Ve vzdáleném vesmíru je možné objevit leccos. A někdy nad tím zůstává rozum stát. Takový je i případ nově vystopovaného Velkého prstenu (Big Ring), který měl svou premiéru na nedávné 243. konferenci Americké astronomické společnosti v New Orleans. Velký prsten je struktura, kterou pozorujeme ve vzdálenosti asi 9,2 miliard světelných let. Průměr této podivuhodné struktury je asi 1,3 miliardy světelných let a její obvod asi 4 miliardy světelných let. Je tak velký, že na obloze jeho průměr odpovídá asi 15 úplňkům naskládaným vedle sebe.
Velký prsten je v tuto chvíli druhou největší známou strukturou ve vesmíru. Zároveň je pozoruhodné, že za objevem té úplně největší struktury, Gigantického oblouku (Giant Arc) z roku 2021, stojí stejná badatelka, Alexia Lopezová z britské University of Central Lancashire. Ještě pozoruhodnější je, že Gigantický oblouk, jehož velikost je asi 3,3 miliardy světelných let, pozorujeme nejen ve stejné vzdálenosti od nás, ale v prakticky stejné části oblohy. „Divné“ je slabé slovo. Vlastně je máme nad hlavou každou noc. Oblouk i Prsten se nacházejí poblíž Velké medvědice.
Obě uvedené struktury tvoří velké množství vzdálených galaxií. Jak lišácky podotýká Lopezová, ani jednu ze struktur, které objevila, nelze jednoduše vysvětlit mainstreamovou kosmologií. Nemluvě o tom, že narušují klasický kosmologický princip, podle něhož by vesmír měl být na největších škálách homogenní.
Badatelka je přesvědčená, že jejich vzdálenost, velikost i tvar nám říkají něco podstatného o vesmíru. Není ale jasné, co by to mělo být. Jednou z možností je souvislost s baryonovými akustickými oscilacemi (BAO), které se odehrály v raném vesmíru. Detailní analýzy ale tuto možnost spíše vylučují. Velký prsten je moc velký a málo kruhový na to, aby mohlo jít o BAO.
Další možnosti jsou ještě mnohem exotičtější. Ve hře je cyklická kosmologie Rogera Penroseho (CCC, Conformal cyclic cosmology), která zahrnuje nekonečný cyklus zrození a zániku vesmíru. Struktury jako Velký prsten by mohly být stopou po předchozím vesmíru. Mluví se i kosmických strunách, podivuhodných defektech vesmíru na obrovských škálách, které by mohly být za něco takového zodpovědné. Časem se snad dozvíme o této záhadě mamutích rozměrů víc.
Video: A Big Ring on The Sky: AAS 243rd Press conference. Alexia M. Lopez 2nd Discovery
Literatura
Nejrozsáhlejší 3D mapa galaxií podpoří výzkum temné energie
Autor: Stanislav Mihulka (15.07.2016)
Jsou na obloze stopy předcházejících vesmírů?
Autor: Stanislav Mihulka (16.08.2018)
Přepíšou nové poznatky o nejstarších galaxiích historii vývoje vesmíru?
Autor: Dagmar Gregorová (18.07.2023)
Zvláštní dvojice vzdálených galaxií může být první detekcí kosmické struny
Autor: Stanislav Mihulka (30.09.2023)
Hubbleův rozpor – jak rychle se vesmír rozpíná?
Autor: Dagmar Gregorová (09.12.2023)
Hubbleův rozpor podruhé – je řešením MOND?
Autor: Dagmar Gregorová (11.12.2023)
Diskuze:
Struktura?
Kamil Kubu,2024-01-22 09:16:41
Na tuhle zprávu jsem narazil již před dvěma tydny na BBC. Ani tam jsem ale nenalezl vysvětlení proč by ty galaxie měly tvořit nějakou "strukturu". Vzdálenost po obvodu prstence mezi těmito galaxiemi je cca 200 milionů světelných let což je více jak dvojnásobek průměru našeho Virgo superclusteru. Ten ale obsahuje řádově tisíce galaxií. Vzdálenost napříč kruhem je 1,3 miliardy světelných let, což víc než délka superclusteru Pisces-Cetus. Co je tedy důvodem pro to považovat těchto cca 25 galaxií za kosmickou strukturu. Samotný tvar k tomu přeci nestačí, vždyť z jiného koutu vesmíru by ten tvar vypadal úplně jinak.
Cyklická nepřesnost
Mintaka Earthian,2024-01-20 15:54:16
RE. Ve hře je cyklická kosmologie Rogera Penroseho... :
S teorii cyklického Vesmíru přišli už v Upanišádách, několik tisíciletí před Rogerem.
https://scholar.google.cz/scholar?q=conformal+cyclic+cosmology+upanishads&hl=cs&as_sdt=0&as_vis=1&oi=scholart
Re: Cyklická nepřesnost
D@1imi1 Hrušk@,2024-01-20 19:13:37
Penrose není první, koho napadlo, že vesmír může procházet cykly, ale nabízí velmi konkrétní vysvětlení, jak by k tomu mohlo docházet. Zjednodušeně: vesmír bude neustále expandovat, až se nakonec i supermasivní černé díry vypaří Hawkingovým zářením a subatomární částice se rozpadnou. V celém vesmíru potom zbydou jen fotony. Tím pádem ale ve vesmíru přestane hrát roli vzdálenost a čas, protože na fotony čas nepůsobí a ve vesmíru zbyde jen informace o vzájemném rozložení fotonů v prostoru. Jehož velikost se ale začne počítat od nuly, protože nezbyde nic, co by uchovávalo informaci o absolutním rozměru. To je podle CCC nový Big Bang.
Možná jsem některé části napsal trochu nepřesně. Penrose k tomu má detailní geometrické vysvětlení. Ale je si vědom, že i když mu to matematicky vychází, nemusí to popisovat fyzikální realitu :-)
CCC předpovídá, že nehomogenity v rozložení hmoty ve vesmíru se vždy přenášejí do následujícího vesmírného cyklu, což přímo souvisí s tématem tohoto článku.
Artefakt
D@1imi1 Hrušk@,2024-01-20 01:10:35
Jaká je pravděpodobnost, že jde o artefakt vzniklý metodou, kterou se dílčí akosmické objekty hledají ve velkých datech produkovaných teleskopy? (Ta otázka by možná šla rozšířit na všechny pozorované struktury větší než galaxie.)
Nevim...
Ladislav Truska,2024-01-19 21:46:55
a pak jsou tu taky další varianty... Představte si takovou velkou mísu, ve které se chystáte umýt nádobí... Zpočátku je v míse roztok vody a zlomky dalších sloučenin... Pak ale do mísy přilejete saponát, trochu neobratně ho rozmícháte a vložíte nádobí.. Nádobí drhnete drátěnkou a když máte dojem, že už voda neni moc teplá.., přilejete trochu horké... Co když je náš vesmír jen miniaturní součástí bublinky saponátu, se kterým někdo právě umývá nádobí.. K čemu jsou potom všechny kosmologické teorie, když to celé může být zvenčí ovládané silami, které nepředpokládáme..
homogenita?
Josef Nýč,2024-01-19 16:08:35
Už před lety jsem napsal, že vesmír není ( a nyní dodávám) homogenní a nechápu proč se na tom trvá. Fluktuace na pozadí, vlákna hmoty a naopak prázdné prostory. A představa, že vesmír (ten náš) vznikl v nějaké prázdnotě mi vůbec nepřipadá reálná.
Re: homogenita?
Franta Liska,2024-01-20 08:48:23
Vy jste spolehlivě nějaký ezopitomec. Co si to vůbec myslíte, se takhle přít o vesmíru s vědou. O vesmíru se ví co se ví, ale nějaké ezopéro co beztak nemá vystudovanou ani astrofyziku, tak tady pindá "ale mi vůbec nepřijde že vesmír vznikl v nějaké prázdnotě, bla bla bla".
Re: Re: homogenita?
Jiří Brtnický,2024-01-20 16:30:14
Ta homogenita je celkem důležitý předpoklad k tomu, abychom si mysleli, že naše kosmologické teorie jsou rámcově v pořádku. Třeba se ukáže, že homogenita platí v měřítku o řád výše a vesmír je mnohem větší. To už by byl problém pozorovat, protože nám to rozpínáním uteklo za horizont událostí. Většina vesmíru nám stejně zmizela z dohledu při inflaci.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
