Paleontology v několika uplynulých dnech vyvedly z klidu dvě události. Jedna z nich se týkala našeho území, bylo jí zjištění, že  nejstarší lidské kosti novodobých lidí v Evropě jsou z Moravy.

Zvětšit obrázek

Laurent Marivaux mění náš názor na savčí evoluci, konkrétně na evoluční historii anthropoidních primátů.

Pozůstatky kromaňonců ze starší doby kamenné jsou z Mladečské jeskyně, která se nachází nedaleko Chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví a nalezené pozůstatky se nově datují do doby před 31 tisíci lety.  Kosti byly objeveny již v 19. století,  jde o horní čelist, zuby a lebku ženy. Velká část mladečských objevů byla na konci druhé světové války zničena při požáru mikulovského zámku. Část pravěkých nálezů ale zůstala dochována ve vídeňském muzeu a na nich se nyní potvrdilo jak staré kosti vlastně jsou. Poznatky publikovali rakouští vědci v časopise Nature. Uvádí se v něm, že objev pomůže vysledovat, kdy přesně přišli do Evropy lidé z Afriky. Nalezené pozůstatky patří k nejstarším známým stopám existence novodobých lidí v Evropě. Soudí se, že vnesou více světla i do  vymření jiného lidského rodu - člověka neandrtálského, který v Evropě tou dobou žil.

Nepocházíme z Afriky, nýbrž z Asie

Zvětšit obrázek

Pohled do „ráje paleontologů“. Nová teorie o původu primátů se zrodila v takto uchované změti zbytků kostí a kamenů. Pro představu rozměrů je do naleziště pozůstatků položena krytka objektivu fotoaparátu.

Druhá z novinek  se také týká naší minulosti, ale mnohem staršího data. Zpochybňuje  dosavadní představy o tom, že jsme se v dávnověku vynořili v Africe. Vzruch do těchto úvah vnesly tři nově objevené druhy primátů, kteří žili před 30 miliony let, a kteří naznačují, že náš předek pocházel z Asie a ne z Afriky. Několik málo zkamenělých zubů nabourává obecně uznávanou evoluční teorii nazývanou „Out of Afrika“ (ven z Afriky). Možná jsme na prahu nové teorie, která tu „Ven z Afriky“ nahradí novou: „ Z Asie do Afriky a zase zpět“.

Zvětšit obrázek

Podle Marivauxe pocházíme z anthropoidů, kteří se podobali savcům z řádu primátů, vyskytujícím se dnes na Madagaskaru – lemurům.

Ačkoli někteří odborníci již nalezené fosilie považují za dostatečný důkaz toho, že primáti nejprve cestovali z Asie do Afriky, kde se vyvinuli v lidské bytosti a ty pak začaly migrovat a to i zpátky do Asie, na obecné uznání těchto změn si zřejmě budeme muset ještě počkat.
Pro podporu nové teorie svědčí  studie zveřejněná v posledním čísle Proceedings of the National Academy of Sciences . Lze se v ní dočíst o celé řadě fosilizovaných zbytků, nalezených v Pakistáně v lokalitě Bugti Hills. Zuby náleží třem novým anthropoidům.
Anthropoidi jsou skupina, o níž si vědci myslí, že byli našimi zvířecími příbuznými, jež chodili po zemi,  a z nichž se vyvinuli naši předci - primáti.

„Období Oligocénu (doba zhruba před 30 miliony let), v oblasti jižní Asie, bylo dosud paleontologicky neprobádané.“ prohlásil vedoucí výzkumu, jehož článkem se zde zabýváme - Dr.  Laurent Marivaux. „Proto není žádným překvapením, že nález pozůstatků starších bytostí je pro vědu něčím novým, i to, že pochází právě z této oblasti. Evoluční historie těchto prastarých anthropoidů představuje prvopočátek evoluce nás, lidí.“

Zvětšit obrázek

Marivaux není v paleontologii žádným nováčkem. V roce 2000 objevil v Bugti Hills kostru tohoto gigantického zvířete, jež dostalo jméno Baluchitherium.

Marivaux se svým týmem pojmenoval nové anthropoidy Bugtipithecus inexpectans, Phileosimias kamali and Phileosimias brahuiorum. Byli to malí živočichové  a podobali se dnešním lemurům. Jejich malé a málo vyvinuté zuby odhalují, že se pravděpodobně živili hmyzem a ovocem. V době kdy v tomto jihovýchodním koutu  Asie žili, zde panovalo teplé období  vlhkého tropického pralesa.
Zkamenělé kosti, přesněji kůstky, svědčí o tom, že naši předci  zde o své „místo na slunci“  soupeřili s nejméně dvaceti dalšími druhy hlodavců, netopýrů, srncům se podobajícími se zvířaty, prasaty a obdobou nosorožců nazývaných baluchitherium.

Zbytky po dalších primátech, které jsou  podobné těmto nově objeveným anthropoidům, a které byly již dříve objeveny v Číně, Barmě a v Thajsku, jsou dokladem toho, že Asie ještě nevydala všechna svá tajemství a že náš původ je možná jinde, než si myslíme.

Zvětšit obrázek

Rekonstrukce pozůstatku málo vyvinutého zubu našich předků svědčí o tom, že potravou byl hmyz a ovoce. Obr.: PNAS/CNRS.

S touto myšlenkou zcela souhlasí například Dr Christopher Beard, kurátor a vedoucí sekce paleontologie obratlovců v Pittsburghském  Carnegie Museum of Natural History. Podle něj již existuje dostatek poznatků svědčících o tom, že linie vyšších primátů, která nyní zahrnuje všechny opice, lidoopy a lidi, vznikla v Asii a nikoli v Africe. 
Dalším odrodilcem od tradicionalistického pojetí vzniku člověka je Christopher Wills, professor biologických věd na University of California v San Diegu. Počty těch co si myslí, že  je pravděpodobnější, že naše evoluce začala v Asii, rostou.
Pro zachování objektivnosti musíme uvést, že většina odborníků je dál přesvědčena, že naši předci se v dávnověku vynořili v Africe a tyto nálezy jako postačující neuznávají.

Hlavní pramen:

PNAS published June 3, 2005, 10.1073/pnas.0503469102

Sahají naše prvopočátky do doby před 30 mil. let a do lokality Bugti Hills v centrální části Pakistánu?