Jak jistě každý ví, světlo se za standardních podmínek řítí rychlostí 299 792 kilometrů za sekundu, tedy rychlostí světla. Rychleji to nejde. Za jistých okolností je ale možné světlo zpomalit a to i docela podstatně. Nový způsob zpomalování světla nedávno nabídli čínští fyzici z Guangxi University a Chinese Academy of Sciences.
Světlo zpomalují například průhledné materiály, ale typicky jen nepatrně. Právě změny rychlosti prolétajícího světla jsou zodpovědné za podivuhodné efekty s ohýbáním světla při jeho průchodu z jednoho typu prostředí do jiného. Když chcete světlo opravdu přibrzdit, potřebujete velmi speciální materiály, jako jsou fotonické krystaly nebo extrémně ochlazené kvantové plyny.
Čínský tým hledal novou metodu, která by zajistila intenzivní interakce mezi světlem a hmotou v nanofotonických čipech.
Badatelé použili elektromagneticky indukovanou transparentnost (EIT), čili průhlednost, kdy díky manipulaci elektronů laserovými paprsky lze dosáhnout změny neprůhledného materiálu, v tomto případě plynu, na průhledný. Při tomto postupu dochází ke zpomalení světla, ale bývá to náročné na lasery a energii.
Proto vědci vylepšili mechanismus elektromagneticky indukované transparentnosti novým materiálem. Jde o 2D metapovrch (metasurface), který nemá obdobu v přírodních materiálech. Čínský tým vytvořil tento metapovrch z velice tenkých vrstev křemíku a získal tím materiál, který mnohem lépe než další srovnatelné materiály pracuje s energií světelného záření.
S novým materiálem je možné zpomalit světlo více 10 000krát. Dochází přitom k více než pětkrát nižší ztrátě světelného záření než u jiných metod.
Klíčem k fungování metapovrchu je uspořádání základních stavebních jednotek, takzvaných meta-atomů, které jsou u tohoto materiálu velmi těsně u sebe.
Proč vlastně zpomalovat světlo, tedy kromě toho, že je to nepochybně zábavné? Výsledkem takového výzkumu bývají nové technologie pro ovládání světelného záření, které mohou mít velmi široké uplatnění, od optických komunikačních systémů až po kvantové počítače.
Video: Metasurfaces: a nanophotonic platform for full control of light in space and time
Literatura
Nová metačočka ohýbá paprsky všech barev duhy
Autor: Stanislav Mihulka (02.01.2018)
Průlom v metamateriálech: Jak proměnit průhledný kalcit na umělé zlato?
Autor: Stanislav Mihulka (11.06.2021)
Kouzla magnetooptiky: Magnetický metamateriál dokáže uvěznit světlo
Autor: Stanislav Mihulka (18.08.2023)
Diskuze:
Nepravdivé tvrzení v článku
M. V.,2024-02-17 16:34:43
V článku se píše: "Světlo zpomalují například průhledné materiály, ale typicky jen nepatrně."
Což je zjevná nepravda.
Rychlost světla v různých materiálech
Voda: 225 000 km/s
Sklo: 200 000 km/s
Diamant: 124 000 km/s
Akrylát (Plexisklo): 197 000 km/s
Křemen (SiO2):197 000 km/s
Tedy zpomalení je velmi významné a nikoli "nepatrné".
Prodleva
István Kulcsár,2024-02-15 07:06:54
Doslova přibrzdit světlo dokáže jen „silné magické pole“ Zeměplochy, jak je názorně popsáno hned na začátku Lehkého fantastična. Jinde jde o součet všech prodlev, které se světlu nahromadí během celého průchodu. Alespoň si myslím.
Re: Prodleva
Jirka Naxera,2024-02-16 13:54:46
Ani nevite, jak mate pravdu, i kdyz "prodlev". Ono to funguje zcela univerzalne, nechte nehmotnou castici (s rychlosti presne c) interagovat s prostredim, a pokud ziska hmotnost (muzete rikat zdanlivou), tak se z ni stane hmotna castice, ktera se muze zpomalit a/nebo zastavit.
Nekde jsme si na to zvykli a vubec o tom nepremyslime (W bosony napr. ktere puvodne byly nehmotne, ale interakci s vsudypritomnym Higgsovym polem ziskaly efektivni hmotnost, a predstava W s minimalni hybnosti asi nikomu nevadi), nekde nam to trochu dela problemy si to predstavit (treba u toho fotonu pri pruchodu materialem) i kdyz jde o stejny jev.
mám na odborníky pár dotazů amatéra
Jaroslav Kalina,2024-02-13 11:30:50
1) může být něco, co překračuje rychlost světa, akorát to nejsme schopni svými aparáty registrovat
2)může být princip neurčitosti dán tím, že "to" pozorujeme stejně "hmotnými" částicemi a registrujeme pak zprostředkovaně chaos po takové srážce? kdybychom pozorovali jako pozorujeme kulečníkový stůl (karambol) pomocí fotonů, nabylo to docela určité"
3) není to formulačně divné, když se dočtu, že Webbův dalekohled dohlédne do vzdálenosti 13 miliard světelných let. není to spíš tak, že je tak citlivý, že rozezná i to co před jeho "čočku" letělo těch 13 miliard let. vždyť ty dalekohledy nejsou žádné sonary, že by si nejprve posvítili a pak registrovaly odraz.
4) je zhruba zjištěno kde nastal Velký třesk a je pozorovatelné šíření "hmoty" od toho místa do všech směrů? A jakou rychlostí se od tohoto "středu" řítíme my??
5) kdyby jsme se řítili rychlostí blízkou rychlosti světla, co bychom tak zahlédli z toho co se řítí opačným směrem podobnou rychlostí
6) jestliže se od místa VT vzdalujeme podsvětelnou rychlostí, tak nějaký záznam (obraz) by se dal pozorovat přesně v opačném směru neb "fotony" tohoto třesku už nás dávno minuly.
Re: mám na odborníky pár dotazů amatéra
Abraka Dabraka,2024-02-13 12:10:42
Rychlost překračující světlo: Ano, existuje teoretická možnost, že něco může překročit rychlost světla, ale naše současné technologie a fyzikální modely nám nedovolují takové jevy pozorovat. Pokud by existovalo něco, co se pohybuje rychleji než světlo, nemuseli bychom to nutně detekovat našimi současnými přístroji.
Princip neurčitosti: Princip neurčitosti (Heisenbergova neurčitost) říká, že nemůžeme přesně určit polohu a hybnost částice současně. To není způsobeno tím, jak pozorujeme částice, ale spíše samotnou povahou kvantové mechaniky. Je to fundamentální vlastnost mikrosvěta.
Webbův dalekohled: Ano, máte pravdu. Webbův dalekohled je extrémně citlivý a schopen detekovat světlo, které k nám dorazilo před miliardami let. Nejde o odrazy, ale o primární světlo z vzdálených objektů. Dalekohledy jsou schopny zachytit i velmi slabé signály.
Velký třesk: Velký třesk je moment, kdy vesmír vznikl. Je obtížné přesně určit jeho místo, ale podle současných teorií se jednalo o bod s nekonečnou hustotou a teplotou. Vesmír se od tohoto místa šíří do všech směrů. Naše galaxie, včetně Země, se také od tohoto středu vzdaluje.
Rychlost blízká světlu: Kdybychom se pohybovali rychlostí blízkou rychlosti světla, viděli bychom efekty speciální teorie relativity. Čas by se pro nás zpomalil, a pokud bychom se dívali zpět, viděli bychom zkreslené obrazy vzdálených objektů.
Pozorování záznamu Velkého třesku: Ano, pokud bychom se vzdalovali od místa Velkého třesku rychlostí menší než světelná rychlost, mohli bychom pozorovat zbytky tohoto třesku. Fotony, které byly vyslány v té době, by nás už dávno minuly, ale jejich energie by stále byla zachycena.
Re: Re: mám na odborníky pár dotazů amatéra
Jirka Naxera,2024-02-16 13:19:06
Ale ne, nemate moc dobre, tak pozpatku.
1. Velky tresk vidite vsude kolem sebe tam nejdale, kam az dohlednete. (teda nevidite, protoze Vesmir byl cca 380000 let po nem nepruhledny, ale vite jak to myslim) a souvisi to s geometrii rozpinajiciho se Vesmiru.
"fotony minuly ale energie byla zachycena" pardon, ale to nedava smysl - bude mate foton nejak lokalizovany (v x reprezentaci) a pak ho zjela evidentne muzete merit jen v "labu" a ne nekde v Andromede, nebo ne (p-reprezentace), ale pak nedava smysl "uz nas minul" kdyz je soucasne uplne vsude. (Jasne, je mezi nimi fourierka...)
2. Rychlost blizka svetlu - cas by se pro nas nezpomalil, z naseho pohledu by se zpomalil cas vseho okolo.
3. Velky tresk se nesiri "do vsech smeru", zadne "do" neexistuje. Obvykly pohled na nej je ten, ze pri nem vznikl samotny casoprostor, ktery se od te doby rozpina. Z jisteho uhlu pohledu Velky tresk "nastal soucasne uplne vsude"
4. Webbuv dalekohled nevi, co sem dorazilo pred miliardami let, Webbuv dalekohled zaznamenava svetlo (infra?), ktere dorazi prave ted. To, co nastalo pred miliardami let, je kdy to svetlo bylo vyzareno. (abych byl presny, bavim se o case v comoving koordinatach, coz je jistym zpusobem preferovana skupina souradnicovych soustav hojne pouzivana v kosmologii
5. Tady souhlas, podstatna je nekomutativita konkretnich operatoru (jak uvadite, treba hybnost a poloha v jedne ose, nebo moment hybnosti v ruznych osach...).
Taky docela hezky pohled z jineho uhlu (viz Feynmanova fyzika, 3. dil) je, ze v podstate jde u polohy a hybnosti o dve veliciny propojene Fourierovou transformaci (nezapomenme, ze Schrodingerovka v podstate rika, ze faze vlny rotuje rychlosti odpovidajici energii v dane ose, tedy hybnost), takze obraz impulsu je kontinualni spektrum vsech frekvenci.
6. No, nadsvetelne rychlosti _hmotnych objektu_ nikdy nebyly pozorovany, a podle soucasnych znalosti jsou ponekud patologicke, takze (pokud se neco podstatneho ve znalostech nezmeni) patrne neexistuji - ty patologie jsou nehezke, pocinaje rozbitou kausalitou, pres patrne nestabilitu vakua.
BTW Jak si predstavujete "existuje, ale nelze detekovat"?
---
Par poznamek - to, co pozorujeme, neni Velky Tresk, ale reliktni zareni (CMB), ktere vzniklo ve chvili, kdy zpruhledni Vesmir po ochlazeni. Nic predtim nelze v fotonovem spektru pozorovat. Je urcita nadeje, ze v neutrinove oblasti, pripadne pomoci gravitacnich vln (a jejich propasirovani do nehomogenit CMB) by se dalo dohlednout jeste dal.
Dale samotny Velky tresk patrne ani nebyl, protoze nejpozdeji cca 10^-43s "po nem" se rozpada veskera znama fyzika, a jedine, co se da poctive rict, ze naprosto netusime, co se tehdy delo.
A to, cemu rikame "10^-35s po Velkem tresku" ve skutecnosti znamena neco jako "pokud by se i v te dobe Vesmir rozpinal stejne, jak se rozpinal dal, tak okamziku, ktery by odpovidal singularnimu pocatku rikame cas 0".
Re: mám na odborníky pár dotazů amatéra
Petr Slachta,2024-02-13 15:29:59
Jak to chápu jako laik :-)
1. Pořád se ten pojem chápe trochu nešťastně. Rychlost světla je maximální možná interakce mezi nějakými námi známými subjekty. A to ještě na "lokální" úrovni. Ve vesmírných měřickách je "nadsvetelna rychlost" běžná.
2. Ne
3. Ano. Samozřejmě všechny informace z vesmíru máme jen takto zpětně posbirane. Jiná možnost neexistuje.
4. Ano, je to zjištěno. Velký třesk nastal totiž všude :-) Předtím náš prostor neexistoval a vyvinul se až potom.
5 a 6. Mnoho oblastí vesmíru už nikdy neuvidíme protože se od nich vzdalujeme (vlivem rozpoznání prostoru) nadsvetelnou rychlostí. My celou dobu "vidíme" do doby po velkém třesku. Ale jen asi několik stovek milionů let po něm. Dříve "nebylo co pozorovat".
A ono je to i tak dost problém, protože šum, atd...
Re: Re: mám na odborníky pár dotazů amatéra
Petr Slachta,2024-02-13 15:31:00
Sorry za překlepy. Píšu z mobilu.
Re: Re: mám na odborníky pár dotazů amatéra
Martin Chalupa,2024-02-13 20:36:16
S rychlostí světla je to takové divné. Když pošlete z baterky paprsek, poletí rychlostí světla. Když ve směru paprsku poletí jiný člověk v nějaké raketě, co bude mít třeba polovinu rychlosti světla, tak i z jeho hlediska ten paprsek poletí rychlostí světla. Výsledkem bylo použití Lorentzovy transformace ve speciální teorii relativity. Obecná teorie relativity pak do toho zamontuje gravitaci, protože ji vlastně není možné odlišit od setrvačného zrychlení.
Výsledkem je takový hodně cool matematický aparát, který popisuje objekt v časoprostoru.
Ne, že by se fyzici nesnažili relativitu "sundat" a detekovat nadsvětelnou rychlost. Ale za celou dobu od Ainsteina se jim to nepovedlo. Ony mírně houbičkové úvahy o warp pohonu končí většinou u masívních hmot pro ohýbání časoprostoru tak ... aby rychlost v bublině byla zase jen podsvětelná.
Re: Re: Re: mám na odborníky pár dotazů amatéra
Jirka Naxera,2024-02-16 13:38:37
No, nejlepsi vysvetleni te rychlosti svetla je podle me ciste geometricke:
Eukleidovska geometrie (jak ji zname ze skoly) je s Kartezskymi souradnicemi zalozena na Pythagorce - vzdalenost dvou bodu ds^2 = dx^2 + dy^2 + dz^2, a je stejna pro vsechny pozorovatele (a cas je nejaky skalar na tom nezavisly).
Kdezto se zjistilo, ze Vesmir je pseudoeukleidovsky - proste nam tam pribyl clen s opacnym znamenkem
ds^2 = -d(ct)^2 + dx^2 + dy^2 + dz^2, ktery je opet stejny pro vsechny pozorovatele. Uz jenom tohle vede k cele Specialni relativite.
(a c je tam proste jen kvuli spatne zvolenym jednotkam, asi jako kdybychom vzdalenosti merili v kilometrech a pak po vynalezu letadel vysku ve stopach, tak nejak podobne nam to nasi nerelativisticti predkove zamotali s casem, kdyz nechteli merit vzdalenosti v nanosekundach ;-) )
No a Obecna relativita tohle cele zakrivila, takze z pseudoEukleidovskeho (specialni pripad 1+3 se nazyva tez Minkowskeho) prostoru se nam stal pseudoRiemanovsky, a misto normalni geometrie se musi pouzit geometrie diferencialni.
ad Warp pohon - copak o to, masivni hmoty by mozna tolik nevadila, ale to, ze je potreba hmota se zapornou energii ponekud narusi rozpocet ;-) A zatim jediny znamy zpusob, jak vyrobit oblast se zapornou energii je Casimiruv jev, ktery ne zcela pomuze.
Re: Re: mám na odborníky pár dotazů amatéra
Martin Novotný67,2024-02-17 13:42:07
Váš výklad bodu 5 a 6 je problematický. Prakticky tím říkáte, že v našem vesmíru existuje hmota, která se vůči jiné hmotě pohybuje rychlostí větší než je rychlost světla. To by bylo v rozpporu se speciální teorií relativity.
Navíc, znamenalo by to, že tento "úsek vesmíru" už není součástí našeho vesmíru. Protože mezi nimi neexistuje žádná možnost interakce.
Dále platí to, že rychlost rozpínání roste se vzdáleností (cca 67km/s na megaparsek). Potom by některé části pro některé pozorovatele ještě byly součástí společného vesmíru a pro jiné ne.
Na rychlost rozpínání by se ale měla také vztahovat speciální teorie relativity, takže rychlost rozpínání pro body ve vzdálenosti 4470 megaparseků nebude 299490km/s, ale mižší.
Re: Re: Re: mám na odborníky pár dotazů amatéra
Jirka Naxera,2024-02-17 15:43:21
Tak tady se mylite Vy.
Specialni relativita plati globalne pro nezakriveny prostor. Jeji zobecneni - Obecna relativita - ji zachovava, ale pouze lokalne.
Takhle: V plochem prostoru muzete jednoznacne prenaset vektory z mista na misto, proto muzete udelat globalni inercialni vztazne soustavy, a diky nim porovnavat rychlost tady a tam. V STR existuji rovnobezky treba, coz je zakladni socialni jistota bezne geometrie.
Obecna relativita Vam do toho hazi vidle - z primek se Vam stanou geodetiky, ktere se zakrivuji, sbihaji, etc., prenos smeru vektoru zacne zaviset na ceste (preneste nejaky vektor z rovniku po poledniku na pol, a pak ten samy vektor pres ctvrt Zemekolule po rovniku a pak po poledniku, a ziskate dva uhly 90 stupnu na sebe...).
Samozrejme, obecna relativita Vam dava prostredky, jak prepocitat pozorovani podle jednotlivych pozorovatelu (o tom jsou ty kovariantni a kontravariantni indexy tensoru, metrika, kovariantni derivace a dalsi aparat diferencialni geometrie), to je v poradku a jednoznacne (up to diffeomorphism). Ale klasicke pojmy z Eukleidovske geometrie dostavaji na frak poradne.
Proto neni problem, pokud se nekde neco (hmotneho!) pohybuje rychleji nez c. Pouze by byl problem, kdyby se to pohybovalo lokalne ve stejnem miste. Ale za pulkou Vesmiru naprosto v pohode, OTR to neporusuje a podle STR tam nemate jak zkonstruovat inercialni vztaznou soustavu (neposunete tam jednoznacne ani hodiny, ani merici tyc aby byla rovnobezna s tou tady).
Re: Re: Re: Re: mám na odborníky pár dotazů amatéra
Martin Novotný67,2024-02-17 23:36:15
Obecná relativita do ničeho vidle nehází. Pokud by se části vesmíru vůči sobě pohybovaly rychlostí větší než c, tak tyto části nebudou mít možnost spolu interagovat (i gravitační interakce se šíří rychlostí světla). Přestanou tedy pro sebe navzájem existovat.
Naprosto nesmylný je váš výrok "neni problem, pokud se nekde neco (hmotneho!) pohybuje rychleji nez c" . Neexistuje nic, jako "pohybuje se rychleji než c". Rychlost musí být vždy vůči něčemu vztažena.Takže správné znění výroku by bylo "pohybuje se rychleji než c vůči pozorovateli (vůči jiné vztažné soustavě...)"
Dále zmiňujete jako příklad "aféru s neutriny pohybujícími se nadsvětelnou rychlostí". Ta aféra měla velmi jednoduché vysvětlení - povytažený konektor od snímače.
Re: Re: Re: Re: Re: mám na odborníky pár dotazů amatéra
Jirka Naxera,2024-02-18 19:41:58
ad prvni odstavec - ono je to slozitejsi, k tomu, aby pro Vas vzniknul horizont staci i podsvetelna rychlost. Druha vec je, ono k tomu vzdalovani nedochazi v okamziku vyzareni fotonu, ale proto, ze se pod nim behem cele cesty natahuje casoprostor, kterym leti. Kouknete sem https://www.mso.anu.edu.au/~charley/papers/DavisLineweaver04.pdf
ad 2 odstavec pohybuje vuci pozorovateli - no prave. dx/dt, a jsme doma. dx merite v soustave objektu, dt v soustave pozorovatele? Pripadne - podstatne - dx merite v soustave, ktera se sama behem dt zmeni v radu srovnatelnym se samotnym dx?
ad Opera - jasne ze se to vysvetlilo pomerne rychle "normalne", a jasne, ze prakticky vsichni verili, ze jde o chybu. Proc jsem to zminoval, protoze to byl kratky usek v historii, kdy se velka cast kvalitnich teoretiku snazila tvrde pracovat na modelech pro pripad, ze by se ono mereni ukazalo spravnym (alias Nobelova ruleta, nastava pri kazdem podobnem prekvapivem objevu).
Re: Re: Re: mám na odborníky pár dotazů amatéra
Jirka Naxera,2024-02-17 16:10:13
Jen takovy jednoduchy priklad na zamysleni. Mate uplne obycejny nafouknuty balonek. Na povrchu fixkou vyznacite nejaky bod O (jako observer), a centimetr od nej nej bod C (jako centimetr), oba spojte carou (useckou).
A ted ho donafouknete na dvojnasobek polomeru.
Je spravne prenesena ta usecka (vcetne delky) do budoucnosti takhle? Nebo musite pouzit nejaky, na povrchu toho balonku existujici, jev, abyste ji zmeril a zjistil, ze musite pro centimetr zvolit jiny bod, v pulce te nafoukle usecky?
(v nezakrivenem (a tedy nenafukujicim se) prostoru jsou oba pristupy ssamozrejme shodne, ale tohle je strasne jednoducha ilustrace, ze v obecne relativite je dost veci slozitejsich)
Re: mám na odborníky pár dotazů amatéra
Martin Novák2,2024-02-13 19:14:50
Překročení rychlosti světla není nijak výjimečné :-))))
Wikipedia:
Čerenkovovo záření (také Čerenkovův efekt) je elektromagnetická obdoba zvukové rázové vlny . Nabitá částice, která se pohybuje v optickém prostředí rychleji, než je fázová rychlost světla pro toto prostředí, vyvolává záření, které trvá po tu dobu, kdy je částice rychlejší než světlo.
Nedávno se podařilo vyfotit laserový puls za letu.
Překročení rychlosti světla ve vakuu - to už je jiná písnička :-)
To s sebou v případě hmoty nese drobné relativistické efekty, jako například nekonečnou hmotnost a energii...
Počáteční bod velkého třesku je tady všude kolem (seděl :-) Ve skutečnosti je vesmír pořád ten samý bezrozměrný bod jako na počátku velkého třesku, jenom se uvnitř trochu zvětšil. Bezrozměrný proto že venku nejsou žádné rozměry ve kterých by mohl být měřen ani směry do kterých by se hmota mohla šířit - to všechno existuje jen uvnitř. Střed od kterého se vesmír šíří neexistuje v prostoru, existuje jen v čase a vidíme ho v každém směru kam se podíváme :-)))
Všude kam se podíváme je vesmír MLADŠÍ.
Re: Re: mám na odborníky pár dotazů amatéra
Jirka Naxera,2024-02-16 13:44:41
Mnooo, nekonecnou energii potrebujete jen, pokud chcete pres tu c zrychlit spojite.
Ale i kdyby se to povedlo nespojite, tech problemu jsou mraky. Pri onom neslavnem experimentu s neutriny se nad tim stravilo hodne vedco-roku, treba tohle stoji za precteni https://arxiv.org/pdf/1407.3245v3.pdf
Re: Re: mám na odborníky pár dotazů amatéra
Martin Novotný67,2024-02-17 13:51:46
Druhá část je nesmysl, protože pojem "venku" nedává smysl. Žádné "venku" neexistuje.
Re: Re: Re: mám na odborníky pár dotazů amatéra
Jirka Naxera,2024-02-18 20:13:39
I kdyz si myslim to same, tak az takhle kategoricky bych to nenepsal.
Existuje matematicky dukaz (Nash imbeeding theorems), ze jakoukoli Riemanovskou varietu (coz je i popis naseho Vesmiru) je mozne isometricky vlozit do plocheho vicerozmerneho prostoru. A protoze o tehle oblasti (co to je casoprostor) nevime vubec nic, tak jedine, co nam brani, abychom se pousteli do takovychto divokych spekulaci, je Occamova britva.
(A receno poctive, treba i (opet, spekulativni, ale brane vazne) modely vecne inflace, s necim "venku" naopak pocitaji, byt az na vyjimky (oblibene tema bubble collision) kausalne oddelenym.)
Světlo v kleci
Abraka Dabraka,2024-02-13 08:51:52
Když by okolo toho dali zrcadla, foton by se odrážel donekonecna a vzniknula by nekonečný lampička copyright by Rumburak
Re: Světlo v kleci
F M,2024-02-13 20:56:39
Neodráželo, protože by se to protější vzdalovalo mnohem rychleji než c.
Re: Re: Světlo v kleci
Abraka Dabraka,2024-02-13 23:57:28
Já bych k tomu uvedl, že světlo by bylo viditelné pouze, pokud by nějaké z tohoto systému uniklo, což by znamenalo, že systém by nakonec ztratil všechno své světlo.
Re: Re: Světlo v kleci
Martin Novotný67,2024-02-17 13:47:46
To je chybné tvrzení. Toto řeší speciální teorie relativity. 0,9c+0,9c≠1,8c
Re: Re: Re: Světlo v kleci
Jirka Naxera,2024-02-17 15:51:51
No ale diskuse je o rychlosti sireni svetla v materialu kdy v ~ c/10000, tam uz se to scita normalne 0.0001 + 0.0001 = 0.000199999999 (nechci to pocitat, kolik tech devitek je, tusim by jich melo byt radove 8 protoze ta korekce klesa s 2 mocninou rychlosti)
Anyway, vecna (byt straaaasne slaba) lampicka z toho bude, kde je horizont, tam je nenulova teplota termalni radiace. https://en.wikipedia.org/wiki/Unruh_effect
Re: Re: Re: Re: Světlo v kleci
Martin Novotný67,2024-02-17 23:10:19
Tak tady jsem přehlédl, že se zmiňují zrcadla kolem materiálu zpomalujícího světlo. Potom mi ale nesedí námitka, že se zrcadla vzdalují rychlostí světla....
Příspěvek ale nedává smysl, protože zmiňuje, že protější (předpokládám zrcadlo) se vzdaluje rychlostí > c.
Re: Re: Re: Re: Re: Světlo v kleci
Abraka Dabraka,2024-02-18 08:25:03
Vůbec netuším proč napsal tohle F M,2024-02-13 20:56:39
Neodráželo, protože by se to protější vzdalovalo mnohem rychleji než c.
Re: Re: Re: Světlo v kleci
Abraka Dabraka,2024-02-18 08:29:52
Teorie není praxe .. zkuste si venku chytit do ruky foton a pak běžte rychle do garáže kde je tma a uvidíte světlo
Re: Světlo v kleci
Abraka Dabraka,2024-02-18 08:46:22
Odpověď na hadanku, pokud bychom dali foton do nejake opticke dutiny je, ze neexistují dokonalé optické dutiny. Ztráta energie je přibližně 1/100 000, takže po 100 000 odrazech celková intenzita klesne asi 2,718krát. Ale teoreticky je mozne foton udrzet na vzdy, jen na to nemame zatim technologii.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
