Iniciativa Nová hedvábná stezka. Červeně Čína, oranžově členové Asijské banky pro investice do infrastruktury. Navrhované koridory černě (Pozemní hedvábná stezka) a modře (Námořní hedvábná stezka). Kredit: Lommes, Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0

Čínská iniciativa Nová hedvábná stezka podporuje vědu – Západ se musí zapojit, ne se stáhnout

Čína prohlubuje vědecké vazby se zeměmi s nízkými a středními příjmy. Evropa a Spojené státy by udělaly dobře, kdyby se připojily k tomuto úsilí, které by mohlo pomoci řešit hospodářské, environmentální a politické krize.

Na čínskou iniciativu Nová hedvábná stezka v hodnotě 1 bilionu USD, která byla minulý týden předmětem summitu v Pekingu u příležitosti desátého výročí jejího vzniku, lze nahlížet dvěma způsoby. V peněžním vyjádření projekt výstavby a rozvoje infrastruktury v zemích s nízkými a středními příjmy se utlumuje – v roce 2021 byly na půjčky vyplaceny 4 miliardy dolarů, což je výrazný pokles z maxima v roce 2016 ve výši více než 85 miliard USD (zde). Pokud však jde o vědeckou spolupráci, trend je opačný.

V letech 2018 a 2019 vyslal časopis Nature do zemí zapojených do iniciativy Nová hedvábná stezka týmy reportérů, aby prozkoumali vědecké aspekty projektu. Hovořili jsme s více než 100 lidmi, včetně výzkumných pracovníků a tvůrců politik, abychom získali představu o ambicích Číny výrazně rozšířit mezinárodní spolupráci v oblasti výzkumu a překreslit tak mapu světové vědy. Tato spolupráce vznikala jako doplněk, nikoli substituce stávajících výzkumných vazeb Číny s Evropou a Spojenými státy.

Tyto ambice se nezmenšují. Čínský premiér Si Ťin-pching na summitu potvrdil, že počet laboratoří vybudovaných v zemích zapojených do iniciativy Nová hedvábná stezka se v příštích pěti letech zvýší na 100. A na zbývající roky 2023 a 2024 je naplánována řada mezinárodních networkingových konferencí, na nichž se setkají výzkumní pracovníci v tak rozmanitých oblastech, jako je zemědělství, duševní vlastnictví a jaderné technologie.

Rozdíl je v tom, že nyní se tak děje v době, kdy se výzkumníci v Číně, Spojených státech a západní Evropě postupně od sebe vzdalují. Obavy jednotlivých států z otázek, jako je špionáž, volný obchod a vojenské hrozby, se přelily do omezení výzkumu.

Jak geopolitické napětí narůstá, svět se opět vyrovnává se dvěma mocenskými póly. V těchto sloupcích opakovaně upozorňujeme na nutnost globální výzkumné spolupráce – v neposlední řadě proto, že bez ní nelze nalézt trvalá řešení vzájemně propojených hospodářských, environmentálních a politických krizí, kterým čelíme. Ty jsou obsaženy v 17 cílech udržitelného rozvoje definovaných OSN. Země jsou vzájemně propojeny jako nikdy předtím. Výzkumní pracovníci musí udělat vše, co je v jejich silách, aby udrželi komunikační linky otevřené.

Během deseti let Čína vybudovala nebo modernizovala přístavy v Řecku a na Srí Lance a zavedla vysokorychlostní železnici v Keni a Indonésii. Vědci a studenti ze šanghajské Univerzity Tchung-ťi navrhli sídlo sekretariátu Africké unie v Addis Abebě. Čína rovněž spolufinancuje výstavbu nedalekého sídla Afrického centra pro kontrolu a prevenci nemocí.
Tato pomoc nepochybně naplňuje neuspokojené potřeby, ale realizace Nové hedvábné stezky se neobešla bez nedostatků. Většina finančních prostředků, které Čína poskytla, je ve formě půjček, které se nyní mnoho zemí snaží splácet tváří v tvář krizi zvýšených životních nákladů, která následovala po pandemii COVID-19 a ruské invazi na Ukrajinu. A investice zprostředkované iniciativou Nová hedvábná stezka nejsou zrovna ekologické.

Mapa zemí, které podepsaly dokumenty o spolupráci iniciativy. Kredit: Owennson, Wikipedia,CC BY-SA 4.0

Velká část infrastruktur se nachází v ekologicky citlivých oblastech nebo byla vybudována s nedostatečnými ekologickými standardy. Podle zprávy, kterou v loňském roce zveřejnil tým z britské Univerzity v Cambridge (zde), některé projekty byly s dotčenými komunitami konzultovány jen málo nebo vůbec ne. A přestože Čína tvrdí, že v roce 2022 přestala financovat výstavbu uhelných elektráren v zahraničí, emise z již postavených elektráren na fosilní paliva přidávají do atmosféry ročně ekvivalent 245 milionů tun oxidu uhličitého.
V oblasti vědy se však Nová hedvábná stezka dostává do popředí. V roce 2019 se časopis Nature vydal na velké staveniště nové univerzity. V roce 2020 byla otevřena Pak-Austria Fachhochschule (Institut aplikovaných věd a technologií se sídlem v pákistánském Haripuru – pozn. red.) která vznikla ve spolupráci Rakouska, Číny a Pákistánu. Její první studenti ukončí studium příští rok a již otevřela společná výzkumná centra v oblasti umělé inteligence, kritických nerostných surovin a železničního inženýrství.

V Pekingu časopis Nature hovořil s některými z 200 mezinárodních doktorandů, které každoročně vybírá a financuje Čínská akademie věd (ČAS) a Světová akademie věd UNESCO se sídlem v italském Terstu. Tento program nyní podporuje 300 nových doktorandů ročně.
V rámci spolupráce mezi ČAS, keňskou státní společností Národní muzea Keny a Čínsko-afrického společného výzkumného centra sídlícího u Nairobi vědci před měsícem publikovali první z 31 svazků studie nazvané Flora Keni, která bude katalogizovat téměř 7 000 druhů rostlin. A tento měsíc bylo oznámeno, že vesmírné agentury Pákistánu a Ázerbájdžánu se připojí k dalším mezinárodním partnerům do čínského projektu lunární výzkumné stanice, jehož cílem je vybudovat v průběhu let 2030-40 stálou základnu na Měsíci.

Aliance mezinárodních vědeckých organizací je síť institucí, která poskytuje poradenství v oblasti vědecké politiky pro iniciativu Nová hedvábná stezka. Sídlí v ČAS a má celosvětové zastoupení. Organizuje doktorandská stipendia v Číně a také výzvy k financování projektů mezi svými 67 institucionálními členy ve 48 zemích (zatímco v roce 2019 to bylo 37 zemí). Zapojena je i agentura OSN pro vědu a vzdělávání UNESCO a několik málo evropských akademií věd. Zvážit možnost připojení by mělo více akademií ze západní Evropy, ale také USA, kde žádná není do zmíněné aliance přihlášena.

Minulý měsíc Evropská unie, Spojené státy, Indie, Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty oznámily plány na vlastní infrastrukturní projekt, jenž má ve stylu Nové hedvábné stezky propojovat Evropu, Blízký východ a Indii. Mohl by zahrnovat i spolupráci v oblasti výzkumu. Toto schéma poskytne zúčastněným zemím nové příležitosti a je třeba ho uvítat. Iniciativa Nová hedvábná stezka však nezmizí a Západ by se měl do jejích výzkumných programů zapojit.

Čína se chce podělit o své zkušenosti s tím, jak se vymanit z chudoby, protože během jedné generace učinila velký pokrok na cestě k tomuto cíli. Pro řešení globálních ekonomických, environmentálních a politických problémů je však nevyhnutné, aby tvorba politik a řízení byly založeny na výzkumu a byly multilaterální.

V podmínkách rostoucího geopolitického napětí musí Čína a její západní partneři zaujmout sofistikovanější přístup ke společné komunikaci. Ukončit osobní kontakty a utnout dlouholeté institucionální výzkumné vztahy není způsob, jak řešit změnu klimatu, jak předcházet válkám nebo jak se vyhnout další globální finanční krizi či se s ní vypořádat.

Zdroj

Nature 622, 669-670 (2023) doi: https://doi.org/10.1038/d41586-023-03299-6

Vysvětlivky:

Nová Hedvábná stezka nebo Novodobá Hedvábná stezka, známá pod názvem Pás a stezka (anglicky One Belt One Road, respektive v pozdější verzi Belt and Road Initiative) je hospodářská iniciativa, která byla představena prezidentem Čínské lidové republiky (ČLR) Si Ťin-pchingem v roce 2013. Jedná se o komplexní finanční a obchodní strategii, která má představovat odpověď Číny na nevyváženou ekonomickou situaci ve světě ve spojení se snahou tyto problémy překonat a zároveň zvýšit globální politický a ekonomický vliv ČLR. Vize Nové Hedvábné stezky obsahuje dvě hlavní obchodní cesty. První po souši, kopíruje starověkou Hedvábnou stezku a vede z Číny přes Střední Asii do Evropy. Druhá, námořní cesta, má vést přes Indický subkontinent, točit se kolem Bengálského zálivu, poté přes Indický oceán k východním břehům Afriky a dále skrz Suezský průplav do Evropy. Zdroj: Wikipedie

Charakterizace ekonomik podle hrubého národního důchodu na obyvatele:

Pro aktuální fiskální rok 2024 jsou nízkopříjmové ekonomiky definovány jako ekonomiky s HND na obyvatele, vypočteným metodou Atlasu Světové banky, ve výši 1 135 USD nebo méně v roce 2022; ekonomiky s nižšími středními příjmy jsou ekonomiky s HND na obyvatele mezi 1 136 USD a 4 465 USD; ekonomiky s vyššími středními příjmy jsou ekonomiky s HND na obyvatele mezi 4 466 USD a 13 845 USD; ekonomiky s vysokými příjmy jsou ekonomiky s HND na obyvatele 13 846 USD nebo více. (Zdroj).

HND = hrubý národní důchod – podrobněji v češtině zde