Všichni jsme zrozeni z hvězd. Hvězdy jsou vlastně továrny na těžší chemické prvky, které v jejich nitru neustále vznikají fúzí nebo třeba rozpadem těžších prvků. Pokud víme, nejtěžší prvky, o nichž víme ve vesmíru, vznikají v neutronových hvězdách takzvaným r – procesem (Rapid neutron capture proces). Atomová jádra procházejí hustou polévkou neutronů. V jednu chvíli se během krátké doby, typicky méně než sekundu, protlačí do jádra skupina neutronů a vznikne atom těžkého prvku, jako třeba zlata, platiny nebo uranu.
Nejtěžší prvky bývají nestabilní, radioaktivní. Postupem času se rozpadají, třeba jaderným štěpením. Jak říká fyzik Ian Roederer, dříve z University of Michigan, nyní z North Carolina State University, r – proces je podle našich znalostí nezbytný, pokud chceme aby vznikly prvky, které jsou těžší než řekněme olovo nebo bismut.
Roederer rovněž upozorňuje, že k něčemu takovému nestačí jenom dostat do atomového jádra za krátkou dobu hodně neutronů. Také to vyžaduje spoustu energie a těch neutronů musí být na daném místě opravdu hodně. Nejlepší situací pro něco takového je podle Roederera zrození či zánik neutronových hvězd nebo třeba jejich srážka.
Badatelé v tomto případě detailně prozkoumali výskyt těžkých prvků u 42 důkladně prostudovaných hvězd Mléčné dráhy. Tyto prvky určitě vznikly r – procesem v dávných hvězdách a poté se dostaly do dnešních hvězd. Roederer a spol. ale zároveň narazili na souvislosti, které je dovedly k závěru, že některé prvky zmíněných 42 hvězd ze střední části tabulky prvků, jako například stříbro a rhodium, jsou pravděpodobně pozůstatkem štěpných reakcí velmi těžkých prvků.
Ukázalo se, že dotyčné štěpné reakce zahrnovaly prvky s nukleonovým číslem (A) nejméně 260. Vypadá to, že r – proces v tomto případě uhnětl atomy těžší než uran, jehož nukleonové číslo je u nejběžnějšího izotopu 238. Uvedená hodnota 260 odpovídá přinejmenším lawrenciu s nukleonovým číslem 262.
Roederer je z toho u vytržení. Podle něj je to extrémně zajímavé, protože takové prvky jsme ještě nikdy nedetektovali mimo vědecká zařízení. Ani ve vesmíru ani na Zemi, dokonce ani v místech testů jaderných zbraní. Fakt, že jsme nalezli stopy jejich přítomnosti na hvězdách nabízí nový pohled na r – proces a modely kolem něj. Jak se zdá, vesmír je opravdu nevyzpytatelný.
Video: The Alchemy of Neutron Star Collisions
Literatura
Je podivná hvězda reálným ostrovem stability supertěžkých prvků?
Autor: Stanislav Mihulka (26.03.2017)
Továrna na supertěžké prvky se rozjíždí
Autor: Vladimír Wagner (28.10.2018)
Továrna na produkci supertěžkých prvků
Autor: Pavel Kohout (13.08.2020)
Obsahuje planetka Polyhymnia prvky, které nejsou v periodické tabulce?
Autor: Stanislav Mihulka (12.10.2023)
Rádiové záblesky asi souvisejí se zemětřesením. Na neutronových hvězdách
Autor: Stanislav Mihulka (16.10.2023)
Temná energie - ochránce binárních černých děr?
Autor: Dagmar Gregorová (26.10.2023)
Diskuze:
Těžké prvky
Jiří Brtnický,2023-12-10 13:28:26
Větu, že tyto prvky nebyly pozorovány v místech jaderných pokusů, to snad autor článku nemyslel vážně. Odkud by se tam mohly vzít?
s rezervou...
Petr Petr,2023-12-09 08:37:40
Ta tvrzení je třeba brát s velkou rezervou. Nebylo pozorováno spektrum těžkých prvků. Jsou to jen modely přenesené do hvězd, kterým se stejně nerozumí, protože i u Slunce jsou nejasnosti...
"If we assume that the heavier fragments contribute to the Eu and heavier elements (A>150) in our sample,then nuclei with A> 260 (110 + 150) were producedin the r-process."
Přičemž "260" se vyskytuje v abstraktu článku a pak až v poslední větě článku, která je sama spekulativní...
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce