak tady někdo uvedl, to zlo jsou spíš různí sociopati a psychopati. Bohužel, i toto jsou možná adaptace, pro některé jedince i velmi výhodné. Není ani tady vše černobílé. Jsou schopni jít i do značného rizika beze strachu a to je někdy velká výhoda pro přežití celé skupiny.
Re: ADHD
Eva M,2024-02-24 22:22:29
myslim, ze zpochybneni se tykalo :ADHD jako adaptace na sber bobuli: - to je fakt hypoteza z rodu spise vtipnych :)
tj. uvaha byla o prostredi, kde muze byt ADHD vyhodou ci normou (-patiemi a klasifikacnimi otazkami asi nemusime situaci komplikovat)...
jinak ty cestopisy - jmenuje se to Reportaze z rozervaneho raje - jsou prave zajimave, pokud chcete premyslet o tom, jak mohou byt na ruznych mistech ruzne nastaveny normy
na mne dost zapusobila takova :drobna prihoda: - pokud spravne pamatuji
do vsi se pririti nakladak, vyriti se ozbrojenci, bleskurychle provedou akci a nakladak zase fofrem odjede.. co myslite, ze se delo? - do mistni hospody privezli napoje a zasobovaci vuz chce predejit prepadeni,,,,,,,,,,,,,,,,,,
o tom, ze zivot v takove spolecenske konstelaci by pro mne nebyl zadne stesti, nijak nepochybuji (on tam nakonec nevydrzel ani puvodne nadseny pan Ptaszek}
Re: ADHD
D@1imi1 Hrušk@,2024-02-24 22:45:28
Dobrý den, omlouvám se, že jsem se ve svém příspěvku také dopustil tohoto zjednodušení. Kdyby to šlo, smažu tu část. (I když přesto s Vámi v jednom mírně nesouhlasím - morálka totiž je lidský konstrukt a evoluci je jedno, jestli je nějaké chování vychytralé nebo naopak mimoděčné/pudové. Výsledek je stejný.)
Ale co mi příjde podstatné, že podle článku se tím experimentem snažili dokázat, že ADHD je velmi specifická adaptace pro efektivnější sběr bobulí. Jenže tím, jak ten experiment nastavili, dokázali pouze, že člověk s ADHD, který nikdy před tím nesbíral, bude mít mimoděčně efektivnější strategii než člověk, který ADHD nemá. Experiment nevypovídá o tom, jak by si vedli, kdyby měli se sběrem letité zkušenosti a měli možnost pracovat na svojí strategii.
Ad psychopati: Ono z evolučního hlediska nejspíš bylo přínosné i to, co dnes z mnoha oprávněných důvodů považujeme za čiré zlo - válčení. Zaprvé při něm docházelo k selekci vitálnějších nebo chytřejších jedinců a lépe fungujících skupin (např. altruismus uvnitř skupiny znamená evoluční výhodu, mimo skupinu jen ve specifických případech).
Zadruhé při válčení docházelo k šíření genů znásilňováním a k přesunům populace na nová území (navíc už té vyselektované populace, která ty hrůzy přežila).
Re: Re: ADHD
Eva M,2024-02-24 23:13:00
*Ono z evolučního hlediska nejspíš bylo přínosné i to, co dnes z mnoha oprávněných důvodů považujeme za čiré zlo - válčení.*
- pote, co inspirovana cyklem p. doc. Kratochvila o Recku jsem se porozhledla po dnesni podobe dejist cetnych davnych historickych valek, si dovolim nesouhlasit.
je to presne naopak, blizky vychod a mista starovekych podivuhodnych civilizaci fakt nijak extra neprosperujou, a o tom, ze by selekce tohoto druhu zrobila z mistnich nejake ybrmense by se dalo s uspechem pochybovat.
naopak pravidelne nastava efekt :archeolog kope a cuci co vsechno bylo zapomenuto:
Re: Re: Re: ADHD
Eva M,2024-02-24 23:16:58
ps
Ovsem je mozne, ze v naslednych polnich podminkach se zivot stane urcitym zpusobem jednodussim a uzivatelsky priznivejsim pro jedince s ADHD ;-)
Re: Re: Re: Re: ADHD
D@1imi1 Hrušk@,2024-02-24 23:39:14
Jenže válčení nevzniklo až spolu s písemnictvím. Válčilo se od pravěku a skoro všude. Válčí mezi sebou skupiny šimpanzů a válčení spoluformovalo Evropu (donedávna zcela nejvyspělejší oblast světa) od pravěku a starověku, ze kterého ani nemáme písemné záznamy, až do dvacátého století.
Pan Kratochvíl se navíc zabývá kulturami, nikoliv genetikou. Válčení může způsobit úpadek kultur, ale já mluvím o tom, co představuje evoluční výhodu z hlediska šíření genů jejich nositelů.
A zdůrazním, že nepíšu o tom, jak bych si věci přál.
Re: Re: ADHD
Marcel Brokát,2024-02-25 09:47:09
Dovolím si reagovat -
Sběr bobulí - Souhlasím, že ten experiment je trochu jednostranný, nicméně může ukazovat na velkou výhodu ADHD mutace. A to především pro skupinu ve které se ADHD jedinci vyskytují. Schopnost těch jedinců nasbírat o 16% víc dává totiž CELÉ skupině drobnou výhodu. Z tohoto hlediska mohl být takový člen skupiny výhodný. A mohlo té vést k respektu, toleranci specifik chování jedince a chuti nějaké ženy se s takovým jedincem množit, tudíž nevědomky mutaci v lidstvu přenést dále...
Ad války - tady jste otočil příčinu a následek. Války se zcela určitě nevedly vědomě kvůli šíření genů... Aby si standardně a běžně nějaká tlupa řekla "jdeme vymlátit sousedy abychom šířili geny" to ne. Ano, že se rozhodli jít uloupit ženy aby se tlupa rozrostla, to ano, ale ne aby šířili geny...
ad psychopati - jistě, zase výhodné pro IZOLOVANOU skupinu jako CELEK mít takového jedince. Ovšem jenom do okamžiku než převážily nevýhody psychopata... a vždycky byl kontrolován okolím aby se moc nezvrhl. Psychopat, a vlastně ani další jedinci s extrémními rysy, se totiž nesmí dlouhodobě vymknout kontrole průměrné většiny...
Re: Re: Re: ADHD
Eva M,2024-02-25 11:14:03
(... nehlede na to, ze ze sberu realnych boruvek s ADHD potomkem - motivovanym a uz ne malym - mohu sdelit, ze ADHD osobu nejake sbirani prestane bavit tak rychle, ze nasbirate vic i kdyz teda nadmerne setrvavate...
holt modelovani jeste neni realny zivot...)
Re: Re: Re: Re: ADHD
Marcel Brokát,2024-02-25 13:54:55
Aha tak vidíte, to jsem vůbec netušil, že je tam tento (vytrvalost) problém.... Holt nemám zkušenost a udělal jsem předpoklad - pravděpodobně dle Vaší zkušenosti chybný... Je tedy otázkou zda Vaše zkušenost staví experiment a s tím spojené další úvahy na základy z písku...
Krása.
Re: Re: Re: Re: Re: ADHD
Jirka Naxera,2024-02-26 21:36:16
Ono u te vytrvalosti dost zalezi na sile ADHD, a potom ruku v ruce s prisunem dopaminu vyprodukovaneho danou cinnosti.
I dite s diagnostikovanou slabsi formou ADHD se dokaze celkem dlouhou dobu soustredit na neco, co mu ten dopamin dodava - coz bohuzel nejsou ani skola, ani jine ukoly, ktere bychom byli radi, ale treba takovy minecraft nebo pubertacka videa casto fungovat docela dobre.
Re: Re: Re: ADHD
D@1imi1 Hrušk@,2024-02-25 11:24:48
Ad války - je otázka, kdo co otočil :-) Pojem vědomí jste sem totiž zavedl až Vy. Třeba přitažlivost opačným pohlavím je záležitost převážně pudová, nikoliv vědomá. A je jasné, že geny jedince, který tu přitažlivost nepociťuje, budou v nevýhodě. Válka už je komplexní jev zapříčiněný jednoduchými pudy jako agresivita, touha po moci, hrabivost, touha po dobrodružství.
Re: Re: Re: Re: ADHD
Marcel Brokát,2024-02-25 14:07:29
No zatím si trvám na tom, že Vy. Vy jste to napsal tak, že z toho lze vyvozovat, že rozšiřování genů byla klíčová myšlenka. Podle mne ne, ani náhodou. Klíčové bylo potřeba lidí přežít. Jako je tomu dnes a i v 21. století se na tento pud neustále útočí...mimochodem. A z tohoto zájmu vyvěrají činy, které situaci pořeší - sebrat ženy na jiném území (například) - jenže to nepůjde pravděpodobně bez násilí...atd atd a jsou tu bitky, války. Nevylučuji další motivace, ale míchání genů to nebude...
Re: Re: Re: Re: Re: ADHD
Jirka Naxera,2024-02-26 21:41:09
Tak klicove pro evoluci je prezit, tedy do doby, nez se rozmnozite. Protoze geny, ktere tuhle potrebu nenesou ... maji mnohem mensi sanci nezaniknout.
ad michani genu a dalsi veci - samozrejme ne na vedome urovni, ale de-facto ano, dite s geneticky vzdalenejsim partnerem ma mnohem vyssi sance (ostatne nekde v Oslim archivu pred hodne lety na tohle tema bude dost clanku, jen si vzpomenout a najit je)
Re: Re: Re: Re: Re: Re: ADHD
Marcel Brokát,2024-02-29 12:36:57
Ano, tomu rozumím. Rozumím i tomu "de-facto". Vlastně jsem chtěl především ukončit personifikaci genů. I když vlastně to je právě to "de facto" :-)
Ono se dá myslím i předpokládat, že jakési sociální inženýrství ve smyslu tvořit silnou a odolnou komunitu, se v průběhu času, jak si lidé uchovávali paměť přes "staršiny" komunity, praktikovalo. Právě tihle "staršinové" si mohli všimnout faktu, že potomek rodičů, kteří byli z nějak významně vzdálené komunity - místně především v té době asi, ale tím pádem i geneticky - mohl vykazovat odlišné a výhodné vlastnosti, dovednosti, stavbu těla, odolnost než běžný "lokální" potomek.... a mohli si to spojit, logicky vyvodit, že by to mohl být přínos pro rod a doporučit takové svazky...
Re: Re: Re: ADHD
F M,2024-02-27 08:30:25
V tom bude ten klíč. Tedy mít několik jinak nastavených jedinců dává komunitě celkově výhodu. Třeba i tak, že je drobnou nevýhodou neustále, ale potom v případě změny, krize může rozhodnout i o přežití celé skupiny.
Směrem k těm bobulím v experimentu. Někdo s ještě rozumnou (tedy většina) formou ADHD nasbírá, pokud je dost bobulí (odměny), prakticky stejně jako ostatní, pokud není jde spíš dál. Tam bude velmi záležet na konkrétním nastavení toho experimentu / situace v reálu. Určitě (zvlášť u těch pro nás závažnějších) jde i o průzkum, tihle lidé si právě objev nového zdroje nenechají sami pro sebe.
Add. ty ženy, tyto geny i autistické přenáší i ony. A celkově je v nás, tedy alespoň v části, zabudovaná ochota vyhledávat jako partnera někoho nějak odlišného, tedy především aktivnějšího tedy tu až hyperaktivního ;-).
Ty války většinou řeší nějaký problém, krizi, nebo zase naopak zase fungují jako "investice" pokud má nějaká společnost přebytek. Příčina a následek se tu prolínají, ochota válčit je zajisté podmíněna i geny a zase pokud by válčení nebylo výhodné...
Prakticky u všeho okolo tohoto je hlavním zdrojem problémů to, že se svět strašně rychle změnil a člověk i jeho jednání prakticky vůbec. Někdo tu psal něco v tom smyslu jako by se mělo válčit méně než dřív. To by bylo na větší průzkum, ale příliš se mi to nezdá, i když to moc nesleduji, tak si teď hned vzpomenu minimálně na 3 invaze za 2 roky a několik převratů s nevím jakými následky (naše média jsou poněkud monotematická).
Re: Re: ADHD
F M,2024-02-25 17:28:47
Výsledek toho výzkumu beru spíš tak jako že existují situace kdy ADHD dává nějakou výhodu, stejně tak bude fungovat autismus, ten by v té zjednodušené konstrukci dole: Dobro - trpělivost, slušné chování / zlo - krátkodobý zisk, loupežení, byl jednoznačně ten nejpozitivnější. Takto to samozřejmě nefunguje, např. ta opice která první slezla ze stromu musela být vážně pošahaná ;-) a celý vývoj společnosti by bez odchylek nemohl fungovat.
Jak jsem psal nemám příliš rád výrazy postižení/poruchy, tito lidé by z velké části byli z velké části schopni spokojeně a produktivně fungovat. Jejich největším problémem není jejich odlišnost, ale neschopnost majority ji přijmout, použít. Toto, neschopnost/nepřijetí /výsměch odlišnému, se samozřejmě také vyvinulo evolučně.
Pokud to vezmete podle vývoje jedince, tak prakticky všechny reakce okolí od dětství, je ze společnosti vytlačují, potom nastupují komorbidity úzkosti/deprese až se v extrému vyvíjí poruchy osobnosti vyhýbavá, hraniční (opravdu neexistuje pouze narcistická, i když její prevalence je suverénně nejvyšší), posttraumata atd. Tedy jak jsem psal nejsem odborník, píši jako osoba poučená, s několika zkušenostmi z okolí.
Tímto samozřejmě nechci popřít existenci osob postižených.
Problém v současnosti je hlavně v tom, že teď se vše vyvíjí strašně rychle, podstatě každé generaci (20let) proběhnou větší změny než před pár sty lety za sto / pár tisíci lety za tisíc. V současnosti velmi ubývá míst/pozic kdy může někdo odlišný bez problémů fungovat. Například v obchodě, stačí drobná odchylka od standardního chování a hned se najde spousta zákazníků kteří si budou stěžovat, nebo rovnou půjdou jinam, tam už dnes je problém i když se neusmíváte.
Divně nastavený experiment
D@1imi1 Hrušk@,2024-02-24 10:12:58
Chcete mi tvrdit, že pralidi, kteří byli existenčně závislí na sběru bobulí a věnovali se mu celý život, nedovedli vyhodnocovat efektivitu svojí strategie sběru a optimalizovat ji na základě sebereflexe, případně učením se od úspěšnějších? Oni byli specialisty v oboru, zatímco v tom experimentu vzali skupinu amatérů a nechali je dělat něco, co nikdy v životě nedělali.
Mimochodem ani ve sportu nestačí k úspěchu mít přirozený talent, ale je potřeba soustředěnost a odhodlanost ten talent rozvíjet.
Pokud bych v ADHD hledal evoluční adaptaci (jestli nejde prostě jen o poruchu), tak spíš tu, kterou naznačuje Eva M. níže - že škodlivé dopady jejich jednání ponese někdo jiný, zatímco jim přinese evoluční výhodu. A myslím, že ani nepotřebujeme létat do latinské Ameriky, abychom mohli pozorovat etnikum, které takto funguje. Dokonce není potřeba ani opustit hranice ČR.
Adaptace
Ivo Brabec,2024-02-24 07:23:33
Myslím, ze “muže byt adaptaci” je silné slovo. Spíše je ADHD výhodnější pei sběru bobulí, to ale neznamená, ze ADHD vzniklo jako reakce na sběr bobulí a ze pomalejší jedinci bez ADHD více vymiraly. Myslím, ze výzkumníci spíše potrebovali ten svůj pokus nejak prodat, ale jinak v tom není nic hodně pozornosti. Je to jako tvrdit, ze ostrý zrak, který bobule vidí i bez brýlí je adaptaci na sběr bobulí…
Re: Adaptace
Eva M,2024-02-24 09:12:20
:) nebo se jedná o adaptaci (pokud přjmeme názor, že ve všem je vhodno hledat "adaptace") na stav, kdy loupežník evolučně vítězí nad trpělivě a soustředěně pracujícím člověkem - čmajznete mu košík s bobulemi, úrodu, dobytek, osobní potřeby, případně ojedete ženské příslušnice rodu, a máte bez velké dřiny o své potřeby postaráno.......
tento jev se také podílí na ekonomické devastaci např. některých zemí a oblastí (nejen) v Jižní Americe - při pohledu na přírodní podmínky nechápete, jak mohou být chudé, s TAK chudými obyvateli.... (viz např. z poslední doby pěkné cestopisy od pana Matěje Ptaszka)
Jinak se samozřejmě také jedná o otázku nastavení norem, problematiku variability a nazírání na individuální vývoj jedince.
Re: Re: Adaptace
Eva M,2024-02-24 09:14:17
ps. :) pana vědce by možná bylo vhodno seznámit se starou anekdotou "blecha, když nemá nohy, neslyší" ;-)
Re: Re: Adaptace
F M,2024-02-24 17:54:53
Prosím tušíte vůbec co je ADHD?
Pokud chcete populaci takto dělit, tak je nutno vidět to i z druhé strany. Pokud tu jedna skupina "doplácí" na druhou, tak jsou to jednoznačně ti s poruchami (spíš bych řekl odlišnostmi), kteří žijí v prostředí optimalizovaném pro majoritu. Ať už jde o školství/zaměstnání i celkový život. Jste si opravdu tak jistá, že pokud by to bylo naopak tak ti problematičtí "zaostalejší" by stále byli oni?
Problémy které popisujete bych spíše připsal na vrub psychopacii, tedy jinak normálním lidem s poruchou (nestandardností) osobnosti, ale opravdu se zde příliš neorietuji tak to neberte úplně 100%. Každopádně, i když se to v současnosti moc nehodí a člověk to opravdu nemusí zažít na vlastní kůži, tak například to míchaní genofondu, ale asi i ten zbytek, byly ve své době jevy prospěšné. V současnosti?
A kdo je v moderní společnosti "loupežník", tedy u koho státy/soc.skupiny končí nejvíce nerostných surovin na osobu, tu snad asi ani psát nemusím ;-)
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
