Mozková tkáň na první pohled nevypadá příliš schopně ani vábně, ale zdání klame. Naše počítače zatím nesahají lidskému mozku ani po paty, nejen výkonem, ale i pokud jde o strukturu, nebo spotřebu energie. Klíčovou výhodou je, že neurony fungují jako procesor a zároveň i jako paměť. V křemíkových počítačích jsou tyto prvky obvykle oddělené a musejí spolu neustále komunikovat.
Vědci a inženýři se již dlouho snaží vyvíjet hardware a software, které by přiblížily elektroniku lidskému mozku. Neuromorfní technologie jsou fajn, ale jsou dost náročné na energii i na výcvik neurálních sítí. Je i jiná možnost. Nesnažit se napodobovat mozek, ale prostě vzít opravdovou mozkovou tkáň a připojit ji k elektronice. Funguje to, i když trochu jinak, než byste asi čekali.
Seznamte se s Brainoware. Feng Guo z Indiana University v Bloomingtonu a jeho kolegové vzali lidské pluripotentní kmenové buňky a přiměli je, aby se vyvinuly do několika typů mozkových buněk. Z nich pak badatelé vypěstovali mozkové organoidy, které nejsou velké, ale představují kousek živé a do jisté míry funkční mozkové tkáně. Mají nějaké vědomí či pocity? Těžko říct. Kdo z nás vidí do mozkoidu?
Brainoware využívá živé mozkové organoidy, které jsou připojené k elektronice soustavou hustě uspořádaných mikroelektrod. Tyto mozkoidy jsou součástí neurální sítě, která provádí rezervoárové výpočty. Brainoware posílá pomocí elektrické stimulace informace do organoidu, který funguje jako rezervoár a zpracovává vstupy. Výstupy výpočtů mají podobu neurální aktivity organoidu, přičemž vstupy a výstupy obsluhuje křemíková elektronika.
Co Brainoware dokáže? Guo a spol. ho nakrmili 240 audioklipy nahranými osmi dospělými muži, kteří pronášeli japonské samohlásky. Úkolem Brainoware bylo identifikovat hlas vybrané osoby. Vědci začali s „naivním,“ nezkušeným organoidem. Po dvou dnech tréninku Brainoware určoval hlasy s přesností 78 procent.
Dalším úkolem bylo, aby Brainoware vytvořil předpověď pro Hénonovu mapu, což je jeden z nejvíce studovaných dynamických systémů s chaotickým chováním. Vědci nechali Brainoware, ať se učí po dobu 4 dní. Poté Brainoware dosáhl lepších výsledků než neurální síť bez dlouhé krátkodobé paměti LSTM (Long Short-Term Memory). Neurální sítě s LSTM byly sice o něco lepší, ale zase byly trénované po dobu 50 dní.
Je to úplný začátek. Bude ještě nutné vyřešit spoustu problémů. Včetně toho, jak udržet mozkové organoidy delší dobu naživu a v dobré kondici nebo jak vyladit obslužnou křemíkovou elektroniku. Džin ale každopádně vyletěl z lahve a může plnit přání. Science-fiction přichází mezi nás.
Video: Indiana University Research: Harnessing the power of AI
Literatura
Hlenky sahají po rostlinných sedativech
Autor: Dagmar Gregorová (17.06.2011)
Elektronická hlenka našla řešení „obchodního cestujícího“ v rozumném čase
Autor: Stanislav Mihulka (12.12.2020)
Houby možná komunikují způsobem, který strašidelně připomíná lidskou řeč
Autor: Stanislav Mihulka (09.04.2022)
Zapomeňte na elektronické chatboty. Rýsují se organoidní inteligence
Autor: Stanislav Mihulka (01.03.2023)
Podivuhodný analogový počítač předpovídá budoucí jevy díky vlnám na vodě
Autor: Stanislav Mihulka (28.05.2023)
DishBrain: Australská armáda financuje čip s lidským minimozkem
Autor: Stanislav Mihulka (21.07.2023)
Diskuze: