Změny, které paraziti působí u svých hostitelů, můžeme rozdělit na dvě velké kategorie. Ve většině případů se jedná o pouhá poškození. Když, řekněme, vetřelec vyskočí nebohé oběti z hrudi, těžko v tom hledat sofistikovaný plán. Stejně tak únava, nechutenství, horečka a desítky dalších příznaků, které může útok parazitů přinést, představují vedlejší důsledky infekce nebo činnosti imunitního systému.
Menší část změn, které parazité svým hostitelům působí, může mít charakter manipulací. Dobrým příkladem je houba Ophiocordyceps unilateralis, která napadá mravence, zasahuje jejich nervovou soustavu a pudí je k tomu, aby hledali optimální místo pro vypuštění houbových spor. Na spodní straně listu v příhodné výšce nad zemí, teplotě a vlhkosti je nechá zakousnout do listové žilnatiny, rozloží jejich vnitřní orgány a za hlavou nebohého mravence vyprodukuje dlouhou stopku nesoucí plodnici s výtrusy. Ne nadarmo si tento parazit vysloužil přezdívku „zombie houba“.
Mohou stejným způsobem někteří parazité manipulovat i lidi? Pokud by se jednalo o podobně výrazné zásahy do chování, jaké přivádí mravencům Ophiocordyceps, jistě bychom si jich už dávno všimli a parazity vymýtili. Zdá se ale, že řada celkem běžných chronických infekcí provádí subtilnější manipulace, které by ale i tak mohly přispívat k šíření jejich původců. Velmi zkoumaná je v tomto ohledu Toxoplasma gondii, prvok kokcidie, jejímž finálním hostitelem jsou kočkovité šelmy a mezihostiteli nejrůznější teplokrevné organismy. V mezihostitelích, lidi nevyjímaje, po krátké akutní infekci přechází do klidového stadia a přežívá ve formě odolných tkáňových cyst, jež zasahují i mozek. Jejich přítomnost přitom mění chování mezihostitelů. Myši a potkani místo strachu z pachu moči kočkovitých šelem začnou tento pach vyhledávat, jejich reakční doby se zpomalí a stanou se tak snadnější kořistí finálního hostitele. Různé výzkumy přitom ukázaly, že Toxoplasma má vliv i na lidské zdraví, kondici, a dokonce charakterové vlastnosti a že řada těchto změn jde podobným směrem jako u ostatních savců (viz Vesmír 92, 510, 2013/9; Vesmír 89, 220, 2010/4; Vesmír 82, 4, 2003/1; Vesmír 78, 667, 1999/12).
Stále však zůstává zásadní otázka: Jsou tyto změny výsledkem cílené manipulace, vzniklé díky evolučnímu tlaku na efektivnější přenos parazita, nebo jde jen o vedlejší důsledek zhoršeného zdraví plynoucího z parazitární nákazy? Na druhou jmenovanou hypotézu, toliko oblíbený argument odpůrců myšlenky parazitárních manipulací, se z blízka podíval tým výzkumníků z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Své závěry nedávno publikoval v odborném časopisu Folia Parasitologica1. Konkrétně se autoři zaměřili na toxoplasmu, a také bakterií borelii, která je rovněž rozšířená, může dlouhodobě přetrvávat v lidském těle a ovlivňuje náš fyzický i psychický stav. Na rozdíl od toxoplasmy přenášené z mezihostitele do konečného hostitele predací (sežráním mezihostitele) se však borelie přenáší klíšťaty, což by mohlo vést i k jinému spektru manipulací.
Z výsledků studie, které se zúčastnilo takřka osm tisíc dobrovolníků, vyplynulo, že osoby v minulosti nakažené toxoplasmou a borelií mají v průměru horší fyzické zdraví, první jmenovaní potom i psychické. To by ovšem mohlo představovat i pouhý vedlejší důsledek infekce, nepřekvapivý zejména u klíšťaty přenášené boreliózy. Zajímavější je, že se nakažení a nenakažení lišili i v reakční době a přesnosti reakcí na vizuální podněty, a také několika charakterových rysech zahrnujících svědomitost, míru znechucení různými podněty, machiavelismus, narcisismus či tribalismus. Změny, které mířily až na malé rozdíly u obou parazitů stejným směrem, přitom přetrvávají i po odfiltrování vlivů zhoršeného zdraví v různých statistických analýzách. Tento výsledek sice nedokázal – a ani dokázat nemohl – že jsou rozdíly mezi nenakaženými a nakaženými jedinci cílenými manipulacemi parazitů. Rozhodně ale vyvrátil nejčastější protiargument, totiž že jde o pouhé vedlejší projevy zhoršeného zdraví v důsledku probíhající či nedávno proběhlé infekce.
Literatura
Parasitic manipulation or side effects? The effects of past Toxoplasma gondii and Borrelia spp. infections on human personality and cognitive performance are not mediated by impaired health. Folia Parasitologica 70:020 (2023)
1 doi: 10.14411/fp.2023.020
Delfíni mají toxoplasmózu
Autor: Jaroslav Petr (11.06.2008)
Houby a mravenci – symbióza i parazitizmus
Autor: Dagmar Gregorová (11.03.2011)
Krádež identity stylem „Toxo“
Autor: Josef Pazdera (29.10.2022)
Tajemství ďábelského loutkáře: Jak houba ovládá zombie octomilku?
Autor: Stanislav Mihulka (22.05.2023)
Toxoplazmóza v dětství zvyšuje riziko pozdějšího rozvoje schizofrenie
Autor: Dagmar Gregorová (13.12.2023)
Diskuze:
charakterových rysech
Eva M,2024-01-07 12:56:57
:) no, ty charakterove rysy - s tou zlomenou rukou si tak nejak uvedomite, ze napr. ani bolest, ani naopak stav otupeni (zde analgetikem) napr. pro "svedomitost" nejsou optimalnim prispivajicim faktorem
bohuzel obcas clovek ma pocit, ze nektere zavery vedcu maji charakter jakehosi "magickeho vedecismu"
(podle "magicky realismus")
spekulace jsou zabavne a mozne....................lec jaksi vocad pocad :)
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce