Supernova, která nebyla. Kredit: Beasor et al. (2023).

Vypadá to, že Webbův dalekohled stále nemá dost, pokud jde o objevování vesmírných záhad nebo o jejich řešení. Ale je to v pořádku, právě proto ho NASA poslala do vesmíru. Teď, jako astronomický Sherlock Holmes, zřejmě vyřešil nebo alespoň poodkryl mrazivou záhadu z roku 2009. Tehdy došlo k tomu, že jedna gigantická hvězda o hmotnosti 25 Sluncí prostě … zmizela.

Webb sbírá úspěch za úspěchem. Kredit: NASA, Wikimedia Commons.

Tedy nezmizela jen tak. Ale bylo to hodně divné. Nejprve se velice zjasnila. Rozsvítila se asi jako milion Sluncí. Jako kdyby měla explodovat coby supernova. Jenomže k žádné patrné explozi nedošlo. Supernovu obvykle nepřehlédnete. Ale tahle hvězda prostě zhasla. A nic. Znepokojení astronomové dané místo prozkoumali s řadou teleskopů, včetně pozemního Large Binocular Telescope (LBT), Hubbleho nebo tehdy ještě fungujícího Spitzera. Nenašli vůbec nic.

Záhada dostala označení N6946-BH1 a podle většinového názoru byla považována za selhavší supernovu (failed supernova). Přípona „BH1“ přitom vyjadřuje skutečnost, že podle této hypotézy se dotyčná umírající hvězda tiše zhroutila přímo do černé díry, aniž by došlo k odpálení velkolepé supernovy. Jisté to ale nebylo. Na OSLU jsme o této pozoruhodnosti psali v roce 2017.

Selhání supernovy. Kredit: P. Jeffries/STScI/NASA/ESA.

Teď se do této záhady, o které si astronomové vyprávějí šeptem u dohasínajících ohňů, když je chvíle pro strašidelné historky, vložil Webbův dalekohled. Výsledky pozorování zařízení NIRCam a MIRI na palubě Webba jsou, upřímně řečeno, dost šokující. Webb nejprve odhalil, že na místě, kde byla původní hvězda, se nachází zdroj infračerveného záření. To by odpovídalo mračnu prachu, které pochází z události, co zjasnila původní hvězdu. Méně pravděpodobným vysvětlením by mohlo být, že záření pochází od materiálu padajícího do vzniklé černé díry.

Jenže Webb objevil ještě něco, kvůli čemu se vysvětlení zahrnující zhroucení masivní hvězdy do černé díry jeví jen málo pravděpodobné. V místě předpokládané hvězdy události N6946-BH1 se totiž nacházejí hned tři objekty. To podstatně mění situaci. Teď je nejvíce pravděpodobným vysvětlením, že v případě události N6946-BH1 šlo o něco úplně jiného, než jsme si mysleli.

Zdá se, že jsme se stali svědky podivuhodné srážky hvězd v těsném vícehvězdném systému. To, co jsme považovali za zjasnění masivní hvězdy, mohla být ve skutečnosti kolize. Zhroucení hvězdy do černé díry prý zatím nelze vyloučit, ale je to teď méně preferovaná možnost. Každopádně se ukazuje, že umírání hvězd bude složitější záležitost, než jsme si původně představovali.

K události N6946-BH1 došlo v galaxii, která je od nás vzdálená asi 22 milionů světelných let. Je dechberoucí, že Webbův dalekohled dokáže na takovou vzdálenost rozlišit větší počet objektů na velmi malém prostoru. Astronomům to dodalo chuť hledat další podobné události. Webb vidí věci, o nichž jsme si zatím mohli nechat jen zdát.

Video: Star Gives Birth to Possible Black Hole in Hubble and Spitzer Images (2017)

Literatura

Universe Today 3. 10. 2023.

arXiv:2309.16121.