Materiál z planetek se do rukou vědců z pozemských laboratoří dostává v podobě meteoritů, třeba i těch s rodokmenem. V roce 2010 dopravila na Zemi vzorky prachu z planetky Itokawa sonda Hajabusa a před třemi lety pak zrnka z planetky Ryugu japonská sonda Hajabusa 2. Včera pak sonda OSIRIS-REx (Origins, Spectral Interpretation, Resource Identification, Security-Regolith Explorer) velmi podobným způsobem dopravila na zemský povrch okolo 250 gramů materiálu z planetky Bennu. I v tomto případě sonda při průletu okolo Země vypustila pouzdro se vzorky, potom zapálila raketový motor a vydala se na pouť k planetce Apophis. Mise je nyní přejmenována na OSIRIS-APEx

Vzorky z planetky Bennu, které dopravila sonda OSIRIS-REx, jsou konečně v pozemských laboratořích (zdroj NASA).

Start rakety Atlas 5 se sondou OSIRIS-REx (zdroj NASA).

Sonda startovala 8. září 2016 a dne 22. září 2017 využila blízkého průletu okolo Země jako gravitačního praku k urychlení své cesty k planetce Bennu. K ní dorazila 3. prosince 2018 a usadila se ve vzdálenosti zhruba 19 km nad jejím povrchem. U planetky pracovala sonda až do 10. května 2021, kdy se vydala na cestu k Zemi. Nejdříve se uskutečnilo velmi podrobné mapování povrchu planetky, kdy se sonda dostávala až na vzdálenost 3 km od jejího povrchu. Jeho cílem bylo i nalezení vhodného místa pro odběr vzorků. Byl vybrán primární i záložní cíl. Primárním byl útvar Nightingale (Slavík) a záložním Osprey (Mořský orel). Před samotným odběrem se provedly dva testovací nácviky jeho průběhu.

Detailní pohled na planetku Bennu pořízený sondou OSIRIS-REx (zdroj NASA).

Odběr vzorku sondou OSIRIS-REx na planetce Bennu (zdroj NASA).

Samotný odběr pak proběhl 20. října 2020. Sonda pro něj využívala třímetrové mechanické rameno TAGSAM, které se dotklo povrchu v lokalitě Nightingale a vysávalo částice hornin. Ještě předtím se směrem k povrchu vyfoukl proud dusíku, který prach, zrnka a kousky hornin zvířil. Sonda tak nemusela na planetce Bennu přistávat. I přes předchozí testy neproběhl odběr ideálně. Víko sběrné nádoby se vlivem větších úlomků kamenů nedovřelo a část sebraných vzorků se vysypala. Původně se předpokládalo, že by se mělo odebrat nejméně 60 g vzorků, ale třeba i 2 kg. Nakonec to kvůli zmíněným okolnostem bylo okolo 250 g. Což bylo dostatečné množství a sonda tak odběr nemusela opakovat.

Pouzdro se vzorky po přistání v pouštní oblasti státu Utah (zdroj NASA).

Vyzvednutí pouzdra se vzorky planetky Bennu (zdroj NASA).

Přistání pouzdra proběhlo 24. září 2023. Sonda se přiblížila k zemskému povrchu na vzdálenost až téměř sto tisíc kilometrů a vypustila pouzdro jehož je hmotnost 46 kg a průměr je pak 81 cm. To letělo čtyři hodiny vesmírným prostorem a jeho rychlost vůči Zemi byla okolo 43 000 km/h. Pak prosvištělo vrchními vrstvami atmosféry, v té době dosahovala teplota u povrchu pouzdra až téměř 3 000 stupňů, a po dostatečném snížení rychlosti se sneslo na padácích na zemský povrch s rychlostí pouhých 18 km/h. Samotný let atmosférou trval okolo 18 minut. Pouzdro dopadlo do uzavřené pouštní oblasti „Utah Test and Training Range“ jihozápadně od Salt Lake City.

Bylo velmi důležité pouzdro co nejdříve zabezpečit a dopravit do laboratoří. Při následné manipulaci se vzorky je potřeba zajistit, aby nedošlo ke kontaminaci. Proto se okamžitě po přistání a zajištění bezpečných podmínek pro záchranný tým realizovalo vyzvednutí pouzdra a jeho přeprava do pozemských laboratoří.

Pouzdro se vzorky na cestě do laboratoří (zdroj NASA).

Získání tak velkého množství vzorků z velmi staré planetky je opravdu historický okamžik. Planetka Bennu navíc patří do Apollonovy skupiny, což jsou planetky, které kříží dráhu Země a představuji potenciální riziko. V posledních třech desetiletích se díky zlepšování pozorovacích technologií počet známých planetek této skupiny dramaticky zvětšuje, je jich už více než 17 tisíc. Patří mezi ně i zmíněná planetka Itokawa, zrnka jejíhož prachu nám poskytla sonda Hajabusa. Planetka Bennu byla objevena v roce 1999, její rovníkový průměr je 0,49 km. Pravděpodobně se jedná o úlomek původně většího tělesa. Mělo by jít o prehistorický materiál, který by mohl přinést klíčové informace o formování Sluneční soustavy. Informace o složení asteroidů jsou důležité i z hlediska budoucí kolonizace vesmíru. Mohly by totiž být důležitým zdrojem nezbytných surovin. Můžeme se tak těšit na celou řadu zajímavých výzkumů a poznatků.

Video: NASA's OSIRIS-REx Mission Just Returned Asteroid Samples

Video: Asteroid Bennu’s Surprising Surface Revealed by NASA Spacecraft