Server Fakta o klimatu uvádí i graf teplot ČR 1961-2023, který je shodný s mým grafem. Nemá ale uvedeny hodnoty v grafu a nemá podrobné měřítko os grafu. Shoda je jinak úplná včetně oteplení ČR v trendu teplot 1961-2023 o 2,2 °C. Hledal jsem nějaké srovnání průběhu teplot s grafy jevu El Niňo za toto období. Můj graf pro ČR, Prahu Klementinum a Tuřany u Brna má naprostou shodu pro jednotlivé roky v dílčích minimech a maximech. U grafu jevu El Niňo, když jsem ho položil pod graf teplot ČR 1961-2023, jsem shodu nacházel těžko. Vyznačil jsem svislou čarou mezi grafy některá maxima El NIňo. Kde je vyznačena teplota povrchového oceánu v oblasti označené 3.4. , to nevím, oceán je od nás dost daleko, a to i Atlantik, natož hlavní rejdiště El Niňa Pacifik. Takže jsem slepil dva grafy metodou UNI (ukradeno někde na internetu - zde)
Wikipedie praví, že El Niňo z let 1982–83, 1997–98 a 2014–16 patřilo k nejsilnějším.
Tím jsem se dostal k problému laika v klimatologii, s přírodovědným vzděláním se dá hlavní podstatě vlivů na klima rozumět, jak se tyto vlivy složí dohromady, kdy a kde, to je otázka, na které se mnohdy ani klimatologové neshodnou.
Srovnání maxim jevu El Niňo s grafy NOAA globálních teplot Země
Rok 2023 byl podle služby Copernicus nejteplejším v historii měření. V roce 2023 byla průměrná globální teplota 14,98 °C, což je o 0,17 °C více než v předchozím nejteplejším roce 2016," uvedli meteorologové z unijní služby. „Rok 2023 byl o 0,6 °C teplejší než průměr v letech 1991 až 2020 a o 1,48 °C teplejší než předindustriální období v letech 1850 až 1900. Pro Evropu nicméně loňský rok nejteplejším nebyl. Rok 2023 jako celek byl nicméně pro Evropu druhým nejteplejším rokem s teplotou 1,02 stupně nad průměrem let 1991 až 2020. Je to přitom o 0,17 stupně méně než v roce 2020, který byl nejteplejším v historii měření (zdroj: irozhlas).
Koncentrace CO2 roste a za rok 2023 dosáhla 423 ppm.
Takže zpátky do našich rovin, pahorkatin a hor.
Graf teplot Klementina od roku 1775- 2023 ( neoficiálně od 1770), vykazuje nejvyšší teploty 12,8°C za rok 2018 ( zhruba 2 roky po maximu El Niňo) a 2023, když El Niňo někdy od března 2023 sílí
Trend nárůstu teplot (1961-2023 ) v Praze Klementinu uprostřed více jak 1,37 milionového města je kupodivu stejný jako v Tuřanech, ve městě asi 10 km od středu Brna. Trend oteplování celé ČR je pomalejší, což jsem se rozhodl po dnešní lesní procházce přičíst lesům, které povrch ochlazují a zadržují a odpařují vodu. Lesy v ČR pokrývají 36,8 % celkové plochy státu, na mapách se zelenají stále, ubývá hlavně starších stromů, ale lesní půda ještě žije a snaží se lesy obnovovat.
Nahoře : Klementinum, teploty roční 1770-2023 a trendy. Grafy ve vyšším rozlišení po kliknutí na obrázek. Data ke stažení zde.
Graf se třemi sériemi hodnot teplot z let 1961-2023 pro Prahu Klementinum, Tuřany u Brna ( je tam letiště) a pro celou ČR . Grafy obsahují lineární trendy, které lze porovnat podle směrnice směrnice přímky.
Nahoře: Teploty ČR 1961-2023 v Praze Klementinu, Tuřanach u Brna a pro celou ČR. Celá ČR se otepluje méně, v okolí měst je méně lesů. Vliv velkých měst jako tepelných ostrovů raději nechám hlavám klimatologickým. V diskuzi zde se jistě objeví, že se to dalo napsat líp. (Graf v plném rozlišení, vstupní data zde)
Nahoře : Teploty ČR 1961-2023 a jev El Niňo.
Svislou čárou jsou vyznačena některá maxima El Niňo, která se s maximy teplot ČR dost rozcházejí. Mezi Tichým oceánem a střední Evropou má vliv oceánských proudů překážky nejdřív asi narazí na Ameriku.
Graf a data v Excelu zde. http://zmeny-klima.wz.cz/Teploty-a-srazky-CR-1961-2023-a-El-Nino.xlsx
Vliv jevu El Niňo/La Niňa na světové klima.
Spojil jsem do sebe grafy světové teploty do 2023 (rok 2023 +1,48°C nad průměr) podle Copernicus a odchylky teplot El NIňo do roku 2023 (prosinec 2023 odchylka + 1,9°C ) . Maxima El Niňo jsou vyznačena svislými čarami a jsou v dobrém souhlasu s dílčími maximy teplot světa zhruba do maxima El Niňo 2015.
Závěr
Otepluje se, na delší lyžování a bruslení na rybnících v nadmořských výškách 400-500 m to nevypadá.
Využil jsem data z loňského článku na Oslu a o rok prodloužil o data, která se počátkem roku mihla v médiích. Nenašel jsem pro období 1961-2023 žádnou novou datovou řadu teplot pro konkrétní místo kromě Tuřany u Brna, kde mají graf, který dotykem myši ukazuje krok za krokem rok a průměrnou roční teplotu. Takže jim děkuji.
Děkuji také všem, kteří dočetli ohlédnutí za uplynulým rokem až sem. Smyslem bylo snáze zpřístupnit některá starší data k teplotám ČR, aby někdo moudřejší než já, je v budoucnosti moudře využil.
Grafy v plném rozlišení a datové soubory ke stažení:
Teploty-Klementinum-1770-2023.jpg
Teploty-1961-2023-Praha-Brno-CR.jpg
Teploty-CR-1961-2023-a-jev-El-Nino.jpg
Teploty-NOAA-a-El-Nino-1961-2023x.jpg
Klementinum-teploty-1770-2023-graf-data - trend.xlsx
Teploty a srážky na našem území, trend 1961-2022. Klementinum jako tepelný ostrov.
Autor: Stanislav Florian (15.01.2023)
Větrné elektrárny v Německu ovlivní klima ČR málo
Autor: Stanislav Florian (24.01.2023)
Diskuze:
Vplyv urbanizacie na namerane hodnoty
Doktor No,2024-01-12 16:34:42
Vážený pán Florián,
Podľa publikovaných prác renomovaného asteofyzika Dr. Willi Soona z Harvardu, ma efekt tepelných ostrovov vplyvom urbanizacie az 40% podiel na nameranych zvýšených hodnotách teplôt. Povedane inak, ak sa vyňali dáta z miest a vyhodotili iba ruralne meteostanice,teploty v krivke oteplovania planety boli o 40% nižšie.
V pripade Klementina sa presne toto da predpokladať. Ako to vidíte?
Re: Vplyv urbanizacie na namerane hodnoty
Florian Stanislav,2024-01-12 19:40:17
Identifikovat teplený ostrov by bylo snadné, kdyby někdo 60 let měřil a měl roční teploty na louce na poli a v lese kdesi se stejnou nadmořskou výškou. Klementinum má 191 m.n.n..
Napsal jsem dotaz do stanice Roudnice nad Labem ( má asi 100x méně obyvatel jak Praha). Jestli něco pošlou, to nevím, diskuze zde se uzavírá obvykle za 7 dní, a to je brzo.
Archivní data na se získávají těžko.
Smyslem mého článku bylo i to, číselné roční hodnoty teplot Klementina , ČR a snad i jiných zveřejnit k obecnému použití.
Přeji pohodu
Re: Vplyv urbanizacie na namerane hodnoty
Florian Stanislav,2024-01-12 20:56:08
Opravit teploty o teplený ostrov klimatologové ( což já nejsem) umí, mají spoustu dat, která mohou srovnávat. Globální teplota Země sledovaná stovkami vědců určitě nějakou 40% chybu nevyrobí.
Nehladě na to, že 70% povrchu jsou oceány a moře, satelitní měření má danou techniku určování globálních teplot shodnou desítky let. A to je pávě doba, kdy oteplování nabralo rychlost.
Ke stažení je zde Excel dole Teploty-1961-2023-Praha-Brno-ČR .xlxx
kde od roku 1961-2023 je
Klemtinum průměr 10,7°C, 191 m.n.n.
Tuřany průměr 9,4 °C, 225 m.n.m
Teplotní rozdíl je 1,3°C.
Uvádí se u atmosféry (!!), že o 1000 m výše je teplota o 6,4°C nižší.
Pak velmi orientačně 34 m.n.m. nadmořdské výšky rozdíl stanic odpovídá 34*6,5/1000 = 0,22 °C.
Takže takto jakoby spočítaný teplený ostrov Klementinum je přes 1°C. A je jedna z několika stanic v Praze a po ČR je jich spoustu.
Zajímavé
Vláďa Hruška,2024-01-10 16:48:05
Zdravím, možná by bylo zajímavé vidět zbytek grafu na levé straně, ještě před rokem 1770. Je tam stále stoupající tendence (resp. ve směru toku času klesající tendence). Co když se podíváme proti toku času a zjistíme, že teplota stále "stoupá". Možná bychom se pak divili, jak by vypadala černá křivka, nedej Bože by směřoval směrem doleva dolů...
Kladu si otázku, když Slunce zde svítí řekněme 5 mld let, zda to naše vyhodnocování v ranku 250 let má vůbec nějakou vypovídající hodnotu. Z pohledu krátkého lidského věku určitě, ale z pohledu přírody, která "pracuje" v řádech stovek/tisíců let?? Samozřejmě se to dá lehce zneužít k politicko-mocenským závěrům. Vzpomeňme na pana El-Gora, kterýžto hlásal, chovejme se ekologicky a pak na něho prasklo, že vlastní nemovitost s asi 5 koupelnami.....
No prostě nevím .....
Re: Zajímavé
Florian Stanislav,2024-01-10 18:39:54
Kdysi jsem vyrobil metodou UNI ( ukradl na internetu)
grafy teplot za 1000 až 160 000 let
https://www.google.com/url?sa=i&url=http%3A%2F%2Fzmeny-klima.ic.cz%2Fteplota-zeme-za1000-160000let-a-slunecni-zareni
http://zmeny-klima.ic.cz/teplota-zeme-za1000-160000let-a-slunecni-zareni/telota.za-1000-let-barros.jpg
Teploty by se měly nechat přetáčet na další next / prev
Co platí dnes nevím, snad základní přehled za 20 000 let je na
http://zmeny-klima.ic.cz/teplota-zeme-za1000-160000let-a-slunecni-zareni/teplota%20za%2020000%20let.jpg
Re: Zajímavé
Florian Stanislav,2024-01-10 18:59:35
https://climatereason.com/LittleIceAgeThermometers/Uppsala_Sweden.html
teplotní řada od od 1720 do 2005 a zřejmě dál pokračuje (někde).
viz též ( je tam http:/ ne https:/ ) povídání okolo i srovnání se sluneční aktivitou atd.
http://zmeny-klima.ic.cz/ledovce-a-klima/ledovce-1-dil/index.htm
Martin Zeithaml,2024-01-08 08:44:23
I když změny přicházejí poměrně rychle a máme na tom určitý vliv, tak za posledních 5000 let se ochlazovalo. Tento trend se postupně zrychloval až do nástupu průmyslové revoluce. Takže se nám vlastně podařilo zvrátit ochlazení, které by na lidstvo mělo zcela určitě horší vliv než oteplování. Stačí vzít v potaz malou dobu ledovou a s ní spojené hladomory a téměř nekonečné války. V dobách meziledových vždy vystoupala průměrná teplota ještě o 3 stupně víc než dnes.
Většina světa je chudá, a tyto země a jejich obyvatelé chtějí být stejně "bohatí" jako my. Těžko je budeme přesvědčovat, aby brali ohledy na planetu, když touze po vyrovnání životní úrovně bezostyšně dovolí drancování vlastních přírodních zdrojů a likvidaci vlastní přírody s čímž jim vydatně pomáháme.
Ekonomiky vyspělé země jsou závislé na spotřebě a jejím růstu. Žádný politik si nedovolí říct: Aby jsme ochránili planetu, musíme omezit hospodářský růst a zejména spotřebu věcí které nezbytně nepotřebujeme.
Re:
Florian Stanislav,2024-01-08 10:41:49
https://faktaoklimatu.cz/assets/generated/teplota-22000-let_6000.png
nejvyšší teploty byly před 10 000 př.n.l. až 5 000 př.n.l. asi o 1°C ( !) proti průměru
1850-1900 (to bylo ale chladnější období proti dnes, 1850-1900 Klementinum 9,2°C v období 1970-2020 je průměr 10,8°C)
http://zmeny-klima.ic.cz/teplota-zeme-za1000-160000let-a-slunecni-zareni/index.html
asi před 130 000 lety byla teplota asi o 2-3 °C vyšší, jak dnes. Ale to už jsou Milankovičovy cykly . Wikipedie :
"V důsledku změn excentricity dochází k malým změnám v množství energie, kterou celá Země ročně obdrží od Slunce (velikost změny asi 0,2 %),[31] a v důsledku precese a změny sklonu osy dochází ke značným změnám v množství energie, kterou ročně obdrží obě polokoule, a zejména jejich vyšší zeměpisné šířky (velikost změny na 65° s. š. při letním slunovratu v průměru asi 28 %)"
Re: Re:
D@1imi1 Hrušk@,2024-01-08 12:49:32
Takže když je teplo kvůli Milankovičovým cyklům, nevadí to, ale když je teplo kvůli CH4 a CO2, znamená to katastrofu?
Nezdá se Vám to multibilionové divadlo a vymývání hlav mládeži, která pak trpí depresemi z negativní vize budoucnosti, dost nepřiměřené?
Re: Re: Re:
Róbert Kubík,2024-01-09 19:41:26
Kazde vacsie a relativne rychle oteplenie aj ochladenie je pre nasu civilizaciu nebezpecne. V minulosti boli aj obdobia s vysokou radiaciou, kde by neprezilo nic okrem jednobunkovych organizmov v moriach a nikto pricetny nebude tvrdit, ze by taku klimu chcel mat na Zemi. Staty sveta sa dohodli na znizeni CO2 emisii smerom k uhlikovej neutralite, takze netreba byt deprimovany z negativnej vizie buducnosti. Treba robit pozitivne kroky k lepsej buducnosti.
Re: Re: Re: Re:
D@1imi1 Hrušk@,2024-01-09 22:38:33
1. Státy se zavázaly, ale nedodržují, protože volí nefunkční technologie a postupy. Říkáte, že je třeba dělat kroky, ale nedělají se. Dělá se převážně divadlo. Dělají ho jak lidé u moci, tak proroci zkázy civilizace. Buď jsou tedy protagonisté této ideologie nekompetentní, nebo sledují jiné cíle.
2. Nebavíme se o dávné minulosti. Před 130 000 let již žil homo sapiens a evidentně tehdejší teploty přežil. Kdybyste udělal časovou osu historie Země dlouhou jeden metr, 130 000 let by na ní znamenalo tloušťku lidského vlasu.
3. Argument o radiaci nedává smysl. Optimální radiace je nulová. Optimální teplota nikoliv.
Re: Re:
Josef Hrncirik,2024-01-08 13:20:38
Změna příkonu od Slunce 0,2% změnou excentricity by pří stejném albedu vyvolala změnu průměrné teploty jen cca 0,14°C; ev. by by byla ekvivalentní jen změně CO2 o cca 0,14°C*100 ppm/2°C)=7 ppm CO2 ? k předindustriálním cca 300 ppm. Určitě CO2 kolísal v historii mnohem více.
Albedo Grónska a Antarktidy vzhledem k velké nadmořské výšce ledovců je asi dost stabilní i vůči oteplení řekněme o 2°C.
Re: Re: Re:
Florian Stanislav,2024-01-08 16:05:39
Píšete :"změnu průměrné teploty jen cca 0,14°C; ev. by by byla ekvivalentní jen změně CO2 o cca 0,14°C*100 ppm/2°C)=7 ppm CO2 k předindustriálním cca 300 ppm "
Teplota a ppm CO2 se nepřepočítává lineárně.
http://zmeny-klima.wz.cz/
(pozor prohlížece mají tendenci přisat s na https:// a pak nic nenajdou)
Stránky už jen slabě aktualizuji, ale fyzikální principy snad platí dál.
http://zmeny-klima.wz.cz/CO2-teploty-forcing/index-ppm-CO2-a-teploty-do-2100.html
delta F [W/m2] = 5,35*ln( ppm CO2 aktuální/360 ppm referenční)
delta T =0,8* 5,35*ln ( ppm CO2 aktuální/360 ppm referenční)
Aplikuje vzorec pro výpočet PŘÍMÉHO působení CO2 na zvýšení globální teploty.
((Což moc neřeší, jsou mocné pozitivní zpětné vazby typu změna albeda vlivem více sněhu nebo uvolňování CO2 z oceánů. Nezpůsobil jsem globální oteplování, odlesňování, globální betonizaci, degradaci půdy ani plýtvání energií a potravinami, hromadění odpadů, prostě nic globálního.
Nejsem příznivcem náhlých skoků do zelené energetiky, abychom pak zjistili - jé, ono to nejde.
Souhlasím s názory pana Wagnera, viz poslední skvělý článek o jaderné energetice 2023.))
Během 1995-2100 ppm CO2 roste 0 2ppm/rok, do 2175 bude 720 ppm a teplota o +3°C vyšší, dle vzorce delta T = 0,8*5,35* ln (ppm CO2 aktuální / ppm 360 referenční)
http://zmeny-klima.wz.cz/globalni-oteplovani/globalni-otepleni-1-dil.pdf
Od strany 23 jsou Milankovičovy cykly. Jakési shrnutí všech vlivů Milankovičových cyklů je od strany 23 , nejdříve snad pohled na v graf 29 na str.25.
Diskutovat s Vámi má smysl, ale obecně to už asi vzdávám, kdo chce si z článku něco vybrat může.
Re: Re: Re: Re:
Josef Hrncirik,2024-01-09 14:31:18
Díky za široký záběr, spoustu odkazů a odpovědí.
Při malých změnách se Vždy, Vše chová lineárně, i ln (ppm), i při sebevražedných zpětných vazbách.
Možná, že odkazy jsou přehledné a jasně strukturované podle důležitosti a spolehlivosti.
Excentricita je však asi zanedbatelný detail oproti např. málo rozšiřovanému vlivu Jupitera amplitudy 1 W/m2 s periodou cca 60 let, pravděpodobně delší než časová prodleva hlavní odezvy počasoklimatu.
V jaké fázi je např. přitápění Jupiterem letos, ev. čím nejvíc Milankovič topí W/m2, s jakou frekvencí a jak to může posílit smrtonosná astrologická konjukce?
Pochopitelně, měl bych si to najít sám, ale ekologové by měli informovat systematicky a přehledně, ať vím na co se soust ředit.
GD ve splašeném provedení je dokonale proti boji s GW. Je to jen trik hegemona, který jedná násilím jen ve svém v zásadě krátkodobém imperialistickém zájmu a krátkodobém financování.
Pro sebe (a zbytek pro všechny) má dost plynu a ropy, hlavně neeko logicky přeprodávaných. Armádě GD škodí. Prostě monopol moci.
Re: Re: Re: Re: Re:
Florian Stanislav,2024-01-09 20:18:31
Zásoby fosilních paliv jsou řádově 10x větší, jak ekonomická těžba. takže průšvih přihořívá, ale nehoří koudel mezi půlkami.
Add: "Excentricita je však asi zanedbatelný detail oproti např. málo rozšiřovanému vlivu Jupitera amplitudy 1 W/m2 s periodou cca 60 let"
Krátké cyklické jevy se za periodu vykompenzují a --> 0
Jde o časový faktor. Milankovičův cyklus 100 000 let s vlivem desetin W/m2 trvá v minus fázi několik desítek tisíc let ve srovnání s cyklem 62 let vlivem Jupitera je řekněme 1000 x delší. A běží zpětné pozitivní vazby. Když zima, tak na dlouho. Také 250 let (celkem asi 2,2 W/m2) antropogenního vlivu je krátká doba, ale cyklická není. Vliv změny excetricty dráhy Země je všeobecně uznávaným hlavním faktorem vzniku dob ledových. Grafy v .pdf na které jsem odkazoval ( je třeba sledovat, jestli prohlížeč nepřidal s na https://, když je http://) říkají, že doba ledová se spouští, když dva spíše tři Milankovičovy cykly jsou ve fázi minima. No a máme to tady za 10 000- 15 000 let, víc těžko.
Už jsme mimo téma, tak snad jsme něco pořešili, díky.
Re: Re: Re: Re: Re: Re:
Josef Hrncirik,2024-01-09 21:38:30
Moje neuronová síť mi zatvrzele navrhuje, že při slabém přihřívání dojde k slabému ohřevu a nanejvýš k nové rovnováze se sáláním do vesmíru, poněkud mírně korigovaným zpětnou vazbou.
Zpětná vazba má asi těžko větší zesílení či zeslabení než 1 a přenos do dalších let tj. akumulace zpětných vazeb přes delší dobu jde k 0.
Systém se tady nechová jako sklad špatně stabilizovaného dynamitu či prachu z Nobelova mládí.
Při ochlazování vliv rozdílů albeda sněhu a vody či pevniny je výrazný, s kritickou teplotou 0°C, ale plocha arktrické vody ev. zasněžení je z globu poměrně malá a navíc velmi šikmá.
Tyto oblasti jsou silně maskovány oblačností z proudů teplého vlhkého vzduchu a vody směřujících do chladiče, což asi výrazně ruší tendence k silné zpětné vazbě vedoucí k výrazné dlouhodobé akumulaci či výrazným kmitům.
Sítě žádají data a trening, kapitál monopol, okamžitý zisk a ne křesťanský úrok.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:
Josef Hrncirik,2024-01-10 12:05:53
Nesporně k poměrně velké akumulaci chladu do ledu došlo v kontinentálních ledovcích tlustých více než km. S rychlým odtáváním povrchu se pak mohly výrazně zapojit do aktuální tepelné bilance, protože tepelný odpor k tajícímu rozhraní ledu byl velmi malý, na rozdíl od permafrostu při tání jeho zbytků v hloubce až km.
Kdyby 1. sezonu na povrchu permafrost vznikl v tl. 1m, pak velký tepelný odpor km vrstvy vede k rychlosti nárůstu či tání jen 1 mm/rok v této hloubce.
Dnešní přebytek obvyklé bilance 2W/m2 by na rovnoměrné vrstvě ledu na glóbu ročně roztavil svými 63,1 MJ/m2 až 216 mm ledu či ohřál 4 km vrstvu oceánu cca o 5 mK, tj. za řekněme 40 let o zjevných 0,2°C, ev. vrstva by se nafoukla roztažností o 0,2.40000000.alfa cca 4°C teplé.0.2°C=0,8 M.0,4mili.0,2°C =64 mm min., což je asi neměřitelné.
Pokud by se ohřála jen atmosféra, za rok by se ohřála o cca 63 MJ/(10 Mg/29 g/mol.29 J/(K.mol))=6,3 K což je příliš. Teplo se tedy vysálá či akumuluje do vody, odkud se vyměňuje
mnohem pomaleji než do či z ledu, ale rychleji než z hlubokého permafrostu či hornin.
Času je asi dost, dohoní nás deindustrializace, finanční krach a válka.
Ledovce v subtropech a mírném pásu v posledních stoletích nesporně tají.
Oetzi cca před 5000 tisíci lety zamrzl v ledovci. Kdyby každý rok po 3 ky přibylo 1 cm ledu, byl by až pod 30 m ledu, který teče a trhá ho? Nicméně po 5 ky se vynořil ? tam kde si lehl?
Jaký je jeho názor na GW a GD?
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:
Josef Hrncirik,2024-01-10 13:55:39
údaj o roztažnosti mořské vody okolo 4°C 2kg/1026kg/m3/5°C nevypadá příliš důvěryhodně neb sladká voda zde má prakticky 0. Numericky správně by mělo vyjít cca 310 mm nikoliv 64, což měřitelné je a protože cca km sloupec u povrchu směřuje k povrchové teplotě, možný efekt by byl až 400 mm/100 let.
Samotný roční cyklus hladiny má minimum v březnu, maximum v říjnu a amplitudu cca 50 mm, není jasno kde a co dá teplota a co vítr.
Nehádat, zaplatit: Buy article!
Nature volume 330, pages127–131 (1987)
The greenhouse-gas-induced thermal expansion contribution to sea-level rise between 1880 and 1985 is estimated at 2–5 cm. Projections are made to the year 2025 for different forcing scenarios. For the period 1985–2025 the estimate of greenhouse-gas-induced warming is 0.6–1.0 °C. The concomitant oceanic thermal expansion would raise sea level by 4–8 cm.
Aby se v tom Oetzi vyznal!
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:
Florian Stanislav,2024-01-10 15:05:27
Píšete:
Dnešní přebytek obvyklé bilance 2W/m2 by na rovnoměrné vrstvě ledu na glóbu ročně roztavil svými 63,1 MJ/m2.
Asi ne.
Antropogenní příspěvek je asi 2,2 w/m2 od 1775, tedy za 248 let, řekněme za 250 let.
Pak roční příspěvek je asi 0,00887 W/m2 povrchu Země. Dopadá průměrně 342 W/m2
ze Slunce (solární konstanta /4), z toho asi 102 W/m2 se odrazí od oblak do vesmíru, 2 W/m2 jsou sotva 1% z 240 W/m2 , které dopadnou na povrch. Vzduch se ohřívá od povrchu, je průhledný.
Takže roztaví ne 216 mmm ledu kolem Zeměkoule, ale 1/250 = sotva 1 mm /rok. Poslední roky víc jak průměr a to o dost.
Globální oteplování existuje.
Činnost GD, pokud se tím myslí zelená smrt omezením emisí CO2, ta existuje taky. Bohužel. Každý ví, že umřeme, ale teď víme, že před tím budeme z toho všeho zelení.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:
Josef Hrncirik,2024-01-10 17:07:52
0,00887 W/m2 získané podělením 2W/250 let mi připadá zanedbatelné až neměřitelné, ev. zasévající zmatek i do řad přátel.
Hlavně to odporuje důsledné rozměrové analýze vůči provedené operaci.
Buď sumuji (integruji) energii relativně zadrženou silnějším skleníkem nad sílu skleníku v 1775
a dostanu J (GH excess over A.D. 1775)/m2, což ale fyzikálně nedává příliš smysl, protože jen záhdnná a určitě zanedbatelná část se jen dosti záhadně především velmi dočasně pozdrží "dočasnou akumulací" pak má být 0,00887 W/m2/250 y tj. konzistentně jedině (2,81 nW/(m2.s); AD 1775).
Pěstitel konopí ví, že jeho GH je oproti A.D. 1775 o 2 W/m2 lepší.
Jedině v tomto smyslu mu pomáhá Jupiter svým 1W/m2 dokonce pra dávno před Selským povstáním roku 1775, které bylo bojem českých sedláků proti vrchnosti s cílem osvobodit se z ubíjející robotní a nevolnické povinnosti. Takto přehlížet vy puknutí americké revoluce je trestuhodné až trestné, omlouvá jen silná intoxikace THC.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:
Florian Stanislav,2024-01-10 19:27:04
https://www.mzp.cz/C1257458002F0DC7/cz/souhrnna_zprava_ipcc_2015/$FILE/OEOK-IPCC_SYR_report_CZ-20150504.pdf
IPPC 2014
". To je založeno na posouzení celkového antropogenního vyzařování v roce 2011 ve
srovnání s rokem 1750 v WGI, tj. 2,3 W/m2.
, nejistoty se pohybují od 1,1 do 3,3. W/m2
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:
Josef Hrncirik,2024-01-12 09:12:48
Toto už vypadá přímo vědecky a je jasné že dělit to 273 roky a potom 273 násobit nedává smysl.
To jsou jasná jablka, stejně jako ře vliv Jupitera je až 1 W/m2.
Banán je, že pokles oslu nění je vlivem excentricity 0,2%. Amatér pochopitelně neví co mu vlastně vlezlo do skleníku ev. jak kolísá Al Bedo a odmítá To dál číst.
Chtěl by třeba bilancovat vstup = výstup + akumulace třeba pro diferenci 2W /m2 green house a zhruba znát okamžité oteplení, či změny albeda, a kam a kolik jde do akumulace (asi zanedbatelně do tání ledu, více do ohřevu oceánu?, to že golfák nese cca PW průtokem 17 Mm3/s mu není nic platné), jaké časové konstanty a kapacity lze očekávat.
Pro amatéra je naprosté tajemství výroba skleníku s vodami 3 skupenství a CO2 naštěstí jen plynného a ev. vazby na šejka Al Bedu.
W/m2 v Arktidě určitě neplatí v Ant. a hlavně to není přepočteno do průměru z celého povrchu Ze Mě Koule.
Vždy to rychle narazí nějakou ne srovnatelnost.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:
Florian Stanislav,2024-01-12 10:46:00
Vysvětlení CELKOVÉ většiny DÍLČÍCH jevů, které řešíte ja na
https://en.wikipedia.org/wiki/Radiative_forcing
Píšete :"Toto už vypadá přímo vědecky a je jasné že dělit to 273 roky a potom 273 násobit nedává smysl."
Jistě- celkový vliv antropogenní roste , od 1770 je celkem přes 3W/m2
https://en.wikipedia.org/wiki/Radiative_forcing
https://gml.noaa.gov/aggi/aggi.html
Jsou tam i vzorce pro výpočet radiačního působená jednotlivých skleníkových plynů, u CO2 závislost na přirozeném logaritmu ln( ppm CO2 aktuální / ppm CO2 referenční).
https://gml.noaa.gov/aggi/aggi.fig3_2023.png
Radiační působení CO2 se vyjadřuje už přes 3W/2 od 1770.
Když se podíváte na
http://zmeny-klima.wz.cz/globalni-oteplovani/globalni-otepleni-1-dil.pdf
( je tam http:// ne https://), na graf 30, dá se v .pdf zvětšit, je čitelný .
vlevo je teplota jako celkové změny MIlankovičovýni cykly - až rozdíl až 8°C mezi možným maximem a minimem
Str. 23-cyklus precese Milankovičův cyklus - severní polokoule může dosat až o 8% více slunečního záření.
Re:
Pavel Kaňkovský,2024-01-09 00:50:32
Odkud máte informaci o tom, že "[v] dobách meziledových vždy vystoupala průměrná teplota ještě o 3 stupně víc než dnes"? Obvykle se uvádí, že podobně vysoké teploty byly na naší planetě naposled v pliocénu před více než 3 miliony let, což by vylučovalo všechny čtvrtohorní interglaciály.
Re: Re:
Xavier Vomáčka,2024-01-09 10:59:56
Důkaz se jmenuje Grónsko. Jinak zvaný zelená země v mnoha jazycích severní a západní evropy.
Re: Re: Re:
Pavel Kaňkovský,2024-01-09 21:55:13
Takže koncem 10. století připluje Erik Rudý ke břehům jižního Grónska a asi tam objeví dost zelené vegetace (která je tam ostatně k nalezení v hojném množství i dneska a to včetně jednoho přírodního lesa, o mnoha dalších stromech vysázených lidmi nemluvě), aby ho nemohli rovnou nařknout z toho, že je úplný lhář, když se bude snažit přilákat další osadníky z Islandu tak, že tomu území bude říkat "zelená země", a podle Vás to DOKAZUJE cosi o globálních teplotách na celé planetě po dobu milionů let před tím, než se nějaký Erik Rudý vůbec narodil? To je dost, ehm, odvážný názor.
Re: Re: Re: Re:
Eva M,2024-01-10 04:57:18
smankote....podle mne na jednu stranu Erik jiste chtel, aby se jeho zasluhy dobre vyjimaly, na druhou stranu by v pripade nadmerneho pouziti vikingske latiny dostal od spoluvikingu na budku, coz byl tezko jeho zamer. mnoha dalších stromech vysázených lidmi nemluvě --- no pokud to nekde je pro stromy blby tak vam moc nevyrostou. v projektech zelenych barier proti poustim by asi mohli vypravet.
tak asi spis ta pylova zrna a tak, ne?
btw
https://radiozurnal.rozhlas.cz/mispule-a-fiky-preckaly-ve-znojme-staleti-6299633
https://www.treking.cz/regiony/hradiste_svateho_hyppolita.htm
- toz to odhadem vypada ze byvalo i tepleji a uz je to tu zas...............hohuzel, zas je to cosi poskytujiciho jen castecny obraz z maleho useku dat.
No a pak zde mame SOPECNOU AKTIVITU...............at jiz ovlivnovanou cimkoli....coz je zda se sila pusobici na uplne jine urovni....
at je to jakkoli, vytrhavani hodicich se jevu z celkoveho obrazu fakt neni dobry napad, on pak dotycnej vypada neduveryhodne..........
APOKALYPSA JE TADY!!!
Martin Novák2,2024-01-07 17:26:39
Fajn, tak konec světa, apokalypsa ze zvýšení teploty o 2°je tady a všichni už jsme mrtví...
... A vůbec nic se neděje, tak bychom konečně mohli přestat blbnout :-)
Mně osobně by se líbilo kdyby u nás v zimě bylo jen výjimečně pod +10 a nikdy jako je teď, tj. oteplení o dalších 10°. To by pravděpodobně skončila i doba ledová.
Otakar Šída,2024-01-07 15:50:48
Dobry den, mě by docela zajímalo, jakým způsobem jste počítal ty teplotní průměry, případně jestli nevíte, jakým způsobem je počítají klimatologové v případě těch delších časových řad. vím samozřejmě, jak se počítá průměr, ale u všech těchto grafů mě vždycky může vzít čert, když je u nich popisek "vývoj globálních teplot podle družicového měření" a ona ta časová řada začíná v roce třeba 1700, takže je jasné, že hodnoty v jednotlivých letech nejen že byly zprůměrované z jiných výchozích datových vzorků, ale často navíc byly získány úplně odlišnou metodikou. a ono jak ten průměr je z povahy věci veličina, která reálně neexistuje, tak takovéhle srovnání pak nevypovídá, bez další složité analýzy, vůbec nic... mám na mysli to, že když se vám v rámci té čaxové řady např. změní počet met. stanic, tak v ten okamžik ten nově počítaný průměr má k té původní řadě už jenom velmi volný vztah, rozhodně se nejedná pořád o tu samou veličinu
Re:
Florian Stanislav,2024-01-07 18:21:06
Údaje Klementina jsou z knihy klimatologa Svobody : Velká kniha klima Zemí koruny české, posledních asi 15 roků jsem doplnil postupně po rocích jak byly jednotlivě uveřejněny. Klementinum nemá údaje z roku 1700, není to "družicového měření", měřilo se teploměrem, sice jinak než dnes (myslím 2x denně a ve 2 m), ale současné údaje lze nyto hodnoty přepočítat a myslím se měří i nadále i 2x a 2 m vysoko. Proč by ne?
Průměr pro ČR nevím jak počítají, oni to jistě ví a je dobře, že nad nimi bdíte. Průměry dní, měsíců, roků se zaokrouhlují na desetiny stupně, u průměrů se to tak dělá všeobecně. Pokud tím vzniká chyba, tak navrhněte jak počítat líp.
Pokud stanice byla zrušena lze dopočítat z okolních dlouhodobých dat se slušnou přesností. Jedná se o tu samou veličinu (teplotu), asi jste měl na mysli mírně odlišnou hodnotu té veličiny. Existují metody, které zohledňují různou nadmořskou výšku. Takže vztah vypočtených a (ne)naměřených hodnot lze udělat z dat, která jsou známa se zpětnou platností.
Hlavních stanic je 38 a další jsou třeba na mapě
https://www.chmi.cz/files/portal/docs/poboc/OS/stanice/ShowStations_CZ.html
kratka doba
Eva M,2024-01-07 12:37:57
dobry den, mne se ta doba sberu dat jevi prilis kratka na rozumne zavery, rovnice i grafy.
ale priznavam, ze jsem laik.
prectu-li si ovsem obcas paleontologicke clanky na oslu, a nahlednu-li do historie teplot na Zemi, napadnou mne jeste jine otazky.
Re: kratka doba
Eva M,2024-01-07 12:44:43
ps mozna biologicko-botanicko-paleontologicka data by mohla byt spis zajimava - pamatuji si, kterak napr. kolegove z prirodoved. fakulty prosevali systematicky nakopanou hlinu, hledali v ni jakesi male ulity, a z nich cosi o charakteru klimatu vyvozovali....................a budou jiste i jine moznosti....
Re: Re: kratka doba
Florian Stanislav,2024-01-07 14:04:56
https://www.aldebaran.cz/bulletin/2004_07/sunsp_calc.gif
radioaktivní metody 10Be , 14C nesahají do blízké minulosti.
Re: Re: Re: kratka doba a nevhodné místo v srdci Evropy
Josef Hrncirik,2024-01-10 12:22:49
Vrty na vrcholu ledovce v Antarktidě a Grónsku jsou asi nejlepší možnosti.
Je k však k mání též dostatečně velký, tlustý a jen pomalu tekoucí ledovec ve velehorách v nízkých šířkách?
zvyšování teplot
Josef Nýč,2024-01-07 07:32:56
Článek a příspěvky jsou zajímavé. Ale chtěl bych upozornit na skutečnost ( a jako příznivci zeleného úžehu opomíjejí jiné schválně): bydlím v malém městě a dům ve kterém bydlím je 16 m dlouhý a 16 vysoký a k němu cizí přístavba a rozdíl teplot před domem ( u silnice z města) je v zimě 5 stupňů(vyšší) než od polí a řídkého zalesnění.Dlouhodobě měřeno. A myslím, že jedním z velmi důležitých jevů je zabetonování velkých ploch ve světě. A mám to potvrzeno i od známých z jiných měst.
Re: zvyšování teplot
Marcel Brokát,2024-01-07 11:19:25
Naprostý souhlas. Já si ale k tomu myslím, že to není v odborných kruzích tajemstvím. Ale vzhledem k faktu, že na toto není prostě řešení - když byste řekl "nebetonujme" jako představitel nějaké exekutivní složky, tak si lid prostě poklepe na čelo - tak se to tak nějak v tom obecném diskusním prostoru jenom převaluje...
Mohl by pomoct nějaký koeficient, který by určil povolený poměr zabetonované plochy vs celková zemní plocha nějaké lokality a byl bezpečný z hlediska zbytečného oteplování území.
Bylo by to pěkné, ale je třeba si uvědomit, že jsme v kapitalismu - takže obecné blaho není na prvním místě priorit...
Re: zvyšování teplot
Florian Stanislav,2024-01-07 11:57:10
https://is.muni.cz/th/vp30i/prilohy/Mereni_odrazeneho_zareni_a_albedo__varianta_uvnitr__-_ML.pdf
Povrch albedo
tmavá vlhká půda 0,05
světlá suchá půda 0,40
písek 0,15–0,45
dlouhá tráva 0,16
krátká tráva 0,26
opadavý les 0,15–0,20
stálezelený les 0,05–0,15
asfalt 0,05–0,20
beton 0,25–0,70
Takže hodně zjednodušený závěr : ve městě není tepleji v zimě kvůli betonu, ale i kvůli zdrojům tepla a zadržování větru. A jsou tam i tmavé střechy a stěny svislé taky nebývají vždy bílé.
Město i les zadržují vítr, takže za větru se měří teplota vzduchu, který přiletěl z dálky, třeba z louky. Za bezvětří stačí rozdíl několik metrů nadmořské výšky a máme mrazovou kotlinu, rozdíl několika °C a smutek na stromech kvetoucí zahrádce.
Re: Re: zvyšování teplot
Otakar Šída,2024-01-07 15:59:59
jenom poznámka, v tomhle případě nejde jenom o albedo, ale hodně i o to, že z betonu, asfaltu a jiných antropo materiálů se narozdíl od louky, lesa nebo i jenom holé půdy neodpařuje voda. a to v celkové teplotní bilanci dělá taky hodně
Re: Re: Re: zvyšování teplot
Florian Stanislav,2024-01-07 16:40:53
Ano, odtok vody z krajiny je problém. Ale prvotní příspěvek byl o menším mrazu ve městě. Led a sníh za mrazu a kolem nuly se odpařuje minimálně z betonu i krajiny.
Re: Re: Re: Re: zvyšování teplot
Josef Hrncirik,2024-01-08 13:31:07
Zemědělství a zástavba + PVA zamávají s albedem a odparem a průmysl a doprava s látkami iniciujícími tvorbu oblačnosti přes kondenzační jádra oblačnosti či mlhy.
Re: Re: zvyšování teplot
Marcel Brokát,2024-01-07 22:48:50
OK, celkové albedo měst je někde v polovině (se zamhouřenýma očima) albeda lesa, ovšem bez ochlazování lokality výparem tak jak je tomu u lesa, takže problém tu je velký...
Periodicita El Niňo
Michal Pilný,2024-01-06 22:02:21
Díky za zajímavý příspěvek. Mě tedy zaujala jiná věc. Hledal jsem nějaké informace o periodicitě El Niňo a našel např. tento zdroj https://ggweather.com/enso/oni.htm, který potvrzuje Vaše data (ne že by cílem bylo Vás verifikovat ;-), ale je tam pjekná tabulka a Vy zdroj dat o jevu El Niňo neuvádíte, tak kontrubuuji).
O periodicitě se sice píše dost, ale rozptyl 2 - 7 let mi připomíná gag o historickém datování z Cimrmana. Nícméně ta maxima, která zmiňujete, mají docela přesnou periodicitu 15 let a dost mě překvapuje, že si toho ještě nikdo nevšiml, aspoň zběžně jsem to nikde nenašel.
Ta metodika definuje vrchol "very strong" jako výskyt 2 a více za rok. Jsem si vědom, že tři datové body nejsou žádný zázrak, ale musím přiznat, že cca v letech 2030-2032 budu El Niňo pečlivě počítat; možná jde o hodně dobře vážený průměr ;-)
Ještě k těm zdrojům dat: když najdete v CHMU tu správnou osobu, rádi se podělí o data nebo aspoň zdroj, aspoň podle mé zkušenosti.
Re: Periodicita El Niňo
Florian Stanislav,2024-01-06 22:31:13
Díky. odkaz https://ggweather.com/enso/oni.htm
je od 1990, já potřeboval od 1961 a vzal první, co jsem našel. Klimatologové periody pod 30 let moc neberou, takže jsem hledal raději dvě a přes 60 let.
Největší maxima El Niňo na mém grafu jsou třeba 1983, 1998, 2015, což by perioda 1ř- 17 let být mohla. Ale malých maxim je mezi tím spousta.
Matematicky by se příspěvek El NIňo dal asi zpracovat jako plocha, která je nad osou výchylek teplot. Zdá se že malá maxima byť i širší mají malou plochu.
Re: Re: Periodicita El Niňo
Pavel Kaňkovský,2024-01-07 20:03:32
Tady máte hodnoty ONI od roku 1950 až do konce 2013
https://origin.cpc.ncep.noaa.gov/products/analysis_monitoring/ensostuff/ONI_v5.php
(a máte tam i napsáno, jak je vymezen region "Niño 3.4").
Ne že by na tom tolik záleželo, protože vliv ENSO na počasí v Evropě je relativně slabý a navíc o dost komplikovanější, než prostá kladná korelace, kterou tam zkoušíte hledat, viz např.
https://www.ecmwf.int/sites/default/files/elibrary/2012/12119-impact-enso-european-climate.pdf
Re: Re: Re: Periodicita El Niňo
Pavel Kaňkovský,2024-01-07 20:04:12
Překlep: Jsou tam hodnoty do konce roku 2023.
Re: Re: Re: Periodicita El Niňo
Florian Stanislav,2024-01-07 21:04:45
Ano.
Vliv El NIňa na Evropu je menší, než na Ameriku. Psal jsem :
"některá maxima El Niňo, která se s maximy teplot ČR dost rozcházejí. Mezi Tichým oceánem a střední Evropou má vliv oceánských proudů překážky nejdřív asi narazí na Ameriku."
Vliv na Evropu potvrzuje třeba
https://www.pocasimeteoaktuality.cz/el-nino-studenou-zimu-v-evrope-vylucuje/
"El Niňo studenou zimu v Evropě vylučuje, to je asi jediná jistota co se týče současné velice sledované předpovědi na zimní sezónu 2023/2024. ...El Niňo studenou zimu v Evropě vylučuje, aktivní bude atlantický přenos"
Je tam předpovědní mapa Evropy s ovlivněním vývoje teplot.
Jak jsem měl použít tabulku
https://origin.cpc.ncep.noaa.gov/products/analysis_monitoring/ensostuff/ONI_v5.php
když jsem měl jsem graf El Niňa? Porovnal jsem dobu maxim. Co navrhujete?
Re: Re: Re: Re: Periodicita El Niňo
Pavel Kaňkovský,2024-01-08 18:05:44
1. Jestli na nějakém divném webu píšou, že El Niňo "vylučuje" studenou zimu v Evropě, tak bych tomu moc nevěřil, protože různé studie ukazují spíš opak. Viz např. tento přehled: https://agupubs.onlinelibrary.wiley.com/doi/full/10.1029/2006RG000199 (věnujte pozornost např. obrázku č. 5)
2. Nezlobte se, ale co je to za otázku, jak jste měl použít tabulku s čísly, když jste měl graf (zřejmě ve formě obrázku)?! To je jako otázka, k čemu máte použít šroubovák, když máte prsty. Když máte číselné hodnoty, tak si je můžete jakkoli analyzovat, třeba si spočítat korelaci, případně i pro různé zpoždění a zvlášt pro různé části roku.
Re: Re: Re: Re: Re: Periodicita El Niňo
Florian Stanislav,2024-01-09 09:20:42
Díky.
1. https://agupubs.onlinelibrary.wiley.com/doi/full/10.1029/2006RG000199
obrovská stude přesně k tématu, není to na chvilku čtení.
Evropa střední na obr. 13. El Niňo vlevo tři obrázky pod sebou oteplení Evropy vcelku ukazuje.
2. Tabulku https://origin.cpc.ncep.noaa.gov/products/analysis_monitoring/ensostuff/ONI_v5.php jsem viděl už před tím, jsou tam sloupce měsíců ( což by se snad dalo zprůměrovat ?) ale prosinec 2023 chybí.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Periodicita El Niňo
Pavel Kaňkovský,2024-01-09 21:20:04
Ad 1. Asi se každý díváme na jiný "obr. 13", protože já v tom obrázku vidím 6 grafů zobrazujících vztah hodnoty NINO3.4 (v legendě je upřesněno, že je to průměr hodnot od září do února) s teplotou v Uppsale (T Uppsala, horní a dolní řada, podle legendy průměr od ledna do března) a/nebo nějakým měřítkem síly polárního víru (Z100, střední řada) vždy za dvou různých situací. A v těch grafech s teplotou v Uppsale je vlevo korelace slabě záporná, vpravo silně záporná, tj. silnější El Niño je spojeno se zřetelně nižšími zimními teplotami v Uppsale.
Ad 2. Opět mám pocit, že se díváme každý na něco úplně jiného. Ve sloupcích tabulky ONI na origin.cpc.ncep.noaa.gov jsou TROJICE měsíců! To nejspíš souvisí s tím, že ONI se počítá jako průměr za tři měsíce. Poslední okýnko pro rok 2023, které je zatím prázdné, je nadepsané "NDJ", což znamená November-December-January, tedy listopad-prosinec-leden (rok zjevně vybírají podle prostředního měsíce z trojice). A je tedy naprosto pochopitelné, že tam ještě nejsou žádná data, protože ještě chybí ještě podstatná část ledna.
Mimochodem, trochu lepší zdroj, kde jsou data jako čistý text bez omáčky v HTML (a máte tam kromě anomálie i absolutní hodnotu) je zde: https://www.cpc.ncep.noaa.gov/data/indices/oni.ascii.txt
Další data, kdyby někoho zajímala, jsou v nalezení na stránce: https://www.ncei.noaa.gov/access/monitoring/enso/
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Periodicita El Niňo
Florian Stanislav,2024-01-09 22:59:49
Díky.
Pokoušel jsem se vaši předchozí ( barevnou tabulku El NIno dostat do Excelu- ani náhodou, , mnohá čísla vylezla jako datum a ani změna formátu na číslo to nespravila, překopírování do LibreOffice vyšlo tako obrázek, přes text z toho čísla taky nejdou.
No a ta řada https://www.cpc.ncep.noaa.gov/data/indices/oni.ascii.txt taky do Excelu nejde. takže to vzdávám. Leda přeťukat po číslech.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Periodicita El Niňo
Pavel Kaňkovský,2024-01-10 11:46:44
Vy jste ale případ!
Excel nemám a nepoužívám, mohu jen hádat, že se snaží být chytřejší než uživatel a prostě text s tečkou, i když je tam jediná, považuje za datum a nedá si to vymluvit (což asi něco naznačuje o tom, co si Microsoft myslí o inteligenci svých uživatelů...).
Co se týče LibreOffice, tak jsem to schválně zkusil (s verzí, kterou mám na svém počítači): soubor oni.ascii.txt jsem stáhnul, načetl do Calcu, jazyk jsem vybral angličtinu (aby chápal, že tečka odděluje desetiná místa), nastavil správně rozdělení polí (funguje pevná šířka nebo jedna či více mezer) a importovalo se to dobře. Takže "works for me".
Nicméně byste měl vědět, že spreadsheety jsou dobré akorát tak k úlohám typu sečtení několika čísel a kdokoli příčetný, kdo potřebuje provést jakoukoli složitější analýzu dat, by měl používat jiné a vhodnější nástroje (třeba R).
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Periodicita El Niňo
Florian Stanislav,2024-01-10 13:43:13
No, když stejně vypadající čísla v tabulce .txt načte někdy jako číslo někdy jako datum, tak se nedivte, že jsem na to vykašlal.
Díky, lze dát angličtinu, což asi lze i u české Excelu.
Nehledě na to že celý skvělý soubor .txt je za 73 let, když každý rok má 12 řádků (celkem 865 řádků) je prima, až na to, že poslední rok 2023 má 11 řádků, takže z toho celý rok neuděláte, i kdyby jste vzal jen poslední rok.
Analýzy si dělejte a buďte při tom příčetný podle libosti a v čemkoliv, já dělal GRAFY a TRENDY jsou matematická záležitost, kterou používá celý svět. Až objevíte chybu, sdělte to všem.
Úplný Excel Pro má Data/Analýza dat/ Citlivostní analýza.. Hledat řešení ( i rovnic) a mnoho dobrých věcí.
Hezke
Jirka Naxera,2024-01-06 21:14:20
Hezke, diky za poctivou praci s daty.
Ciste mezi nami, v omezene spolecnosti v diskuzi, kde si muzeme dovolit spekulovat - mate nejakou interpretaci k te kvadraticke aproximaci?
Re: Hezke
Florian Stanislav,2024-01-06 22:12:18
Asi myslíte polynomický trend ( 2 stupně ) u grafu Klementina. Je to matematické zpracování dat Excelem a nepochybně matematicky a statisticky správné. Řekněme, že minimum polynomického trendu grafu teplot Klementina je kolem 1871 ( nejnižší roční teplota 7,2 °C), kdy bylo i velké rozkolísání ročních teplot. Trochu jsem to odfláknul, prakticky stejný trend loni
https://www.osel.cz/popisek.php?popisek=35854&img=trend-1-klementimum-teploty-1770-2022.jpeg
ukazuje i jednotlivé teploty.
Snadno by se to svedlo třeba na sluneční aktivitu. Posledních 8 let teplot světa podle NOAA bylo v útlumu sluneční aktivity od 2015. Což může být menší vliv.
Sluneční cykly 8- 11 (SC8 -SC11) od roku asi 1840 do 1875 byly výraznější.
https://www.spaceweatherlive.com/cs/slunecni-aktivita/slunecni-cyklus/historicke-slunecni-cykly.html
Podle historických pramenů ( Svoboda : Velká kniha klimatu Zemí koruny české) pokud si to pamatuji, mělo být ohromné množství sněhu v zimě kolem 1880, vedlo to prý i k emigraci do Ameriky, nebylo čím topit, zlá šlechta měla lesy na výrobu skla.:)
Svensmark kdysi říkal, že sluneční vítr podporuje více oblačnosti-->>větší odraz do kosmu a ochlazení. A ochlazení mění albedo -->> další ochlazení. Nevím, jestli ho za to odložili k ledu, ale svá tvrzení v podstatě odvolal.
Zastánci vlivu mnoha cyklů sluneční aktivity ještě žijí, ale moc se jim nevěří, ani já.
https://www.researchgate.net/publication/347421603_Klimaticke_cykly_zpusobene_kolisanim_slunecni_aktivity
(Charvátová,strana 2)." Je možno kromě ( cyklů) 20letých, 60letých, 178,8letých období---
strana 3 :"Z pohledu klimatu a také počasí je nejvýraznější cyklus s periodou 62,5 let, která je periodou změn excentricity orbity Jupitera (Scafetta 2018)..
62,5letý cyklus je pozorovatelný na směrech a rychlosti proudění
mořských proudů (Mörner 2018)."
Takže když odečtu od chladného období první světové války 62,5 let dostanu se k 1855.
Což je zhruba ta prodleva dolu na grafu Klementina na trendu polynomickém. A mám vystaráno, ani jsem ten článek o klimatických změnách způsobených sluneční aktivitou nedočetl.:)
Re: Re: Hezke
Petr Petr,2024-01-07 05:50:10
Samozřejmě, matematicky bude vždy správné, ať se použije polynom jakéhokoli stupně. Tady byl ale dotaz na fyzikální interpretaci. Je to prostě jen matematické cvičení s daty bez hlubšího smyslu porozumění reality.
Re: Re: Re: Hezke
Florian Stanislav,2024-01-07 16:27:34
Ano, vyšší polynomické trendy jsou taky správné matematicky, ale co ukáží? Přimykají se stále víc k průběhu grafu podobně jako různě dlouhé klouzavé průměry. Mně šlo o delší období teplo/chlad, a to vidět je na polynomickém trendu 2.stupně, třeba 1837 až 1911 jsou teploty tohoto trendu 9,2°C a nižší, což grafu s kolísáním teplot těžko uvidíme.
Fyzikální přičiny jsem se snažil ukázat.Sluneční aktivita byla vysoká v období SC8-SC11, zhruba 1835-1875. SC 12-SC14 asi do 1913 byly nižší.
https://www.spaceweatherlive.com/cs/slunecni-aktivita/slunecni-cyklus/historicke-slunecni-cykly.html ( graf změní měřítko kolečkem myši). Takže toto delší období ovlivnílo něco jiného víc, jak sluneční aktivita. Dlouhodobější cyklus změn aktivity Slunce se uvádí 80 let a ten by se v grafu teplot snad vysledovat dal.
Uvedený odkaz sleduje pohyb planet kolem Slunce. Snad planety obíhají kolem Slunce a Slunce kolem barycenta sluneční soustavy, které je ještě uvnitř Slunce. Je srozumitelné, že barycentrum ovlivní hlavně Jupiter ( doba oběhu 12 let). Zřejmé je, že když je uspořádání Jupiter -Země -Slunce, bude to jinak, než Země -Slunce-Jupiter. Astronomové v tom odkazu uvádí (pro cyklus 62,5 let ?) rozdíl 1,2 W/m2 pro povrch Země. A to je dost, když celkový antropogenní příspěvek lidstva od 1775 má být asi 2,2 W/m2.
Klimatické jevy a anomálie, atmosférická a oceánská cirkulace, vzorce proměnlivosti klimatu.
jsou popsány na
https://magazin.gnosis.cz/zeme-aktualne/klimaticke-jevy-a-anomalie/
Když hledáme fyzikální příčiny, musíme vědět, v jakém období je hledáme a to trend polynomický ukáže. Ukáže i zrychlení oteplování směrem k dnešní době, graf stoupá strměji.
Ano, vyšší polynomické trendy jsou taky správné matematicky, ale co ukáží? Přimykají se stále víc k průběhu grafu podobně jako různě dlouhé klouzavé průměry. Mně šlo o delší období teplo/chlad, a to vidět je na polynomickém trendu 2.stupně, třeba 1837 až 1911 jsou teploty tohoto trendu 9,2°C a nižší, což grafu s kolísáním teplot těžko uvidíme.
Fyzikální příčiny jsem se snažil ukázat. Sluneční aktivita byla vysoká v období SC8-SC11, zhruba 1835-1875. SC 12-SC14 asi do 1913 byly nižší.
https://www.spaceweatherlive.com/cs/slunecni-aktivita/slunecni-cyklus/historicke-slunecni-cykly.html ( graf změní měřítko kolečkem myši). Takže toto delší chladu období ovlivnilo něco jiného víc, jak sluneční aktivita podle cyklů. Dlouhodobější cyklus změn aktivity Slunce se uvádí 80 let a ten by se v grafu teplot snad vysledovat dalo.
https://www.spaceweatherlive.com/cs/slunecni-aktivita/slunecni-cyklus/historicke-slunecni-cykly.html
Uvedený odkaz sleduje pohyb planet kolem Slunce. Snad planety obíhají kolem Slunce a Slunce kolem barycenta sluneční soustavy, které je ještě uvnitř Slunce. Je srozumitelné, že barycentrum ovlivní hlavně Jupiter ( doba oběhu 12 let). Zřejmé je, že když je uspořádání Jupiter -Země -Slunce, bude to jinak, než Země -Slunce-Jupiter. Astronomové v tom odkazu uvádí (pro cyklus 62,5 let ?) rozdíl 1,2 W/m2 pro povrch Země. A to je dost, když celkový antropogenní příspěvek lidstva od 1775 má být asi 2,2 W/m2.
Klimatické jevy a anomálie, atmosférická a oceánská cirkulace, vzorce proměnlivosti klimatu.
jsou popsány na
https://magazin.gnosis.cz/zeme-aktualne/klimaticke-jevy-a-anomalie/
Mnohé jevy ovlivňující klima jsou cyklické. Ale nárůst skleníkových plynů má pozitivní zpětnou vazbu --> vyvolá další zvýšení emisí skleníkových plyn ( CO2 z oceánu a CH4 z permafrostu).
Otázka je zda a jak tyto plyny řešit. A to je otázka ne fyzikální podstaty jevů, ale ekonomická a politická otázka.
Re: Re: Re: Re: Hezke
Petr Petr,2024-01-08 07:03:08
Když chci odstranit šum, tak použiji třeba klouzavý průměr, aby bylo zřetelněji vidět to minimum (i když je to z grafu vidět i z původních dat). Použít fit parabolou je zavádějící a pro větší rozsah dat by to dávalo nesmysly.
Už jste to použil v tom svém loňském článku o tepelném ostrovu. Tehdy jste ani nechápal, co jsou kumulativní srážky. Teď se interpretace vzdáváte, takže to jsou jen matematická data (a jejich bezduché matematické zpracování) bez fyzikální interpretace.
A teď odkazujete na spiritualistický web gnosis...
Re: Re: Re: Re: Re: Hezke
Florian Stanislav,2024-01-08 11:48:27
--> Petr Petr
Nemůžu za globální oteplování, globální betonování, globální plýtvání energiemi a potravinami, špatné zacházení s opady, za přívalové srážky a pod.
Nejsem zastáncem skokového přechodu na zelené technologie. Souhlasím dlouhodobě s články pana Wagnera, viz skvělý poslední o jaderné energetice za rok 2023.
Odkaz
https://magazin.gnosis.cz/zeme-aktualne/klimaticke-jevy-a-anomalie/
na je klimatickou sekci, kde L.Kukliš, majitel a správce stránek víc jak 15 let dává zprávy o klimatu plně v souhlasu s oficiálními IPCC , NOAA atd. Informace jsou tam přehledně sumarizované, aktualizované a snadno k nalezení, což se o mnoha zdrojích říci nedá. Pokud nalézáte v klimatické sekci magazin.gnosis.cz chyby, informujte rovnou IPCC a NOAA, budou vděční za upozornění.
Polynomický trend 2.stupně u Klementina vyjadřuje matematicky přesně to, co se už stalo. Že teploty stoupají zřetelně zhruba od 1975 vidí na grafu každý na první ránu. Někde jsou zřejmě třeba rány dvě.
Pokud si někdo prodlouží tento trend do roku 2050, 2100, tak je to jeho problém, to rozhodně nedoporučuji.
Dal jsem si podle vašeho doporučení klouzavý průměr: malá období třeba 5 let jsou kudrlinky.
Období 20 let (začíná pochopitelně se zpožděním 10 let od začátku), nejnižší hodnoty má kupodivu kolem 1855, kdy ukazuje 8,6°C, ( nejnižší konkrétní hodnoty jsou 7,2 °C konkrétně v grafu roku 1838 a 1871 ). Polynomický trend 2.stupně má nejnižší hodnotu kolem 1777.
Váš příspěvek mě přesvědčil, že už k mému článku nebudu diskutovat, kdo chce, data tam jsou a interpretaci může udělat každý sám.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
