Pekingský Ústav genomiky čínské akademie věd a kodaňský Výbor pro šlechtění a chov prasat oznámily zveřejnění prasečího geonomu přečetného v rámci společného projektu, jenž byl spuštěn v roce 2001 pod názvem "Čínsko-dánský projekt prasečího genomu".
Celkem bylo doposud přečteno asi 2,1 miliard písmen genetického kódu. Stále chybějí především opakující se úseky, které se čtou mizerně. Jejich luštění je nejen pracné a zdlouhavé, ale i drahé. Ke čtení byla použita DNA prasat z plemen hampshire, yorkshire, landrace, duroc a čínského plemene ErHuaiLan. Zjištěné prasečí sekvence byly porovnány s lidským a myším genomem. Ať už genetici srovnávali exony, introny, genetickou "vycpávku" mezi geny nebo jiné sekvence, vždycky jim vyšlo, že člověk a prase mají mnoho společného.
I u prasete se našly dlouhé konzervativní nekódující sekvence - tedy části genomu, kde sice nejsou geny, ale kde se dědičná informace většiny savců překvapivě shoduje. Podle všeho jsou tyto oblasti zodpovědné za regulaci genů důležitých pro správný vývoj zárodků a plodů. Podobně konzervativní - tedy jen málo odlišné u člověka, myši a prasete - se ukázaly sekvence, podle kterých vznikají tzv. mikroRNA - regulační molekuly ribonukleové kyseliny o délce 21 až 25 písmen genetického kódu.
Byl přečten další savec, po skotu druhý sudokopytník - tentokrát nepřežvýkavý. Je jasné, že evoluční genetici dostávají do rukou další nádhernou hračku. Ve veřejně dostupné databázi ale budou zřejmě lovit zemědělci a v neposlední řadě i lékaři, kteří počítají s prasetem jako s vynikajícím modelem a plánují transplantace orgánů z geneticky modifikovaných prasat nemocným lidem.
Pramen: BMC Genomics
Diskuze:
