Dobře víme, že vajíčka savců jsou i po ovulaci stále obklopeny folikulárními buňkami. Vajíčku pomáhají v růstu, následně při zrání, ovulaci a oplození spermií. Práce publikovaná v časopise Scientific Reports dokazuje, že o folikulárních buňkách ještě nevíme vše. Přináší totiž poznání, jak tyto folikulární posluhovačky vajíčku prospívají svými mitochondriemi. Ojedinělý případ, kdy je organela jedné buňky užitečná buňce jiné.
Ať už bychom na otázku v titulku (tak obejdeme nebo neobejdeme?) odpověděli jednoznačně kladně či záporně, stačilo by už jen vysvětlit proč a bylo by to hotové. Ono to tak jednoduché ale není, protože v jistých ohledech (a v biologii zvlášť) platí poněkud alibisticky „ano i ne“. Tradiční teorie ‚o nezbytnosti mitochondrií pro vajíčka‘ je nekonfliktní a vzbuzuje uznalé mručení a kývání hlavou. Jistě - vždyť mitochondrie produkují energii v podobě ATP a zkuste jí přiškrtit! Vždyť bez energie se zhroutí vše, co je pro vývoj vajíčka a oplození důležité – domino transkripce a proteosyntézy, růstu oocytů, segregace chromozómů a redukčního dělení, aktivace vajíčka po oplození, tvorba prvojader a první embryonální dělení. K tomu všemu je přeci zapotřebí ATP, o tom není pochyb.
Odvážnější teorie o ‚postradatelnosti mitochondrií‘ pro vajíčko a časné embryo šlape té tradiční teorii na paty, ale velmi opatrně. Důkazy o postradatelnosti přibývají pomalu a nejednoznačně. A tak jsme překvapeni, když vidíme, že lidská vajíčka s nízkým počtem mitochondrií jsou schopna oplození a vývoje. Jsme šokováni paradoxem, že s vyšším počtem mitochondrií klesá vývojový potenciál vajíčka! Nakonec jsme zase uklidněni logikou mitochondriálního minima, tedy nejmenšího možného množství mitochondrií slučitelného s životaschopným a oplození schopným vajíčkem (vše dobře dopadlo = mitochondrie potřebujeme). Toto mitochondriální minimum ale tvoří asi desetinu běžného počtu mitochondrií ve zdravém vajíčku, tj. přibližně 150 tisíc mitochondrií.
Jak je tedy možné, že se vajíčko obejde bez 90 % mitochondrií?
Nabízí se dvě možnosti, jak vysvětlit zbytnost-nezbytnost mitochondrií ve vajíčku: buď lze nedostatek mitochondrií kompenzovat anebo je fyziologické množství mitochondrií předimenzované. Světlo do této třinácté komnaty vývojové biologie přináší studie kanadských kolegů. Práce totiž přesvědčivě popisuje morfologické a funkční změny mitochondrií folikulárních buněk; těch buněk, které bezprostředně obklopují, chrání a podporují vajíčko už v ovariálním folikulu, ale také během oplození a dokonce i během prvních dní embryonálního vývoje v dutině vejcovodu. Vychází najevo, že folikulární buňky jsou vydatným zdrojem energie pro vajíčko, které se nemusí spoléhat jen na své mitochondrie. To by vysvětlilo, proč je i vajíčko s minimálním počtem mitochondrií schopné oplození a dalšího embryonálního vývoje.
Nejen to! Najednou nám do energetické rovnice komplexu vajíčka a folikulárních buněk zapadají nedávné poznatky o snížené aktivitě mitochondrií ve vajíčku. Najednou dává smysl, když mitochondrie ve vajíčku nerespirují, protože neprodukují reaktivní formy kyslíku, tolik nežádoucí pro buňku a zejména pro genetickou informaci kódovanou v DNA. Dlužno zmínit, že mitochondrie nesou také důležitou informaci, sice v malé molekule mitochondriální DNA (cca 16 tis. bazí), a protože je celá populace mitochondrií početnější než v somatických buňkách (připomeňme 150 tis. v každém vajíčku), jedná se o velkorysé dědictví pro další generaci (2,5 mld. bazí, to je vlastně srovnatelné množství s haploidním genomem vajíčka). Abychom nepodceňovali energii jako takovou – oxidativní fosforylace v mitochondriích určitě nejsou jediným zdrojem energie a např. glykolýza je běžnou alternativou právě ve vajíčku.
Sečteno: energie je ve vajíčku důležitá, ale na mitochondrie se vajíčko spoléhat nemusí, ba nemělo by! Od toho jsou tu folikulární buňky, ty věrné souputnice vývoje vajíčka a jeho oplozením. Bez mitochondrií se však ani takový hrdina jako je vajíčko neobejde – je však nutno hledět na materiál v mitochondriích obsažený, mitochondriální DNA. Ovšem i bez ní jsou mitochondrie aktivní a nedřímou, jak bychom si mohli myslet. Jeden příklad za všechny: mitochondrie jsou důležitým depozitem vápníku, který aktivuje embryonální vývoj po oplození. A možná že kritický počet mitochondrií ve vajíčku je definován právě tím minimálním množstvím vápníku v nich obsažených a bez kterého bychom nikdy nepřekročili ten elementární práh embryonálního vývoje.
Zdroj: https://www.nature.com/articles/s41598-023-50586-3
K dalšímu čtení:
https://www.nature.com/articles/s41586-022-04979-5
https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC2888963/
https://onlinelibrary.wiley.com/doi/full/10.1002/mrd.23640
Léčbě mitochondriemi budeme říkat transplantace, nebo transfuze?
Autor: Josef Pazdera (21.04.2020)
Vadné mitochondrie v embryu zvyšují riziko potratu
Autor: Jan Nevoral (07.08.2020)
Když jde spermie na vandr
Autor: Jan Nevoral (30.07.2022)
Mitochondrie se „solárním pohonem“ prodlužují život
Autor: Stanislav Mihulka (03.01.2023)
Veteráni války v Zálivu mají silně poškozené mitochondrie
Autor: Josef Pazdera (17.07.2023)
Diskuze:
Úžasné
David Oplatek,2024-01-10 17:46:30
Mě tohle nikdy nepřestane fascinovat...
Existuje nějaký přesný "bodový scénář procesu" - chemicko-genetický popis/vizualizace toho, co se děje ve vajíčku od okamžiku vstupu spermie dovnitř (protnutí membrány - možná ještě dřív?) do okamžiku ukončeného rozdělení? Na nejnižší úrovni. Samozřejmě s označení těch dosud chybějících míst. Něco na způsob procesní "timeliny" nebo spíš "pavouka", ale je jasné, že těch dějů jsou paralelně mraky.
Zpracoval to takto vůbec někdo? Mendělejev se svou tabulkou by mohl vyprávět o tom, jak moc užitečné by to bylo :)
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce