Čtvrtek zhořkl. Kromě vyjádření soustrasti všem, které tragédie zasáhla, můžeme nabídnout snad jen optimisticky laděný text o pozoruhodném výzkumu, který propojil zdraví obyvatel Velké Británie s ikonickým a rekordně dlouhým televizním seriálem Doctor Who, v našich končinách známým jako „Pán času.“ Dobrých zpráv není nikdy dost.
Ve Velké Británii se Pán času vysílal v letech 1963 až 1989, pak vznikl film v 1996 a v roce 2005 byl seriál obnoven, což doposud platí. Richard Riley, profesor biostatistiky University of Birmingham a nepochybně tak trochu nerd, využil toho, že desítky let vysílaný seriál vlastně představuje spontánní experiment.
V odvážné statistické analýze Riley zkoumal vztah mezi vysíláním epizod Pána času mezi Štědrým dnem a Novým rokem a zdravím lidí v následujícím roce, vyjádřeným úmrtností v dotyčném roce. Ukázalo se, že když ve Velké Británii o Vánocích vysílají Pána času, úmrtnost klesá. Riley se domnívá, že když lidé sledují Doktora, jak jedná, posiluje to v lidech sklony dbát o své zdraví.
Pozoruhodné je, že hlavní protagonista, čili Doktor, humanoidní mimozemšťan z druhu Pánů času, který cestuje časoprostorem v TARDIS (Time And Relative Dimension In Space), živoucí dimenzionální lodi maskované za britskou telefonní budku, vlastně nemá žádnou odbornou specializaci a není řečeno, čeho je vlastně doktor.
Riley nejspíš nebude ve světě Pána času úplným nováčkem. Svou studii nazval TARDIS, což v tomto případě znamená Televised festive broadcasts and Association with Rates of Death In Sixty years. Jak uvádí, šlo mu jen o samotný televizní seriál. Z výzkumu vyloučil všechny spin-offy, knihy, audioknihy a komiksy.
Podle Rileyho analýzy mají vliv především epizody Pána času vysílané na 1. svátek vánoční, který je v UK hlavním dnem Vánoc coby Christmas Day, kdy děti ráno rozbalují dárky a dospělí během dne sledují vánoční projev panovníka. V Anglii a Walesu snižují úmrtnost během následujícího roku asi o 6 lidí na 10 000, zatímco v rámci celé Velké Británii o 4 lidi na 10 000. V případě samotného obnoveného seriálu je to ještě o něco výraznější.
Autor studie bez potíží přiznává, že jeho výsledky ještě neznamenají kauzalitu. Jen odkryl zajímavý vztah. Rileyho výzkum, byť v impaktovaném časopisu, samozřejmě také poněkud voní vánočním cukrovím. Rovněž fakt, že Riley je jediným autorem, v tomto případě naznačuje, že jde o něco speciálního. Z jeho vyjádření je zřejmé, že mu v neposlední řadě šlo o poctu, jak milovanému seriálu, který se stal součástí britské identity, tak i věčnému úsilí lékařů, kteří bojují o lidské životy (nejen) o Svátcích.
Video: RSS Seminar with Richard Riley
Video: How to get your article rejected by the BMJ: 12 common statistical issues
Literatura
Zadrátované mozky: Politický postoj přebije jednoznačné důkazy jako nic!
Autor: Stanislav Mihulka (14.01.2017)
Jak změnit konzervativce v liberála? Psychologové to dokázali v experimentu
Autor: Stanislav Mihulka (25.10.2017)
V morálních a politických sporech nefungují fakta, ale osobní zkušenost
Autor: Stanislav Mihulka (27.01.2021)
Internetom proti demencii
Autor: Matej Čiernik (05.06.2023)
Bezesná noc jako antidepresivum?
Autor: Dagmar Gregorová (09.11.2023)
Diskuze:
Telefonní budka - jen to NEEE :-)
Hobit Hobitak,2023-12-23 10:45:13
Tohle hodně zabolí fanoušky tohoto seriálu.
Autor asi neviděl ani jeden díl.
TARDIS není jako "telefonní budka"!
Ale na podobu "policejní budky", která se v Anglii kdysi používala.
Vždyť to má na sobě i napsané to je tak těžké pochopit co znamená nápis "police box".
Ano tato budka má funkci i telefonu pro veřejnost, ale opět za účelem co nejrychlejšího kontaktování policie.
Ale hlavní účel byl využití policistů, měli tam přímý telefonní spojení k nejbližší policejní stanici, různé nástroje, deníky, a mohli tak i nechat podezřelého než přijdou posily.
Příště žádná veřejná telefonní budka, ale budka pro policii v 50 a 60. letech v Anglii.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce