Ne-li všechny, tak naprostá většina prognóz vývoje klimatu vychází z předpokladu, že spolu s oteplováním a lesními požáry se v boreálních lesích mění skladba stromů ve prospěch listnáčů a že tato změna generuje biofyzikální chlazení prostřednictvím zvýšeného albeda dotčených ploch. V matematice zběhlí výzkumníci ale tvrdí, že se to neshoduje s realitou.
Studie, o níž referuje tento článek vyšla před třemi dny v časopisu Nature Climate Change. Ten náleží do početné rodiny titulů Nature, pro něž je charakteristické, že nemají externí redakční radu a rozhodnutí o přijetí textu k publikaci rozhodují jen redaktoři. Pokud za měřítko kvality publikovaných zpráv vezmeme hodnotu zvanou Impact Factor zohledňující především citovanost, tak svou práci nedělají špatně, protože pětiletý průměr pro daný titul činí 31,4. Máme tedy co do činění s tím nejlepším, co v mezinárodním měřítku v oblasti přírodních věd vychází. Tolik k pramenu, z něhož čerpáme. Nyní něco o autorech studie. Vedoucím kolektivu je Scott Goetz, který je profesí geofyzik působící jako profesor na Northern Arizona University. Také většina dalších autorů studie nejsou biologové zběhlí v klimatologii, ale spíš specialisté na programování a kybernetiku.
Co tedy Goetzův tým zkoumal a vyzkoumal?
V podstatě se výzkumníci jen pořádně znovu probírali daty, která poskytl takzvaný dálkový průzkum Země oblastí Severní Ameriky. Do map stromových souvislých pokryvů vložili satelitní data týkajících se albeda za uplynulé desetiletí. Časový úsek zhruba sedmnácti let (1992 až 2015 pro Kanadu a kratší pro USA a Aljašku) zajistil, že se v souboru ocitly i plochy poničené rozsáhlými požáry. Výsledkem puntíčkářské analýzy je překvapení - zmíněné přírodní katastrofy na radiaci spojenou s albedem neměly vliv.
Pokud je uvedené konstatování správné, kde tedy udělali předchozí soudruzi chybu?
Goetzův tým ve své práci nezpochybňujeme výzkumy dokládající, že listnaté porosty mají vyšší povrchovou odrazivost a že sezónně holé koruny stromů vedou k vyššímu albedu v porovnání se stále zelenými jehličnany. Ani to, že jde o efekt nejvýraznější na jaře, kdy se sporé olistění kombinuje s podložním sněhem a relativně vysokým slunečním zářením. Místní ochlazení je tudíž nasnadě a i podle nové studie reálné. Ve své studii souhlasí i s tím, že požáry lokálně změní květenu ve smyslu nadvlády listnáčů. Nicméně upozorňují na něco, čemu se u nás na Moravě říká: Nic netrvá věčně, ani láska k jedné slečně. Pomocí časových řad vědci usvědčili své předchozí kolegy z podcenění schopnosti přírody excesy eliminovat.
Je sice pravdou, že na požářištích vládu rychle přebírají listnáče, ale zakopaný pes je v tom, že na celkových počtech (zastoupení listnáčů na velké ploše) to nic nemění. Jak je to možné? I na to již znají odpověď. V oblastech, kde řádily požáry, si jehličnany postupně berou svou původní plochu zase zpět. Činí to na úkor stromů listnatých. Vezme-li se tedy v patrnost území jako celek, tak již v průběhu tří až čtyř desetiletí se vše vrací do původních kolejí a začne platit něco, čemu se u nás říká, že „nula od nuly pojde“. Hovořit o negativním, respektive pozitivním efektu požáru se prizmatem desetiletí autorům studie jeví jako nerozum.
Nový poznatek podstatně mění naše dosavadní představy, neboť kromě jiného nám říká, že zvýšené frekvence požárů ani jejich závažnost, nemají z dlouhodobějšího hlediska na dosud předpokládané ovlivnění klimatu významný vliv.
I když se studie vztahuje jen na lesy boreální a ujo Google tento termín překládá jako ledový severský a mrazivý, lesáci pod pojmem boreální míní oblasti spadající do pásu mezi 50. až 70. stupněm severní šířky. Jinak řečeno, poznatek se nejspíš netýká jen Kanady a severozápadní části USA, ale i Skandinávie, Ruska a dokonce i výše položených oblastí v Iránu, Tádžikistánu a Turecka. Pádný argument k tomu, abychom zpětnou vazbu tak globálního klimatického hráče vzali na vědomí a své předsudky si opravili.
Asi nepřekvapí, že na hlavu autorů se teď snáší vlna kritiky. Zda v jejich případě jde o „sedm statečných“, kteří se vzepřeli mainstreamu, a nebo dezinformátory opírající se o upravená či jinak nehodnověrná data, ukáže čas. Popřemýšlet zda se příroda obdobně trucovitého chování znevažujícího naše konsenzuální prognózy nedopouští i v dalších oblastech, bychom se ale mohli už nyní. Pro případnou polemiku k formulovaným závěrům autoři uvádí dostupnost zdrojových dat na adrese Oak Ridge National Laboratory (ORNL DAAC).
Literatura
Massey, R., et al, Forest composition change and biophysical climate feedbacks across boreal North America, Nature Climate Change (2023).
Bobři přispívají ke změně klimatu
Autor: Josef Pazdera (19.07.2013)
Jak moc mlži zamlžili klimatologické modely?
Autor: Josef Pazdera (14.10.2017)
Borovice žalují na královnu Severu
Autor: Josef Pazdera (15.04.2018)
Německo plánuje nahradit uhelné bloky spalováním lesů
Autor: Vladimír Wagner (02.04.2021)
Diskuze:
Takový už je život
Z. Malenkov,2023-11-01 09:16:48
Jasně, že se teď budou všichni distancovat od toho, co byl všeobecný ukzus, třeba v tom, jak narůstající požáry budou mít ohromný dopad na strukturu lesů… V dobré víře se to zohledňovalo v prognózách, což se teď nijak okecat nedá. Když se ale ukazuje něco jiného, tak se z toho bude dělat marginální záležitost nemající na nic vliv a když, tak nepatrný. Takový už je prostě život. Jakékoliv zpochybnění čehokoliv totiž nevrhá na ten všeobecný ukzus dobré světlo. Jakýkoliv stín pochybností by mohl omezit přísun lehce získávaných dotačních peněz s prakticky nekontrolovatelnými výsledky. Ostatně i kdyby, tak za nějakých padesát let už to viníkovu bude jedno. Za života bude ověšen tituly požívat úcty a pak nepostižitelný.
Re: Takový už je život
Vitek Maca,2023-11-01 09:35:31
Ono se toho na prognózy sype víc. Klimatickým modelům neodpovídá ani vývoj Walkerových cirkulací.
Re: Re: Takový už je život
Pavel Kaňkovský,2023-11-02 00:24:46
Ta Walkerova cirkulace zase nebude tak skandální odhalení, když o tom v AR6 WG1 píše hned několikrát (přinejmenším v 3.3.3.1.2, 8.4.2.3 a 9.2.1.2). Ale fakt nechápu logiku toho, jak dospěli k tomu, že konečná prognóza, že ta cirkulace nakonec přece jen oslabí, má "high confidence".
Re: Takový už je život
Pavel Kaňkovský,2023-11-02 00:03:51
Co je "ukzus"? Napadlo mne, že je to svérázný způsob, jak psát "úzus" (nebo usus, jestli někdo dává přednost klasice), ale to zase pak moc nesedí to té první věty. Nebo jste tím chtěl říct, že bylo všeobecnou zvyklostí *tvrdit*, že "narůstající požáry..."?
No, nemyslím, že Goetz a spol. dokazují, že změny "struktury lesa" budou zanedbatelné. Za prvé jejich práce mluví jen boreálních lesích v severní Americe, za druhé podle jejich obrázku 3 to bude také trvat tak 50 let, než se to úplně vrátí k normálu. Akorát říkají, že to bude mít trochu jiný průběh, než to vycházelo podle starších studií: opadavý porost (s vyšším albedem) bude podle nich převládat cca jen prvních 20 let, a zbytek času to už bude les převážně neopadavý, ale hustší (a s nižším albedem) než před požárem.
Z toho ještě bude pěkná mela
M Stanek,2023-10-30 07:56:27
On samotný IPCC odkazuje na studie, které jsou teď různou měrou poznatkem dotčeny:
Effects of fire and climate on successions and structural changes in the Siberian boreal forest. 2001
The impact of boreal forest fire on climate warming. 2006
The effect of post-fire stand age on the boreal forest energy balance. 2006
Post-fire changes in net shortwave radiation along a latitudinal gradient in boreal North America. 2012
Changes in surface albedo after fire in boreal forest ecosystems of interior Alaska. 2007
Re: Z toho ještě bude pěkná mela
Lenka Zamyslicka,2023-10-30 08:16:35
Co to tu všichni řešíte? Je zde prosím někdo, kdo by byl ochoten odpovědět na podstatnější a zásadně diametrálně rozdílná stanoviska (obě podložená vědeckými studiemi)? Viz třeba zde:
https://www.youtube.com/watch?v=JCt2MhOzWVE To je přece zásadní protimluv! Nezdá se Vám, že rozbroj kvůli lesům v Kanadě jsou proti tomu doslova prkotinou?
Re: Re: Z toho ještě bude pěkná mela
D@1imi1 Hrušk@,2023-10-30 09:36:23
1. Řeší se tu, že pan Pazdera napsal článek s otevřeným závěrem a pan Kaňkovský v něm loví chyby. Možná jen jako formu intelektálního cvičení.
2. Ad. video: před necelým rokem tu na Oslu ve video dne byl rozhovor s Čechem, který už léta brojí proti frakovací těžbě plynu z důvodu masivních úniků CH4 do atmosféry. Skleníkový efekt tohoto metanu je podle něj zásadnější vliv než lidmi vypuštěný CO2. Pod jedním klimačlánkem jsem zde na ta tvrzení vznesl dotaz, ale nikdo se nevyjádřil:
https://m.youtube.com/watch?v=EcWhb-MAhCY&t=22s&pp=ygUgSW5vdmFjZSByZXB1Ymxpa3kgYsWZaWRsacSNbsOpaG8%3D
Odpověď panu Pazderovi
Pavel Kaňkovský,2023-10-29 12:00:31
Ve svém komentáři níže píšete, že "[t]o co je podstatné a na čem bychom se měli shodnout i my dva je, že přestává platit něco, co platit mělo". Rád se shodnu na slabší verzi, že bylo zpochybněno nějaké dřívější tvrzení. Na rozhodnutí, na které straně stojí pravda (zda platí to starší, to novější, nic z toho, nebo obojí, ale jen částečně, případně něco jiného), je asi pořád trochu moc brzy, jakkoli akceptuji, že novější výzkum má obvykle lepší šanci se k té pravdě přiblížit. A to, do jaké míry je dřívější tvrzení něco, "co platit mělo", záleží na tom, jak široce to bylo akceptováno a dále rozvíjeno.
Vy sice ve svém komentáři v další větě tvrdíte, že "[o] jak podstatnou záležitost v prognózování klimatu jde, si dovolím nechat na povolanějších", ale současně svůj článek, pod kterým diskutujeme, začínáte slovy "Ne-li všechny, tak naprostá většina prognóz vývoje klimatu vychází z předpokladu, že spolu s oteplováním a lesními požáry se v boreálních lesích mění skladba stromů ve prospěch listnáčů a že tato změna generuje biofyzikální chlazení prostřednictvím zvýšeného albeda dotčených ploch." A to asi mnozí čtenáři interpretovali tak, že to podstatná věc je a že teď bude nutné 'všechno vylejt' (uvědomil jsem si, že občas není jasné, kdy uvozovky používám pro citace a kdy jako "scare quotes", tak tady pro ten druhý účel použiji apostrofy).
Ale je to pravda? Dokud neuvidím něco, co mne přesvědčí o opaku, tak si o tom dovolím pochybovat. Pohledem na tabulku 5.4 v AR6 WG1 lze snadno zjistit, že 6 z 11 (tedy více než polovina) vyjmenovaných ESM lesní požáry vůbec neimplementuje. A v obsáhlejším přehledu modelů v tabulce AII.5 jsou "Fires" uvedeny jen asi v 16 řádcích z 39. Posléze tedy soudím, že pracuje-li většina modelů s nějakým předpokladem ohledně změny albeda po lesním požáru, tak je to předpoklad, že je ten efekt zanedbatelný! A i u těch modelů, které požáry nějak implementují, je ohledně toho efektu diskutabilní, zda (a) jeho velikost je zadána jako předpoklad (např. ve formě nějaké parametrizace) a výrazně nenulová, (b) má nezanedbatelný vliv v měřítku, které je pro nějaké dlouhodobější klimatické předpovědi relevantní (kontinentální až globální).
A tím se dostáváme k tomu, jak píšete, že "[s]kepticky založeným čtenářům bychom neměli za zlé, že teď klimatologům začnou pokládat otázky jako třeba: Když se jeden předpoklad ukázal být špatným, zda nepřibydou další", ale tím opět naznačujete, že se stalo něco převratného. Ale takový přístup je úplně k ničemu (tedy za předpokladu, že to není 'motivovaná skepse'). Vždycky někde byla, je a bude nějaká chyba (a kdyby jen jedna!). Chcete-li pracovat s neomylnými předpoklady, tak byste se měl dát třeba na náboženství. Nebo na některé směry filosofie (ale nikoli ty skeptické). Správná otázka zní, jak odolné proti chybám v předpokladech i postupech jsou dosažené výsledky. A jediná známé řešení je nejspíš to, které popsal už Popper: ty výsledky opakovaně a různými způsoby testovat a to, co přežije dost dlouho bez větších šrámů (i samotné testy mohou být někdy 'chyba měření'), bude nejspíš blízko realitě.
Totéž platí i o Vámi nastolené otázce "na jak pevných základech stávající prognózování stojí, když se někteří klimatologové obávají nástupu doby ledové a jiní zase počínajícího nevratného oteplovacího „pekla“." Dokud se budeme bavit na úrovni anekdot, že tady jeden zastává nějaký názor a ten druhý zastává názor opačný, tak to nic nedokazuje. Jeden z nich nebo dost možná oba dva současně mohou být excentričtí magoři. A magoři jsou, stejně jako ty omyly a chyby, všudypřítomní. Pokud se na něčem po seriozním zkoumání (což je samozřejmě klíčový předpoklad, který bývá někdy snadné vyvrátit, ale většinou dost obtížné potvrdit) shodne větší skupina lidí, tak to má trochu větší váhu, i když ani to není záruka neomylnosti.
Zohledním-li mnou snad dostatečně doložený fakt, že Goetz a spol. nebudou až takový příklad toho, že `konečně se na to podíval někdo nezaujatý zvenku', jak ve svém článku naznačujete, tak si nemohu pomoci, ale zdá se mi, že to celé spíš demonstruje, že `věda funguje`. QED.
Re: Odpověď panu Pazderovi
Jirka Naxera,2023-10-29 17:05:14
Tak k argumentu "že tady jeden zastává nějaký názor a ten druhý zastává názor opačný, tak to nic nedokazuje."
Za me je to dost podstatny problem. Samotne by to tolik nevadilo, pokud by se na zaklade nazoru jednoho z onech "excentričtí magoři" nedelala nevratna politicka rozhodnuti, ktera mohou minimalne na stoleti podstatne snizit kvalitu zivota na tomto kontinentu. K tomu jiz smutnou poznamku, ze vyber, od ktereho "excentrickeho magora" prebirame zavery se nedeje az tak uplne neutralne, ale spis na zaklade velmi ziskoveho businessu. Tady se na zaklade techto modelu likviduje zemedelska vyroba...
Neco jineho je, kdyz matematikove se nedokazi shodnout na Mochizukiho IUT-T, to zivot nasich deti nijak neovlivni.
Nazor pana Pazdery je velmi validni. Pokud existuji modely, ktere funguji na nejakych predpokladech, pak zjisteni, ze nejaky predpoklad je naprosto "mimo" je dost neprijemne. Jeste vice neprijemne to je (viz diskuse dole), kdyz se zjisti, ze se proste nezapocetl jev znamy lesnikum stovky let. To neni az tak o vedecke chybe, spis znamka urcite lajdackosti (ktera ale desitly let prochazela) ktera naznacuje, ze by nebylo od veci zkontrolovat i ostatni vstupy.
(zvlaste kdyz mame uz i par historickych precedentu v ponekud "kreativnim" pouziti proxy dat, ktere by v jakemkoli jinem oboru vyneslo dozivotni zamestnani mimo akademii.)
To, za na konkretne zpochybneny dany vstup neni vetsina modelu citliva je celkem irelevantni, to je jako rikat, ze to, ze se Pepa na stavbe na strese neprivazuje nevadi, protoze kdyz posledne slitnul, tak dopadl do hromady polystyrenu a navic mel podle predpisu helmu.
Re: Re: Odpověď panu Pazderovi
Pavel Kaňkovský,2023-10-29 23:32:51
Bude-li, dejme tomu, jeden člověk varovat před katastrofální povodní, a jiný člověk tvrdit, že žádná, ale vůbec žádná, povodeň nebude, a úřady se rozhodnou považovat riziko za skutečné a nařídí všem, aby se chránili nasazením alobalové čepičky a poskakováním po jedné noze, vyplývá z toho něco o pravdivosti tvrzení těch dvou lidí na začátku?
Nevšimnul jsem si, že by tady někdo vůbec doložil, že jakýkoli model ty zpochybněné předpoklady jakkoli využíval. A původní tvrzení, že tak činí "[n]e-li všechny, tak naprostá většina" (bylo to řečeno o "prognózách", ale asi to lze transponovat na modely), jsem už, myslím, docela přesvědčivě zpochybnil. Nebo ne?
Já netvrdím, že se tam nenajdou věci, které jsou špatně (určitě najdou a určitě víc, než by mi bylo milé). Jen se podivuji nad tím, že sice nejspíš upřímně věříte, že je tam jedna špatnost vedle druhé (a tudíž by nemělo být nijak obtížné najít libovolný počet jiných), a přesto jste se všichni zakopali na něčem, kde mi ani nejste schopni ukázat, že to opravdu špatně je. To jste nikdo nečetl Suna C'? Útoč jen tam, kde se nepřítel nedokáže bránit, drž pozice jen tam, kde nepřítel nemůže zaútočit. (To je parafráze, ne přesná citace.)
Re: Re: Re: Odpověď panu Pazderovi
Ales Vinkler,2023-10-30 00:28:16
Pro pana Kaňkovského, který chce doložit modely, které teď bude potřeba "poopravovat". Jistě se jich najde víc. Takže jen namátkou:
Climate change decreases the cooling effect from postfire albedo in boreal North America. (2020).
The community earth system model: a framework for collaborative research. Bull. Am. Meteorol. Soc. (2013).
Google Earth Engine: planetary-scale geospatial analysis for everyone. Remote Sens. Environ. (2017).
The effect of post-fire stand age on the boreal forest energy balance. (2006).
Surface and top-of-atmosphere radiative feedback kernels for CESM-CAM5 (2018).
Re: Re: Re: Re: Odpověď panu Pazderovi
Pavel Kaňkovský,2023-10-31 02:00:22
Tak se na to podívejme (omlouvám se za zpoždění, ale už jsou zase pracovní dny)...
Climate change decreases the cooling effect from postfire albedo in boreal North America. (2020).
To je článek citovaný jako číslo 23 v Goetz et al. Pozoruhodné je, že mají 5 společných autorů (toho jsem si předtím nevšimnul). Je škoda, že v novějším článku nevěnovali větší úsilí objasnění toho, proč na druhý pokus získali tak odlišné výsledky. Je pravda, že jakési predikce budoucnosti se tam dopouštejí (a dalo by se říct, že k tomu vyrobili jakýsi model), ale z kontextu snad bylo zjevné, že jsem se ptal na to, zda jejich výsledky použil někdo mimo ten konkrétní publikovaný článek, nejlépe že se to projevilo v něčem jako je CMIP.
The community earth system model: a framework for collaborative research. Bull. Am. Meteorol. Soc. (2013).
To je popis starší verze modelu CESM. Ten skutečně ty požáry a následný vývoj porostu nějak simulovat umí. I když pikatní je, že zrovna v tomto textu se píše, že "Dynamic vegetation biogeography is turned off for all CMIP5 simulations because CLM4 cannot yet run with prescribed land cover change and dynamic vegetation simultaneously." Takže v CMIP5 to stejně nemohlo mít efekt, jedině snad, kdyby byly nesprávné údaje předepsány. Pokud by byly, tak by to samozřejmě byl jackpot, ale nezdá se mi to moc pravděpodobné, mj. i z toho důvodu, že LUH1 nerozlišuje různé druhy lesního porostu, jen to, zda je vegetace původní.
Google Earth Engine: planetary-scale geospatial analysis for everyone. Remote Sens. Environ. (2017).
Nějak nerozumím tomu, kde je v nástroji na analýzu dat nějaký model.
The effect of post-fire stand age on the boreal forest energy balance. (2006).
To je článek citovaný jako číslo 20 v Goetz et al. Snad by se asi dalo připustit, že je tam cosi jako predikce, i když dost minimalistická. Následně je to zhruba stejný případ jako ten první.
Surface and top-of-atmosphere radiative feedback kernels for CESM-CAM5 (2018).
Opět CESM, ale celé se to týká výhradně jeho atmosférické komponenty (CAM), takže opět nerozumím tomu, proč je to relevantní.
Tak nevím. Jeden částečný zásah ze šesti pokusů?
Re: Re: Re: Odpověď panu Pazderovi
Jirka Naxera,2023-10-30 04:08:07
S tim skakanim na jedne noze a alobalovou cepickou jste to vystihl mnohem lepe, nez vubec tusite. Ano, po podobnem extempore Nemec splni rozkaz a zanadava si, Cech to vyresi po Svejkovsku a American si nakoupi strelivo, pro pripad, ze by podobny nesmysl chtely urady zacit vynucovat. A co je horsi, pak uz neuveri onen uradum ani veci, ktere by verit meli.
(podobnost s Covidem nebo i s klimatem neni ciste nahodna). Rika se tomu ztrata duvery.
Podobne ten Pepa, co slitnul ze strechy. Nic se nestalo, strecha byla nizka, pod ni se padalo do mekkeho, tak se na to vykasleme a jedeme dal. Jenze to je spatne. Mozna to byl jeden ojedinely ulet, ale dost mozna je to vetsi problem, ze delnasove kaslou na BOZP a priste to nejspis skonci smrtakem, kterej se uz tak snadno nezakeca.
Podobne s tim modelem, co se tu ohanite. Co dana studie prokazala je, (dobra, reknu to exaktne) ze _alespon_jeden_dataset_ je velmi pochybne kvality. Pokud se neco podobneho vyskytne v oborech, kde zalezi na bezpecnosti a/nebo kvalite, tak to obvykle znamena, ze tim je, do prokazani opaku, zpochybnena kvalita vsech vstupu. Letadla se uzemnuji, auta se svolavaji, u programu, kde se v jedne procedure nasel exploit s CVE score 9 se dela audit kodu, sarze leku se stahuje cela apod.
Proc? Inu protoze je z praxe velmi dobre znamo, ze kdyz je zprasena jedna funkce, tak je velmi casto zpraseny cely kod, kdyz je nekvalitni jeden input, tak je velmi pravdepodobne, ze se stejnou pozornosti byl porizovany dalsi atd.
Takze za me: Cast dat, ktera sla do modelu je zprasena, nastesti pro model(y) ta konkretni data, co se objevila, na vysledek nemaji prilis *) vliv, nicmene kvalita dalsich dat je do prokazani opaku zpochybnena take, a tim padem i predikce.
*) Pokud to model nevyuziva, zacinam s tim mit jeste vetsi fundamentalni problem. Bavime se o modelovani sloziteho nelinearniho dynamickeho systemu, ze ano? Zrovna treba Australie nedavno neni uplne zanedbatelna...
Re: Re: Re: Re: Odpověď panu Pazderovi
Pavel Kaňkovský,2023-11-01 02:40:07
Pobavilo mne, že mezi uvedenými obvyklými reakcemi na šílená úřední nařízení chybí "práce drobná" směřující k tomu, aby ta nařízení byla v budoucnosti méně šílená. Pak se ale nikdo nesmí divit výsledkům.
S těmi letadly, auty atd. si to možná lakujete trochu moc na růžovo. K uzemnění 737 MAX byly potřeba dvě havárie a hromada mrtvých. A historie automobilů, léků, potravin a kdovíčeho ještě je také vydlážděna spoustou náhrobků (i když většina je už staršího data).
A software? To jen snad obor v nejzoufalejším stavu ze všech. S vývojáři, kteří po objevení kritické díry dělají poctivě audit kódu a ještě ve velkém okolí, bych se rád seznámil. Já jsem spíš zažil scénáře na následující způsob (přeháním jen velmi lehce): Pentester: "Když v té aplikaci do parametru x napíšu středník, tak to spouští příkazy na serveru. Pod privilegovaným účtem." Dodavatel: "Opravili jsme to." P: "Když ten středník zakóduju..." D: "Opraveno." P: "Když místo středníku použiju konec řádku..." D: "Opraveno." P: "Když ten konec řádku zakóduju..." (A propos, skóre je CVSS a ne CVE. A je to skóre závažnost bezpečnostní díry a ne exploitu, exploit je nástroj na její využití/zneužití, i když jeho dostupnost a povaha může skóre ovlivnit. A nejhorší hodnota je 10.)
Zpátky k tématu: Souhlasím s tím, že by tyto a jiné problémy měly být brány vážně. Ale lze to i přehnat. Kdyby se, například, zjistilo, že se porouchává nějaká součástka, tak bych považoval za dost bláznivý risk management svolat do servisu všechna auta na celé planetě, bez ohledu na to, ve kterých (a zda vůbec nějakých) je skutečně namontována tato součástka, či aspoň nějaká jiná třeba od stejného výrobce. Nebo jak si představujete, že by se mělo reagovat?
Text, pod kterým diskutujeme, na začátku postuloval (parafrázuji tak, abych pokračoval v té metafoře), že poruchová součástka je "namontována na klíčovém místě, ne-li ve všech, tak v naprosté většině automobilů". A já se tady akorát pořád dožaduju toho, aby mi někdo v nějakém autu tu poruchovou součástku ukázal.
Vy píšete, že "Cast dat, ktera sla do modelu je zprasena..." Kde je nějaký důvod si myslet, že ta data vůbec "šla do modelů", natož do většiny z nich? Tohle nejsou jazykové modely jako GPT apod., kam lze bezmyšlenkovitě naládovat cokoli, co se kdekoli najde (když nějaké pokusy se strojovým učením byly, ale zdaleka to není mainstream).
Pokud si chcete počíst, tak se podívejte třeba na technické poznámky k CLM5, což je komponenta zde již zmíněného CESM, která reprezentuje povrch:
https://www2.cesm.ucar.edu/models/cesm2/land/CLM50_Tech_Note.pdf
Myslíte, že do takové obludy lze přímo načíst data třeba o tom, jaký podíl mají v určitý čas na jakém políčku rastru v lesích Severní Ameriky listnaté stromy? Já si to nemyslím. Nějaký vliv by mohla mít jen nepřímo: Buď by z takových dat musel někdo nejdřív vydestilovat hodnotu některého parametru, která pak bude v modelu použita (to by ještě odpovídalo tvrzení o tom, že je to "předpoklad"), nebo by ta data byla použita k validaci modelu a chyba v nich by se sešla s nějakou chybou modelu.
Mohl byste namítnout, že je ten vliv obtížné vystopovat a že je chyba, že je to obtížné. Případně to, že za výsledky těch modelů má nést někdo odpovědnost, když slouží jako podklad pro závažná politická rozhodnutí, a ten by takovou kontrolu měl sám zajistit (což vlastně možná naznačujete). To bych považoval to za celkem legitimní námitky, ale bylo by to tak trochu 'hýbání brankou'.
K poznámce nakonec bych dodal, že je dost podivné popisovat to, že nějaký model něco neimplementuje, jako že "nevyužívá" nějaká data. Jak už bylo naznačeno výše, mezi daty popisujícími nějaký jev a modelováním téhož jevu je často dost velká vzdálenost. A každý model něco zjednodušuje. Klasický citát (bohužel nevím od koho, různé zdroje udávají různé autory) říká, že "všechny modely jsou chybné, ale některé jsou užitečné." A tady by jediný 'model', který by brutálně nezjednodušoval, musel mít formu kopie celé planety a jejího okolí, jejíž přirozený vývoj by pak byl pozorován v reálném čase, což by obojí bylo krajně nepraktické. Klíčová otázka opět je, jak velkou chybu takové zjednodušení způsobuje. Zanedbávání požárů určitě způsobuje zásadní chybu, když se zajímáte o výsledky spojené s těmi požáry, ale jak moc jsou ovlivněny ty ostatní?
Re: Odpověď panu Pazderovi
Florian Stanislav,2023-10-29 18:30:24
Chápu, že některé formulace ve zdrojích i ve článku lze napadnout. Nechápu proč to dělat, přelepit sporné výroky jinými spornými, a to na hranici osobního napadání, což autor článku nedělá.
Pokud jsem pochopil dobře, tak autor článku zpochybnil dobrými argumenty, že po požárech údajná změna boreálního převážně jehličnatého lesa na les listnatý nemá rozumný vliv na globální oteplování .
Změny albeda jsou dočasné. Požáry tajgy byly desítky tisíc let a pořád je boreální ( severský) les pořád jen na severu severní polokoule. Sám les se na listnatý nezmění a rozsáhlé vysazování listnáčů je neproveditelné. Tajga (= přibližně boreální les) představuje asi 17 milionů km2. Takže změny na listnáče na malé ploše této tajgy, která se z části lesnicky obhospodařuje, budou mít nepatrný vliv na klima, i kdyby ta změna albeda byla nejpodstatnější vliv. Listnáče odpařují hodně v létě, kdy je v těchto lesích relativní nedostatek srážek, čímž si samy sobě přitíží.
Heslo Google tajga mapa.
https://is.muni.cz/do/rect/el/estud/prif/ps13/biogeogr_2/web/pages/index_book_5-4-9.html
Takže jde o to, co do těch boreálních lesů počítáme, jestli taky více listnatou lesotundru.
V tajze dominují stálezelené jehličnany, které jsou schopny fotosyntetizovat po celý rok a jsou odolné i vůči suchu (častý nedostatek vláhy vlivem extrémního chladu a silných větrů).
Složení tajgy:
- stromové patro - jehličnany - borovice ( Pinus )- jedle ( Abies )- modříny ( Larix )- smrky ( Picea )
- listnáče - břízy ( Betula )- jeřáby ( Sorbus )- olše ( Alnus )- topol osika ( Populus tremula
- bylinné patro - brusnice borůvka ( Vaccinium myrtillus )
- brusnice brusinka ( Vaccinium vitis-idaea )
Ano. Bylinné patro má často hustý porost borůvek a brusinek. Mají voskovité lístečky odolné k letnímu suchu a zimním mrazům Toto bylinné patro se pod listnáči neudrží. Změna na listnáče je obrovský zásah do ekosystému.
Většina srážek na Sibiři je z Atlantiku.
Omsk - Rusko :Podnebí Klima je kontinentální , s velmi chladnými zimami a teplými léty. Průměrná teplota v lednu je -19 °C, v červnu pak 19 °C s výkyvy až do -35 °C, respektive +35 °C. Průměrné roční srážky se pohybují kolem 300-400 mm za rok.
Re: Re: Odpověď panu Pazderovi
Pavel Kaňkovský,2023-10-30 01:07:38
Já po panu Pazderovi nechci, aby něco přelepoval, kritizuji to, že referát o nějakém odborném článku prošpikoval tvrzeními, která by snad někdo mohl považovat za insinuace, ale nějak jsem tam nenašel, že by tyto byly nějak podloženy, a bližším ohledání jsem objevil spíš indicie svědčící o opaku. Mé první připomínky ale byly spíš míněny jako takové popíchnutí, že by to mělo být lépe vyargumentováno.
Pokud byl nějaký můj argument slabý, tak můžete uvést přesvědčivější protiargument. Pokud byl nějaký můj argument nevhodný, tak na něj můžete ukázat.
S meritem toho, co publikovali Goetz a spol. vůbec nepolemizuji. Není to můj obor a při laickém pohledu mohu jen souhlasit s tím, že to vypadá, že to mají celkem solidně podloženo.
výpar
Martin Smatana,2023-10-28 09:52:58
A čo výpar, alebo presnejšie transpirácia, prípadne evapotranspirácia?
Koľko vody odparí v porovnateľných podmienkach za deň hektár smrekového lesa, koľko hektár bukového lesa, koľko hektár brezového lesa? Aj to má určite vplyv na teplotu okolia. Nie iba samotné albedo. Breza je hotová pumpa na vodu, stačí si všimnúť trávniky v meste pod brezami počas letných mesiacov. V dosahu koreňov tráva ani poriadne nerastie.
Okrem toho ak sa nemýlim, ihličie sa vyvinulo ako evolučná odpoveď na suchšie podmienky, kedy sa oplatí mať menší výpar.
Ešte pokiaľ ide o sukcesiu po požiari, jej rýchlosť závisí samozrejme od toho, ako blízko/ďaleko je možný zdroj semien pionierskych drevín a aké druhy to sú. Ak je na ploche spáleniska napríklad osika, tá začne krátko po požiari vyháňať z koreňov výmladky a za sezónu máme na ploche naklonovaný lesík trojmetrových osík. Ale ak plochu zarastú ostružiny, tak stromy budú mať problém. Cez "baldachýn" ostružinového lístia prerazí asi iba agát z koreňových výmladkov.
A o konečnom stave rozhoduje do veľkej miery to, ktorý druh je konkurenčne silnejší v daných podmienkach.
Re: výpar
Vinkler Slavomil,2023-10-28 20:33:35
No někteří z Mendelu tvrdí, že změřili, že smrk vypaří asi 700-800mm, kdežto buk, dub asi 500-600mm. Taky proto je smrk ve vlhčích místech.
Re: Re: výpar
Martin Smatana,2023-10-28 23:16:44
Čísla bez kontextu veľa nepovedia. Nie je jasné, či ide o mladé stromy alebo klimaxový porast, výpar ovplyvňuje expozícia voči svetovým stranám aj veterná poloha atď.
Smrek má plytké korene, na rozdiel od duba, preto rýchlejšie vyčerpá vodu z pôdy. Okrem toho je oveľa odolnejší voči nízkym teplotám, v porovnaní s bukom alebo dubom, mal by zniesť bez poškodenia -50°C. Preto je tajga tvorená smrekom a nie bukom :) A v chladnejších polohách, či už viac na sever alebo vyššie do hôr sa ľahšie udrží vyššia vlhkosť pôdy.
Re: Re: Re: výpar
Vinkler Slavomil,2023-10-29 16:51:06
No pokládal jsem údaje o výparu jako údaj pro dospělý les. Co se týče teploty tak máte pravdu, ale smrk omezuje zejména (ne)dostatek vody, kdežto buk zimní teplota a pozdní mrazy.
Jsem matkou dvou nezbedníků
Lenka Zamyslicka,2023-10-28 02:42:07
Které z ratolestí mám dát za pravdu, když jeden mi chodí domů se strachem, že v hodině biologie probírali, jak musíme přestat pěstovat krávy aby se zmenšila ozonová díra. A druhý zase s obavami po hodinách zeměpisu, že sem zase cyklicky bude zasahovat ledovec a čím budeme topit, když plyn podražil?
Re: Jsem matkou dvou nezbedníků
Ladislav Truska,2023-10-28 08:03:11
Jestli tam v biologii pěstují krávy a chovají obilí.., tak je něco špatně.
Re: Jsem matkou dvou nezbedníků
Standa Mareš,2023-10-28 08:09:50
Jestli je na hodinách biologie učili ze se krávy pěstují, tak ať jako první vymění školu.
Re: Jsem matkou dvou nezbedníků
Eva M,2023-10-28 13:05:50
no, tomu s těma krávama - jak asi musel prdět brontosaurus, když neměl ani zuby na žvýkání, a přesto musel rostlinná pletiva strávit a vyrůst z nich... a co třeba bizoni!... a jaké tu měli dinosauři pěkné teplíčko, a jak musela vegetace bujet, když se na ní uživili a ještě jsou z toho henty uhelné sloje ...
:) no a pokud ledovec aktuálně taje, tak se to naopak jeví jako z hlediska topení příznivé, ne?
:) ovšem nabízi se také třeba odstěhovat se do Uruguaye.................třeba
:) ostatně Austrálie se šoupe na sever, tak tam zas bude sympaticky vlhko a úrodno nejen v okrajových končinácb...
Re: Jsem matkou dvou nezbedníků
Milan Keršláger,2023-10-29 11:05:54
Krávy sice metan produkují, ale jsou součástí malého uhlíkového cyklu. Takže eliminací krav (vyvražděním, vybitím) se vůbec nic nevyřeší, ba právě naopak - jimi dříve vázaný vázaný uhlík (CO2) zůstane v atmosféře. Pokud kráva trávu nesežere, tak shnije a vyjde to nastejno. Kromě toho - dříve po Zemi pobíhala miliónová stáda pasoucích se tvorů, takže bychom měli nějaké další na vázání CO2 "zaměstnat".
Nepodstatné
Bedrich Stransky,2023-10-27 23:48:58
Největší váhu pozorovaných změn v listnaté frakci spatřují kanadští autoři (vzhledem ke spolehlivosti dat) v požární věkové třídě, kterou nazvali „nedávnou“. Ta zahrnuje období let 1999–2018. Formulace zhruba 17 let tedy není „mimo“, jak by se z některých zdejších diskusních příspěvků mohlo zdát.
Asi tak
J. Veleminsky,2023-10-27 23:16:24
Vždycky když narazí tvrdá věda (jakou je matematika) na prognostické závěry klimatologů nebo ekologů, tak je z toho průser.
Hehe...
Many More,2023-10-27 21:23:59
Přátelé,
nechci předjímat, ale až se Gréta dozví, že vypalováním jehličnatých lesů zabojuje proti klimatické změně, tak máme na krku další průser! Bez ohledu na to, jak ta "studie" relevantní :-)
Re: Hehe...
Martin Novák2,2023-10-27 22:19:37
Greta už proti klimatické změně nebojuje, rozhodla se opustit výmluvy melounové strategie, odhalila své rudé jádro a bojuje proti kapitalizmu přímo.
Pavel Kaňkovský,2023-10-27 21:20:59
1. Pokud by někdo předpokládal, že nějaký efekt (oteplování) je a v budoucnosti ještě víc bude spojen s nějakou zápornou zpětnou vazbou (ochlazení způsobené změnou albeda, která je zase způsobena změnou složení vegetace), a já namítnu, že žádná taková zpětná vazba není (nebo je bezvýznamná), neznamená to pak, že ukáže-li se má námitka jako správná, pak efekt (tedy to oteplení) bude větší, než bylo původně předpokládáno?
2. Když se podívám na afiliace autorů článku, tak ze sedmi jen dva patří čistě k informatice (Richard Massey, Logan T. Berner), dva jsou kombinují informatiku a ekosystémy/biologii (Xanthe J. Walker, Scott J. Goetz) a dva mají klima/atmosféru (Brendan M. Rogers, Sol Cooperdock) a poslední ekosystémy/biologie bez informatiky (Michelle C. Mack). To moc nesvědčí pro tvrzení, že "většina dalších autorů studie nejsou biologové zběhlí v klimatologii, ale specialisté na počítače a kybernetiku". Nemluvě o tom, že je to tvrzení falešná dichotomie.
3. Jak si máme vysvětlit fakt, že jeden ze "sedmi statečných" autorů tohoto "kontrarevolučního" článku (Brendan M. Rogers) je současně prvním autorem dvou ze čtyř "mainstreamových" článků (reference 20 až 23), které argumentovaly právě pro tu zápornou vazbu?
Re:
Pavel Kaňkovský,2023-10-27 21:23:48
Ad 2. Poslední větou jsem chtěl říct, že to naznačuje falešnou dichotomii.
Re: Re:
Anna Valentová,2023-10-27 22:43:01
Pane Kaňkovský, nedalo mi to abych se autora nezastala. Přečtěte si pořádně odkud jsou autoři studie. Tři ze sedmi jsou ze School of Informatics, Computing and Cyber Systems a jsou specialisté na matematické zpracování dat. A další dva ze sedmi autorů se rovněž presentují spíše statistickým vyhodnocováním ekologických dat. Nehledě na to, že jak první autor studie tak i vedoucí celého projektu (uvedený jako poslední) nejsou ekologové a klimatologové už vůbec ne. Na mne to dělá dojem, že se snažíte najít problém za každou cenu. A to i tam, kde žádný není.
Re: Re: Re:
Pavel Kaňkovský,2023-10-29 00:46:15
Napsal jsem, že dva autoři jsou podle afiliace "čistí informatici", protože třetí z nich (Goetz) deklaroval kromě SICCS příslušnost i k Center for Ecosystem Science and Society (ECOSS).
Ovšem tvrzení, proti kterému jsem vznesl námitku, znělo, že většina autorů jsou "specialisté na počítače a kybernetiku" (později to bylo v textu upraveno na "programování a kybernetiku").
Zpracování a analýza dat bych tedy opravdu nenazýval kybernetikou. Kybernetika se zabývá řídícími systémy.
A i ti "informatici" se zjevně specializují na environmentální data (včetně klimatických), ostatně při bližším ohledání je vidět, že patří k Global Earth Observation & Dynamics of Ecosystems Lab, který v rámci SICCS spadá pod Ecological and Environmental Informatics Research, takže je to dost specializovaná informatika a bylo by dost divné, kdyby neměli nějaké povědomí o oborech, s jejichž daty pracují (samozřejmě lze pracovat i s daty, kterým vůbec nerozumím, ale výsledky pak mohou být dost... zajímavé...).
K tomu, zda někdo vůbec ani trochu není klimatolog, bych jen poznamenal, že prof. Goetz působil 14 let na Woodwell Climate Research Center (dříve Woods Hole Research Center) a pět let tam dělal zástupce ředitele. A mimochodem, prof. Mack byla contributing author v IPCC Special Report on the Ocean and Cryosphere in a Changing Climate.
Re: Re: Re: Re:
Anna Valentová,2023-10-29 11:37:49
A jestli pak pan Kaňkovský tuší proč se prof. Mack s IPPC rozešla, řekněme v nedobrém :)
Ale i kdybyste měl pravdu, tak nebylo by to o to děsivější, že ty, které řadíte ke klimatologům podkopali jednu z klimatologických manter?
Re: Re: Re: Re: Re:
Pavel Kaňkovský,2023-10-29 23:02:34
O tom, že se paní profesorka s IPCC rozešla "v nedobrém", nevím, a tudíž ani nemohu tušit, proč tak učinila. Vy to asi víte, tak nechoďte kolem horké kaše a vysvětlete mi to. A můžete i uvést zdroj té informace.
A když jsme u toho, můžete mi i vysvětlit, z jakého důvodu bych měl ten problém týkající se změn albeda po požáru lesa v mírném pásu měl považovat za "jednu z klimatologických manter" a ne za sice zajímavou, ale celkem okrajovou otázku (přinejmenším do doby, než za rok shoří nejméně o řád větší plocha těch lesů než dnes).
Doba výzkumu
Jiří Leden,2023-10-27 19:57:23
Nevím, jak relevantní jsou data, když 1992-2015 je podle autorů 17 let.
Re: Doba výzkumu
Pavel Kaňkovský,2023-10-27 20:47:05
V článku na Nat. Clim. Change se nic takového, že by interval 1992 až 2015 byl 17 let, netvrdí. Tato blbost se objevila až ve zdejším "převyprávění".
Mimochodem, data z let 1992 až 2015 pokrývala výhradně Kanadu. Pro celou severní Ameriku byla data jen z intervalu 2000 až 2015.
Re: Re: Doba výzkumu
Jiri Malenka,2023-10-27 22:15:03
Nechci Vám pane Kaňkovský kazit radost, ale když už citovat přesně, tak přesně: "We assessed changes in forest composition across the boreal forest in North America from 2000 to 2015 and Canada from 1992 to 2015 using the deciduous fractional cover and tree canopy cover layers (Fig. 2 and Supplementary Fig. 12). It was not possible to assess pre-2000 changes in Alaska due to insufficient availability of Landsat imagery. Je mi to v podstatě jedno, ale na pixel to je (i podle grafu) v průměru kolem těch 17 let. Chápu, že jako vyznavače Gréty Vás to musí štvát, ale na podstatě sdělení to stejně nic nemění.
Re: Re: Re: Doba výzkumu
Pavel Kaňkovský,2023-10-28 01:13:49
Jsem si téměř jistý, že původně byl text v oslovském článku jiný, než jaký je nyní, a že opravdu budil dojem, že se nám autor snaží sdělit, že interval 1992 až 2015 má délku 17 let. Také mne to při čtení praštilo do očí. Ale dokázat to nemohu.
Jestli Vám to, že jsem se k tomuto textu vyjádřil kriticky, stačí k tomu, abyste mne obvinil z toho, že jsem "vyznavač Gréty", tak to asi víc vypovídá o Vás než o mne.
Re: Re: Re: Doba výzkumu
Josef Pazdera,2023-10-28 02:06:02
Děkuji pane Kaňkovský za diskusi. K bodům 2. a 3. se již vyjádřili jiní, za což jim děkuji. Pokusím se tedy zareagovat na bod 1. Vypadá jako kritika, ale je to jen konstatování něčeho s čím nemám problém a s čím by nejspíš neměli problém souhlasit ani autoři „originálu“ už proto, že se to netýká meritu věci). To co je podstatné a na čem bychom se měli shodnout i my dva je, že přestává platit něco, co platit mělo. O jak podstatnou záležitost v prognózování klimatu jde, si dovolím nechat na povolanějších. Skepticky založeným čtenářům bychom neměli za zlé, že teď klimatologům začnou pokládat otázky jako třeba: Když se jeden předpoklad ukázal být špatným, zda nepřibydou další. A nebo na jak pevných základech stávající prognózování stojí, když se někteří klimatologové obávají nástupu doby ledové a jiní zase počínajícího nevratného oteplovacího „pekla“.
Re: Re: Re: Re: Doba výzkumu
Josef Pazdera,2023-10-28 02:29:20
Se stylistikou mých kostrbatých vět a prohřeškům proti jazyku českému mi pomáhají kolegové. Na věcné stránce textu se nic neměnilo.
Re: Re: Re: Re: Re: Doba výzkumu
D@1imi1 Hrušk@,2023-10-28 14:43:14
Dobrý den, například "kostrbatá" formulace: "Popřemýšlet zda se příroda obdobně trucovitého chování znevažujícího naše konsenzuální prognózy nedopouští i v dalších oblastech..." přímo pohladila duši :-)
Otakar Šída,2023-10-27 19:29:09
je to exemplární případ toho, jak klimatologové nemají základní biologické vzdělání, a zároveň jak lze na stránkách různých klonů Nature takříkajíc objevit Ameriku pětset let po Kolumbovi. Na závěrech toho článku opravdu není vůbec nic překvapivého, sukcesní dynamika každé klimaxu je prostě taková, produkce je v průměru pořád stejná, množství vázané biomasy (a uhlíku) je taky pořád stejné, procentuální zastoupení listnáčů vůči jehličnanům je taky pořád stejné. Mění se pouze zrno, po požárech budou ty plochy listnáčů větší, než ty vzniklé pouze věkovým rozpadem koncové fáze jehličnaté tajgy. v průměru se to zastoupení různých sukcesních fází nezmění. Spíš mě fascinuje, že si vůbec někdo může myslet, že by to mohlo být jinak...
Re:
Pavel Dostál,2023-10-27 21:47:48
Ono by v důsledku určitého typu klimatické změny pochopitelně k posuvu z boreálního lesa k opadavému lesu mírného dojít mohlo, jenže to by muselo kromě oteplení dojít také na zvýšení srážek. Pokud naopak dochází k aridizaci, je dost očekávání posunu k opadavému lesu opravdu znakem nedostatku vzdělání.
Re:
Radoslav Pořízek,2023-10-30 22:00:23
Prave nedavno som narazil na rozhovor s Dysonom : https://e360.yale.edu/features/freeman_dyson_takes_on_the_climate_establishment
Zaujalo ma, jak hovoril, ze zo zaciatku sa aktivne zucastnoval na predpovediach, a ze zo zaciatku sa na predpovediach zucastnovali napoli fyzici a napoli biologovia. Potom nastal rozkol, a peniaze a iniciativu prevzali tvorcovia modelov, ktori prakticky uplne ignorovali ekologicky a biologicky aspekt.
Dost to zapada do toho, co pise pan Pazdera v clanku.
Mna osobne napriklad fascinuje, ako sa blbne si bilanciou CO2, vymyslaju sa rozne nezmyselne zariadenia na jeho zachytavanie. Ale prakticky nikdo si podrobnejsie neposvieti konzumenta spotrebuvavajuceho 90% CO2 - organizmy v mori. Pri takom podiele aj mala zmena v podmienkach (teplota, ziviny, mineraly, atd) sa moze vyrazne prejavit v bilancii CO2. Zaroven sa tam ponukaju asi najefektivnejsie moznosti ovladania CO2 cez biologicke inzinierstvo.
Spálení lesa
Florian Stanislav,2023-10-27 18:56:15
Spálení 100 letého lesa vzniká CO2, za dalších 50 let bude sotva polovina uniklého CO2 znovu vázána. Na spáleništi se uchytí břízy tak hustě, že samy sebe částečně umoří. V zimě v době oteplení pukají šišky a vítr zanese semena jehličnanů k okruhu roztálého sněhu kolem jižní strany stromů, a mnohé jehličnany tam vzklíčí.
Omyl?
Vinkler Slavomil,2023-10-27 17:23:47
Pokud vím, tak z letitých poznatků lesníků je známo, že po požáru nastoupí hlavně bříza a jeřáb, kteří jsou po cca 30 letech nahrazeni jehličnany. Klimatologové asi nemají lesnické školy.
Re: Omyl?
František Kroupa,2023-10-28 21:06:43
Klepl jste hřebík na hlavičku. Lesnictví se v našich končinách studuje už stovky let a lesy bývaly v pořádku. Pak se do věci vložili ekologové a téměř máme po smrcích.
lesy a uhlík
Vinkler Slavomil,2023-10-27 17:15:29
Lesy v zásadě uhlík neukládají. Po jehličnanech je zcela sterilní podzol, po listnáčích chudá hnědozem. Pouze stepi ukládají černozem a rašeliniště rašelinu. Jen v případě požáru lesa i nějaký ten uhlík zůstane.
Re: lesy a uhlík
Jiří Petráš,2023-10-27 17:34:51
Kořeny v zemi vydrží dlouho, to by nějaký uhlík mohlo uložit.
Re: Re: lesy a uhlík
Vinkler Slavomil,2023-10-27 17:40:11
No nějaký rok ano, ale vzhledem k výsledku - podzol, tak ne na dlouho.
Re: lesy a uhlík
Pavel Dostál,2023-10-27 21:33:19
Stepy žádnou černozem neukládají, černozem je glaciální relikt.
Re: Re: lesy a uhlík
Martin Novák2,2023-10-27 22:22:02
Jsem myslel že glaciální relikt jsou spraše...
Re: Re: Re: lesy a uhlík
D@1imi1 Hrušk@,2023-10-27 23:25:16
Pánové, že vám do toho vstupuji... označovat výrazem "glaciální relikt" něco jiného než biologické druhy jsem tedy ještě neslyšel :-)
Jinak ano, černozemě vznikají díky stepním porostům na spraších a spraše u nás vznikaly hlavně v dobách ledových. Stepi uhlík fixovat pomáhají, ale z hlediska klima-mánie je to bezpředmětné, protože ty procesy probíhají v geologických časových měřítcích. Navíc jakékliv "budovatelské" zásahy do ekosystémů se dnes neobejdou bez těžké mechanizace a ta spaluje naftu :-)
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
