Teoretičtí fyzici z Vanderbiltu navrhují, že temnou hmotu tvoří Majoranovy fermiony s magnetickými anapóly. Kvůli jejich výstřední povaze je není snadné objevit, mohly by je ale doložit či vyvrátit již běžící experimenty hledající temnou hmotu, například XENON100.

Možná se neshodneme na tom, zda byl neptačím dinosaurem, praptákem, ptakosaurem či dinokurem, ale zato už bezpečně víme, jaký vzor byl před 150 miliony let u nich v módě.

Geofyzikální průzkum dna galilejského jezera nečekaně odhalil velkou kuželovitou stavbu z čedičových kamenů, podle všeho starou několik tisíc let. Co to asi postavili lidé starší doby bronzové?

aneb znovuobjevení a patentování kola

Pokud nedošlo k mýlce, tak analýzy poměru izotopů uhlíku C12 a C13 prokazují biologický původ mikrostruktur z Farrelova kvarcitu a zřejmě i starších podobných nálezů v západní Austrálii a také jižní Africe. Nalezli jsme plankton z úsvitu života?

Američtí mozkoví detektivové z Gladstone Institutes jsou přesvědčeni, že za naší schopností si poznané také zapamatovat, stojí přemísťování bílkoviny Arc. Píší o tom v nejnovějším čísle časopisu Nature Neuroscience.

V prachoplynovém disku systému Oph IRS 48 existuje oblast, kde se shromažďuje větší prach a slepuje se tu do větších těles. Nalezli jsme klíčový prvek mechanismu vzniku planet z drobných zrnek prachu.

Mají i nemají. A ti, co ho zpočátku mají, se činí aby ho neměli, takže z toho co měli, nakonec nic nemají.

Klimatičtí modeláři asi nebudou mít radost, ale planeta se bujně zelená kvůli zvýšenému obsahu oxidu uhličitého. Rozšiřování pouští se podle všeho nekoná.

Zcela zásadně. Pokusy na lidech nejsou příliš oblíbené a tak vědci využili šťastnou náhodou vzniklou značku radioaktivního uhlíku C14 z atmosférických jaderných testů. Díky němu lze datovat neurony v mozku.

Další lander NASA k dobývání planet a měsíců bez atmosféry.

Nesmírně náročné porovnání infračerveného a rentgenového pozadí vesmíru ukazuje, že v mladém vesmíru byly černé díry nesmírně činorodé. Jejich energie z jedné pětiny přispěla k dnes pozorovanému infračervenému pozadí vesmíru.

Nová fosilie malého hmyzožravého primáta ze spodního eocénu láme rekordy. Zřejmě máme v ruce nález, který je doposud nejblíže počátku všech primátů. Zdá se, že naši nejstarší příbuzní připomínali drobné denní nártouny.

aneb jak využít domácí „wifinu“ k něčemu jinému, než k čemu byla určena.

Kde se na Zemi před 3,5 miliardami let vzal fosfor nezbytný pro vznik ribonukleových kyselin? Mohl přiletět s železnými meteority, které obsahují fosfidový minerál schreibersit.

Ionizující záření. V době, kdy se začínají objevovat spekulace o letu lidské posádky na Mars, se jím vědci zabývají stále důkladněji.

Synchrotronová pracoviště odhalují strukturu římského podmořského betonu, který odolal oceánu už 2 tisíce let. Snad se nám konečně povede v tomto směru Římany důstojně napodobit.

Matematik z hedgeového fondu navrhuje vytvořit Teorii všeho jako estetický matematický konstrukt a až poté její rovnice pasovat na reálný svět. Jak se osvědčí jeho Geometrická jednota v souboji se superstrunami či smyčkovou kvantovou gravitací?

Kanadská vědkyně našla na arktickém ostrově pod ustupujícím ledovcem z malé doby ledové zbytky zmrzlých mechů, játrovek a dalších organismů. Nyní se znovu zazelenaly. Objev dokumentovaný obrázky zveřejnil sborník americké Akademie věd. Uhlíkové datování potvrdilo, že podchlazené buňky si uchovaly viabilitu i po 400 letech strávených ve tmě.

Vývoj nanostruktur z grafenu za asistence nekontaktní mikroskopie atomárních sil neplánovaně přinesl úchvatné obrázky organických molekul. Jako kdyby ožila učebnice organické chemie.

V akustických projevech savců lze zaznamenat jemné změny, které korelují tělesnými parametry. Angličtí vědci zjišťovali, jak se ve schopnosti vnímat jemné hlasové rozdíly liší muži a ženy a zda se tato schopnost podepisuje na preferenci při výběru partnera.

Jak se zbavit hlasu uvnitř hlavy? Stačí vytvořit počítačového avatara, který ten hlas co nejlépe vystihuje a pak ho nechat ovládat zkušeným terapeutem. První výsledky vypadají velmi dobře.

Že zvýšenie telesnej teploty má nejaký význam pre organizmus pri zvládaní infekcie, je nepochybné. Nič však nie je zadarmo a aj prikúrenie v tele niečo stojí. Okrem toho, dosť z toho, čo človek zdedil po svojich prapredkoch, sa síce hodilo pre život v divočine, ale stratilo význam v civilizovanom svete.

Těžko říct, ale pokud to opravdu dělají, pár věcí by se tím vysvětlilo. A pozemšťanům by nesmírně stouplo sebevědomí, protože bychom měli planetární klima v kapse.

Nejspíš je konec pochybnostem. Analýza obětí Justiniánského moru na území dnešního Bavorska potvrdila zlovolné bakterie Yersinia pestis jako původce této strašlivé pandemie. Východořímskou říši rozvrátil mor.

Není vyloučeno, že temná hmota není jenom jedna. Část temné hmoty by mohla zahrnovat temné protony, temné elektrony, vyzařovat temné fotony a také se hroutit do temných disků, jako to dělá viditelná hmota. Tak to alespoň vidí koncept temného hmoty dvojitého disku.

Ruští vědci je měli najít na Sibiři, čímž se přiblížila možnost vytvoření živého mamuta. Tak to zaznělo včera v hlavních večerních zprávách. A protože lidé naší nejsledovanější televizi hodně věří, blud o živých buňkách z dob pleistocénu se šíří jako lavina.

Jihoameričtí mravenci druhu Nylanderia fulva zaplavují jižní oblasti Spojených států a masakrují místní mravence, včetně dřívějších invazních mravenců Solenopsis invicta. To není válka, to je genocida!

Kickstarterová kampaň ARKYD: A Space Telescope for Everyone společnosti Planetary Resources nabízí možnost přispět na vypuštění malé orbitální observatoře a získat tím 30 minut pozorovacího času zvolené části vesmíru. Prozatím si nevedou špatně.

Původci malárie se uvnitř hostitele navzájem domlouvají pomocí váčků obsahujících genetické informace i proteiny. Pokud se nám povede jejich komunikaci narušit, mohli bychom získat nové zbraně proti zhoubné malárii.

… aneb nový malý ornitopod z Alberty

Měli by bez větší újmy přežít požár i nějakou dobu pod vodou a i když je příroda vybavila velkýma očima, nestačí to. Při výpravách za snížené viditelnosti se špatně orientují, bloudí a vystavují se velkému nebezpečí. Proč to dělají?

Proč ne. Rentgenové signály milisekundových pulsarů vypadají slibně. Pokud se odvážíme dál do vesmíru, budeme potřebovat solidní autonomní navigaci, nezávislou na pozemských přístrojích.

Tedy prozatím alespoň světélkující plevel. Huseníček rolní, oblíbená modelová rostlina molekulárních biologů, se zřejmě stane první GM rostlinou vytvořenou díky crowdfundingu.

Je to jednoduché, ale zdá sa, že ani všetci lekári v tom nemajú jasno.

Slavní mudrci, slovutní psychiatři, páni docenti psychologie, teologie, zkrátka inteligence, se na tom co je intelekt, shodnout nedokáže. Američtí vědci z Rochesteru a Nashville zjistili, že genialita s sebou nese i stinnou stránku a že „Einsteiny“ jejich hendikep snadno odhalí. S novým poznatkem lze i bez zdlouhavého testu rychle zjistit, zda genialitou obdařenou osobu nemáme třeba mezi svými blízkými.

Umělý les z miniaturních stromků, které mají kmen z křemíku a větve z oxidu titaničitého, funguje jako první integrovaný nanosystém provádějící fotolýzu vody. Umělá fotosyntéza už klepe na dveře.

Nehmotné inteligentní entity, samovolně vznikající z chaosu během stárnutí vesmíru, postupně přečíslí bytosti s těly. Anebo to tak nebude? Odpověď se možná ukrývá v hlubinách multivesmíru teorie strun.

Jaké to je mít v ruce srdce živého pacienta? A co nosit v hlavě uši se zabudovanou rádiovou anténou? Obojí je už dnes možné!

Biologická kosmická laboratoř Bion-M se po měsíčním pobytu na oběžné dráze vrátila na Zem.

Pro budoucí výzkum Měsíce bude NASA potřebovat levně a efektivně dopravovat materiál či vědecké vybavení na poměrně přesně zvolená místa povrchu našeho trabanta. Ať už se jedná o zásobování lunární základny, podporu lidských výprav, různé automatické vědecké expedice nebo vyhledávání zdrojů vhodných k těžbě. Ke všem těmto účelům může posloužit nově vyvíjený autonomní lander Morpheus.

Romantický povrch Měsíce není tak bezpečným místem, jak se zdá. Letos 17. března tam kosmický balvan vyhloubil dvacetimetrový kráter.

Samozřejmě v evoluci galaxií. Veliká eliptická galaxie HXMM01 právě ve vzdálenosti 11 miliard světelných let vzniká ve srážce galaxií a zároveň už pohasíná v pásmu submilimetrových vln.

Středovýchodní koronavirus má na kontě řadu mrtvých, navzdory úsilí zdravotníků se zvolna šíří mezi lidi a jeho výzkum na Středním východě vázne. Letošní pouť do Mekky bude asi napínavější než jindy.

Mladý Kaliforňan, který o sobě prohlašuje, že má rád pivo a teprve pak dodává i vědu, objevil zcela nový imunitní systém. Jednou ranou zabil hned dvě mouchy. Nejde totiž jen o nový imunitní systém, ale též o první případ zdokumentované symbiózy mezi námi a viry.

Precision Guided Firearm (PGF) od TrackingPoint sama zaměřuje zvolený cíl a vypočítává nejvhodnější okamžik ke střelbě. Stanou se chytré zbraně reálnou hrozbou pro veřejnost?

Testovací soustava radioteleskopů KAT-7 pozorovala pozoruhodnou rentgenovou dvojhvězdu Circinus X-1, která k nám vyslala intenzivní záblesky v rádiové oblasti spektra.

S testy inteligence to je jako s demokracií. Víme že jsou špatné, ale nic lepšího nemáme a tak v ně věříme. Kolektiv badatelů ze Švédska, Belgie, Nizozemí a Irska dospěl k závěru, že průměrná inteligence lidí za dob královny Viktorie byla vyšší.

Začátkem tohoto roku se zastavil urychlovač LHC a začalo jeho vylepšení. Během prvních tří let provozu se podařilo získat obrovské množství velmi zajímavých dat. Zatím všechna excelentně potvrzují platnost Standardního modelu částic a interakcí. Podařilo se najít novou částici, která je s největší pravděpodobností dlouho hledaným Higgsovým bosonem. Ve standardním modelu tak už žádná částice nechybí.

Potvrzuje to analýza dvojic provázaných zemětřesení, k nimž došlo v letech 1961 až 2007. Pevné jádro planety někdy rotuje pomaleji než zemský plášť a jindy zase rychleji.