Vlnová energie představuje nejrozsáhlejší doposud prakticky nevyužívaný obnovitelný zdroj energie na planetě. Teoreticky by vlny mohly poskytnout kolem 30 000 TWh ročně. Pokud bychom vlny důkladně využívali k výrobě energie, podstatně by to snížilo závislost na fosilních palivech.
Vlny přitom nabízejí nemalé výhody. Na rozdíl od většiny ostatních obnovitelných zdrojů jsou velice předvídatelné, což je důležité pro dodávky elektřiny. Evropská unie s vlnami počítá ve svých plánech na rozšíření obnovitelné energetiky. V roce 2030 by měla obnovitelná energetika dodávat alespoň 42,5 procent energie v EU. Energie oceánu by měla zajistit nejméně 1 GW instalované kapacity v roce 2030 a 40 GW v roce 2050. Pro představu, 40 GW pokryje zhruba 40 milionů domácností.
Podstatnou roli v plánech na vlnovou energetiku hraje finská společnost AW-Energy, která vyvinula technologii WaveRoller. Jde o zařízení, které operuje asi 0,3 až 2 kilometry od pobřeží, v hloubce 8 až 20 metrů. Podle podmínek na konkrétním místě pracuje buď částečně, nebo plně ponořené pod hladinu a je ukotvené k mořskému dnu.
Rozvoj vlnové energetiky s generátory WaveRoller podporuje evropský projekt WaveFarm. Jeho hlavním cílem je přechod od testovacích prototypů k produkci elektřiny v masovém měřítku. V rámci projektu dochází k adaptaci WaveRolleru na sériovou výrobu a k instalaci většího počtu jednotek WaveRoller do soustavy WaveFarm s 10-24 WaveRollery. Součástí projektu je i vývoj různě velkých variant generátoru WaveRoller.
Nasazení technologie WaveRoller a rozvoj vlnové energetiky by měl v roce 2030 omezit emise oxidu uhličitého o 250 tisíc tun. Zajímavým bonusem je, že soustavy WaveFarm zřejmě přitahují hejna ryb, což by mohlo prospět místnímu rybářskému průmyslu.
Video: The exciting climax of our WaveRoller wave energy project
Video: WaveRoller - Plug Into Wave Energy
Video: WaveRoller deployment
Literatura
Pozoruhodná gejzírová mořská elektrárna UniWave 200 předčila očekávání
Autor: Stanislav Mihulka (04.08.2022)
OceanEnergy testují nejvýkonnější plovoucí vlnový generátor světa
Autor: Stanislav Mihulka (19.10.2022)
Vlnový generátor „plechovka“ Archimedes Waveswing poráží očekávání
Autor: Stanislav Mihulka (08.11.2022)
Elektřina z odpadního tepla
Autor: Dagmar Gregorová (23.05.2023)
Diskuze:
Co z toho bude mít ČR?
Vláďa Hruška,2024-02-06 16:11:50
Zdravím,
myšlenka stará, myšlenka zajímavá, určitě až se to prošlápne a bude to masivnější, tak cena zařízení bude rentabilní.
Ale pro mne, jako suchozemce, si kladu otázku, co z toho bude mít ČR. Moře nemáme, takže to zase využijí ty západnější státy. EU direktivně nařídí, že chce být v roce 2030 napůl zelená. Globálně dobrý, ale reálně bude Německo z 65 % zelený, Francie taky, vlastně všichni co mají moře, tak budou nějak zelení. Ale co my uprostřed Evropy, my budeme zelení jen z 10 % ?? Budeme asi málo zelení, tak to vypadá i na nějakou pokutičku....
Pro mne z toho vyplívá závěr, 1 kW tak bratru skoro k deseti korunám.
Re: Co z toho bude mít ČR?
D@1imi1 Hrušk@,2024-02-06 18:09:00
Němci si zařízli automotive založený na spalovacích motorech, svoje nejvýznamnější ekonomické odvětví a elektromobily dělat neumějí (nějaké produkují, ale málo, s hráči jako Tesla nebo BYD se rovnat nemohou a chybí jim továrny na baterie). Tím se dostali do recese a není mi tím pádem jasné, z čeho budou zelenou transformaci financovat. My se jim navíc nemůžeme posmívat, protože jsme jejich montovna a stav naší ekonomiky je zrcadlem té jejich. Obávám se, že to nás bude pálit dřív než elektřina za 10Kč/kWh.
vyfukováním tabákového kouře do vody zlato nezniká
Miyuki Pateru,2024-02-06 11:13:24
Pravděpodobně jedna z mnoha slepých uliček dnešní fanatické doby. Té energie je tam možná spousta, ale pracuje se na tom už dekády a nikdy to nefungovalo.
To prostředí příboje je prostě tak nehostinné, že tam žádné zařízení dlouhodobě nemá šanci vydržet. Všechny běžné materiály podlehnou zkáze moc rychle, na to, aby se to vyplatilo.
To je zvláštní,
Miroslav Gretschelst,2024-02-05 06:50:34
ve všech těch článcích o zelených energozázracích vždycky chybí ta nejdůležitější informace - kolik bude ta energie po zaplacení všech investičních a provozních nákladů stát? Zajímavé je, že u energie z budoucích atomových elektráren i s dosud nezveřejněnou cenou za investici se už ví, že to bude ta nejdražší energie.
Re: To je zvláštní,
Martin Zeithaml,2024-02-05 11:57:18
Našel jsem údaje z testování ze Spojeného království v roce 2022
Zařízení vyrobilo v roce 2022 180 000 kWh energie.
Zařízení dosáhlo maximálního výkonu 120 kW.
Zařízení je v provozu více než 90 % času.
Cena výroby je cca 2 500 €/kW instalovaného výkonu, ze sériovou výrobou by to prý mělo klesnout skoro na polovinu.
Cena energie je zatím 0,15 €/kWh (větrná dnes 0,07 €/kWh.), ze sériovou výrobou by se to mělo srovnat.
Testují to na různých místech již od roku 2012, asi to tak spolehlivé nebude, ze sériovou výrobou se zatím nepočítá.
Tento Web jsem považoval za seriózní, ale poslední dobou se z něj stal obyčejnej vědeckej bulvár, totálně přeplněný reklamou s výrazným poklesem kvality obsahu. Zvláště obtěžující jsou ty bannery přes celou stránku, které rozumné weby už dávno opustily!!!
Re: Re: To je zvláštní,
Martin Zeithaml,2024-02-05 11:59:30
Zapmněl jsem: instalovaný výkon byl 100 kW
Re: Re: To je zvláštní,
Florian Stanislav,2024-02-05 17:02:15
Uveďte svůj rozumný web ať je vidět, co jste tím myslel.
Re: Re: Re: To je zvláštní,
Miroslav Gretschelst,2024-02-05 22:34:11
Tak nejprve musím uvést, že nevím, který web je "rozumný". Kdo a kde takové hodnocení přiděluje? No pak snad nemusím inzerovat člověka, který má otevřené dveře snad ve všech sdělovacích prostředcích a tam děsí národ cenami za jaderné elektrárny (https://plus.rozhlas.cz/tendr-nenaplnil-ocekavani-vlady-ctyri-nove-jaderne-bloky-vysly-na-3-biliony-9167509). A jenom namátkou jsem ještě otevřel stránky (https://www.amo.cz/wp-content/uploads/2021/11/AMO_Naklady_spojene_s_NJZ_Dukovany.pdf.pdf), stačí se podívat na závěr toho "románu". Ale to je odbíhání od tématu. Proč všichni ti zázrační konstruktéři nezveřejňují svoje ekonomické propočty? Já jsem (kdysi) dostal za úkol zkonstruovat zařízení , které by využívalo nízkopotenciální, odpadní energii. Neuspěl jsem. Ale odnesl jsem si poznatek, že těžba energie z nízkopotenciálních zdrojů nemá návratnost investice v rocích, ale v generacích. Tak jsem skeptický k podobným objevům. Ale nejsem proti, pokud konstruktéři dokáží získat lacino takovou energii, kde já jsem neuspěl, smeknu a ukloním se. Jenomže zatím spíš vidím "těžbu" grantů a dotací.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
