V tento okamžik se severní pól nejvíce přikloní ke Slunci a Slunce se dostane na své celoroční pouti do nejsevernějšího bodu své dráhy -  na obratník Raka. A proto nastává nejdelší den (16 hodin 22 minut) a nejkratší noc (7 hodin 38 minut). Slunce neklesne 18° pod obzor a v období kolem letního slunovratu u nás nenastává pravá astronomická noc, pouze astronomický soumrak. V tomto období se u nás nikdy úplně nesetmí.

Kdy nastává letní slunovrat? 21. nebo 20. června?
Země oběhne Slunce za 365 dní 5 hodin 49 minut, ale kalendářní rok trvá 365 nebo 366 dní. Proto se v nepřestupném roce okamžik letního slunovratu opožďuje každý další rok o oněch přebývajících 5 hodin 49 minut. Ale při zařazení přestupného dne se okamžik letního slunovratu naopak "předběhne" o 18 hodin 11 minut (tj. 24 hodin – 5 hodin 49 minut), proto může dojít i ke změně data letního slunovratu na 20. červen.
     Náš současný kalendář má 400letou periodu. Největší rozdíly v datu letního slunovratu mohou nastat na začátku nového cyklu a ten začal rokem 2000.
     V 1. polovině 21. století připadne letní slunovrat 41krát na 21. červen a pouze 9krát na 20. červen, pokud budeme i nadále používat středoevropský letní čas (SELČ). Na 20. červen připadne letní slunovrat od roku 2020 každé 4 roky (v letech 2020, 2024, 2028, 2032, 2036, 2040, 2044, 2048) a pak v roce 2049. Naposledy byl letní slunovrat 20. června v roce 1796.
     V době, kdy je na severní polokouli léto, je Země od Slunce nejdále: 152,1 miliónů km (5. července). Nejblíže je v zimě (2. ledna pouze 147,1 miliónů km). Navíc zemská dráha, po které obíháme kolem Slunce, není neměnná. A i když jsou tyto změny velmi malé, tak do roku 3000 se léto prodlouží o 6 hodin 29 minut a do roku 4000 o dalších 14 minut, tj. celkem o 6 hodin 43 minut. Teprve potom se začne zkracovat.

---

 
Občanský soumrak – od západu Slunce do chvíle, než Slunce klesne 6° pod obzor. V té době můžeme venku konat všechny běžné práce vyžadující denní světlo, včetně čtení.

Nautický soumrak - do chvíle než Slunce dosáhne polohy 12° pod obzorem. Lze rozeznat obrysy předmětů a na obloze lze pozorovat již většinu hvězd viditelných pouhým okem.

Astronomický soumrak - do chvíle než Slunce dosáhne polohy 18° pod obzorem. Při astronomickém soumraku nenastává úplná noc, nýbrž na severním obzoru je patrná slabá záře Slunce.

Astronomická noc - Slunce klesne více než 18° pod obzor. Pro naši zeměpisnou šířku v období kolem letního slunovratu (přibližně od 1. června do 11. července) astronomická noc nenastává.