Americký systém protiraketové obrany Ground-Based Midcourse Defense (GMD) v současnosti tvoří 44 interceptorů, tedy raket s interceptory, jejichž účelem je zničit případné přilétající rakety protivníka, rozmístěných na Aljašce a v Kalifornii. Dalších 20 je na wishlistu americké protiraketové obrany Missile Defense Agency (MDA). Klíčovým cílem GMD je zneškodnit jednu či několik raket případně vypálených technologicky méně vyspělým protivníkem. Zároveň přispívá k odrazování těch technologicky vyspělých.
V pondělí 11. prosince 2023 se za spolupráce společností Northrop Grumman, Boeing a Raytheon odehrál zásadní test protiraketové obrany GMD, který dostal označení FTG-12 (Flight Test Ground-Based Midcourse Defense-12). Účelem testu bylo prověřit systém GMD a jeho středisko řízení palby, především pokud jde o koordinaci soustav senzorů a jednotlivých velících center. Protivníkem pro raketu s interceptorem systému Ground-Based Interceptor (GBI) byl cvičný balistický cíl Intermediate Range Ballistic Missile (IRBM), který byl vypuštěný z letounu.
Dřívější systémy a postupy protiraketové obrany počítaly především s klasickými mezikontinentálními balistickými raketami ICBM, které během útoku vyletí prakticky až do kosmického prostoru, a pak zamíří k cíli na zemském povrchu. Uvedený cvičný cíl IRBM napodobuje jiný typ trajektorie balistického útoku, který je plošší. Současná protiraketová obrana má s takovými cíli problém, protože interceptory vynášejí trojstupňové rakety, a jsou pak natolik zrychlené, že cíl typu IRBM obvykle „přestřelí“.
Kvůli tomu MDA vyvinula nový typ rakety pro interceptor, jejíž 2. a 3. stupeň mohou v případě potřeby fungovat jako jeden raketový stupeň a dosahovat o něco nižší rychlosti. Vlastní interceptor, tedy Exoatmospheric Kill Vehicle (EKV), má pak větší šanci úspěšně zasáhnout. Obrana GMD má teď rovněž k dispozici vylepšený systém sledování cílů a řízení palby.
Během testu FTG-12 byl cvičný balistický cíl vypuštěn z letounu nad východní částí Havajských ostrovů. Vyrazil směrem ke Kalifornii. Během letu byl sledován soustavami pozemních, námořních i leteckých senzorů. Na základě jejich dat systém GMD spočítal ideální trajektorii pro obranný zákrok a vypustil raketu systému GBI s interceptorem EKV. Test dopadl skvěle a interceptor úspěšně narazil do cvičného cíle. Šlo o srážku v hypersonické rychlosti, takže z obou zařízení téměř nic nezbylo. Vývoj protiraketové obrany pokračuje.
Video: FTG-12 (Flight Test Ground-Based Midcourse Defense-12)
Literatura
Americká protiraketová obrana vyvíjí zbraň proti jaderným hlavicím
Autor: Stanislav Mihulka (02.12.2016)
Proti hypersonickým útokům by mohla fungovat hypersonická obrana
Autor: Stanislav Mihulka (28.11.2021)
Lockheed Martin vyvíjí nový systém proti mezikontinentálním střelám
Autor: Stanislav Mihulka (16.08.2023)
Diskuze:
Nestačí
Rudolf Šíma,2023-12-14 07:57:54
Skvělé, fascinující, ale nedostatečné. Dokud nebude zajištěn způsob zničení hlavic při hromadném úderu, nemá Západ "hotovo". Vím, že to je banální pravda, ale chci naznačit, že se docela trestuhodně flákáme. Díky za článek.
Re: Nestačí
Jan Syk,2023-12-14 13:13:45
A nikdy připraven nebude. Úmyslu zničit, pokud je payload s potenciálem zničit několik kilometrů čtverečných o velikosti cca 30litrů, prakticky nejde čelit. Každou obranu lze překonat, stačí jen zjistit parametry prostředku nepřítele a vyřešit problém. Tenhle technologický souboj probíhá už po desítky tisíc let, tak bych čekal, že už to bude každému jasné:-) Všechny ty ICBM, MIRVy a návnady vždy snadno přečíslí možnosti obrany, která jich musí mít o to více, že neví, odkud (z ponorky) odstartují a kudy poletí. Nadto jsou teď chic podmořské drony s termonukleárními hlavicemi. Takže co? Obšancovat všechny oceány a moře sítí senzorů a bojovat s prostředky, které je budou systematicky ničit? Jakmile se to podaří, zbraně budou rogue státy vyneseny na oběžnou dráhu... Nakonec hádám Čína navrtá měsíc, vloží do něj teratunovou termonuklární nálož a bude vydírat zbytek světa. Vždy tu už bude možnost některých států zničit celou planetu. Bohužel.
Re: Re: Nestačí
A. Pilar,2023-12-14 14:00:53
Válkychtivých států je opravdu hodně. Jeden stihl od roku 1945 do roku 1990 vést těch rozsáhlých válek celkem 124 a vojenských intervencí v průměru 2,8 ročně. Od roku 1991 do roku 2003 to bylo přes 40 válek a vojenských intervencí v zámoří - v průměru 4 ročně. Tipnete si který stát to byl?
Re: Re: Nestačí
Jirka Naxera,2023-12-14 15:35:12
No nebo tam tu hlavici (spis tedy suitcase bomb) proste obrazne receno poslete postou.
Nebo pokud bychom se chteli bavit realisticteji, tak pres jizni hranici, kudy uz ted proudi tuny fetu a dzihadistu ;-)
Re: Re: Re: Nestačí
D@1imi1 Hrušk@,2023-12-14 18:28:30
Tento způsob by určitě fungoval, jenže je použitelný spíše pro terosismus, ne pro normální válku. Na likvidaci strategických cílů je kufříková bomba příliš slabá (max. jednotky kilotun). Šlo by to vyřešit většími počty, ty by se ale špatně tajily. Jediný nález by spustil rozsáhlou pátrací operaci. Navíc normální stát by takto nezaútočil ze stejného důvodu, z jakého nevypustí ty klasické rakety - riskoval by vlastní jadernou apokalypsu. A šílenější státy jako Irán zase nemají čilou výměnu zboží a osob se Západem, navíc jsou pod drobnohledem tajných služeb, takže by ta akce šla obtížně utajit.
Leda, že by třeba Čína dopravila několika Mt hlavici do New Yorku a slibovala si od toho sražení do kolen svého ekonomického rivala. Jelikož by šlo o ojedinělý incident, špatně by se zkoumalo, kdo za tím stojí a americká strana by tím pádem nevěděla, kam má směřovat protiútok.
Re: Re: Re: Re: Nestačí
Macko Pu1,2023-12-14 21:27:53
Kazdy vyraba veci o chlp inak a z toho sa da zistit kto to vyrobil.
Re: Re: Re: Re: Re: Nestačí
D@1imi1 Hrušk@,2023-12-14 22:14:19
Jak chcete cokoliv zjišťovat, když se vše okruhu několika stovek metrů vypaří na atomy? :))
Napadá mě jediná hypotetická možnost a to analýza poměru radionuklidů ve spadu. Ale pochybuji, že existuje databáze, podle které by šlo určit, čí hlavice explodovala. Ani nevím, jestli se v tomto jednotlivé hlavice od sebe liší natolik, aby je šlo spolehlivě rozlišit. Rozhodně je velký rozdíl mezi hlavicemi, kde převažuje štěpení uranu a hlavicemi, kde převažuje jaderná fúze, ale podle toho nezjistíte výrobce bomby.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Nestačí
Otakar Ištvánfy,2023-12-15 13:52:52
U pozemného výbuchu je zloženie spadu navyše ovplyvnené materiálom v okolí.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Nestačí
Jirka Naxera,2023-12-16 22:49:16
Tak lisi, ten vyvoj je dost zajimavy.
Uz jenom primar, muzete mit (velkej) z U235, nebo (mnohem mensi, ale slozitejsi na odpal kvuli vetsi zbytkove radiaci) z plutonia.
Pak se dost casto dovnitr napousti smes deuteria a tritia (pri okolni explozi to zacne slabe fuzovat, coz je zanedbatelne, ale vznikle 14MeV neutrony uz zanedbatelne nejsou, a jednak boostuji dost silne samotne stepeni, druhak (ale je to spinave, moc se nepouziva) kdyz to obalite U238, tak je to pak schopne vystepit i ten.
Nebo to muzete obalit nejakym reflektorem neutronu, abyste setril stepny material (Be?).
No a pak tohle muzete pouzit jako primar v Teller-Ulamove konstrukci, a zase, tam toho muzete stepit, pocinaje drahym Tritiem, pres D-Li. A opet, jak neco fuzuje, tak kdyz to obalite U238, tak tomu pridate pomerne dost na vykonu (Tsar bomba bez toho mela cca 50Mt, s onim uranem byla navrzena tusim ze na 120Mt). Nebo to oplacate zlatem a mate z toho radiologickou zbran. Nebo....
Ale jak tu psali predrecnici, velkou cast "bordelu" udela i neaktivni cast bomby, a pri odpalu pod/na zemi (nebo nizko nad, kdy se fireball smicha brzo s bordelem ze Zeme) navic puda, ktera se promicha s izotopy z vybuchu s kratkou zivotnosti...
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Nestačí
Jirka Naxera,2023-12-16 22:50:11
Ale, odhledneme od jadernych bomb. Co chcete vysetrovat, kdyz "neumime" ani urcit pachatele vybuchu na plynovodech...
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Nestačí
Jirka Naxera,2023-12-16 22:55:59
Jeste ad normalni stat by tak nezautocil. Kouknete na Iran (skoro urcite podporovany Moskvou), jakym zpusobem utocil prostrednictvim rucnikaru 7.10. :-(
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Nestačí
D@1imi1 Hrušk@,2023-12-17 11:03:41
O těchto různých technických postupech ke zlepšení účinku jsem samozřejmě četl. Po konstrukční stránce jsou jednotlivé hlavice velmi pestré. Ale to ještě neznamená, že bude u každé z nich naprosto unikátní složení radionuklidů ve spadu odebraném hodiny nebo dny po explozi. Lze totiž předpokládat, že ty nejefektivnější designy využívá vícero hlavic - ať už se došlo k podobnému řešení přirozenou cestou a nebo díky špionáži. Ale hlavně - i pokud to složení spadu je dostatečně unikátní, tak pochybuji, že někdo vlastní tabulky pro všechny existující typy hlavic. Takové informace si každý stát přísně tají. Navíc by nebyl problém přibalit k té bombě nějaký balastní materiál jen za účelem zmatení následné analýzy.
Írán by takovou věc určitě udělal rád, jenže je v mezinárodní izolaci. To se pak špatně pašuje podezřelá zásilka, když má ten stát zanedbatelnou výměnu zboží se západem. Čína má výměnu zboží masivní a je tak nereálné z něj většinu fyzicky kontrolovat. Rusko má určitě zájem destabilizovat západ a odvést pozornost od Ukrajiny, ale nemá zájem o jadernou válku, ani nemá zájem, aby v USA díky útoku převážili jestřábi. I Číňani by k podobné metodě asi měli odpor, aby nevznikl precedens a nestalo se to příště jim. Ale v autokracii nelze vyloučit, že vůdci hrábne a udělá nějakou velkou blbost. Už s tím mají zkušenosti.
Řučníkáři by samozřejmě zaútočili také rádi, kdyby se jim bomba dostala do pazour, ale geopoliticky by tím moc nezískali. Protiraketová obrana se vyvíjí hlavně kvůli zajištšění geopolitické dominance narušením rovnováhy v jaderném odstrašení.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
