Černé díry obvykle nevzbuzují naděje, ale spíše obavy. Jsou to věčně nenasytné chřtány, které polykají všechno, co se k nim přiblíží. Dvojice čínských vědců je přesvědčena, že bychom za jistých okolností mohli malé černé díry zapojit do produkce elektřiny.
Zhan-Feng Mai a Run-Qiu Yang z Tianjin University se odvázali a sepsali spekulativní studii, ve které navrhují využívat primordiální černé díry jako nabíjitelné baterie i jako jaderné reaktory. Byly by vlastně svým způsobem obojím. V takovém případě by podle nich černé díry dodávaly energii na úrovni gigaelektronvoltů.
Primordiální černé díry jsou zatím zhola teoretické. Pokud existují, měly vzniknout v běsnící polévce hmoty bezprostředně po Velkém třesku, v místech s vysokou hustotou. Mimo jiné patří ke kandidátům na temnou hmotu, pokud by se ale vyskytovaly v dostatečném množství a hmotnosti. Zároveň ovšem není tajemstvím, že veškeré dosavadní pokusy je objevit vyšuměly naprázdno a že se ke kandidátům na temnou hmotu počítají spíše ze zoufalství než čeho jiného.
Dejme ale tomu, že primordiální černé díry existují a že se ty malé už dávno nevypařily Hawkingovým zářením nebo že bychom prostě někde sehnali malé černé díry. Mai a Yang počítají se Schwarzschildovými černými dírami, které popisuje zjednodušující Schwarzschildova metrika jako statické a bez elektrického náboje.
Problém s Hawkingovým zářením malých černých děr navrhují řešit „krmením.“ Podle nich by bylo (teoreticky) možné využívat černou díru o velikosti atomu, jejíž hmotnost by byla někde mezi 1015 až 1018 kilogramy, a krmit ji nabitými částicemi. Takový systém s černou dírou by (teoreticky) mohl přeměnit 25 procent hmoty sežraných částic na dostupnou elektrickou energii.
„Energetická“ černá díra by také fungovala jako „jaderný reaktor.“ Podle výpočtů čínského dua by se v blízkosti malé černé díry mohlo přeměňovat 25 procent hmoty alfa částic na kinetickou energii pozitronů. Tento proces by prý mohl mnohokrát zesílit dostupnou kinetickou energii z běžného radioaktivního rozpadu.
Celé je to jenom myšlenkový experiment, který má jen máloco společného s realitou. Ale když už nic, tak je přijatý do Physical Review D a alespoň nabízí nový úhel pohledu na černé díry, které vždy nemusíme vnímat jako koncentrované zlo. A kdo ví, třeba jednou grav
Video: What Was The First Black Hole?
Literatura
Jak změřit přízračné kvantové fluktuace v prázdnotě?
Autor: Stanislav Mihulka (13.04.2019)
Dělají nám temnou hmotu primordiální černé díry zrozené z mnohovesmíru?
Autor: Stanislav Mihulka (29.12.2020)
Vznikly primordiální černé díry jako supermasivní gravitina?
Autor: Stanislav Mihulka (10.01.2021)
Najdeme primordiální supermasivní černé díry s otiskem Velkého třesku?
Autor: Stanislav Mihulka (01.11.2021)
Webbův teleskop může potvrdit, že temnou hmotu tvoří primordiální černé díry
Autor: Stanislav Mihulka (03.01.2022)
Primordiální kvantové fluktuace mohly vést ke vzniku masivních kup galaxií
Autor: Stanislav Mihulka (30.04.2023)
Diskuze:
Příliš pozdě
Kamil Kubu,2023-11-29 10:16:10
Myslím, že pánové přišli s křížkem po funuse. Černou díru jako zdroj energie již dávno vymyslela Evropská unie a jmenuje Green Deal. Pohlcuje hmotu ve formě ničím nekrytých natištěných peněz a vyzařuje kvanta energie ve formě příslibů zářné budoucnosti. V souladu s kvantovými principy samozřejmě dojde při pokusu o její změření k její destrukci a tudíž se v reálném světě nedokáže nijak uplatnit, ale zato se o ní dá mluvit nekonečně dlouho tak, aby tomu vůbec nikdo nerozuměl.
:))
D@1imi1 Hrušk@,2023-11-29 19:33:41
Číňani vždy kopírovali od Západu :)
Tady je inspirace zřejmá. Ta evropská metoda funguje podezřele podobně. Jen se černá díra místo částicemi krmí cizími penězmi a 25% z toho se přemění na soukromé zisky. Zbytek končí nenávratně v singularitě.
Re: :))
D@1imi1 Hrušk@,2023-11-29 19:39:34
Tedy to jsem měl na mysli hlavně to evropské OZenergetické perpetum mobile.
Re: :))
Martin Novák2,2023-12-01 19:56:24
Otázka na rádio Jerevan:
Proč Čína nebojuje proti globálnímu oteplování?
Odpověď:
Protože už komunizmus mají...
(dva významy, 1.Green Deal jako cesta ke zničení kapitalizmu a státnímu hospodářství dotováním úplně všeho, a 2. v plánovaném hospodářství je jasné že OZE je nesmysl a base load nezajistí)
Všechny černé díry mají velikost atomu
Jiří Divíšek,2023-11-28 23:05:32
Je to zavádějící. Spíš se mělo jednat o hmotnost a ne o velikost.
Protože všechny černé díry mají velikost atomu.
Re: Všechny černé díry mají velikost atomu
Vít Výmola,2023-11-29 00:44:47
Nevím, jestli jsem tento příspěvek správně pochopil, nicméně všechny černé díry rozhodně nemají velikost atomu. To je úplně zcestná představa. Rozměr černé díry je dán její hmotností a pohybuje se od subatomárních velikostí v případě (spíš hypotetických) mikroděr až po miliardy kilometrů v případě obřích monster v centrech galaxií.
Re: Všechny černé díry mají velikost atomu
Jirka Naxera,2023-11-29 04:01:53
rs = 2GM/c^2
Pricemz rs (Schwartzschild radius) nebo take gravitacni polomer, je obvod cerne diry na horizontu, deleny 2*pi.
(vsimnete si prosim, jak to opatrne formuluji)
Re: Všechny černé díry mají velikost atomu
Petr Slachta,2023-11-29 12:07:29
Tím rozměrem se asi vždycky myslí velikost horizontu událostí. Osobně bych ale ocenil, kdyby se ten údaj vždycky upřesnil. Protože takhle si mnohý čtenář může kolikrát myslet, že to je "velikost" té "sežrane" hmoty.
No, a velikost není velikost atomu, ale spíše ta nejmenší možná jednotka velikosti prostoru co existuje. Pokud tedy něco takového existuje.
Re: Re: Všechny černé díry mají velikost atomu
Jirka Naxera,2023-11-29 18:10:27
tl;dr: na konci je odkaz na hezkou povidku ;-)
Ne asi. Tu formulaci jsem pouzil z naprosto presneho duvodu, zkusim to neumele rozepsat.
Normalne, ve skole, v Eukleidovskem prostoru v Kartezskych souradnicich, si asi kazdy pamatuje, jak se pocita vzdalenost. Je to klasicka Pythagorka.
L^2 = (delta X)^2 + (delta Y)^2 [... +(delta Z)^2 v trirozmernem]
Pokud je to nejak krive, tak proste nemuzeme pouzit rozdil souradnice, ale musime to scitat po malych kouskach, pro ktere to je "dost rovne"
L = suma (l) podel te krivky.
Kdyz to pak (s SS/VS matematikou) chceme napsat formalne spravneji, tak ty kousky musi byt "nekonecne male" (to se formalizuje pres limitu a ta se da zavest bud pres obvykly delta-epsilon formalismus, nebo pres hyperrealna cisla - nebudu to rozebirat, jen davam relevantni keywordy pro zajemce)
Vysledkem je, ze z "dostatecne malych" delta neco, se tam objevi "nekonecne male" (diferencial) d_neco, a z toho souctu tech "dost malych kousku" se stane "soucet nekonecne malych kousku" neboli integral.
Co je dulezite jako zaver tohodle uvodu - v plochem prostoru s Kartezskymi souradnicemi plati (opet, Pythagorova veta v diferencialnim tvaru)
(ds)^2 = (dx)^2 + (dy)^2 ...
----------------------------------
Druhy krok bude, zatim porad v plochem prostoru, jine nez kartezske souradnice. Zkusme polarni. Mate tam nejaky polomer r a nejaky uhel omega.
Porad jeste pohyb v ose r je kolmy na pohyb v omega, takze tvar je jednoduchy (v obecnem pripade by to byla matice n x n) protoze muzeme pouzit Pythagorku primo, akorat do ni toho musime poslat vic - kdyz s necim trochu otocite, u stredu se to pohne mimimalne, zato v dalce hodne. Vysledny vzorec bude
(ds)^2 = (dr)^2 + (r * d omega)^2
----------------------------------
Posledni krok jen v rychlosti - v relativite je misto vzdalenosti prostorocasovy interval - domichava se do toho i cas. Jsou dve ruzne notace, vychodni pobrezi a zapadni pobrezi ;-) jedna rika cas je kladny, prostor zaporny (+---), druha naopak (-+++). Takze v plochem prostoru
(ds)^2 = (dt)^2 - (dx)^2 - (dy)^2 - (dz)^2
Pro ds^2 kladne jde o casupodobny interval (kausalne spojeny), pro zaporne prostorupodobny (prostorove oddelene jevy, nemohou byt kausalne spojene), pro 0 jde o sireni rychlosti svetla (null interval)
------------------------------------
A ted uz doma. Pro cernou diru v Schwartzschildovych souradnicich, je ten interval (metrika) podle vzorce (pro jednotky kde c=1)
ds^2 = (1 - rs/r)dt^2 - (r / r-rs)dr^2 - r^2 d omega^2 - r^2 sin(omega)^2 dfi^2
Cas vynechame. Co to znamena? Posledni dva cleny odpovidaji normalnim sferickym souradnicim, za predpokladu, ze r je polomer. Proto, kdyz chceme zmerit obvod cerne diry (treba tim, ze na ni nechame ze vsech smeru padat pravitka, ktera se dotknou az na horizontu, coz neuvidime, ale libovolne blizko ano), tak dostaneme klasicke O = 2*pi*r.
Kdybysme na ni nechali padat merici plosky, tak zase zjistime, ze plocha horizontu odpovida 4*pi*r^2, neboli povrchu koule jak to zname ze zakladky.
Co ale NEZMERIME je polomer. r v nasem pripade je proste souradnice v Schwartzschildove soustave, ktera je zvolena, ze se chova jako polomer (sedi obvod i povrch), ale polomerem (neboli vzdalenosti od stredu) rozhodne neni - jednak pod horizontem ma charakter CASUPODOBNE souradnice, pokud bychom ji navic chteli merit (integrovat podel ni), tak nejen ze dostaneme imaginarni polomer, ale nejspis nedostaneme nic, "diky" singularite ve stredu cerne diry, a pro stacionarni mereni druhe singularite i na horizontu.
------------------------------------
Navic je videt, ze pro pozorovatele venku nic pod horizontem neexistuje - samotny horizont je pro nej v nekonecne budoucnosti.
Na stranu druhou, pro padajici hmotu, vnitrek je naprosto dynamicky, "polomer" ma charakter casu, a pro jakoukoli fyzikalne moznou hmotu konci v konecne (a velmi kratke) budoucnosti v singularite.
(az budeme (pokud vubec) mit teorii kvantove gravitace, tak se mozna dozvime, co tam je misto singularity. Tu ale nemame)
------------------------------------
Takze zaver je ten, ze:
1. Ma smysl hovorit o obvodu a povrchu cerne diry
2. Polomer (odpovidajici obvodu/povrchu) dava smysl, ale neni to klasicky definovany polomer jako vzdalenost od stredu.
3. Hmota v cerne dire (bez zahrnuti kvantovky) nema zadny rozmer, tvori bod - singularitu.
4. Otazka "za jak dlouho bod tri" je zavisla na pozorovateli. Pro pozorovatele venku se nikdy nedotkne horizontu.
5. Co se deje na (sub)Planckovske urovni kolem singularity nevi nikdo.
Kdo ma zajem o sci-fi vysvetleni, ktere je velmi blizke nam zname fyzice, tak vrele doporucuji tuhle povidku https://gregegan.net/PLANCK/Complete/Planck.html
Kde je hlavne kompletni (a spravne) vysvetleni vsech pouzitych jevu. https://gregegan.net/PLANCK/Tour/TourNotes.html
Re: Re: Re: Všechny černé díry mají velikost atomu
Martin S.,2023-11-29 19:33:49
Ad bod 4. V konecnem case se padajici castice dostane tak blizko horizontu stavajici ČD, ze dana pozice odpovida horizontu nove ČD, ktera obsahuje hmotu puvodni ČD a one padajici castice.
Nekdy snim o tom, ze onen staticky-nekonecny nahled, ktery jste zminil, prestane byt prezentovan v ucebnicich.
ČD je minena cerna dira, nikoliv ceske drahy.
Re: Re: Re: Re: Všechny černé díry mají velikost atomu
Jirka Naxera,2023-11-29 22:33:17
Souhlasim, ze mate v praxi pravdu.
Nesouhlasim, ze by se to melo dostat do (zakladnich) ucebnic - presne ze stejneho duvodu, proc v elmagnetismu pouzivame zhusta bodove naboje a ne Reissner–Nordströmovy cerne diry, pripadne QED vypocty s vlnovymi klubky - potom uz ale neucite studenty vlastnosti Schwartzschildova reseni, ale fakticky fyziku mergeru a prvni pozornejsi student do toho stejne hodi vidle nevinnou otazkou, at mu teda popisete dynamiku toho horizontu, nebo mnohem i mnohem jednodussi a zaludnejsi dotaz:
"S ohledem na rudy posuv, Hawkingovo zareni a prichozi reliktni, prestane byt padajici hmota pozorovatelna predtim, nez dojde k znatelne zmene puvodniho horizontu?"
(a zbytek bude definitivne ztracen - tady si myslim, ze nejaka forma Lzidetem (c)Terry Pratchett, je zcela na miste.)
Ale na druhou stranu plny souhlas, ze ucebnice by mela minimalne v poznamce mit informaci, ze realna situace (kde je padajici testovaci castice hmotna, na rozdil od nehmotne pouzivane v OTR) mnohem slozitejsi prave kvuli jevu, ktery zminujete.
Re: Re: Re: Re: Re: Všechny černé díry mají velikost atomu
Martin S.,2023-11-30 01:37:34
Jiste, nepredpokladam, ze by tam byla teorie splynuti cernych der, etc. Mel jsem na mysli zhruba to, co jste zde napsal. Tj. aby mimo popisu jednoducheho systemu vedeli, ze v realu to je kvalitativne jinak: konecny vs. nekonecny cas je velky rozdil.
U elmag. pouzivate bodove zdroje, protoze to pro popis beznych deju je jedno. A lepsi ucitel i tam doda poznamku, ze napr. pro popis atomu je treba QM, anzto klasicky popis tam vede ke kvalitativne spatnym vysledkum.
Celkove shrnuto: uci se pochopitelne od jednoduchych teorii a systemu. Nicmene by studenti meli vedet, ze realita je v nekterych vecech zcela odlisna. Osobne mi prijdou tvrzeni o te nekonecnosti padu na urovni tvrzeni o teceni skla.
Re: Re: Re: Re: Re: Všechny černé díry mají velikost atomu
Martin S.,2023-11-30 01:46:14
Jeste poznamka: Je moc pekne, ze zde komentatorum vysvetlujete, jak veci funguji. Za to Vam patri velky dik. Ma uvodni poznamka mela byt jen drobne doplneni. Pokud jsem to napsal prilis silne, tak se za to omlouvam. Vzhledem k tomu, ze jsem se s onim pre-zjednodusenym popisem (tj. s tvrzenim, ze to tak je i v realu) setkal i na vedeckych mistech, jsem na to asi trochu alergicky.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Všechny černé díry mají velikost atomu
Jirka Naxera,2023-11-30 09:20:29
Naopak, jen piste jeste silneji :) Ostatne jedine pri diskutovani ruznych pohledu vyplavou na povrch podstatne detaily, pripadne se jeste priucime.
BTW ja zase podobnym zpusobem startuju, kdyz nekdo slepe tvrdi, ze halting problem je nerozhodnutelny na beznych pocitacich, pricemz si neuvedomuje podstatny detail, ze teoreticky spravny dukaz ovsem vyzaduje Turinguv stroj a ten ma implicitne nekonecnou pasku, bez ktere dukaz nefunguje.
Takze pro realny (konecny) pocitac s konecnym stavovym prostorem se z toho stane v nejhorsim pripade NP problem, ktery nemusi byt resitelny v lidskem case, ale v konecnem ano.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Všechny černé díry mají velikost atomu
Pavel Kaňkovský,2023-12-05 00:30:46
Drobná technická poznámka: K tomu, aby by to mohl být NP problém, je třeba říct, vůči čemu je to nedeterministicky polynomiální. Vůči velikosti paměti? To asi ne: ukázat zastavení výpočtu vyžaduje v nejhorším případě stejný čas jako výpočet sám, a nezacyklený výpočet, který skončí, může v nejhorším případě vyžadovat čas exponenciální vůči velikosti paměti, kterou má k dispozici.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Všechny černé díry mají velikost atomu
Jirka Naxera,2023-12-05 03:18:53
Hmm mate pravdu, naivne vuci poctu moznych stavu, jinak by to byl proti rozumnejsi velikosti pameti, pokud to dobre chapu, EXPTIME problem.
Ted me napada, ze EXPTIME a EXPSPACE bude i optimalizovana varianta, kdy misto toho, abychom to nechali pro kazdy mozny stav (kterych je 2^bits, resp 256^bytes) bezet 2^bits kroku, tak by stacila 2^bits velka bitmapa pro kazdy stav, kde by se jen testovalo, jestli nasledujici instrukce je HLT resp RET, takze jen 1 takt.
Dalsi vec, kterou si musim znovudostudovat, protoze jsem vetsinu zapomel.
Re: Re: Všechny černé díry mají velikost atomu
Martin Zeithaml,2023-11-30 14:47:42
No pokud jsem tak zjišťoval, o tom co je za horizontem událostí nemáme ani ánunk.
Re: Re: Re: Všechny černé díry mají velikost atomu
Jirka Naxera,2023-11-30 22:45:37
Tak copak o to, kdyz vypustite (pred lety hodne hypovanou hypotezu firewallu - na to patrne narazite?), tak ten anunk mame - u galaktickych cernych der tam je to same co pred horizontem.
(v soucasne dobe bych si troufnul tipnout, ze jednim z vyraznych pohledu na informacni paradox je to, ze je Hawkingovo zareni entaglovane s pohlcenou hmotou, napr. complementarita, nebo ponekud spekulativni ER=EPR, a tusim neco podobneho naznacuje i pohled z uplne jineho smeru - quantum computingu, kde jsem zaslechl cosi na tema Hawkingova zareni coby homomorfni sifry informace.)
Co nemame anunk je, co je v okoli centralni singularity.
Re: Re: Re: Re: Všechny černé díry mají velikost atomu
Martin Zeithaml,2023-12-01 08:32:45
Jenže co když má hmota nějakou mez stlačitelnosti. Například že by se všechny částice padající do černé díry spojili v 1 makro částici která bude mít normální fyzikální vlastnosti. Potom by se ani za horizontem událostí neměnili žádné známé fyzikální zákony a ani by nebyl problém s informacemi. Prostě by pod horizontem událostí bylo normální čtyřrozměrné těleso které svojí gravitací přitáhne i fotony a téměř stojícím časem. I Hawkingovo záření a singularita jsou jen teorie.
Re: Re: Re: Re: Re: Všechny černé díry mají velikost atomu
Jirka Naxera,2023-12-02 21:05:52
ad mez stlacitelnosti - problem.
Pro stacionarni teleso roste zrychleni nade vsechny meze uz nad horizontem. Pod horizontem uz stacionarni reseni neexistuje vubec (koeficient u dt i u dr si prohodej znamenko -> v tamni geometrii vsechny geodetiky skoncej v konecnem case v singularite (nebo co z ni kvantova gravitace udelala)).
Druhy problem - zname hodne maximalne stlacenych stavu hmoty, obecne "diky" polociselnemu spinu neceho (a tedy Pauliho vylucovaciho principu - v danem stavu muze byt jen jedina castice, a postupne to vyzere vsechny mozne energeticke stavy v tom objemu).
bily trpaslik = degenerovany plyn == neco podobneho nastava i ve vodikove bombe.
neutronova hvezda = degenerovany neutronovy plyn
hypoteticka kvarkova hvezda = qg plasma
ale vsechno z toho ma ten zakladni problem, ze u CD roste sila k nekonecnu ne v "jadre", ale uz na horizontu, zatimco jakkoli exoticky stav hmoty je schopen stvorit jen konecny tlak.
Re: Re: Re: Re: Re: Všechny černé díry mají velikost atomu
Jirka Naxera,2023-12-03 00:17:22
Jeste Vam zkusim dat jeden argument, jen na zaklade toho, co pozorujeme. Akrecni disk - primo pozorovany v sousedni galaxii.
Nic podobneho v Newtonove fyzice neni, v 3+1D prostoru, pokud mate hmotu co obiha hvezdu/cernou diru, tak pokud do ni nehezky strcite, tak se jeji obezna draha jen nepatrne zmeni a stabilizuje se.
(duvodem je to, ze kdyz zmensite obeznou drahu o nejake epsilon, tak se uvolni (v 3D) 2x tolik energie, kolik je potreba na urychleni toho objektu na nizsi drahu. Proto jsou drahy planet stabilni)
Ale v pripade cerne diry je to jinak - tam existuji celkem 2 limity (vzdalenosti pisu z hlavy, muzu se mylit):
1. Nejnizsi stabilni kruhova obezna draha - coz je soucasne vnitrek akrecniho disku - cokoli se dostane pod ni, tak (diky relativistickym efektum, bavime se navic o relativistickych obeznych rychlostech) uvolnena potencialni energie nestaci k doplneni kineticke energie, takze hmota se nenavratne vyda smerem do cerne diry. Tusim r=3rg
2. Nejnizsi fotonova orbita - jestli se nepletu, rf = 2rg, je to orbita, po ktere obihaji cernou diru fotony.
I tohle podle pozorovani perfektne sedi na teorii.
Re: Re: Re: Re: Všechny černé díry mají velikost atomu
Martin Novák2,2023-12-02 12:01:04
A co přístup: Hmota dopadne na horizont a vlivem nekonečného zpomalení času tam i zůstane (z pohledu vnějšího pozorovatele). Horizont se posune na novou pozici starý horizont + 1 částice, a proces se opakuje s další částicí. Při vypařování naopak.
Výsledek:
1. zbavíme se paradoxu singularity - žádná nevznikne pokud hmota nedopadne do centra.
2. zbavíme se informačního paradoxu, informace je bezpečně uložená ve vrstvách jako HDD :-)
Re: Re: Re: Re: Re: Všechny černé díry mají velikost atomu
Jirka Naxera,2023-12-02 20:57:43
Tohle ale funguje jen pro vnejsiho pozorovatele. Pokud padate, tak je ta singularita sakra blizko (v pripade hvezdne velikosti cca 10 mikrosekund Vaseho vlastniho casu) ;-)
Druha vec, informacni paradox jste prave hodil vidle computer scientistum, kterym (odkaz na studii nedam protoze nemam, pise o tom na blogu Scott Aaronson) tim rozbijite hierarchii vypocetni slozitosti, a to jak pro AdS/CFT slovnik, tak i pro Hawkingovo zareni, jak velky prusvih to je netusim.
Tusim tohle? https://arxiv.org/abs/1304.6821 (ale fakt jen papouskuju, nerozumim)
Na tom není nic objeveného.
Jarda Ticháček,2023-11-28 21:44:03
Už před lety jsem se, coby vášnivý čtenář literatury faktu, dočetl o mnoha způsobech využití černých děr jako zdroje energie. Ba dokonce o rase Heechee, která si černou díru sama zbudovala jako dočasné útočiště. Už tehdy jsem tušil nějaké zádrhely. Měli jen jednu. Navzdory tomu, že vše delali třikrát.
Pane boze
Jirka Naxera,2023-11-28 17:35:18
Ma to velikost atomu a 10^15-10^18 vaha kg.
Takova "drobnost", jak tohle udrzet na miste/v reaktoru? Jedine "nejak" zachytit na obezne draze a reaktor postavit kolem toho. Az na to, ze reaktor nemuze manevrovat, maximalne odcouvat a zase pricouvat.
A pokud to nekdo chce krmit dalsi hmotou, tak se do blizkosti toho atomu (par jednotek schw. polomeru) tim krmenim musi trefit - takze teoreticka ucinnost jako svitit svickama v noci na solarni panel.
To snad uz radejc tu StarTrekovou antihmotu. Sice ji taky neumime udrzet, ale co.
Re: Pane boze
Martin Novák2,2023-11-28 18:46:22
Ale zato z toho můžete dostat celé pikoWattHodiny energie, teda když těch GeV budou aspoň stovky :-)))
Conversion base : 1 GeV = 4.4504902416667E-14 Wh
Re: Re: Pane boze
Jirka Naxera,2023-11-29 03:51:30
No to prave ne, tyhle hracky by meli svitit pomerne intenzivne.
P = hbar * c^6 / (15360 * pi * G^2 * m^2)
hbar = 1e-34
c = 3e8
G = 6.6e-11
pro 10^15 kg mi to vychazi 360W vykonu. Hmm bud jsem to nekde spocital blbe, nebo nic moc vykon, mirne lehci 10^12kg by ale mela uz peknych 360MW. Trochu blbe je, ze to (radove) emituje maximum castic s energii odpovidajici rozmeru te cerne mikrodirky, a nevim jak stovky MW hodne vysoce energetickych castic premenit na neco uzitecneho, treba teplo.
Re: Re: Re: Pane boze
Florian Stanislav,2023-11-29 09:29:55
Nic si z toho nedělejte, že to moc nevychází. Hmotnost 1E+15 kg odpovídá 1E+12 m3 vody, to je 10x10x10 km. A výkon 360 W není moc.
Itaipu - vodní elektrárna na první ránu Gooogle uvádí nejlepší výsledek hledání 62 000 m3 (???, zjevně chyba)
wikipwedie až 29 km3. Počet turbín 2O ks po 700 MW.
Re: Re: Re: Pane boze
Martin Novák2,2023-11-29 19:17:26
Bylo by velice těžké najít černou díru správné velikosti pro čerpání energie vypařováním (pokud vůbec existují), buď je ještě veliká nebo už se zase vypařila. Tady se ale energie má získávat ostřelováním nabitými částicemi.
Re: Re: Re: Re: Pane boze
Jirka Naxera,2023-11-29 22:18:37
To jeste hur, Penroseho proces superradiace je prima, teda kdyz sezenete Kerrovu CD s dostatecnym momentem hybnosti.
Re: Pane boze
Radoslav Pořízek,2023-12-02 23:15:31
Jak by vlastne dopadla takto cierna diera na povrchu Zeme? Zacala by sa predapadat do stredu Zeme a bol by to zaciatok konca nasej planety?
A jak sa da vlastne cierna diera krmit, ked vsetok material na krmenie by mal casovo zamrznut na horizonte udalosti, pokial sa cierna diera nezvacsuje tak prakticky nazvdy?
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
