Mezi mnohými odborníky i ochránci přírody přetrvává z nějakého důvodu pocit, že Evropa byla před příchodem moderních lidí pokryta hustými, přímo neprostupnými lesy, od moře k moři. Je paradoxní a svým způsobem kouzelné, že autor tohoto textu se již počátkem devadesátých let na přednáškách své Alma Mater dozvěděl, že tomu tak určitě nebylo.
Průkopníkem představy, že v pravěké Evropě ve skutečnosti byla rozsáhlá bezlesí, byl například nedávno zesnulý Vojen Ložek, který k tomu dospěl výzkumem fosilních měkkýšů. Teď k tomuto zjištění konečně dospívá i mainstreamová ekologie, jak ukazuje nová rozsáhlá a multioborová studie, která potvrzuje všudypřítomné bezlesí v Evropě během minulého interglaciálu, tedy před 129 až 116 tisíci let.
Elena Pearceová z dánské Aarhus Universitet a její spolupracovníci analyzovali množství vzorků s pylovými zrny, které byly odebrané v průběhu mnoha let na řadě míst napříč Evropou. Právě pylové analýzy přitom až doposud podporovaly představu, že Evropa byla během interglaciálu jedním obrovským hvozdem, v němž bylo, podobně jako v tolkienovském Temném hvozdu, obtížné byť jen zahlédnout Slunce.
Jak správně podotýkají Pearceová a spol., vtip je v tom, že stromy jsou výkonné továrny na pyl a produkují ho ohromná množství, mnohem víc než vegetace bezlesí. A pyl stromů také bývá vybaven vychytávkami pro snadný let a obvykle se dostane mnohem dál než pyl travin nebo bylin.
Badatelé v tomto případě hodnotili dřívější vzorky pylových zrn s využitím metody rekonstrukce vegetace REVEAL. Jde o dlouho vyvíjený počítačový model, který při rekonstrukci dávné vegetace přihlíží k řadě environmentálních faktorů, včetně právě množství a vlastností pylu vytvářeného různými druhy rostlin.
Výsledky výzkumu prozrazují, že vegetace na různých místech Evropy v minulém interglaciálu byla značně proměnlivá. Vědci nalezli přesvědčivé stopy výskytu rozsáhlých savan a stepí. Když tyto údaje porovnali s dostupnými klimatickými záznamy, ukázalo se, že klima samo o sobě ani náhodou nevysvětlí pozorovanou dynamiku tehdejší vegetace.
Kde se tam tedy bezlesí bez lidí vzalo? Je nutné se oprostit od naší pýchy, že jen lidé Homo sapiens mohou měnit krajinu ve velkém. Jako nejvíce elegantní a věrohodné se jeví působení tehdejší megafauny. Ač byste to možná neřekli, kromě vlivu neandrtálců, kterých bylo asi jen velmi málo, Evropa v minulém interglaciálu byla plná nosorožců a monumentálních slonů Palaeoloxodon antiquus. Tahle zvířata jsou ve vegetaci něco jako parní válce s velikým apetitem a snadno zařídí dlouhodobé bezlesí. Díky nim byla polovina pravěké Evropy bez lesů. Evropa porostlá neprostupnými hvozdy je jenom Goetheho noční můrou.
Video: Palynology
Literatura
Kouzelná krajina se slony, mamuty a mastodonty
Autor: Stanislav Mihulka (08.12.2009)
Rostliny pohřbené pod ledovcem přežily dobu ledovou a znovu obživly
Autor: Josef Pazdera (04.06.2013)
Zastaví lidstvo nadcházející dobu ledovou?
Autor: Stanislav Mihulka (19.01.2016)
Neandrtálci měnili ekosystémy už před 125 tisíci let
Autor: Stanislav Mihulka (19.12.2021)
Diskuze:
Věda nebo spekulace?
Marek Zelenka,2023-11-26 18:21:47
"Evropa v minulém interglaciálu byla plná nosorožců a monumentálních slonů."
Toto vysvětlení mi tak nějak přijde také jako vytažené z klobouku. Zajímalo by mě, kolik jich tedy bylo, a proč bylo tak málo predátorů, že těch slonů a nosorožců bylo nakonec tolik, až sežrali polovičku lesů Evropy :-)
Na Sibiři jsou například pozůstatky mamutů zalité desítkami metrů bláta, které nakonec zamrzlo a na tom pak vyrostly lesy. Tedy by mě zajímalo, z jaké hloubky brali tito vědci svá pylová zrníčka.
Předchozí interglaciály byly teplejší?
Martin Novák2,2023-11-22 19:39:42
Vždyť se přece všude tvrdí že je nejtepleji v historii snad už od ztuhnutí zemské kůry a pokud se teplota zvýší ještě o 2 stupně tak nastane velké vymírání! A na základě toho investujeme triliony do nesmyslů které jsou horší než původní řešení jak dopadem na oteplování tak funkčností a likvidujeme ekonomiky celého kontinentu.
Re: Předchozí interglaciály byly teplejší?
Hans Voralberg,2023-11-22 21:50:52
"Vždyť se přece všude tvrdí že je nejtepleji v historii snad už od ztuhnutí zemské kůry"
- ne, to netvrdil snad nikdy nikdo. Dopouštíte se argumentačního klamu, zvaného strawman.
"pokud se teplota zvýší ještě o 2 stupně tak nastane velké vymírání"
- to už probíhá. Nejen kvůli klimatické změně.
Rozdíl průměrné globální teploty mezi poslední dobou ledovou a tzv. předindustriálním obdobím jsou 3°C.
Pokud se teplota zvýší ještě o ty vámi uváděné dva stupně, tak bude přibližně o 3,25°C vyšší, než v předindustriálním období. Ovšem s tím rozdílem, že se nám tu povedlo zvýšit teplotu o 1,25°C ze sto let, zatímci přírodě to zpravidla trvá tisíce či desetitisíce let.
Co to udělá s tou vaší ekonomikou netuším. Zkuste se zeptat v Exxonu, tam to všechno vědí poněkud v předstihu: https://ct24.ceskatelevize.cz/veda/3558219-exxon-vedel-nova-studie-ukazuje-jak-tezari-predpovedeli-ze-zpusobi-zmenu-klimatu
Re: Re: Předchozí interglaciály byly teplejší?
Florian Stanislav,2023-11-24 11:03:56
Píšete :"Rozdíl průměrné globální teploty mezi poslední dobou ledovou a tzv. předindustriálním obdobím jsou 3°C"
Asi ne, rozdíl mezi poslední dobou ledovou a předindustriálním obdobím je vyšší -asi 8°C.
http://zmeny-klima.wz.cz/grafy/grafyCO2-a-teploty-za-150000let.jpg
Re: Re: Předchozí interglaciály byly teplejší?
Florian Stanislav,2023-11-24 11:49:24
https://faktaoklimatu.cz/infografiky/teplota-22000-let
rozdíl uvedených teplot je asi 3°C.
Graf , který podepsal meteorolog Žák
https://www.in-pocasi.cz/clanky/images/01_2022/medium/19753-965.png
má tento rozdíl nejvýše 5°C ( stupně °C jsou na ose vpravo)
sloni
Vinkler Slavomil,2023-11-20 17:55:07
A proč nezavést do Evropy slony a mamuty? Pěstovat lesy na štěpky se mi nelíbí. Štěpkoles není dobrý na biodiverzitu.
Re: sloni
Martin Novák2,2023-11-20 19:54:52
Nestrašte člověče. Mně stačí co dokážou na zahradě udělat divoká prasata, natož tak mamut.
Re: Re: sloni
Libor Tomsik,2023-11-21 09:03:52
Ja bych je jeste doplnil nejakymi predatory. Savlozuby tygr by jiste vyhnal z prirody i ty nejodolnejsi trempy a turisty.
naturfilozofie
Hans Voralberg,2023-11-20 17:43:32
K článku dva postřehy:
1) Poslední žijící naturfilozofové vyhynuli tuším někdy koncem 17. století a byli kompletně nahrazeni faunou fyziků, chemiků a biologů.
2) Teorie pastevního bezlesí už tu s námi je tuším nějakých 30 let...
Re: naturfilozofie
Zdeněk Kratochvíl,2023-11-21 16:18:45
Jen si dovolím upřesnit, že v Německu naturfilosofové vyhynuli až v průběhu 1. poloviny 19. století. Někteří byli exoti, ale zdaleka ne všichni. Někteří se zasloužili o rozvoj předdarwinovských evolučních teorií a třeba takový Goethe prý krom jiného objevil např. merismatická pletiva rostlin.
Re: Re: naturfilozofie
Otakar Šída,2023-11-21 22:36:56
a ono je samozrejmě z dnešního pohledu snadné se (některým) jejich názorům pobaveně pousmát. Ale je třeba myslet na to, že všeobecný náhled na svět byl úplně jiný. Vše stvořil Bůh tak, jak je, zkameněliny sice byly zbytky minulých faun, ale ty byly zhubeny při potopách, myšlenka, že by se organismy mohly samy o sobě vyvíjet, teprve velmi nesměle začínala probublávat někde u samého dna kolektivní paměti. A přece to byli právě oni, kdo položili základy moderní vědy, tím, že falzifikovali hypotézy. Možná mě opravíte, patrně s tímto přístupem začal už někdo dříve, u nich je to ale dosti charakteristické.
Re: Re: Re: naturfilozofie
Zdeněk Kratochvíl,2023-11-22 19:43:17
Takhle nějak to u většiny nutarfilosofů bylo v 17. a zčásti ještě v 18. století. V raném 19. století už jsou někteří z nich opravdu předchůdci Darwina v tom smyslu, že uvažují o možných způsobech, jakými se druhy proměňují, ale to sem vlastně nepatří.
Re: Re: naturfilozofie
Hans Voralberg,2023-11-22 21:34:19
Vidíte, to jsem si neuvědomil. Děkuji. Měl jsem za to, že naturfilozofie skončila někdy v dobách, kdy se z Roberta Boylea stal "skeptický chemik". A že ti ostatní byli už zkrátka vědci.
Re: Re: Re: naturfilozofie
Zdeněk Kratochvíl,2023-11-22 22:27:06
V chemii až na pár exotů ano. V biologii přišla analogická proměna striktně vzato až Darwinem, při troše benevolence generaci před ním. Předdarwinovské hledání "transformací" a "metamorfáz" druhů je občas zajímavé, ale už toho nechám, nepatří to sem.
Re: Omylem?
Martin Novák2,2023-11-20 19:53:01
To celkem nehrozí, tenkrát ještě zelení nebyli. I když se mohli vyskytnout těsně před začátkem posledního glaciálu a být jeho příčinou...
... Za prvé nevíme proč glaciály nastaly, a za druhé zelení jsou takoví exoti že se nemohli narodit ale jenom rovnou vyskytnout :-)))
Re: Re: Omylem?
Jiří Brtnický,2023-11-21 07:01:36
Tak proč byly glaciály sice ne úplně víme, ale celkem tušíme. Zajímavější je, že poslední tři interglaciály byly teplejší než ten současný. To už vůbec nevíme proč. Škoda, že na taková a podobná témata nelze vést veřejnou a odbornou diskusi. Ona by se jim ta teorie o katastrofálním vývoji současného klimatu začala viklat.
Re: Re: Re: Omylem?
Florian Stanislav,2023-11-21 10:31:58
https://hledani.gnosis.cz/domains/hledani.gnosis.cz/wp-content/uploads/graf-globalni-teplota-za-poslednich-540-milionu-let.png
Graf z Wikipedie.Teploty před 20-400 miliony let mají 4 ostrá maxima teplot, čili asi za 100 000 let
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/1/1b/65_Myr_Climate_Change.png
Teploty za 65 milionů let má maxima PETM a Eocenní optimum kolem doby před 50 miliony let. Zdrojem bylo patrně uvolnění hydrátů methanu při vulkanické činnosti a pak uvolnění CO2 z oceánů.
Takže geologické poměry zvláště pohyby, roztrhání a spojování kontinentů má značný vliv na klima a může převážit Milankovičovy cykly.
Re: Re: Re: Re: Omylem?
Vinkler Slavomil,2023-11-21 19:25:19
No a netrpěla ta megafauna nějakým druhem meteorismu? On ten metan je také škodný.
Re: Re: Re: Omylem?
Martin Smatana,2023-11-21 18:59:06
Pokles teploty v každom nasledujúcom interglaciále vyzerá ako dlhodobý trend nastavený v minulosti.
Pred nejakými 34 miliónmi rokov sa začala zaľadňovať Antarktída, lebo po jej oddelení od Južnej Ameriky ju obkolesil neprerušený oceánsky prúd (Západný príhon). Čím väčšia bola vzdialenosť, tým bol ten prúd silnejší a tým viac Antarktídu a jej pobrežné vody izoloval a zabraňoval prísunu teplejšej vody od rovníka. A čím viac vody uviazlo v Antarktíde v podobe ľadovca, tým viac poklesla hladina svetového oceánu a odkrylo sa viac pevniny, čo znamená väčšiu kontinentalitu a väčšie výkyvy teploty.
Ešte pred nejakými 10 miliónmi rokov bolo v strednej Európe vnútrozemské Panónske more, doteraz z neho máme slané pôdy na juhu, u vás v ČR na južnej Morave napríklad v okolí rybníka Nesyt. Miestami je tam pôda taká slaná, že na nej skoro nič nerastie.
Milankovičove cykly sú astronomické, takže určite pod ich vplyvom dochádzalo k výkyvom teploty aj pred desiatkami miliónov rokov, ale až keď sa Zem pod vplyvom Antarktickej chladničky viac ochladila, tak sa začali prejavovať striedaním glaciálov a interglaciálov. Veď ešte na začiatku pleistocénu v Európe rástli tisovce, kryptomérie, magnólie, cédre. Taká zelkova na európskej pevnine vyhynula asi až na konci posledného interglaciálu a céder asi pred miliónom rokov.
Aj toto jasne naznačuje trend - ochladzovanie svetovej klímy.
Re: Re: Re: Re: Omylem?
Otakar Šída,2023-11-21 22:56:09
Milankovičovy cykly jsou sice vůdčím faktorem klimatických změn celého kvartéru, ale sami o sobě nestačí. Aby se projevily, tak je ještě potřeba vhodné rozložení kontinentů, protože tou skutečnou příčinou jsou rozdíly v albedu pevniny a oceánů a to, jak se kvůli M. cyklům pevniny a oceány natáčejí vůči slunci. Kdyby byla Země pokrytá pouze oceánem, tak i kdyby docházelo ke stejným výkyvům zemské osy, tak k žádným změnám teplot docházet nebude. To je důvod, proč k tak výrazným změnám klimatu jako ve čtvrtohorách dochází v průběhu geologické historie pouze někdy. A k těm magnoliím, cedrům a podobně: příčina jejich vyhynutí v Evropě bude spíše migrační, než z důvodu stále se snižujících teplot. Prostě rozložení horstev v Evropě je především ve směru východ - západ, vytvářejí mnohem výraznější bariéry než v Asii nebo Americe. Taky vůbec není náhoda, že valná část těhle rodů, co se v Evropě nedochovala, má poměrně velká a špatně šiřitelná semena.
Re: Re: Re: Re: Re: Omylem?
Martin Smatana,2023-11-22 00:03:59
Ak sa pozrieme na spätne vypočítanú polohu kontinentov pred 5 miliónmi rokov v období pliocénu a na ich súčasnú polohu, je to len malý rozdiel, rádovo to vychádza na niekoľko málo kilometrov posunu, neviem, či by to stačilo na takú drastickú zmenu klímy. Ešte aj v predchádzajúcich interglaciáloch bolo teplejšie ako v tom súčasnom, ako svedčia fosílie.
Počas glaciálov ale bolo chladnejšie, z toho vyplýva nižší výpar, nižšie zrážky, rozsiahle stepi, prachové búrky, stlačenie zóny vhodnej pre prežívanie stromov ďaleko na juh. To s vysokými pohoriami predstavujúcimi prekážku v migrácii rastlín je známy predpoklad často uvádzaný v učebniciach, k tomu treba pridať Stredozemné more ako ďalšiu prekážku. A k tomu treba pripočítať sucho a priepustnosť geologického podložia, sklon svahu a expozíciu voči svetovým stranám atď.
Netreba zabúdať ani na schopnosť rastlín znášať konkurenciu, niektoré druhy sú konkurenčne veľmi silné, iné rýchlo ustupujú.
Pred niekoľkými rokmi som natrafil na články Petra Pokorného, na základe výskumu Vlasty Jankovskej, v ktorých píše, že počas vrcholu posledného glaciálu rástol v Karpatoch les tajgového typu a v krasových oblastiach na juhovýchode Slovenska rástli teplomilné listnaté stromy - duby, lipy, liesky, hraby. Takže aj predstavy o vegetácii glaciálov sa pod vplyvom nálezov fosílií menia.
Pokiaľ ide o konkrétne druhy a ich semená, tak ja neviem vizuálne rozlíšiť semená cédra od semien jedle bielej, vyzerajú prakticky rovnako. Ale jedľa v Európe prežila, céder nie. A pritom cédre pestované v Európe vytvárajú klíčivé semená a céder znesie mráz aj -25°C. Gaštan jedlý a pagaštan konský v Európe prežili. Pritom oba druhy majú veľké semená neschopné šírenia vzduchom. Ale môžu ich rozširovať zvieratá, ktoré sa nimi živia a občas niečo stratia. Aj dovezené magnólie v Európe s jej súčasnou klímou spoľahlivo vytvárajú klíčivé semená, vtáky ich vyťahujú zo súplodí a živia sa nimi, často som to pozoroval, červená farba osemenia je pre ne lákadlo. Ale pôvodné európske magnólie aj napriek tomu vyhynuli. To isté Eucommia - tvorí klíčivé semená, v bratislavskej botanickej záhrade som videl semenáče. Ale európska Eucommia vyhynula. Aj Diospyros lotus sa im v BZ samovoľne šíri semenami. Početné sú aj nálezy fosílnych semien pajaseňa, aj ten vyhynul, ale dovezený pajaseň je nebezpečný invázny druh.
Zaujímavé je aj to, že mrazuvzdorné rody vyhynuli, ale teplomilné subtropické (Laurus, Arbutus, Myrtus, Pistacia, Phillyrea, Smilax) prežili. Aj čas potrebný na dozretie semien robí svoje, ak sa skráti vegetačné obdobie, niektoré druhy nevytvoria zrelé semená.
Zhrniem to tak, že podľa mňa zmena klímy výrazne zmenšila plochu vhodnú na dlhodobé prežívanie a vtedy sa naplno začala prejavovať schopnosť odolávať konkurencii, znášať silné zatienenie, vegetatívne sa množiť atď.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Omylem?
Jiří Brtnický,2023-11-22 21:15:56
Milankovičovy cykly výrazněji ovlivňují klima v obdobích, kdy je klima velmi citlivé na malé změny. Je otázkou, co tu citlivost způsobuje, určitě to nebude pouze jeden faktor, jako je třeba rozmístění pevnin. I střídání glaciálů a interglaciálů v posledním milionu let nesedí zcela na oslunění Země na 60 stupni severní šířky. Podle grafů, které znázorňují průběh klimatu na škále statisíců let do minulosti jasně vyplývá, že v chladných obdobích kolísá klima mnohem více. Z dnešního pohledu nepředstavitelně. V interglaciálech kolísá klima mnohem méně než v glaciálech. Pokud půjdeme dále do minulosti, tak čím bylo klima teplejší, tím bylo stabilnější. Je také zajímavé, že křivka kolísání klimatu má vždy stejný tvar. Strmý nárůst a pozvolný pokles. Je přitom jedno jestli se jedná o počátek interglaciálu, nebo o počátek interstadiálu. Vždy strmý vzestup a pozvolný pokles. V podstatě nárůst je vždy hokejka. Z toho vyplývá že za kolísáním jsou i jiné faktory. Ať na to mají vliv jiné faktory nebo Milankovičovy cykly, vždy mají větší vliv, když je na Zemi chladno. Ještě se vrátím k okolnosti, proč by mohl být současný interglaciál chladnější, než 3 předchozí. Před koncem posledního glaciálu proběhl velmi teplý a dlouhý interstadiál Allerod-Bolling. V jeho nejteplejší fázi bylo teplo téměř jako dnes. Hladina oceánu právě tady vystoupila od svého minima v LGM nejvíce. Na počátku Holocénu už její vzestup nebyl tak strmý. Je možné, že Holocén měl mít počátek už tady a jeho nástup byl přerušen neobvyklými událostmi náhodného charakteru, nějakou přírodní katastrofou, která vyústila v mladší Dryas. Část metanu se vlivem oteplení uvolnila již v interstadiálu Allerod-bolling a proto ho bylo méně na oteplení v Holocénu. Při oteplení Země asi o 5 stupňů od dnešního stavu se Začnou rozpadat podnebné pásy tak, jak je známe dnes. To bude ta hranice, za kterou nevidíme, co by se dělo dál. Na druhou stranu, právě takto to na Zemi fungovalo minulých 200 milionů let s vyjímkou posledních 3-5 milionů. Jaký vliv z perspektivy milionů a desítek milionů let má rozmístění kontinentů je složitá. Těch mechanismů je mnoho a mohou se vzájemně vylučovat i posilovat. Je zajímavé, že nikdo nebere v potaz obsah vodní páry v atmosféře. Přitom vodní pára je o parník nejsilnější skleníkový plyn s rozhodujícím vlivem na teplotu na Zemi. Jako by obsah vodní páry musel být vždy konstantní. Osobně si myslím, že pokud jsou pevniny rozmístěny tak, že jejich velká část je nad zeměpisnou šířkou pouští, kde je největší výpar, tak je blokována obrovská výparná plocha. V Zemské atmosféře je méně vlhkosti a nastává dlouhé chladnější období. V tom se nacházíme poslední miliony let.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Omylem?
Florian Stanislav,2023-11-25 18:51:51
Píšete :"Přitom vodní pára je o parník nejsilnější skleníkový plyn s rozhodujícím vlivem na teplotu na Zemi. Jako by obsah vodní páry musel být vždy konstantní."
Komentář:
Souhlasím, není konstantní. Vodní pára představuje asi 2/3 celkového vlivu skleníkových plynů. Vliv CO2 je uváděn 9%-23%, více v polárních oblastech , kde je chladnější vzduch a v něm méně vodních par, kromě toho nízko je i troposféra. Doby ledové se vyznačují množstvím sněhu ( odráží sluneční záření, což je silná zpětná vazba k dalšímu ochlazení), ale nízkými srážkami a suchým vzduchem, jehož důsledkem byly sprašové půdy z poslední doby ledové.
Teplý vzduch obsahuje více vodních par, viz křivka nasycených par vody, na přírůstek 1°C se rámcově dá počítat o 6 % vodních par více. Obrovský ( a sotva konstantní) vliv má oblačnost vodních par, oblaka odrážejí 1/3 slunečního záření do vesmíru.
K článku jsem našel :
https://cs.wikipedia.org/wiki/Eemsk%C3%BD_interglaci%C3%A1l
"Eemský interglaciál byla nejmladší doba meziledová, která začala asi před 126 000 lety a skončila asi před 115 000 lety ..
V Evropě nebyl jen nepropustný les, ale i step.[6] Středoevropskou vegetaci tvořily převážně jilm, habr, dub, bříza a líska, fauna zahrnovala vedle jelenů a medvědů také slony a nosorožce.[7] "
Takže i Wikipedie počítá s tím, že les nebyl souvislý. Překvapují mě převážně listnaté stromy, takže se nabízí otázka, co listo-žravá a větvo-žravá megazvířata ničící les, žrala v zimě. Předpokládám, že stepní trávu pod sněhem jako později mamuti ( asi od 100 000 let v době ledové). Tehdejší sloni byli giganti až 15 tun a proti šelmám, pokud velké šelmy byly, měli šanci mláďata ubránit.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
