„Psychedelika jsou psychoaktivní látky patřící do skupiny halucinogenů. Základním rysem jejich účinků jsou výrazné změny vnímání, nálad a vědomí“, zní mírně upravená část definice převzatá z české Wikipedie. Nicméně charakterizuje působení, kvůli němuž jsou tyto látky užívány i nadužívány. Mezi nejznámější psychedelika patří například laboratorně syntetizován 2C-B (4-bromo-2,5-dimethoxyfenetylamin), dále pak alkaloidy z rostlin střední a jižní Ameriky: DMT (N,N-dimethyltryptamin) a meskalin (3,4,5-trimethoxyfenetylamin). V našich končinách lze psychoaktivní alkaloid ergotamin, základní látku pro syntézu známého LSD (diethylamid kyseliny lysergové) získat z námele (paličkovice nachové, slov. kyjaničky purpurovej) jedovaté houby napadající zrna obilovin. Další prekurzor psychedelika, psilocybin, obsahují houby rodu lysohlávky (Psilocybe), vyrůstající povětšinou z vlhkého tlejícího dřeva. Psilocybin se v játrech přeměňuje na psychoaktivní psilocin.
Psát o často zpolitizovaných snahách deregulovat používání některých „lehčích“ drog na úroveň mnohem návykovějšího, ale dostupného alkoholu nebo nikotinu popularizaci vědy asi nepřináleží, i když je vážnou otázkou, co je pro liberalizující se společnost a její budoucnost přínosem a co ohrožením. Vysoce návyková totiž nemusí být přímo psychotropní látka, ale třeba touha se znovu a znovu zdánlivě vymanit z reality. Tyto změněné stavy mysli jsou důsledkem vlivu psychedelik na činnost mozku tím, že aktivují receptory pro neurotransmitery jako serotonin a dopamin.
Jenže právě to je žádoucí k potlačení projevů některých duševních a neurodegenerativních nemocí. Proto se výzkumem psychedelik použitelných jako psychofarmaka zabývá řada renomovaných vědeckých pracovišť, v ČR například Národní ústav duševního zdraví v Klecanech u Prahy.
K nemocím, u nichž používaná farmaka ne vždy zabírají, nebo jen částečně, patří i obsedantně-kompulzivní porucha označovaná zkratkou OCD. Postihuje 2 až 3 lidi ze sta, stejnou měrou ženy i muže (a asi i jiná pohlaví). I když s velikou pravděpodobností se v příčinách OCD ukrývá také vrozená predispozice, nemusí se projevovat již v dětství, spouštěčem může být nemoc nebo stres, či silně traumatizující zážitek. Projevem jsou posedlost (obsese) představami, myšlenkami vyvolávajícími napětí a úzkost. Ve snaze se jich zbavit, člověk koná kompulzivně, tedy nesmyslně dokola opakuje určitou činnost, která by ty neustálé obavy měla potlačit. Například nutkavá představa znečištěných rukou nutí postiženého si je i několikrát v hodině umýt, i když nemá k tomu reálný důvod. Nejednou stěží odolává touze mýt také vše, čeho se dotýká. Nebo osaměle žijící člověk posedlý strachem z přepadení chodí co chvíli ke vchodovým dveřím kontrolovat, jestli jsou zamčeny a nejsou za nimi slyšet podezřelé zvuky. A co obsedantní sledování mobilu, jestli se na některé sociální síti neobjevila nová, „superdůležitá mesidž“? Neprojevuje se podobně jako OCD, i když jde o vypěstovanou závislost?
Prý až třetině lidí postižených obsedantně-kompulzivní poruchou nezabírají předepisované léky na bázi selektivních inhibitorů zpětného vychytávání serotoninu (zde), u další nemalé skupiny působí jen částečně. Mohly by nejen v těchto případech pomoct psychedelika? Na tuto otázku se rozhodli najít vědecky zdůvodněnou odpověď francouzští odborníci z pařížského Institutu pro výzkum mozku (Institut du Cerveau). V časopise Nature Scientific Reports publikovali článek Zlepšení symptomů OCD v souvislosti se serotonergními psychedeliky: retrospektivní online průzkum (zde). V něm první autorka, doktorandka Anne Buotová, vedoucí týmu Luc Mallet a jejich kolegové předkládají nashromážděné důkazy z předcházejících výzkumů, jež jsou podkladem pro plánovanou rozsáhlou klinickou studii. Už z dosavadních zjištění lze předpokládat, že LSD a o něco méně halucinogenní psilocybin mohou u lidí s OCD potlačit symptomy nemoci, která postiženým i jejich okolí komplikuje život. Vedou k izolaci, ovlivňují sociální vztahy, soustředění na jinou práci a omezují i volný čas.
Vědci zveřejnili výzvu a z přihlášených zájemců vybrali 174 dobrovolníků ve věku 18 až 65 let s OCD, kteří vyzkoušeli působení různých psychedelických látek, jež si svévolně příležitostně nebo pravidelně „ordinovali“. Nejčastěji lysohlávky nebo LSD. S dalšími psychedeliky, jako DMT, meskalinem nebo ayahuascou měli respondenti mnohem menší zkušenosti, proto vědci podrobněji analyzovali pouze vliv psilocynu a LSD na obsedantní představy a kompulzivní chování podle popisů individuálních prožitků a hodnocení účinků na nemoc. Dotazovaní byli požádáni, aby uvedli, v jakých situacích po této látce sáhli, dávku, kterou užívali, povahu svého psychedelického zážitku a vnímané účinky na symptomy OCD. Popisované zkušenosti byly vesměs pozitivní, co se potlačení obsedantních myšlenek, a tedy i souvisejících rituálních činností týče. Téměř třetina účastníků uvedla, že pozitivní účinky trvaly déle než tři měsíce, což je velice povzbudivá motivace pro randomizovanou kontrolovanou klinickou studii.
Francouzští vědci ale upozorňují, že tyto nadějné poznatky je zatím nevyhnutné interpretovat velice opatrně. Subjektivní hodnocení terapeutických účinků psychedelik ovlivňují předsudky a individuální přesvědčení každého respondenta.
„Skupina, kterou jsme studovali, má obecně velmi pozitivní vztah k těmto látkám. Lidé projevují nadšení někdy bez ohledu na jejich terapeutický účinek. Mnoho účastníků se navíc ocitlo ve slepé uličce, co se standardních terapií týče a do LSD nebo psilocybinu vkládají velká očekávání ve snaze zlepšit svůj život. To může významně ovlivnit jejich výpověď,“ upřesňuje Luc Mallet.
Tato kladná předpojatost posiluje samotný psychedelický zážitek – pocit euforie, extáze, i jakéhosi „spojení s vesmírem“. Ten ostře kontrastuje s běžným prožíváním světa, a tak nejednou takové transcendentální stavy ovlivňují pohled na realitu i po odeznění účinku drogy. Buotová připomíná, že do změněného stavu vědomí se mohou různě promítat představy spjaté s kulturními tradicemi a religiozitou jednotlivce, což jsou faktory, jež také ovlivňují mysl. Proto při všech studiích tohoto typu není jednoduché extrahovat vlastní terapeutické možnosti drogy. Možná pro samotného pacienta je důležité, nakolik mu terapie psychedeliky pomůže, pro vědecké poznání je však klíčové rozeznat biologické mechanizmy účinků. Vědci se domnívají, že mohou zvýšit neuroplasticitu podporou remodelace synaptických spojení. V této oblasti je třeba ještě mnohé prozkoumat. Takže k širšímu použití zmíněných psychedelik k povoleným léčebným účelům povede cesta přes řadu přísných klinických studií.
Poznámka na závěr
Ze studie francouzských vědců, jako i z dalších obdobných prací (např. zde, zde - autismus a psilocybin, nebo video zde) jimiž vědci zdůvodňují potřebu a význam svých projektů, jež se neobejdou bez podpory, čiší pozitivní předpoklady a očekávání. Což je celkem logické. I amatérská videa a texty dostupné v internetu tvoří lidé, kteří povětšinou popisují ty příjemné, euforické účinky psychodelik, jež látky aktivující receptory pro serotonin případně i dopamin u většiny konzumentů bezpochyby mají. S případnými méně pozitivními důsledky se chlubí jen málokdo. Necíleně se tak postupně vytváří obecné povědomí, které motivuje mnoho zejména mladých lidí si psychedelické zážitky vyzkoušet, případně se k nim ve složité situaci častěji utíkat. Jde sice o (zatím) nepovolené substance, neznamená to, že jsou nedostupné a internet nabízí mnoho důkazů, že nejen s lysohlávkami si „zahrává“ i mnoho tínedžerů. I když ani odborníci přesně nevědí, jaké mohou mít opakované halucinogenní stavy následky. Nejen na samotnou činnost mozku, v němž psychedelika mohou negativně ovlivnit vlastní produkci serotoninu, ale i psychologické, když se realita začne prolínat s falešnou transcendentální představou.
Video: Jak psychedelika mění mozek
Video: Výzkumníci z King's College London a South London and Maudsley NHS Foundation Trust realizují první studii psilocybinu u dospělých s poruchou autistického spektra (PAS). Jejím cílem je prozkoumat, jak mohou fungovat specifické serotoninové mozkové dráhy u dospělých s poruchou autistického spektra.
Video: Jaká jsou rizika psychedelik? Vysvětluje Matthew Johnson z Univerzity Johnse Hopkinse v americkém Baltimore.
Literatura
Nature Scientific Reports (volně dostupný článek)
Očkování, hliník a mystické myšlení
Autor: Miloslav Pouzar (16.10.2018)
Vyžadují halucinogeny pro léčebný přínos psychedelický zážitek?
Autor: Václav Diopan (26.05.2021)
Nedostatek spánku působí na mozek
Autor: Dagmar Gregorová (18.01.2022)
Prodloužené tripy na DMT umožní studovat hranice lidského vědomí
Autor: Stanislav Mihulka (18.04.2023)
Vakcinace a demence
Autor: Josef Pazdera (09.06.2023)
Vakcína proti pásovému oparu snižuje riziko Alzheimerovy choroby
Autor: Dagmar Gregorová (20.06.2023)
Diskuze:
"sebekazuistika" a životní zkušenost uživatele ze sdělovacích prostředků
Eva M,2023-10-20 15:00:49
odkazuji na - :) odpustíte-li - rozhovor s panem Jakubeb Rybou na Blesku :)
https://www.blesk.cz/clanek/celebrity-ceske-celebrity/755435/frontman-rybicek-48-kuba-ryba-profetoval-20-let-zivota-z-krku-mu-sebrali-dva-nadory.html
jako extra terno to nevypadá. a to je pan Ryba ještě k tomu punker, takže "teplej rum pil, i když po něm blil" má takříkajíc "v popisu práce", páč jinak "by mu mladý ten roknrol nevěřili"
pokud si člověk přečte nějaké ty rozhovory a životopisy, najde více varovných než povzbuzujících momentů.
CO JE VARUJÍCÍ: mnoho vln (nejen) fetu začalo lékařským předpisem - pokud jde o zdroje, tak např. maminka Karla Čapka a jiné prvorepublikové případy... doktoři to tak nějak jinak neumí, jak se něco zdá nadějným nebo v módě, nacpou to každému................vedlejší účinky se sčítají později.
Kultury, které užívají halucinogeny k nějakým těm kulturním účelům, je ROZHODNĚ NEMAJÍ VOLNĚ BEZ RESTRIKCE DOSTUPNÉ; a už vůbec to tam nechodí tak, že "máš depku? přijde ti život těžkej? -- tuhle si zahalucinuj a dobrý! a zejtra přijď zas" -- myslím, že to je další momentálně veřejnosti podsouvaný omyl
Re: "sebekazuistika" a životní zkušenost uživatele ze sdělovacích prostředků
Jirka Naxera,2023-10-20 16:00:24
Pane kolego, halucinogeny rozhodne neresi problem "zivot je tezkej". To mozna (urcite) opiaty a spol.
A o krasnem prirozenem vyvoji diky "nemaji byt bez restricke dostupne" - no dostali jsme se z relativne bezpecneho opia na mnohem navykovejsi heroin, a protoze ani ten "nema byt bez restrikce dostupny" - no zalette si do Statu kouknout na fentanylovou zombia apokalypsu, staci jakekoli modre mesto, podle kolegy ktery se pred tydnem vratil, tak uz se to tyka i bohatsich ctvrti.
Zlata opiova doupata...
Ad výzkum
Josef Skramusky,2023-10-18 13:34:15
1/ ke studii které se věnuje článek - za zásadní považuji "jež si svévolně příležitostně nebo pravidelně „ordinovali“". Že i takové de facto rekreační užívání může být prospěšné (ale možná nemusí - je to vše s velkou mírou nejistoty) je zajímavá informace, ale toto skutečně není běžný druh terapie s psychedeliky.
2/ k výzkumu psychedeliky asistované terapie obecně - je jasné že klasický zlatý standard klinických studií zde prostě není možný. Kdo zkusil (a nebo viděl / věří těm co zkusili), tomu je jasné, že prostě pozná rozdíl mezi placebem a účinnou látkou a tedy dvojitě zaslepená studie není možná. Podle mně ani single blind není možný. Každý kdo zkusil / viděl téměř jistě pozná na druhém, zda mu byla podána aktivní látka nebo placebo.
Předhazovat proto hohle výzkumům jako nedostatek je nesmysl. Je zásadní rozdíl, když něco takového udělat lze, ale nedělá se nebo se ignoruje (homeopatika) a když to prostě objektivně nelze.
Re: Ad výzkum
Jirka Naxera,2023-10-19 20:17:17
Tak jasne ze to pacient pozna. Ale minimalne by bylo zajimave mu (ne)rict, ze to muze pomoct na depresi, a pak temhle dvema skupinam po tydnu dat stejne testy.
(tim efektivne sice vyloucite lidi s IQ>100, kde se da predpokladat, ze si to stejne najdou, ale s tim se da pracovat)
Re: Re: Ad výzkum
Josef Skramusky,2023-10-19 21:10:12
Souhlasím - rozhodně lze randomizovat - rozdělit kohortu na skupiny a jedné podávat placebo, jen si myslím, že i tak u psychedeliky asistované terapie běžného "levelu double blind" dosáhnout nelze. I když před pacienty zamlčíme, že jde o výzkum psychelik a rizika uvedeme jako možné vedlejší účinky, určitě to pozná terapeut a bude možné při pozitivním výsledku argumentovat jeho "zaujatostí".
Určitě ale je třeba se snažit o co nejvíce objektivní vyhodnocení. Všechny ty vzletné příběhy úspěchů všelijakých léčitelů, vědem, homeopatů, astrologů a dalších jsou ukázkou, že je třeba něco víc než "osobní příběh".
Omyl pana Redla
V. Hrubeš,2023-10-17 02:12:06
Pane Redle, jste vedle, jak ta jedle. LSD a psylocybin a jejich deriváty patří k těm nejvíce futrovaným vědním směrům. Výzkum v oblasti vlivu virových chorob na psychiku a genetické předpoklady jim nesahají ani po paty. Tak už to bývá u směrů výzkumu, který zajímá vojáky. Frustrovaný a vystrašený bojovník nemá pro velitele velkou cenu.
Re: Omyl pana Redla
L. Travnik,2023-10-17 05:20:31
Tak tak, ukrajinští válečníci redaktorce přiznali, že drogy mají k dispozici. Nejsou povinné, ale před útokem je prý berou prakticky všichni. Říkají tomu vitamíny.
Re: Re: Omyl pana Redla
Dagmar Gregorová,2023-10-17 05:46:46
Pro jakékoli válečníky se ale psychedelika aktivující serotoninové dráhy (LSD , psilocybin, DMT...) podle mne určitě nepoužívají. Vyvolávají nejen halucinogenní stavy, ale i pocit velké, až nadpozemské všeobjímající lásky, štěstí, sjednocení se všehomírem. Zejména prý 5-MeO-DMT.
Jo, možná možnost, jak ukončit válčení obecně. Ale museli by to v nadměrných dávkách brát politici ... hmmm zajímavá predstava :)
Fakt, zkuste si pustit týpka na videu https://www.youtube.com/watch?v=Degj9TqG5QE po 36.minutě, kde popisuje psychedelický zážitek. Nechápe, že ho klame jeho vlastní mozek, že nepoznává hloubku reality, jak je přesvědčen. Myslí si, že je normální... už není. To je to nebezpečí.
Představte si, že tohle prožívají vojáci při útoku...
Re: Re: Re: Omyl pana Redla
Jirka Naxera,2023-10-19 14:54:14
No tohle uz zkouseli americti soudruzi a celkem davno. (videa je mozne nalezt na Internetu)
Celkem jednoznacne dospeli k zaveru, ze vojaci, kteri se misto utoku smeji a zahazuji zbrane, zrovinka moc pouzitelni k utoku nebudou.
(To same se overilo treba i na pokusnych kockach, k velke radosti prezivsich pokusnych mysi)
BTW: k te poznamce na zaver - tak co jsem tak zaslechl od kamarada ;-) tak ono i horror trip funguje proti depresi docela ucinne.
Tam zrejme bude podstatne prave to vyplaveni serotoninu ve vetsim mnozstvi (a tim padem downregulace pretizene synapse), bez ohledu na mechanismus (serotonin agonisti, nmda antagonisti etc.) - ostatne klasicka antidepresiva funguji podobne, jen v mnohem mensi mire, a taky to od nich trva tejdny az nikdy.
Dobrý tip na bludný balvan.
Martin Redl,2023-10-16 21:48:55
Ve světě probíhá hromada mnohem zajímavějšího výzkumu duševních poruch a to všemi možnými směry. Ale tady na oslu se z nějakého důvodu stále dokola objevují články jak duševně nemocné nafetovat vším možným. To už je také nějaká obsendantní porucha? Jako populárně vědecký bulvár to může být zajímavé, ale jinak to má nulovou hodnotu. U duševních poruch je třeba jít mnohem, mnohem hlouběji, než šaškovat s lysohlávkou. Tam ale aspirace ani talent těchto "psychedelických vědců" vůbec nesahají.
Palec nahoru alespoň za poznámku na závěr.
Re: Dobrý tip na bludný balvan.
Dagmar Gregorová,2023-10-17 00:26:56
Možno článek není srozumitelný, ale jde o přehledovou, jakousi před-přípravní studii, nebo spíše průzkum jako odrazový můstek k standardní studii, jež by mohla vést k vývoji nových léků ne na bázi "houbiček", ale účinné látky psilocybinu (případně LSD). Nešlo by přece o první lék s účinnou látkou z nějaké rostliny nebo houby. Jen připomínám, že článek franc. vědců publikoval celkem renomovaný vědecký "plátek".
Jako autorka tohoto článku nad diskuzí Vás ubezpečuji, že stěží byste našli někoho, kdo je doslova ortodoxním odpůrcem halucinogenních drog pro zdravé lidi. Už jen proto, že přispívají k "rozmnožovaní" počtu různých mystiků, ezoteriků, pošuků komunikujících s mimozemšťany... protože jim nabízejí stavy, které jejich představy upevňují. I kdyby náhodou nevznikala žádná fyziologická závislost, důsledky halucinogenů na psychiku osobně považuji za velmi rizikové. Zejména po pokusech o zhlédnutí některých videí, jakým je třeba tohle: https://www.youtube.com/watch?v=Degj9TqG5QE. Dala jsem jen pár úvodních vět a několik překliků - to je šílené! Zablokuje ho YT jako nebezpečné video? Jistě ne... A kolik takových je - jenom v češtině! Prý někdo z ČR dokonce natočil nějaký kontroverzní klasický film o šamanských rituálech s halucinogenní drogou 5-MeO-DMT - na nějakém YT videu jsem viděla krátké ukázky. Nejsem schopna najít vhodná slova ke komentáři. Ne Osel je problém v propagaci psychodelik. Spíše je problematické, když třeba samotní lékaři veřejně propagují psychedelika i jako pomoc při depresích - třeba https://www.youtube.com/watch?v=NkgdLVc24k0
Nicméně jestli některé klinicky prověřené léky na bázi psychoaktivních látek pomohou nemocným - někdy těžce nebo nevyléčitelně nemocným, pak jako my ateisté říkáme "panbůh zaplať" za ně.
Re: Re: Dobrý tip na bludný balvan.
Martin Redl,2023-10-17 19:25:31
Čtu rád Vaše články, vím jaký k tomu máte postoj. Bohužel u tohoto tématu se nemohu zdržet komentáře.
Pokud si čtenář přečte něco kvalitního např.:
https://www.frontiersin.org/articles/10.3389/fphar.2019.00995/full
nebo
https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC5997778/
tak mu musí být jasné, že doufat, že LSD, nebo lysohlávky vyléčí psychickou poruchu, je jako doufat, že vhozením granátu do zbořeniště se z toho postaví dům.
Lituju mladé lidi, kteří se dostanou k psychiatrovi, nemají žádné zkušenosti, jsou ve svízelné situaci, přečtou si podobně laděný článek a samozřejmě je nenapadne nic lepšího, než si dát nějakou psychotropní látku. Tohle přese mě nejde. Ostatně tady už o jednom takovém nešťastníkovi článek byl.
Re: Re: Re: Dobrý tip na bludný balvan.
Martin Novák2,2023-10-17 19:58:08
No a co, tak si dají psychotropní látku a zjistí že ta jejich svízelná situace může být ještě mnohem horší, takže vlastně nebyla zas tak špatná. To může pomoct právě u OCD. Tam jde o rozbití zafixovaných vzorců a na to jsou psychedelika dobrá.
Re: Re: Re: Re: Dobrý tip na bludný balvan.
Eva M,2023-10-18 00:08:49
no, já sice nemám Vaše zkušenosti - mohou to být leda zkušenosti uživatele, že? - ale celkem logicky rozbití tzv. zafixovaného vzorce může vést k pohromě jiného druhu....
Adorované indiánské kultury, které s těmito látkami blbnou dlouhodobě, mají ledasco nastaveno jinak.
Biologicky, emočně, kulturně....
Tyhle myšlenkové zkraty jsou nepoctivé.
Re: Re: Re: Re: Re: Dobrý tip na bludný balvan.
Martin Novák2,2023-10-19 19:21:31
Uvědomte si laskavě že se nebavíme o zdravých lidech, ale o lidech kteří nejsou prakticky vůbec schopní fungovat a často by brali euthanasii jako dobré řešení. Což je opravdu jediné spolehlivé řešení každého problému, po dobře provedené euthanasii si ještě nikdo nestěžoval :-)))
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Dobrý tip na bludný balvan.
Eva M,2023-10-20 15:05:43
no, otázka, o kom a o čem se bavíme, je celkem dost na místě.....
btw viz výše, ony - víme - módní léky i "léky" taky existují........ a komerci od léků fakt neodpářete.............
----------- :o) že by výhled byl "penicilín nebude, moc práce, ale nahradí to LSD, takže vám to bude fuk"?
Re: Re: Re: Dobrý tip na bludný balvan.
Jirka Naxera,2023-10-19 15:01:11
Tak studie jsou to hezke, problem je, ze pokud se nepletu, tak puvod deprese porad zustava dost nejasny.
A druha vec, nic proti jinemu pristupu, ale zatim k lecbe nevede, a ony lysohlavky/lsd/ketamin/dmt/dxm proste vedou k tomu, ze ma clovek na par mesicu od deprese pokoj (a z pohledu terapie je uplne ukradene, jestli objektivne, nebo jen subjektivne).
A i kdyz si objektivne muzeme rikat, ze to problem nevyresi, tak to dokaze vyresit (resp ziskat cas na vyreseni) pomerne dost zivotnich situaci (vcetne pripadneho puvodce onoho stresu), coz je proti vejletu vlakem (na podvozku) nebo bungee bez lana celkem solidni vysledek.
Re: Re: Dobrý tip na bludný balvan.
Martin Redl,2023-10-18 10:25:47
Doplnění předešlého komentáře o výzkum jak s tím souvisí viry.
https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC7343198/
https://www.embopress.org/doi/full/10.15252/embj.2022113118
Charakteristickým znakem psychických poruch je deficit energie. Z toho se dá usoudit, že jedním z hlavních hráčů budou mitochondrie. Psychické poruchy jsou dědičné po obou liniích. To znamená, že příčinou nebude dědičná mitochondriální dysfunkce, ale nějaký vnější faktor. A hlavním kandidátem jsou v tomto případě viry.
Re: Re: Re: Dobrý tip na bludný balvan.
Jirka Naxera,2023-10-19 15:28:50
Tak to zrovna neni pravda s tou energii. Manicka faze rozhodne deficitem energie netrpi, zrovna tak ne kazda psychoza (uz jsem zapomenul odborny nazev, ale zkratka to, kde se predepisuje Haloperidol).
Stejne tak "Psychicke poruchy jsou dedicne" - nezlobte se, ale tohle je dost obecne tvrzeni, tech diagnoz jsou mraky, kazda jina (a treba toxicka psychoza dedicna nebude, nebo treba DT po vysazeni Chloralu)
Re: Dobrý tip na bludný balvan.
Eva M,2023-10-17 13:53:36
Máte pravdu, a do toho ještě podivné legislativní snahy národního drogového koordinátora pana Vobořila....toto může být předběžná příprava se zapojením "vědců" na hentu "legalizaci" (uvidíme, čeho všeho) - holt jsou v tom prachy, a ty jak známo "nesmrdí".
........nu, snad se nedočkáme toho, že český stát bude fungovat jako drogový dealer. Prozatím byly myslím odloženy k ledu představy, že by fungoval jako pasák............i když..........kdo ví....
Re: Re: Dobrý tip na bludný balvan.
Martin Novák2,2023-10-17 20:05:41
Stát už jako drogový dealer funguje, kontroluje obchod s nikotinem a alkoholem. A zaručuje že v cigaretách nebo vínu nenajdete smrtelně nebezpečný fentanyl který se dá najít v některých tabletách "extáze". Většinu smrtí z drog způsobuje právě boj proti drogám.
Re: Re: Re: Dobrý tip na bludný balvan.
Eva M,2023-10-18 00:13:08
Obávám se, že jsou to látky jiné kategorie, do určité míry -- pouze relativně! - je populace na zacházení s nimi zvyklá, a neustále se objevují další poznatky o nich, namnoze neblahé.
Fakt není zapotřebí tento podivný seznam rozšiřovat.
Šedá zóna, v níž se nyní psychoaktivní látky pohybují, je až až.
Ad represe
Josef Skramusky,2023-10-19 20:42:37
No vidíte, a já se zase domnívám, že po mnoha desetiletích "war on drugs" je zřejmé, že represivní přístup ke zlepšení stavu společnosti nevede a je třeba se zamýšlet nad změnou tohoto přístupu.
Bezesporu jde o látky jiné kategorie a prozkoumáte-li tabulku v článku, zjistíte, že (minimálně podle části vědců) jsou méně nebezpečné.
Zachovávání "statu quo" a argumentace "jsme nazacházení s nimi zvyklý" nereflektuje zkušenost z období prohibice. Problém není v příliš širokém seznamu povolených látek, ale příliš úzkém. Prohibice sebou přináší organizovaný zločin, nahrazování látek nebezpečných ještě nebezpečnějšími (opium -> heroin -> fentanyl) a další megativní jevy.
Na si dovolím poznámku, že omezení výzkumu v oblasti psychedelik z ideologických pozic na konci 60 let, je naprosté zvěrstvo.
Re: Ad represe
Eva M,2023-10-20 15:13:46
viz výše;
jinak ale to, jak to líčíte - s tou prohibicí a tak - si tak úplně nemyslím.
k Vaší poslední větě - i to je diskutabilní; myslím, že ideálním cílem "zrání osobnosti" jest jakási nesyntetická životní zralost s integrací dosaženoou za použití vlastních psychických zdrojů.
voni džinové se dobře vypouštějí (zejména když kvílí a slibujou službičky), ale blbě cpou zpět do flašky.
no nic.
Re: Ad represe
Eva M,2023-10-20 15:25:26
ps moje hypotéza je, že jako indiáni víceméně nejsou stavěný na chlast, a s prohibicí si spíš pomohli, "my" víceméně nejsme stavěný na psychedelika... asi tak.
Re: Re: Ad represe
Jirka Naxera,2023-10-20 15:55:32
Indiani to maji geneticky podminene. (V pripade zajmu to muzu i dohledat).
O co se opiraty Vy s tim tvrzenim "nejsme staveny na psychedelika"?
(a opravdu nejsme? Muchomurka cervena je krasny priklad, nebo proc se jista lesni rostlinka jmenuje "Atropa BellaDona"? i kdyz v tomto konkretnim pouziti se proste vyvar z ruliku kapal do oci, na carodejnicke masti ho bylo treba malicko vic).
dobré dvojitěslepé studie asi zoufale chybí
Jaroslav Gutvirth,2023-10-16 16:47:35
Autismus nebo obsedantní porucha mohou zasahovat do života katastrofálně. O takovém katastrofálním zasahování do života vlivem "houbiček" není známo. Takže chutě do vědeckých studií!
Re: dobré dvojitěslepé studie asi zoufale chybí
Atman Martin,2023-10-17 08:08:35
Tak zrovna u psychedelik slepé štúdie sa míňajú účinkom, nakoľko ich účinok je naprosto jasne vnímateľný. Samozrejme sa asi v populácii nájde zopár extra sugestibilných jedincov, čo po konzumácii placeba by malo pocit že "to šlape" ale to budú jednotky percent.
Skôr ma prekvapuje silný odpor "antipsychedelickej" časti prispievateľov do diskusie, ja osobne som presvedčený, že tak ako psychedeliká išli tisícročia spolu s ľudstvom v rámci či už iniciačných alebo liečebných obradov, tak sa zase vrátia.
Doporučujem prečítať knihy od Stanislava Grofa, jeho celoživotný výskum a závery sú obdivuhodné.
Re: Re: dobré dvojitěslepé studie asi zoufale chybí
Dagmar Gregorová,2023-10-17 09:33:40
Již podle nicku jste nadšencem pro východnější filozofie původem +/= z Indie.... a jste přesvědčen, že "transpersonalizovaná psychologie" Stanislava Grofa je nějaká super vědecká metoda. Je to Váš život, Vaše přesvědčení. Ale víte, je zatím jakáž-takáž demokracie a třeba já osobně nad tím nesouhlasně kroutím hlavou a byla bych celkem nešťastná, kdyby někdo mé potomky "motivoval" k Vašemu způsobu života a vidění světa. Vy naopak máte mnohem větší - v rauši nejen nekonečný ale i mnohodimenzionální prostor, v němž můžete rozvíjet a propagovat své myšlenky, jež se také nebudou pozdávat všem. Těch, ale jak se zdá, bude k vaší spokojenosti stále méně a méně, až se zas bude muset společnost probrat z "meditativních stavů" a vnímat realitu racionálně - tedy reálně. Co myslíte, KAM se dostáváte ve stavu změněného vědomí? CO v té změněné ne-realitě objevíte, když je pouze ve Vašem mozku? Myslíte, že v něm máte ukryté utajené vesmírné vědomosti, nebo utajené poznání vlastního já a halucinogény jsou jen klíčem?
Re: Re: Re: dobré dvojitěslepé studie asi zoufale chybí
Wth Igo,2023-10-19 21:00:32
Sice otazka nebola smerova na mna, ale neda mi ...
Podla sucasneho vedeckeho poznania
som hviezdny prach starodavnych davno mrtvych hviezd,
ktory nejakym cinom nadobudol vedomie
a snazi sa prijst na to,
co sa to tu sakra deje?
Priznam sa, dost ma zaskocila Vasa podrazdena reakcia.
Je tu predsa moznost, ze ine stavy vedomia mozu ludom pomoct vyriesit ich (ne)osobne otazky.
Ako priklad uvediem pribeh o objaveni struktury DNA.
Re: Re: Re: Re: dobré dvojitěslepé studie asi zoufale chybí
Jirka Naxera,2023-10-20 21:26:18
Tak ono co se da vzit cela "psychedelicka kultura", tak ono je to tezke. Pravda, pred pul stoletim, kvetinkove deti a tak, vsechno spojene s fascinaci z neceho noveho.
Na stranu druhou, vznikle postmodernisticke "pohledy" na tvrdou vedu (zvlaste kvantovku) zpusobily neskutecne moc skod a co se tyce pana Grofa, tak v lepsim pripade je treba brat s velkou rezervou, a rozhodne ne jako zdroj pro citace.
Na stranu druhou, treba pro studium hypotezy dvou proudu kolem visual kortextu, prakticky priklad zajiste pomuze k uvodu do latky. At uz se jedna o opticke klamy, tak i bezne vnimani nejak ovlivnene - oboji je dost uzitecna cesta, jak nahlednout do fungovani lidskeho mozku (kde jinak, pokud clovek nema fMRI, tak dokud funguje spravne, tak proste neni jak badat).
Pokusne si ustrelit kus hlavy neni moc dobry napad ani ve jmenu vedy ;-), sehnat lidi se "spravne" poskozenym mozkem, navic ochotne odpovidat taky moc snadne ani eticke, transkranialni elektrostimulace - no jak to udelat ucinne, lokalizovane a nezabit se pritom neni uplne trivialni ;-), magneticke pole - pulsy v jednotkach Tesla taky nic na domaci kuteni, tak pak uz zbejvaj ty houbicky, ktery treba dokazou velmi snadno ukazat, ze pozice objektu a pohyb objektu jsou v mozku zpracovavany naprosto oddelene a pak teprve zpatky matchovane na ten samy objekt apod.
Nebo u disociativ, tech zpusobu kterymi ovlivnuji zpracovani vjemu je taky vic, a ma primy vliv na vnimani toho, jak jsou vjemy zpracovavany (flanging treba naznacuje existenci nejake sensoricke smycky nekde na frekvenci theta vln, ktera umi cast vjemu drzet nekolik period, blokace prepisu do dlouhodobe pameti pri vyssich davkach (=blokace i NMDA receptoru? coz je zase tlumici system) atd.)
Takze rict, ze halucinogeny v poznani nepomahaji vubec taky neni uplne spravne, ale zase, neprecenoval bych je, je treba vsechno vnimat znacne skepticky. Jinak bychom taky mohli snadno tvrdit, ze drazdeni frontalniho laloku el. proudem je experimentalnim dukazem Boha, coz jak jiste ct. ctenar uzna, by bylo hodne mimo.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
