Gramatika dokáže rozzuřit doběla. Kredit: David Shankbone, Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0.

Autora tohoto textu vždy fascinovalo, jak si čtenáři (nejen jeho) článků, které se zhusta věnují zajímavým nebo i úžasným věcem, často všimnou gramatických chyb či překlepů. I když takové chyby jsou ostudné, to bezesporu, zpětná vazba má smysl a sami autoři to dělají kolegům. Teď se vše vysvětluje. Čtenáři jsou v tom nevinně, alespoň pokud jde o vědomou úroveň rozhodování.

Objasnění nabízí pozoruhodná studie z fascinujícího odvětví kognitivní lingvistiky, která řeší tajuplné vztahy mezi přirozeným jazykem a myslí. Potvrzuje to, co mnozí cítíme, když si všimneme gramatické chyby. Pozdvižené obočí, úšklebek, výsměch a někdy i zuřivost, při které člověk vidí rudě. Ukázalo se totiž, že gramatické chyby mohou spouštět fyziologické reakce a to velmi negativní reakce, včetně angažování jisté části sympatického nervového systému, která řeší dilema „udeř nebo uteč,“ čímž docela končí legrace.

Kognitivní lingvisté britské University of Birmingham, které vedla Dagmar Divjaková, nalezli přímou souvislost mezi špatnou gramatikou a nepravidelnostmi srdečního rytmu (HRV, Heart rate variability). Jde o změny intervalů mezi údery srdce, za které zodpovídá vegetativní nervová soustava (ANS, Autonomic nervous system), co má na starost i krevní tlak, dýchání, trávení a podobné aktivity, u nichž je velice dobře, že je neřídíme vůlí a nemůže se stát, že se třeba zapomeneme nadechnout. Aktivitu vegetativní nervové soustavy typicky analyzují například detektory lži.

Dagmar Divjak. Kredit: University of Birmingham.

Nepravidelnosti srdečního rytmu jsou, poněkud nečekaně, větší, když je dotyčná osoba uvolněná a v pohodě. Když se dostaví stres, srdeční rytmus se nápadně srovná, protože se tělo připravuje na „úder nebo útěk.“ Je nanejvýš pozoruhodné, že Divjaková a spol. tuto stresovou reakci detekovali, když zkoumané osoby narazily na špatný mluvnický čas, chybnou větnou strukturu, míchání jednotného čísla s množným, dvojité zápory a zatoulané čárky ve větách.

Badatelé do výzkumu zahrnuli celkem 41 zdravých Britů plynně ovládajících angličtinu, ve věku 18 až 44 let. Šlo o lidi bez poruch učení a bez problémů se srdcem. Dobrovolníci poslouchali vždy 40 ukázek anglického textu z celkových 160, namluvených čtyřmi různými lidmi. Vždy bylo 20 ukázek bez a 20 s chybami, přičemž se lišila délka ukázek i obsažené chyby. Vědci u dobrovolníků nepřetržitě sledovali srdeční aktivitu v podobě měření tlaku (BVP, Blood volume pulse).

Logo. Kredit: University of Birmingham.

Jak uvádí Divjaková, podobné věci se již dříve zkoumaly s využitím sledování pohybů očí, EEG nebo zobrazování aktivity mozku. Vztah mezi přirozeným jazykem a vegetativní nervovou soustavou ale zůstával do značné míry opomíjen.

Pokud jde o možné vysvětlení příčiny této na první pohled zvláštní reakce, kdy vybočení ze správné gramatiky spouští v lidech stejnou reakci jako při setkání s medvědem jeskynním, Divjaková s kolegy mnoho nenabízejí. Pokud si ale představíme, že mozek všechno poměřuje tlupami na savaně, protože nic jiného vlastně neumí, gramatika se třeba mohla zařadit mezi důležité znaky, jimiž mozek bez účasti vědomí rozeznává „naše lidi“ od „jiných.“ Když někdo udělá chybu v gramatice, stává se automaticky podezřelým a je lepší si „připravit kamennou sekeru“. Což zřejmě naše tělo dělá, na fyziologické úrovni.

Schválně si to zkuste. Zvědavci klidně s měřením tlaku. V anglické verzi, kde ovšem chyby najde jen pokročilý mluvčí, a v české verzi, pro gramatické sraby a pro tvrďáky. V českém prostředí by tenhle výzkum vůbec mohl mít grády. Čeština je proti angličtině gramatické peklo. Jak úžasně podotýká Bronwyn Thompsonová na platformě New Atlas, čtěte, na vlastní nebezpečí:

“I think that culture is one of the areas most affected by a globalisation and it's hard to say whether it is the positive or negative impact. I think that thanks to a globalisation, people all around the world listen to same music, watch the same movies, and read same books. They can discuss the same issues with each other, and understand each other better, because they know what they are talking about.”

Snowflake čeština

„Myslím si, že kultura je jednou z oblastí nejvíce zasaženou globalizací a těžko říci zda je to, pozitivní nebo negativní dopad. Myslím si, že díky globalizaci lidé na světě celém poslouchají stejnou hudbu sledují stejné filmy a čtou stejné knihy. Mohou diskutovat o stejných problémech spolu a lépe si rozumět protože vědí, o čem mluví.“

Hardcore čeština

„Mislím si že kultura je jednou z oblastí nejvíce zasaženích globalyzací a těško řýct, zda je to pozityvní nebo negatyvní odpad. Mislým si, že ďíky globalisaci lidé na celem svjete po slouchají stejnou hudbu sledují stejné filmi a čtou stejné knihi. Mohou spolu dyskutovat, o stejných problémech a lépe si rozumnět, protože vjedí o čem mluví.“

Video: Dagmar Divjak

Video: The Sinclair Lecture 2021: Professor Dagmar Divjak

Literatura

New Atlas 30. 10. 2023.

Journal of Neurolinguistics 69: 101177.