Většina následujících úvah byla už nějak zmíněna ve vlastním článku, eventuálně v diskusi k němu. Následující text je spíše pokusem o menší shrnutí než nějakou trestí objevitelských myšlenek.
- První postřeh je samozřejmě zcela nasnadě a triviální. Symetrie je měřítkem krásy/zdraví. Nemá smysl plýtvat péčí na potomka, který má menší pravděpodobnost přežití a tedy i předání mých genů do další generace (poněkud chabý protiargument: nemá ale naopak smysl starat se o něj přednostně, jako se přednostně staráme o nemocné?).
- Méně symetričtí rodiče mají méně symetrické děti. Tito lidé, z jakýchkoliv důvodů se nacházející spíše ve spodní části společenské hierarchie, preferují spíše r než K strategii. Proto se o své děti méně starají, ale zato jich mají více (kvantita versus kvalita). A ještě jinak řečeno - protože mají dětí více, konec konců jim ani nemohou věnovat pozornost stejně jako někdo, kdo jich má méně. (Další testovatelná hypotéza: Ošklivé děti jsou z početnějších rodin?)
Drobné zopakování: Strategie označované jako "K" a "r" se vztahují právě k produkci potomstva. K odpovídá důrazu na kvalitu - ve smyslu šance na delší dožití a následné rozmnožení - čistá r strategie odpovídá naopak produkci velkého množství potomků bez starosti o jeho přežití. Tento popis byl původně určen k charakteristice různých druhů (slon versus hmyz, strom versus plevel), nicméně lze použít i pro popis diverzity chování existující v rámci jediného druhu. Důležité je přitom mít na paměti, že mezi oběma strategiemi existuje plynulý přechod a nakonec že i jedinci mezi nimi různě "přepínají". Nicméně i s těmito výhradami je popis chování prostřednictvím K a r strategie užitečný. (Podrobněji o r a K strategii a souvisejícím matematickém aparátu viz http://www.scienceworld.cz/sw.nsf/ID/F310C4B19E5C183DC1256E970048C62E)
- Většina lidí si o sobě zřejmě myslí, že je nadprůměrně krásná, podobně jako si myslí, že je nadprůměrně inteligentní, že nadprůměrně dobře řídí auto apod. - prostě obvyklá sebeiluze, pravděpodobně adaptivní. Nemohou se otcové méně starat o neatraktivní děti prostě proto, že v tomto případě mají podvědomé podezření, že tyto děti nejsou jejich? (Zde by stálo za to rozlišit chování otců a matek. Matka by se v této logice měla starat o všechny své děti stejně.)
- Postavení ve společenské hierarchii snad nějak koreluje i s tím, co dotyční nakupují. Stálo by za to sledovat chování lidí v supermarketech i v tomto smyslu (např. vyčlenit relativně drahé zboží a zjišťovat, jak nakládají s dětmi jeho kupci.)
Především by však stálo za to rozlišit dvě varianty. Co vlastně zjistil popisovaný výzkum?
- Starají se titíž rodiče více o své hezké děti?
- A nebo: Hezcí/symetričtí rodiče se více starají o své děti?
Platit samozřejmě může oboje. Získané výsledky by ale každopádně stálo za to korelovat s krásou rodičů. (Pokud tedy přijmeme fakt, že krása ve smyslu symetrie je nějak dědičná, což nejspíš je.)
Pak mě ještě napadá, že starat se o dítě v supermarketu nemusí vypovídat jen o péči o dítě, ale také o míře, s jakou se chceme vystavovat konfliktům (pokud nestřežené dítě něco ukradne nebo zničí). Nemusí jít ani tak o starost o dítě (kterému se tak jako tak nejspíš nic nestane), ale spíše o míru ohleduplnosti k okolí. Takže se opět vnucuje podezření na kauzální propojení ošklivé děti - oškliví rodiče - r strategie - "konfliktní/problémoví" lidé.
Z tohoto hlediska mi přijde překvapující, že rodiče reagovali na Harrellovy výsledky pobouřeně. Čekal bych spíše, že všichni přitakají ve smyslu "jasně, já se o své krásné děti náležitě starám, ale ten parchant Vomáčka odvedle se svejma hnusnejma spratkama...".
Ono ale nejspíš nešlo ani tak o reakci rodičů, ale spíše "organizovaných rodičů", tedy de facto jakýchsi aktivistických skupin (všemožné Matky a podobné existence). V tomto případě pak naopak politická korektnost či pobouření evolučním přístupem nijak nepřekvapuje.
Diskuze:
Ach jo ...
Petr,2005-06-13 17:16:50
Souhlasim s vyhradamiktere byly ke clanku pripojeny, ale jenom jeste takova drobnost. Pro nezaujateho pozorovatele je nosna symetrie, jako meritko krasy tedy obliby ( stanoveno), ale rodice se myslim neridi svym pristupem podle tzv. symetrie ( pokud asi neni nabourana prilis), nybrz podle sympatie. A ze i mene symetricke deti mohou byt mnohem sympaticti je nasnade. Takze teda nevim...
dub bukvicím
Vendy,2005-06-10 13:00:21
ehm...takže ještě jinak - sběr dat a jejich vyhodnocení je jedna věc, pan H. odvedl namáhavou a úctyhodnou práci /koho by to bavilo?/a my mu za to zatleskáme.
Interpretace výsledků jeho práce /ať už by v českém monokulturním prostředí dopadla podobně nebo jinak/už je o nápadech a ne o opakování pozorování /které by mě doopravdy ani nenapadlo/.
Jen tak mimochodem-byl jste někdy v Kanadě v supermarketu? To neni jako český sen se super slevou v pátek odpoledne, kdy by dítěti reálně hrozilo ušlapání důchodci a pobytu ve vozíku by se význam péče dal jednoznačně přikládat.
Prostě nevím proč je pro vás tak těžké pochopit, že to, na co přišel se dá vykládat různými způsoby.
kapl na to
Zarda,2005-06-10 12:46:37
Konecne vim, proc jsem tak ... nesymetricky: protoze me maminka nikdy nevozila ve voziku - AHA! :)
Harr. asi není idiot, ale nakupovat by měl častěji
Vendy,2005-06-09 14:32:40
.....tak zkuste vzít klidně jako nekonkrétní doprovod nekonkrétní zvídavé dvouleté dítě do supermarketu --pokud se tam prcek netýrá tři hodiny, tak chce především nakupovat sám, a záleží na trpělivosti doprovodu, jestli mu rupnou nervy a usadí ho nebo spolu vyberou rajčátka, koupí jogurtík, vysvětlí, že bonbónky jenom jedny...atd
nevím jak dlouho může trvat průměrný nákup, dejme tomu, že hodinu a to je doba, jakou normální dvouleté dítě nevydrží v neunaveném stavu sedět ani u videa natož v pitomém vozíku....
jak do dubu?
SM,2005-06-09 15:52:17
Hihi. Tak jinak. 426krát pozorujte děti ve 14 supermarketech. Hodnoťte jejich symetrii. Vyhodnoťte svá pozorování. Tohle Harrell dělal. Až to uděláte, porovnejte své výsledky a zkušenosti s jeho. Do té doby to jsou s prominutím z vaší strany tlachy. Nic osobního, tohle neberou lidi běžně. Evoluční psychologie se kouká na lidi jako na druh a to evropskej individualistickej mozek většinou moc bolí.
Kdyby jste do toho šla, bylo by to super. Mě by moc zajímalo, jak by to dopadlo u nás. Můžou v tom bejt nějaký kulturní odišnosti, ale taky třeba ne.
replies
SM,2005-06-09 13:52:09
Harrell přes svoje řeči o lepším genetickým materiálu asi nebude jako vědec úplnej idiot. Ví, jak se tyhle věci mají dělat a co z nich lze vyvozovat. Studie tohohle typu se dělají a pokud se autoři příliš neodvážou při komentářích svých dat, tak je to v pohodě. JIná věc je, že by se o tom psalo líp, kdyby byl k dispozici původní článek, ten zatím ale ještě nevyšel, takže smůla. Mě se takovej výzkum osobně dost líbí a rád bych, aby se podobný věci dělali mnohem častěji, klidně i u nás, jak naznačuju na konci svýho textíku. Jak ale znám humanitní obory, moc slavný to u nás nebude.
Pokud si někdo myslí, že je pozorování chování rodinek v supermarketech k ničemu, nechť laskavě navrhne lepší experiment, který by byl proveditelný v dostatečném statistickém vzorku, byl by minimálně stejně elegantní a odpověděl by minimálně srovnatelně relevantně na daný otázky.
Osobně si myslím, že rodiče na Harrellovi naštvalo především to, že 1. jde o podvědomý chování, tudíž vůlí apriori neovlivňovaný a 2. s tím související fakt, že lidi obvykle zhruba tuší své kvality, minimálně opět podvědomě. Jinak, že v tom byli nějaký pošahaný sektáři, o tom vůbec nepochybuju :)
Ještě k Vendy ... už mi fakt přijde zoufalý to opakovat, ale :) Nejde o konkrétní děti a rodiče. Jde o statistický tendence. I kdyby si nějaký inteligentní rodiče natírali děti na žluto, nic to neznamená, pokud to nebude dělat a vnímat jako super celá populace. Jinak, supermarkety mi osobně nijak nevadí, docela je znám a interpretace, že dvouletý dítě, co v prostředí plným cizích lidí sedí jako pecka, je rezignovaný mi přijde poněkud mimo mísu.
poznamky autora
pavel houser,2005-06-09 08:03:18
pockejte: mozna je zcestne brat s sebou deti do supermarketu. z meho hlediska jako cloveka, ktery deti uprimne nesnasi (nevim zda hezke a osklive stejne :-)) je zcestne si nejake deti opatrovat a kdyz uz, tak je nedat do utulku. ale o tom v tom vyzkumu nejde.
a samozrejme - bohati lide si treba deti nechavaji hlidat, tak je nemusi brat s sebou. a treba ani nenakupuji v supermarketech. etc.
jde ale opet o neco jineho: sledujete rozdily mezi temi lidmi, co tam s detmi nakupuji, a porovnavate je mezi sebou, ne s nejakou obecnou populaci.
ad dalsi osudy deti: namet na anketu "vozili vas v supermarketu?" mezi dospelymi...? :-)
:-)
Vendy,2005-06-09 10:39:21
Dobře, beru v úvahu pouze výsledek toho, na co ten človek přišel - symetrické děti sedí častěji ve vozíku. Teď jde o to co s tím. Autor studie spojuje symetrii s krásou a tu považuje za důkaz „dobrých genů“. Vození ve vozíku považuje za znak péče. A když si to spojí dohromady vyšlo mu že o geneticky krásné děti rodiče víc pečují.
Přitom lidé, kteří se dětmi zabývají a znají je aspoň trochu /a nemusí být pětinásobnými dědečky ani matky s velkým M/ oněm dvěma pozorovaným znakům můžou přisoudit úplně jiný význam. Např. lehká asymetrie je u dětí mezi inteligentními rodiči velmi obdivována a vítána jako znak osobnost i a chytrosti, takovéto šibalství. Ochota sedět, u dětí neobvyklá zas může znamenat pasivitu, nezájem o podněty, útlum, týrané dítě, které když nebude sedět tak dostane..nebo důkaz, že jde o rezignované dítě, které pocházi z nižších socioeko skupin, které tráví v obchoďácích všechen volný čas.
Takže výsledek který by ze studie snad možná šel vyčíst je, že symetrické děti jsou poddajnější.
Princip neurčitosti
Ccecil,2005-06-08 20:04:35
Jestliže samostatný výzkum je sám o sobě příčinou chyby měření a chyba vnesená do systému je řádově větší, než požadované výsledky, je to špatně. Ještě hůř dopadá výzkum, který se zaměří na objekt s tolika stupni volnosti. Pak by jeho výsledky ospravedlňovalo pouze velmi rozsáhlé množství výsledků s přesně podchycenými variantami těch variací. Protože se tak nestalo, trochu mi to připomíná výzkum našeho největšího čecha, jestli vyfukováním cigaretového kouře do vody nevzniká zlato.....
Abych nebyl tak puntičkářský, dovoluji si zavzpomínat na můj výzkum jedné chyrální látky. Při syntéze jsem se pokoušel připravit nějakým způsobem přebytek, nejlépe 100% jednoho isomeru. Jaké bylo mé překvapení, když jsem zjistil, že malý přebytek jednoho s izomerů vytváří právě takové prostředí, které znásobovalo efekt druhého a měření bylo naprosto nelineární. V tomto případě je efekt identický. Narážím na nesymetrické rodiče X nesymetrické děti. Ostatně jak jinak....
Mam taky takovy divny pocit,
Jirka,2005-06-08 17:33:51
ze jedine, co lze z vozeni ve voziku vyvodit, je to vozeni ve voziku. Usuzovat z toho na kvalitu pece nebo cokoliv jineho, je dost odvazne.
Jedine, co me napada, ze rodic muze chtit mit podvedomne u sebe to hezci dite, pokud jich ma vice. Ale to by se musely sledovat rodiny s dvojcaty stejneho pohlavi (protoze i vek a pohlavi muze hrat roli), kde je jedno z deti nejak osklivejsi (ale to se asi dost dobre neda realizovat).
Neboli, i zde nejspise plati poucka, ze korelace jeste neznamena souvislost.
howgh
Vendy,2005-06-08 16:50:08
No, ještě tam chybí úvaha nad tím, jak scestné může být spojovat umístění dítětě ve vozíčku s kvalitou péče.
Je docela možné, že nejkvalitnější péče znamená nebrat dítě do supermarketu /dětem takovéto klimatizované prostory plné prachu ze skladů opravdu nesvědčí/, nebo ho nechat chodit, protože většina dětí déle než chvíli ve vozíku nechce být.
Hodné děti, které sedí jak pecky tam, kam je rodiče posadí jsou třeba častěji symetrické /např. downův sy/ a většinou takové mdlé a pastózní ale chytré či bystré jenom náhodou.
Spíš by se dalo sledovat, kolik z těch dětí, které se nechaly dobrovolně vozit v obchodech i v dalším životě zaujme místo, kde se sedí a stanou se z nich milí úředníci.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
