Nelze to úplně vyloučit. Překvapivé výsledky experimentu se samoorganizací transkripčně-translačních systémů v liposomech naznačují, že funkční biologické systémy samovolně vznikají mnohem častěji, než jak velí čirá pravděpodobnost.

Vesmír možná nezažil singularitu ani kosmologickou inflaci. Mohl by být cyklický a mezi Velkým křachem a Velkým třeskem by se projevilo jinak zcela nenápadné přízračné pole. Astrofyzici přišli s pěkně halloweenským nápadem.

Reportáž z exkurze do CERNu při dnech otevřených dveří v rámci Mezinárodního víkendu vědy.

Okřídlené vesmírné stroje jsou v mnoha ohledech specifické. Jednak na sebe díky svému vzhledu poutají výrazně větší pozornost, než jejich „moduloví kolegové“, ale kromě toho vyžadují i velmi důkladné testování.

Na první výsledky významného amerického detektoru temné hmoty Large Underground Xenon Detector čeká snad celý svět. Našli něco anebo naopak vyloučí neutralina jako možné původce chladné temné hmoty?

Zda se člověku v zaměstnání daří, často závisí na velmi subtilních vlivech. Uchazeči o zaměstnání mající pohovor ve slunných dnech jsou úspěšnější než ti, kteří byli zpovídáni za deště. Je-li zaměstnanec vyšší než ostatní, je z jeho vysoké postavy usuzováno na jeho dominanci, lepší zdraví a velikáni se proto častěji vyskytují mezi manažery. A nový výzkum ukázal, že nezanedbatelný vliv má i naše příjmení.

aneb jak žít nad poměry když ostatní strádají

Podivuhodné plazmon-exciton-polaritony (PEP) jsou bilionkrát lehčí než atomy. Pokud se je podaří udržet delší dobu, tak by měly kvantově zkondenzovat při pokojové teplotě.

Možná ano. Pokud se potvrdí, že Lebka 5 a ostatní lebky z Dmanisi náležely jediné populaci lidí, tak přijdeme o člověka zručného, neandrtálce i hobity z Floresu. Posledních dva a půl milionů let evoluce člověka by obstaraly dva velmi úspěšné druhy – Homo erectus a Homo sapiens.

Nejde tu o med jen tak ledajaký, ale ten turecký. Nikoli však ten smetanově zbarvený sladký šutr s příměsí arašídů prodávaný za časů mého dětství v maringotkách u kolotočů – onu zhoubu zubů a žaludků, jejíž přemrštěná cena tak málo korespondovala s její nutriční hodnotou.

Počas preletu americkej sondy okolo Zeme v nedeľu 9. októbra sa vyskytli problémy. JUNO sa desať minút po najväčšom priblížení 573,4 km nad Indickým oceánom uložila do bezpečnostného módu a od tej chvíle komunikovala už iba v morzeovke.

Chladného červeného veleobra o průměru 1 500 a možná také 2 500 Sluncí v superhvězdokupě Westerlund 1 obklopuje oblak ionizovaného vodíku. Že by se tu schylovalo k velkolepému finále?

O budoucí oběžnici Rudé planety, americké sondě MAVEN se v posledních týdnech mluvilo především v souvislosti s platební neschopností Spojených států Amerických. Hrozilo totiž, že se vinou těchto politických tahanic propásne startovací okno.

Pokus na jikrách gavúnků prokázal, že již čtvrtý den po oplození je vznikající organismus schopen vycítit přítomnost predátora a jeho embryí srdíčko se „strachem“ rozbuší, přesto, že není kam utéci.

Zhruba půlkilové drony eBee s rozpětím 1 metr během pouhých 6 hodin detailně zmapovaly celý Matterhorn. Ve vysokohorském prostředí si testovaly letové vlastnosti, navigační software i schopnost vytvořit 3D model komplikovaného terénu.

Podle studie tvarů rukou z pravěkých jeskynních maleb to není vyloučeno. Tři čtvrtiny z nich odpovídají ženské ruce.

Elektrokortikografii, spočívající ve snímání mozku elektrodami skrz lebku, sice nejde uskutečnit bez povšimnutí pacienta, i tak ale poskytuje nesmírně zajímavá data. Přístroje detailně čtoucí myšlenky a ovládající lidské chování jsou ale ještě hodně daleko.

V soustavě GD 61, 170 světelných let od Země, jsme objevili planetární hřbitov s pozůstatky asteroidu či planety, které z jedné čtvrtiny tvoří vodní led. V podobné situaci to je vůbec poprvé.

V řadě zemí mu říkají mořský had. Angličané v něm spatřují vůdce sleďů, který je vždy bezpečně dovede domů a proto mu říkají „King of herings“. Pro ichtiology je mírumilovný Regalecus a pro nás zase hlístoun.

Sekvence genu pro nově objevený botulotoxin H bude smět být publikována až po získání účinného protijedu. Nebo možná až naprší a uschne. Stanou se cenzorské kanceláře nezbytnou součástí výzkumných institucí?

aneb Alvarez nebyl první

Experimentální raketový stupeň Grasshopper v1.0 při svém osmém a závěrečném testovacím letu doletěl do výšky 744 metrů. Dosavadní výškový rekord tím překonal více než dvojnásobně.

Nová termosolární elektrárna Solana Generating Station o výkonu 280 MW dokáže v arizonské poušti vyrábět elektřinu až 6 hodin bez Slunce.

Sonda JUNO, mířící k Jupiteru připravila při blízkozemním průletu technikům NASA horké chvilky.

Vrstvením stříbra a nitridu křemíku v nanovrstvách připravili vědci z ústavu FOM AMOLF a University of Pennsylvania metamateriál, který poskytuje viditelné světlo o téměř nekonečné vlnové délce.

Uhlík nejsou jen fosilní paliva a oteplování, ale třeba i „šesterečný“ diamant zvaný lonsdaleit, „bílý uhlík“ chaoit a pevnostní šampion grafen. A právě ten z trůnu nejpevnější látky světa nyní sesazuje jiná uhlíkatá struktura - karbyn.

Lesklý oblázek přezdívaný Hypatia nepochází ze Země ani z uhlíkatého chondritu. Nejspíš jde o kousek jádra komety, která před necelými 30 miliony let explodovala nad Libyjskou pouští a vytvořila libyjské pouštní sklo.

I přes nesporný vědecký přínos byly biologická laboratoř Bion-M, vypuštěná do kosmu letos na jaře a technologická laboratoř Foton-M pracující naposledy v kosmu v roce 2007, spíše úspěšnou aplikací poměrně letitých a dalo by se říci i zastaralých technologií. Však také základ tvořila platforma Vostoku, která se kromě prvních pilotovaných letů využívala i pro špionážní účely v 60. a 70. letech minulého století.

Astronomové hlásí exotický objekt ve vzdálenosti 80 světelných let. Nejspíš tam volně pluje vesmírem velice mladá plynná planeta o hmotnosti 6 Jupiterů.

Jedinečnou příležitost nakouknout zblízka do dění v zemědělských, potravinářských a dalších vědách nabízí od 14. do 18. října mezinárodní festival dokumentárních filmů Life Sciences Film Festival.

Potřebujeme temnou energii? Možná se nám jenom zdá, že se rozpínání vesmíru zrychluje. Třeba to má na svědomí nehomogenní povaha vesmíru, pokud v něm existují oblasti, které se během historie nafukují oproti zbytku vesmíru.

Není žádným tajemstvím, že sex přináší celou řadu komplikací. Už hledání a namlouvání vhodného partnera či partnerky je náročné na čas a energii. Samo o sobě je navíc rizikové a s nejasným výsledkem. No a vlastní akt potom ze všeho nejvíc připomíná ruskou ruletu hrozící přenosem parazitů a patogenů.

Rusové připravují novou kosmickou loď. Mohla by v budoucnu nejen nahradit a doplnit lodě Sojuz, ale vydat se i na cestu k Měsíci. Nyní vyplouvají na povrch informace, které ukazují, že celý projekt kosmické lodi PTK-NP (dříve PPTS) neumřel, ale že se mu naopak dostává čím dál větší pozornosti.

Číňané s Japonci testovali různé typy povlaků titanových kostěnných náhrad. Anorganický fosfátový povlak s želatinovým podkladem slibuje rychlejší hojení. Pevnější a trvanlivější spoj je dobrou zprávou pro všechny, které čeká nějaká ta endoprotéza. I náš bodrý úsměv by se mohl obejít bez lepidla Corega.

Nobelův výbor Královské švédské akademie věd dnes s hodinovým zpožděním vyhlásil laureáty ceny za fyziku. Oficiálně si cenu Brit se svým belgickým kolegou převezmou 10. prosince ve Stockholmu.

Pozoruhodná studie vrstev jílů z doby Paleocenního-eocenního termálního maxima před 55 miliony let tvrdí, že se planeta tehdy oteplila o 5 stupňů Celsia za 13 let.

Slunéčka východní, která během ontogeneze ve stádiu kukly (případně v posledním larválním instaru) zažila přechodně vysokou teplotu, mají v dospělosti drobnější tečky. Hlavně samci...

V rámci Světového kosmického týdne držíme palce prototypu roveru mise ExoMars, který se vydal na náročný trénink do chilské pouště Atacama a spolu s ním i dobývání vesmíru vůbec. Čert vem nedostatek peněz, jedeme dál!

Už více než dvacet let se ví, že obojživelníci postupně mizí, stovky druhů jsou považovány za ohrožené vyhynutím a desítky už možná vyhynuly.

Inženýři MIT vymysleli M–Blocks, kostky poháněné setrvačníkem, které se hýbou, skládají do 3D tvarů a někdy také létají vzduchem. Metamorfující roboti z tekutého kovu jsou zase o něco blíž.

Nejen rosnička šplhající po žebříku dokáže předpovídat počasí. Spolehlivě to dokáže i některý hmyz.

Možná ano. Zdá se, že plešaté černé díry mohou být nestabilní v rámci skalárně-tenzorové gravitace a mohly by jim růst vlasy kvůli hmotě v blízkém sousedství černé díry. Víc napoví data z pozorování gravitačních vln.

Fotony vstřelené do kvantového nelineárního média z ultrachladných Rydbergových atomů rubidia se chovají jako by byly hmotné a dokonce i vytvářejí fotonické molekuly. Už někdo informoval Georga Lucase?

Adiabatický kvantový počítač D-Wave se už pár let prodává, stále ale není úplně jasná jeho skutečná povaha. Teď sice zvládl výpočty jednoduchých Ramseyho čísel, ale upřímně, je kvantový anebo není?

Počítače jsou čím dále rychlejší, simulace na nich prováděné stále komplexnější. Ale jedno jim chybí a ani nejlepší programátoři dneška to svým výtvorům nedokáží předat – lidskou invenci, schopnost improvizovat a nacházet nečekaná řešení. To všechno vedlo vědce k založení crowdsourcingového projektu na léčbu rakoviny.

Jaké je to být neurotikem? Svobodnou ženou? Dvacetiletým studentem? Penzistou žijícím v horách? Díky největší psychologické studii, která kdy byla provedena, je nyní možné alespoň trochu nahlédnout do života lidí s různými charakteristikami. A poděkovat za to můžeme Facebooku.

A máme tady další nápad, který pomalu přesunuje působiště miniaturních satelitů zvaných cubesaty z nízké oběžné dráhy do vzdálenějšího vesmíru. Díky mikroiontovém pohonu budou mít tyto drobné kosmické stroje možnost v budoucnu navštívit blízkozemní asteroidy, orbitu Měsíce a možná i další objekty ve Sluneční soustavě.

aneb byli prvními pylovými alergiky švýcarští dinosauři?

Mělké krátery v oblasti marťanské vysočiny Arabia Terra jsou nejspíš pozůstatkem prastarých erupcí supervulkánu. Podle analýzy snímků povrchu Marsu je v podezření hlavně Eden Patera. Gigantické sopečné erupce se očivididně netýkají jenom Země.

Překvapivě téměř jeden. A na špičku prstu se jich vejde nejmíň tucet. Světlo světa spatřila pozoruhodná technologie urychlovačů částic na čipu, které urychlují elektrony desetkrát víc, než tříkilometrový lineární urychlovač SLAC ve Stanfordu. Brzy čekejte kapesní rentgeny!