Detekovaly gravitační observatoře srážku bosonových hvězd?  
Gravitační událost GW190521 z roku 2019 je divná. Podle opatrného mainstreamového názoru jde o srážku černých děr o hmotnosti 85 a 66 Sluncí, což je ale na hraně, ne-li za hranou dnešních modelů černých děr. Mohla to být srážka dvou bosonových hvězd, neviditelných a průhledných gravitačních příšer bez singularity a horizontu událostí?
Umělecká vize srážky bosonových hvězd. Kredit: Nicolas Sanchis Gual and Rocio Garcia Souto.
Umělecká vize srážky bosonových hvězd. Kredit: Nicolas Sanchis Gual and Rocio Garcia Souto.

S příchodem funkčních gravitačních observatoří se pro nás otevřelo nové okno do vesmíru. Díky němu detekujeme události, o nichž jsme si předtím mohli jen nechat zdát. Problém je, že ne vždy rozumíme tomu, co vlastně gravitační observatoře pozorovaly.

 

Už jsme zachytili celou řadu gravitačních vln. Většina pochází z monumentálních srážek černých děr, v některých byly namočené neutronové hvězdy. Některé z detekovaných gravitačních vln jsou ale divné. Královnou mezi nimi je událost z roku 2019, která nese označení GW190521. Mainstreamový názor říká, že šlo o srážku dvou černých děr o hmotnostech asi 85 a 66 Sluncí.

 

Nicholas Santis Gual. Kredit: Valencia Virgo Group.
Nicholas Santis-Gual. Kredit: Valencia Virgo Group.

Vědci mají ale podezření, že by za událostí GW190521, která se odehrála ve vzdálenosti asi 17 miliard světelných let (Luminosity distance), mohly být nějaké exotické objekty. Objevila se již celá řada návrhů, ale doposud se žádný úplně neprosadil. Nicolas Sanchis-Gual ze španělské Universitat de València a jeho kolegové mají za to, že jde o srážku bosonových hvězd.

 

Bosonové hvězdy jsou zatím zcela hypotetické objekty, které by měly tvořit bosony, tedy částice se symetrickou vlnovou funkcí a celočíselným spinem, jak by řekl částicový fyzik. Bosony mohou být částice interakcí, jako starý dobrý foton nebo vykřičený Higgsův boson, ale i částice látky, kupříkladu mezony, tetrakvarky nebo částice alfa (jádro helia-4). V konkrétním případě gravitační události GW190521 by podle autorů studie mělo jít o Procovy hvězdy (Proca star), tedy vlastně Bose-Einsteinovy kondenzáty masivních bosonů se spinem 1.

 

Pokud jde o bosonové hvězdy, ty by si s běžnými bosony nevystačily. Jestli existují, tvoří je nejspíš nějaké doposud neznámé bosony, které jsou velmi stabilní a na rozdíl od fotonů mají nějakou hmotnost. Jedněmi z možných kandidátů jsou axiony, dnes populární, ale rovněž zcela hypotetické částice. Bosonové hvězdy by spolehlivě rozšířily sbírku dech beroucích objektů, protože připomínají spíš halucinaci přepracovaného astronoma než vesmírné těleso. Měly by být neviditelné, průhledné a díky drtivé gravitaci by dramaticky ohýbaly prostor.

 

Byly to bosonové hvězdy? Kredit: Galician Institute of High Energy Physics.
Byly to bosonové hvězdy? Kredit: Galician Institute of High Energy Physics.

Jak připouští Sanchis-Gual, bosonové hvězdy by vlastně měly být jako černé díry. Oproti slavným gravitačním monstrům mají ale výhodu v tom, že postrádají horizont událostí a singularitu. To jsou zrovna vlastnosti černých děr, kterým moc nerozumíme a které nám dělají, slušně řečeno, nepořádek ve fyzice. Další přidanou hodnotou bosonových hvězd je, že by mohly představovat přinejmenším část temné hmoty, kterou stále hledáme.

 

Bosonové hvězdy není možné jen tak najít. Jsou neviditelné, a i když určitě vytvářejí gravitační čočky, jejich účinek by pravděpodobně nešlo odlišit od působení tradiční černé díry. Nicméně, Sanchis-Gual a spol. jsou přesvědčeni, že gravitační astronomové by jako jediní mohli tyhle vesmírné podivnosti identifikovat, pokud se dvě bosonové hvězdy srazí a rozvlní časoprostor gravitačními vlnami.

 

Vědci v rámci zmíněného výzkumu analyzovali celkem tři podezřelé gravitační události. Kromě zmíněné GW190521 ještě také GW190426 a GW200220. Zatímco GW190521 jim pěkně pasuje do modelů se srážkou bosonových hvězd, druhé dvě události naopak takovou srážkou pravděpodobně nebyly. Časem, doufejme, se snad dozvíme víc.

 

Video: Light in the dark: GW190521 as a boson star merger (Nicolás Sanchis-Gual)

 

Literatura

IFL Science 10. 1. 2024.

Physical Review D 108: 123020.

Datum: 11.01.2024
Tisk článku

Související články:

Vytváří temná hmota ve vesmíru temné a chladné Boseho hvězdy?     Autor: Stanislav Mihulka (25.10.2018)
Vznik zatím nejtěžší černé díry pozorovaný pomocí gravitačních vln     Autor: Vladimír Wagner (03.09.2020)
Nedávná masivní gravitační událost mohla být srážkou primordiálních černých děr     Autor: Stanislav Mihulka (07.03.2021)
Kosmologie na prahu éry Webbova teleskopu     Autor: Vladimír Wagner (20.01.2022)
Einsteinův teleskop gravitačních vln     Autor: Vladimír Wagner (16.06.2022)
Explodují všude kolem nás neviditelné supernovy „bosenovy“?     Autor: Stanislav Mihulka (05.08.2023)



Diskuze:

Pavel Aron,2024-01-14 12:13:09

K těm 17 miliardám světelných let vzdálenosti. Taky mě to zarazilo. Ono to je trochu složitější, tak jsem si stáhl ten článek, na který odkazuje WIKI. Je to tam hezky vysvětlené i když i tak mi to trochu dělá problém pochopit.
Dnes je situace taková, že všechno světlo nacházející se od nás dál, než je Hubblova vzdálenost, je od nás unášeno pryč. Jak to, že tedy můžeme pozorovat objekty, které jsou dál než DH?

Odpověď je, že světlo z těchto objektů, které k nám dopadá dnes, vzniklo před dávnou dobou, což má dva důsledky. Zaprvé vzniklo o hodně blíž k nám, než je dnešní vzdálenost jeho zdroje. Zadruhé se rozpínání vesmíru během jeho pohybu dlouhou dobu zpomalovalo. I když bylo světlo na začátku unášeno od nás, zpomalení rozpínání způsobilo, že se po nějaké době začalo přece jen přibližovat k nám – jako se změní směr pohybu plavce, když proud v řece dostatečně zeslábne. Souhra těchto dvou důsledků rozpínání prostoru a stáří světla nám umožňuje vidět i objekty unášené od nás nadsvětelnou rychlostí.
https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/2008/cislo-1/rozpinani-vesmiru-podle-soudobych-poznatku.html

Odpovědět


Re:

Roman Cervinka,2024-01-14 14:19:47

Nevěřte úplně všemu. Je třeba si věci ověřovat. Bohužel český WIKI odkaz vychází z anglického, u kterého si autor na začátku prohodil parseky se světelnýmy roky:

According to calculations, the current comoving distance to particles from which the cosmic microwave background radiation (CMBR) was emitted, which represents the radius of the visible universe, is about 14.0 billion parsecs (about 45.7 billion light-years).

Pak se už mu samozřejmě vycházela špatná čísla.

Odpovědět


Re: Re:

Pavel Aron,2024-01-14 16:05:20

Díky za upozornění, to by mě opravdu nenapadlo kontrolovat.

Odpovědět


Re: Re:

Pavel Aron,2024-01-14 16:13:32

Tak teď už jsem dokonale zmaten. Na anglické verzi WIKI je ten průměr pozorovatelného Vesmíru udáván také jako 92 mld ly.

Odpovědět


Re: Re: Re:

Roman Cervinka,2024-01-14 20:28:58

Pravdepodobne mysleno 2x45.7=91.4 cca 92mld ly. Reliktni zareni k nam prichazi ze vsech stran, tzn., ze od jedne strany viditelneho vesmiru k protilehle to je dvojnasobna vzdalenost.

Spravne by to melo byt 13.4mld ly x 2 = 26.8mld ly.

Odpovědět

17 miliard světelných let?

Strelec Dpc,2024-01-11 19:22:45

To jako vážně???

Odpovědět


Re: 17 miliard světelných let?

Petr Slachta,2024-01-11 20:11:35

No, taky bych to chtěl objasnit.

Odpovědět


Re: Re: 17 miliard světelných let?

Václav Vodička,2024-01-11 21:06:37

Průměr pozorovatelného vesmíru je vlivem rozpínání cca 93 miliard světelných let, viz např. https://cs.wikipedia.org/wiki/Pozorovateln%C3%BD_vesm%C3%ADr

Odpovědět


Re: Re: Re: 17 miliard světelných let?

Strelec Dpc,2024-01-11 21:54:36

No to ano, ale nic necestuje vetsi rychlosti nez je rychlost svetla. Tak jak to muzeme detekovat?

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: 17 miliard světelných let?

Pavel Ondrejovic,2024-01-11 22:24:01

priestor sa rozpina co treba pripocitat.

Odpovědět


Re: 17 miliard světelných let?

Martin Mácha,2024-01-12 11:07:16

Taky jsem se zarazil. Chápu to tak, že se dnes objekt nachází ve vzdálenosti 17 miliard světelných let. V době kdy ke sražce došlo, tak byl blíž.

Odpovědět

Gábor Vlkolinský,2024-01-11 17:33:14

Môžu existovať aj menšie objekty z tejto hmoty?

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz