Soudobé obnovitelné zdroje energie jsou vrtkavé. Elektrické rozvodné sítě proto potřebují výkonné baterie, které by tlumily nevyhnutelné výkyvy v těžbě energie. Potřebují mnoho takových baterií a za co nejnižší cenu. Pozoruhodné řešení nabízejí Fourth Power s extrémními termálními bateriemi.
Cílem Fourth Power je konkurovat masivním soustavám síťových lithiových baterií především v oblasti krátkodobého ukládání energie na 5 až 10 hodin. V podstatě jde hlavně o uchování vytěžené solární energie na noc téhož dne. Jejich baterie se ale může dobře uplatnit i při skladování energie až do 100 hodin, což odpovídá pár dnům, v nichž se sejdou špatné podmínky pro těžbu energie z obnovitelných zdrojů.
Fourth Power sázejí na termální baterii, která je opravdu rozžhavená do běla. Navzdory extrémním parametrům by podle společnosti měla být 10krát levnější než srovnatelné lithium-iontové baterie a zároveň mnohem výkonnější a efektivnější než kterákoliv soudobá termální baterie.
Základní myšlenka termální baterie tohoto typu je jednoduchá. Vezmete energii z obnovitelných zdrojů, kterou potřebujete „uskladnit“ a zahřejte s ní něco, co je v intenzivně izolovaném systému. Fourth Power, stejně jako společnost Antora, o jejichž baterii jsme na OSLU nedávno psali, zahřívají velké bloky levného a snadno dostupného grafitu. Antora je rozpaluje až do 2 000 °C, Fourth Power počítají s 2 500 °C.
V ultrahorké termální baterie Fourth Power se energie pohybuje s pomocí kapalného cínu, jehož teplota tání je zhruba 232 °C. Termální baterie k tomu využívá pozoruhodnou keramickou pumpu, kterou vynalezl zakladatel a technický ředitel Fourth Power, Asegun Henry z MIT, a která je v Guinnessových světových rekordech zaznamenaná jako pumpa, co pracuje při nejvyšší teplotě, Henrym poeticky popisované jako téměř polovina teploty povrchu Slunce.
Díky těmto pumpám koluje žhavý cín v systému baterie a přenáší teplo z ohřívacích prvků do masy grafitu. Když je čas na uvolnění energie zpět do rozvodné sítě, přenáší zase cín teplo v opačném směru, tedy z grafitu do obslužných systémů. Protéká úzkými grafitovými trubkami, které se doslova rozžhaví doběla a jejich žár těží termofotovoltaické články, které z něj zase udělají elektřinu. Samotné tyto články, které rovněž vytvořil Henry s kolegy, jak jsme před také časem psali na OSLU, také stojí za pozornost. Mají rekordní účinnost a vytěží více elektřiny než parní turbína.
Jak uvádějí Fourth Power, díky kombinaci kapalného cínu, keramických pump a termofotovoltaických článků je jejich termální baterie nejen velice efektivní a ukládá energii ve vysoké hustotě, ale rovněž velmi rychle reaguje. Je schopná dodávat energii do sítě několik sekund po oznámení požadavku. Oproti lithiovým technologiím nehrozí, že by tato baterie hořela či explodovala. Jak na tom technologie Fourth Power opravdu je by měl ukázat 1 MWh prototyp, který vyroste u Bostonu a měl by být hotový v roce 2026. Zatím to vypadá, že Antora má asi 1 rok náskok.
Video: 5 min overview of the thermal battery technology
Video: How Thermal Batteries Work
Literatura
Pálené cihly ve funkci superkondenzátorů a úložiště energie
Autor: Josef Pazdera (18.08.2020)
Nový tepelný stroj bez pohyblivých částí dosáhl 40% účinnosti
Autor: Stanislav Mihulka (19.04.2022)
Ve Finsku spustili první komerční termální „baterii“ s hromadou písku
Autor: Stanislav Mihulka (08.07.2022)
„Opékač cihel“ slibuje rázně omezit emise uhlíku
Autor: Stanislav Mihulka (15.09.2022)
Ultrahorké uhlíkové baterie jsou velmi levným úložištěm tepla a energie
Autor: Stanislav Mihulka (10.09.2023)
Diskuze:
Hm
Jan Pastrnak,2023-12-18 11:11:25
V poslednom case mi vsetky tieto zazracne riesenia velmi pripominaju https://www.youtube.com/watch?v=hcsT1kCCQ2s. Jediny rozdiel je, ze su sice technicky realizovatelne, len ich prakticka pouzitelnost je velmi podobna filmovej.
No nevím
Vlasta Holeček,2023-12-18 10:09:50
Platí jednoduché pravidlo: “Kde je teplo, tam jsou i ztráty.” A tady je tedy sakra velké teplo. Věřím spíš v elektrochemické postupy. Už jsou k dispozici komerční články s hustotou 500 wattů na kilogram a s konkurence schopnou cenou.
Re: No nevím
D@1imi1 Hrušk@,2023-12-18 10:42:30
W/kg je u stacionárního úložiště absolutně nedůležitý údaj. Nespletl jste si to s Wh/kg? Což by tedy stejně nebyla pravda, komerčně dostupné články se blíží 300Wh/kg a pro stacionární úložiště jsou drahé - protože u stacionárního úložiště nepotřebujete, aby bylo lehké. Zajímá vás hlavně cena za uloženou kWh, cyklická odolnost, účinost apod.
Keramické čerpadlo
Peter Kasala,2023-12-18 07:23:10
Super debata o účinnosti a realizovateľnosti projektu. Mňa by ale skôr zaujímala konštrukcia toho keramického čerpadla na cín... :) budem rád za článok
?
Zdeněk Bártek,2023-12-18 00:04:24
Tak nějak selským rozumem se snažím představit a pochopit, jak si představují to (jistě velmi energeticky náročné) "nabití" - kolik energie z těch obnovitelných zdrojů to během dne vezme na ohřátí a udržení tak vysoké teploty a kolik z vyrobené energie teda zbyde na okamžité poslání do sítě.. omlouvám se, jestli mi v této souvislosti něco uniklo
2500°C
Stanislav Roušar,2023-12-16 15:57:14
Když pominu tepelné ztráty bloku grafitu rozžhaveného na 2500°C, tak se naskýtá otázka jak této teploty dosáhnout. Běžné plošné fotovoltaické panely to nedosáhnou. Sluneční paprsky je nutno soustředit do jednoho bodu např. zrcadlovým systémem. Je to náročné na zastavěnou plochu a řídící systémy k natáčení za Sluncem. Takto byly již realizované čisté tavicí pece, avšak s katastrofálním efektem. Celý ten projekt je na úrovni gravitačních baterií.
Re: 2500°C
Martin Šíra,2023-12-16 16:44:31
Fotovoltaické panely se používají na přímou výrobu elektřiny. Tou elektřinou se ohřeje tahle uhlíková "baterka". Vlastně stejným principem jako vlákno kdysi běžné žárovky, které dosahovalo teplot 2000 - 3000 stupňů celsia. Ne nadarmo se dnes žárovce říká "tepelná koule". Sice posměšně, ale pravdivě.
Ty popisuješ CSP, concentrated solar powerplant, které ohřívají přímo slunečními paprsky. CSP elektrárny nemají fotovoltaické panely, ale jen zrcadla.
Nejprve by to chtělo číst a studovat, a až poté hodnotit projekty kterým nerozumíš.
Re: Re: 2500°C
Igor Druhý,2023-12-16 23:31:58
Žiarovke "sa hovorí" tepeľná guľa, keď je v nejakom obchode v EÚ, lebo nespĺňa požiadavky na svetelný zdroj, tak sa prehlási za zdroj tepla.
Re: Re: Re: 2500°C
Martin Novák2,2023-12-17 13:28:56
Žárovky jako zdroje tepla jsou těžko zastupitelné, kuřatům ledkama nezatopíte, a když použijete 100w ledky pro veřejné osvětlení bude to jednak docela drahé a druhak těm kuřatům vypálíte oči...
Infračervené žárovky 150 a 250w se prodávaly vždycky jako zdroj tepla, a když někdo potřeboval méně tak použil normální.
Re: Re: Re: Re: 2500°C
Igor Druhý,2023-12-17 16:52:13
Čo rozumiete pod pojmami "normálna" a "infračervená" žiarovka?
"Normálna" je zároveň aj infračervená a zároveň má aj ešte nižšiu frekvenciu vyžarovania než IR.
"Normálna" žiarovka (nie halogénová) nespĺňa parametre EÚ na zdroj svetla.
Niekoho napadlo to obísť a deklarovať ju ako tepelný spotrebič.
Fungovali aj nejaké výnimky pre priemysel.
Inak išlo o zákaz "klasických žiaroviek" - pred niekoľkými rokmi.
Re: Re: Re: Re: Re: 2500°C
D@1imi1 Hrušk@,2023-12-18 10:54:30
Zkuste místo vymýšlení teorií použít vyhledavač. IR žárovka se tak jmenuje, protože je to její hlavní účel, navíc její vlnové spektrum končí u červené. Zelené a modré spektrum chybí.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: 2500°C
Igor Druhý,2023-12-18 11:37:06
To nie sú "teórie" ale popis predpisov EÚ.
"Tepelná guľa" nie je "hanlivé" označenie žiarovky ale jej obchodné označenie.
Klasická biela žiarovka vyžaruje aj v IR aj v iných oblastiach - celkové tepelné žiarenie.
Na IR ohrev sa dajú použiť aj IR žiariče.
Ako IR žiarovka sa často predáva aj niečo obsahujúce LED.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: 2500°C
D@1imi1 Hrušk@,2023-12-18 12:05:26
Vymýšlíte teorie, že normální žárovka nepatrně vyzařuje i v mikrovlnách, přitom to je nepodstatné. Normální žárovka je primárně určena ke svícení a IR žárovka k IR ohřevu. Nastydlé dutiny byste si 250W normální žárovkou nahřívat nechtěl, protože by vám vysvítila oči.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: 2500°C
Igor Druhý,2023-12-18 13:32:18
Normálna žiarovka vyžaruje svetla tak max. asi 10 % z výkonu.
Zvyšok je tepelné vyžarovanie, teda prevažne IR a blízke frekvencie.
S použitím vhodného tienidla si môžete nahrievať tvár aj klasickou 250 W žiarovkou - ak ju ešte niekde zoženiete.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: 2500°C
D@1imi1 Hrušk@,2023-12-18 14:00:03
Vy jste se Matina Nováka ptal, co rozumí pojmy "normální" a "infračervená" žárovka a já se vám tu snažím vysvětlit, že infračervená žárovka je konkrétní druh produktu, který je na trhu už mnoho desítek let a nemůže mít tudíž s EU nic společného. Není potřeba, abyste vymýšlel složité konstrukce. Že normální žárovka také topí a sálá, ví i dítě, ale není to její účel.
izolace?
Hans Voralberg,2023-12-16 14:43:05
Nejsem fyzik takže dotaz berte s rezervou.
Pokud budu mít kostku rozžvaveného materiálu, tak ji musím nejprve nějak zaizolovat. Čím větší rozdíl teplot, tím bude muset být větší tepelný odpor.
Nebylo by tedy lepší ukládat to v čemkoli jiném než v teple? Klidně teplem dotovat nějakou reverzibilní endotermickou reakci, která se může v případě potřeby obrátit v exotermickou a tak získat teplo zpět?
Re: izolace?
D@1imi1 Hrušk@,2023-12-16 15:00:35
To je hlavně otázka škálování, jak už zmínil dole Florian Stanislav. Když ten tepelný akumulátor budete zvětšovat, jeho objem, ve kterém se teplo ukládá, poroste se třetí mocninou, zatímco povrch, kterým teplo může unikat, jen se druhou mocninou. Takže to musejí udělat dostatečně velké, aby tepelné ztráty byly relativně malé.
Re: Re: izolace?
Martin Novák2,2023-12-17 11:08:58
Myslím že izolace není zas takový problém, větší problém je to že cín ztuhne takže musí pořád cirkulovat i mimo izolaci. Nebo obětovat rychlý náběh a el. energii na jeho opětné roztavení.
Zajímalo by mě jak mají vymyšleno odstavení a restart kdy celý systém je studený.
Re: Re: Re: izolace?
D@1imi1 Hrušk@,2023-12-17 12:11:06
Nad tím jsem taky přemýšlel, ale myslím, že by to v principu bylo řešitelné, i když by to samozřejmě zvyšovalo nároky na obsluhu. Nejspíš by ten systém museli před odstavením celý vypustit. Nebál bych se ani tak o znovuroztavení cínu jako o poškození potrubí.
Nepochopil jsem, že by cín někde opouštěl izolované prostory. Ta baterie by měla cyklovat mezi 1900-2400°C a z takové teploty se špatně chladne na 232°C, takže samovolného zatuhnutí nevidím jako podsatné riziko.
Spíš vidím základní problém, že ten systém nedokáže zaujmout žádným parametrem kromě ceny za uloženou kWh, kterou si ale vycucali z prstu. Dnes nebývá běžné správně určit náklady ani u běžných staveb, kde by to mělo jít přesně spočítat a oni tvrdí, že znají cenu za technologii, kterou nemají ani ve fázi prototypu. To vlastně ten prototyp ani nepotřebují, když už vše vědí předem. Spousta věcí na papíře vypadá dobře, dokud není třeba čelit reálným technickým překážkám.
Re: Re: Re: Re: izolace?
Oldřich Vašíček st.,2023-12-18 09:13:54
Předpokládám, že by to šlo roztavit odporově. Tzn. do celého "studeného" systému pustit proud. Ale jak by se chovaly bloky vodivého grafitu si neumím představit.
Čím se přivádí primární energie do baterie? Tedy, jak ohřívají ten cín? Ohmickým odporem nebo indukčně? Toho jsem si v článku nevšimnul.
Re: Re: Re: izolace?
Martin Zeithaml,2023-12-18 13:08:14
Tam jsou 2 možnosti, buď celý systém omotat odporovým drátem a prostě to ohřát, nebo použít dvouplášťové potrubí a celý systém rozehřát horkým plynem. To by mělo výhodu, že po rozehřátí by se mohl plyn odčerpat a vakuum použít jako tepelnou izolaci.
Jádro
Tomáš Nedvěd,2023-12-16 12:52:18
Nebylo by lepší spís stavět jaderné elektrárny? Jsou bezemsní, bezpečné a energie z nich je levná. Navíc už umíme i reaktory které využijí staré palivo.
Re: Jádro
Martin Šíra,2023-12-16 16:47:39
Nejlepší by byla kombinace. Fotovoltaika není marná, hlavně v rovníkových oblastech to je velmi levný zdroj elektřiny. Kam se hrabe jaderka. Ale ty výpadky přes noc to trochu kazí. No a levné ůložiště energie by tomu hodně pomohlo.
I když jsou jiné možnosti. Ve španělsku jedna firma vyřešila noční výpadky fotovoltaik. Dodávali elektřinu i v noci, a úspěšně čerpali dotace! Teda do té doby než jim objevili ty dieselové generátory.
vazne nehrozi horeni
Milan Milan,2023-12-16 12:19:12
No nejsem kdovijaky odbornik, ale sebevedome tvrdit, ze mi v zarizeni obsahujicim tuny materialu zahrateho na 2500 C, z cehoz jeste cast proudi trubkami, nehrozi (nechtene) horeni, tak to je opravdu velmi sebevedome :-)
Re: vazne nehrozi horeni
Oldřich Vašíček st.,2023-12-18 09:10:49
Máte úplnou pravdu. Stačí trochu kyslíku nebo i vody a celé se to stane velmi zajímavým zařízením z hlediska hasitelnosti. :) Jedná se o obrovskou hmotu čistého uhlíku nažhaveného na vysokou teplotu. Jak se jednou poškodí izolace, tak to už nikdo nezastaví.
Re: vazne nehrozi horeni
Josef Hrncirik,2023-12-21 21:21:24
Aby to nehořelo, musí být grafit i Sn pod argonem. Při 2400°C se již cín i grafit dosti vypařují a začoudili by PV. Proto se svítí durch W folii (clonu) i kvůli lepší relativní emisivitě PV aktivního IČ jen do delky 1,3 um z W, než z C; kterého je i pak vyzařováno jen cca 20%. IČ nad 1,3 um je zpoza cca 13 cca 1 um tlustých vrstev komplikovavých složení PV vraceno zpět Au zrcadlem se ztrátou cca 7% zpět do zářiče k recyklaci s částečnou konverzí pod 1,3 um. Samotné aktivní IČ konvertují na proud s cca 80% účinností, ale má malé zastoupení a ztráta z poměrně velkého ztraceného toku při odrazu vede k "bombasticky nadturbínové" tepelné účinnosti 40%. Au zrcadlo na něž je PV přitmelena je vlastně vodní chladič, který se ji snaží zachránit před přehřátím nad 50°C. W sálal cca 30 W/cm2; PV dala cca 2 W el/cm2; Au odvedlo vodou cca 3W/cm2. Šlo jen o kalorimetrickou bilanci, nikoliv o bilanci dlouhodobého provozu s recyklací záření a stárnutím.
Je to kopie Černobylu velmi vhodná k dezindustrializaci a nenápadné ztrátě Au, Ga, In, As, Sn a zahlazení stop výbuchem vodního plynu, uvolněním mraku otrušíku a žehu grafitovým koksem pžedehřátým na 2500°C.
Krmná řepa je 10x levnější než srovnatelné jahody
D@1imi1 Hrušk@,2023-12-16 11:50:26
Proč se opět srovnávají systémy s úplně odlišnými charakteristikami? Síťové lithiové baterie mají především velmi rychlou reakční dobu v řádu milisekund, díky čemuž jsou efektnivní pro rychlou regulaci. Fourth Power má mít reakční dobu v řádu sekund, takže o pár řádů horší. Naopak pro vykrývání dlouhodobějšího nedostatku v řádu mnoha hodin nejsou lithiová úložiště vůbec vhodná kvůli ceně, takže srovnávat se s lithiové systémy v této kategorii je liché. To je, jak kdybych se na tržišti chlubil, že moje krmná řepa je levnější než konkurenční jahody.
Pokud jde o další parametry - pochybuji, že se termální baterie přiblíží 90% účinnosti, kterou mají lithiové systémy. Stejně tak doba uložení až 100 hodin je naprosto tristní ve srovnání snad s jakýmkoliv jiným způsobem ukládání energie.
Nesrovnatelná je i složitost údržby. Lithiové systémy mohou být z principu velmi modulární a údržbu lze provádět téměř bez omezení provozu. Jak dlouho například bude muset toto chladnout, než budou technici moci provést údržbu nebo opravy?
A jen pro zajímavost - cín je relativně vzácná surovina. Aktuální cena na burze je asi 25USD/kg. Tříkrát víc než u mědi, která stojí 8,5USD/kg. Uhličitan lithný, což je primární surovina pro výrobu článků, stojí 100USD/kg. Jenže lithia jsou doslova neomezené zásoby v mořské vodě, takže lze jeho těžbu neomezeně škálovat, zatímco cín se dobývá z hornin, takže škálovatelnost těžby je omezená. Lithium se teď samozřejmě dobývá jinými způsoby, protože jsou ekonomičtější, ale v principu těžbě z mořské vody nic nebrání.
Re: Krmná řepa je 10x levnější než srovnatelné jahody
Martin Šíra,2023-12-16 16:54:42
Vždyť v prvním videu (přednáška) srovnávají nejen s lionkama, ale i s přečerpávacími a jinými typy uložišť energie.
Nojo, cín je drahý. Sice nejsem materiálový fyzik, ale věřím že by bylo možné najít i jiné kovy nebo slitiny kovů. Třeba plutonium vypadá že má vhodné teploty varu a tuhnutí :)
Ale vážně, některé soli mají vhodné parametry, ne?
Re: Re: Krmná řepa je 10x levnější než srovnatelné jahody
D@1imi1 Hrušk@,2023-12-16 19:08:46
Tak jsem se podíval na ta videa. To první je pustá propaganda (úvod a závěr o vyhynutí lidstva je boží). Samozřejmě zazněla i hlavní informace - je to startup a shánějí peníze na postavení prototypu (což lze obvykle přeložit: "Je to nerealizovatelné, ale hledáme hejly k podojení").
S přečerpávacími elektrárnami to sice srovnávají, ale není pravda, že by účinnost nebyla důležitá. Kdyby šlo pouze o 24h cykly s celoročně ideálními podmínkami, pravda by to byla (částečná). Jenže v realitě nastávají dlouhá odbdobí, kdy je denního světla málo a ztráty při akumulaci solární elektřiny pak hodně bolí, protože ani přes den nemáte přebytky na plýtvání. A nejen v Evropě, i v Africe mají období kdy je výkon solárů malý - v období dešťů. 50% účinnost je prostě malá, znamená dvojnásobné ztráty oproti přečerpávacím elektrárnám. Takže srovnání se nehodí. A nejhorší na tom srovnání je, že náklady na kWh uloženou jejich systémem si zcela vycucali z prstu. Nemají ani funkční prototyp, ale zato přesně vědí, jaké náklady bude mít hotová elektrárna. Jediné, co mají, je design pumpy na žhavý kov a vysokoteplotní termoelektrické panely.
V tom druhém videu je poměrně dost technických informací. Například denní tepelné ztráty 1% u 1GWh systému nejsou až tak špatné. Ale největší otazník pro mě od začátku je, z jakého materiálu zamýšlejí to potrubí, aby vydrželo těsné při tak vysoké teplotě a jejích cyklických změnách, při kterých bude nastávat obrovská dilatace. Z kovů přichází v úvahu asi jen wolfram, který je ale drahý, navíc se obtížně zpracovává. Podle videa to ale vypadá, že spíš počítají s grafitem, který je ale měkký a křehký. Hmm... nevím nevím, jestli tohle je přesně ten systém, který se prosadí díky nízkým nákladům.
Ještě v tom druhém videu zazněl zásadní háček (spíš hák). Ten systém vyžaduje chladící vodu o teplotě do pár desítek °C. Takže buď to můžou postavit u moře, u velké řeky a nebo si pořádně připlatit za chladící věže. Mno... a největší sranda bude, když jim do toho tsunami nebo povodeň šplouchne vodu. To bude řacha srovnatelná s menším jaderným výbuchem.
Re: Re: Re: Krmná řepa je 10x levnější než srovnatelné jahody
Petr Golich,2023-12-16 21:11:58
Pokud principu rozumím dobře, jedná se o tepelný stroj a tady nastupuje druhý termodynamický zákon, ze kterého plyne, že dokonalý tepelný stroj neexistuje. I kdyby tento systém měl dokonalou izolaci, celková účinnost bude mizerná(v celém ckyklu jsou dva tepelné stroje za sebou a na konci přeměna na elektickou energii s účinností ~0.4).
Podle mě fotovoltaika má význam jenom jako decentralizovaný podpůrný zdroj energie s vhodnými elektro-akumulačními prvky.
Re: Re: Re: Re: Krmná řepa je 10x levnější než srovnatelné jahody
D@1imi1 Hrušk@,2023-12-16 22:05:05
Ani bych to nenazval stroj, jelikož přeměna tepelné energie má probíhat ve speciálních článcích, které přeměňují záření přímo na elektřinu a nemají tudíž žádné pohyblivé součásti. Pohyblivé součásti jsou potřeba jen k transportu tepla, ne k jeho přeměně. Účinnost udávají 50%, což není při takovém teplotním rozdílu s podivem ale přesto to není žádná sláva v porovnání s jinými způsoby ukládání. A přeměna elektřiny na teplo (= nabíjení úložiště) má obvykle účinnost blízkou 100%
Souhlasím, že fotovoltaika je vhodná hlavně pro ostrovní systémy nebo tam, kde nevadí kolísání výroby elektřiny - např. pro klimatizace.
Re: Re: Re: Re: Re: Krmná řepa je 10x levnější než srovnatelné jahody
Miroslav Pragl,2023-12-16 22:58:11
Stroj je zarizeni, zalozene na premene energiii. Treba transformator je stroj (pouziva transformaci elekricke na magnetickou energii a zpet). Spalovaci motor meni chemickou na mechanickou. El. clanek meni chemickou energii na elektrickkou atd. atd.
Naopak kladka, klin, naklonena rovina ... jsou striktne vzato mechanicke nastroje.
Toto striktni deleni se ale mimo akademickou sferu moc nepouziva, coz vede k Babelu
MP
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Krmná řepa je 10x levnější než srovnatelné jahody
D@1imi1 Hrušk@,2023-12-17 00:38:07
Díky za poučení. Přitom jsem se ještě pro jistotu rychle kouknul na wikipedii, abych neplácal nesmysly, ale přehlídnul jsem tam zmínku o přeměně mezi teplem a "vnitřní energii" a pak jsem v příkladech viděl jen stroje, kde dochází k přeměně mezi teplem a prací.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Krmná řepa je 10x levnější než srovnatelné jahody
Miroslav Pragl,2023-12-17 08:33:07
Zrovna u tohoto hesla je Wikipedia spise na strane popisu nejednoznacneho ustaleneho pouzivani, nez jasne definice.
I citace ... je stroj „zařízení k aplikaci síly nebo ke změně jejího směru“ zni jak z C&K ucebnice silozpytu, ne jak z 3. tisicileti.
MP
Re: Re: Re: Krmná řepa je 10x levnější než srovnatelné jahody
Vojta Ondříček,2023-12-17 16:02:20
Nezbývá než souhlasit s vašimi úvahami.
Teplotní dilatace jak grafitu, tak (zřejmě grafitového) potrubí a konečná vodivost tepla (nebo odpor Rth) také není zohledněna. Zkrátka si nedovedu představit bloky grafitu provrtané jak sýr z Ementálu s dokonale utěsněnými řečišti tekutiny.
účinnost?
Vláďa Hruška,2023-12-16 09:18:14
Kolik do toho nateče? A kolik z toho zase dostanu, samozřejmě elektřina/elektřina....
Třeba LAES se pohybuje dnes kolem 23-25%. To není žádná hitparáda. To pořádně nabušený CCPP je dnes pře 60%
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
