Nesmírně vyčerpávající závod k vytoužené jaderné fúzi nedávno dosáhl dalšího významného milníku. Japonský tokamak JT-60SA v prefektuře Ibaraki před pár dny nažhavil své první plazma. A moc se s tím nepáral. Udržel plazma o teplotě 200 milionů °C po dobu 100 sekundu, což je mnohem déle, než doposud dokázal jakýkoliv velký tokamak.
JT-60SA (čili SuperAdvanced) se tím pádem stal největším provozuschopným fúzním reaktorem na světě. Měl by jím zůstat až do spuštění fúze v momentálně budovaném tokamaku ITER v jižní Francii, ale u podobných předpovědí, zvlášť pokud jde o fúzi, to může být jen zbožné přání. Kdo ví, co pod pokličkou upeče Čína, kdo ví, s čím překvapí nenápadné startupy.
Jak uvedl Sam Davi, projektový manažer evropské organizace Fusion for Energy, která spolupracuje s japonskou agenturou National Institutes for Quantum Science and Technology (QST) na fúzním reaktoru JT-60SA a dalších projektech, tento úspěch prokázal, že japonský fúzní reaktor zvládá základní funkce. Hiroshi Shirai, který vede projekt reaktoru JT-60SA za agenturu QST, k tomu dodává, že nejspíš potrvá další 2 roky, než JT-60SA vytvoří plazma s dostatečně dlouhou výdrží pro smysluplné experimenty, kvůli nimž tento reaktor vznikl.
Japonsko dostalo možnost hostit reaktor JT-60SA a spolu s ním dvě další menší fúzní zařízení díky tomu, že souhlasilo s vybudování ITER ve Francii a zůstalo členem mezinárodního konsorcia. Bylo to součástí dohody mezi Japonskem a EU o fúzní energetice z roku 2007. Dotyčný japonský tokamak je vlastně podstatně vylepšený reaktor JT-60 (Japan Torus-60), který táhl fúzní výzkum od poloviny osmdesátých let. Teď může slízávat fúzní smetánku až do spuštění ITERu, případně jiného velkého tokamaku. Pokud k tomu kdy vůbec dojde.
Tokamak JT-60SA je vysoký 15,5 metrů, což je zhruba polovina vysněného tokamaku ITER. Pojme asi 135 metrů krychlových plazmatu, což je asi železniční cisterna a zhruba šestina oproti plánovanému objemu ITERu. Parametry plazmatu jsou velmi podobné plazmatu zamýšlenému pro ITER. Tokamak JT-60SA by měl sehrát roli testovacího reaktoru pro ITER.
Podstatným omezením ovšem je, že JT-60SA bude z ekonomických důvodů využívat jako palivo pouze vodík a deuterium. ITER by měl cca od roku 2035 používat palivo z deuteria a tritia, ale tritium je drahé, obtížně dostupné a radioaktivní, takže japonský tokamak pojede bez něj.
Japonsko do budoucna doufá, že někdy kolem roku 2050 právě tam vyroste DEMO, plánovaná pilotní fúzní elektrárna, která by se měla stát mezistupněm mezi experimentálními reaktory JT-60SA a ITER a komerčními fúzními elektrárnami. Ale kdo ví, jak to vlastně všechno bude. I japonský tokamak doposud nasbíral skluz několik let.
Video: Naka QST
Video: Fusion Power Explained – Future or Failure
Literatura
Technologie fúze magnet. terčíku by mohla být praktičtější než tokamaky
Autor: Stanislav Mihulka (26.01.2021)
Zlom v cestě k inerciální fúzi a budoucím mezihvězdným pohonům
Autor: Vladimír Wagner (04.12.2021)
Zap Energy vyvíjejí modulární fúzní reaktory, co se vejdou do garáže
Autor: Stanislav Mihulka (27.06.2022)
Problémy s fúzí: Chování hořícího plazmatu neodpovídá předpokladům
Autor: Stanislav Mihulka (19.11.2022)
Diskuze:
Tritium
Pavel K2,2023-11-07 21:04:09
Je vtipné, že tritia mají teď Japonci spoustu, víc než by chtěli a vypouští ho do moře. Stačilo by ho ještě trochu vydestilovat a můžou fúzovat :-)
Martin Zeithaml,2023-11-06 12:41:33
Přeji mnoho úspěchů, budou kralovat dlouho :) ITER je finanční černá díra.
Made in China
Jaro Si,2023-11-05 19:14:16
V logu Iteru je čajna uvedená..jakou měrou se na tom podílí? Píšete, že může překvapit..jede tedy ještě v jiných projektech?
Fúzny reaktor?
Igor Druhý,2023-11-04 19:44:45
Prebehla vôbec v tom reaktore fúzia?
Alebo išlo, ako obvykle, len o výskum plazmy s vysokou teplotou, takého zloženia, aby si to tam náhodou nezamorili rádioaktivitou?
Re: Fúzny reaktor?
Jirka Naxera,2023-11-07 00:55:53
A jak si prosim pekne predstavujete, ze te vysokotepelne plazme zabranite, aby fuzovala?
Jiste, zabranit tomu, aby fuzovala efektivne umime dobre, ani se nemusime snazit :)
Re: Re: Fúzny reaktor?
Pepa Nováků,2023-11-07 14:19:11
Jednak složením plazmy, o čemž byl původní dotaz i to naznačuje (tritium ne) článek. A druhak tím, co v článku zcela chybí, tedy hustotou plazmy, aneb když se někdo chlubí jen teplotou a časem, tak to vzbuzuje otázky...
Re: Re: Fúzny reaktor?
Igor Druhý,2023-11-07 16:56:55
Fúzuje len plazma, ktorá je použiteľná ako palivo.
Napr. plazma hélia fúzovať nebude.
A podobné pokusy prebiehali obvykle doteraz tak, že sa skúmalo len správanie plazmy takého zloženia, aby nefúzovala, s predpokladom, že fúzujúca plazma, iného zloženia, sa bude správať rovnako.
Taký predpoklad však môže byť nesprávny.
Účelom len takéhoto testovania bolo, aby si nepoškodili zariadenie a nezamorili ho rádioaktivitou.
Re: Re: Re: Fúzny reaktor?
Vojtěch Kocián,2023-11-08 07:31:17
Pokud jde o aktuální zážeh na JT-60SA, tak je naprosto logické, že použili materiál, který při teplotách a tlacích v tokamaku nebude fúzovat (za dostatečně extrémních podmínek fúzuje i to hélium). Jednalo se o první test a pochybuji, že začnou používat fúzující palivo dřív, než budou s funkcí reaktoru spokojení. Právě kvůli tomu, aby si ho nezamořili a mohli ho po testu snadněji ladit případně vylepšovat. I klasické štěpné reaktory se tlakují a ohřívají z vnějších zdrojů předtím, než se do nich zaveze palivo a spustí se naostro.
Re: Re: Re: Re: Fúzny reaktor?
Igor Druhý,2023-11-08 18:34:53
No, lenže ten "prvý test" trvá pri všetkých tokamakoch a stelátoroch akosi "pridlho" a druhý tretí, ..., test už s palivom a fúziou sa akosi stále nekoná.
Re: Re: Re: Re: Re: Fúzny reaktor?
Vojtěch Kocián,2023-11-09 07:05:13
To je sice fakt, ale stejně nedává smysl kritizovat první zážeh provedený s inertním plnivem. Ostatně u předchozích zařízení se se spuštěním fúze, pokud vím, ani nepočítalo. Mělo jít jen o výzkum plazmatu a jeho udržení v magnetickém poli. Tady už se s fúzí počítá, tak to snad Japonci po několika inertních testech i trochu osolí. V opačném případě budu souhlasit s tím, že to bude velké zklamání.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce