Simulace extrémní srážky před vznikem exoplanety TOI-1853 b. Kredit: Jingyao Dou.

Planetární vědci už celá desetiletí vyvíjejí modely vzniku planet. Dlouho k tomu používali znalosti o planetách Sluneční soustavy a modely jim skvěle fungovaly. Pak jsme ale vstoupili do éry exoplanet a od té doby přicházíme o iluze, že vzniku planet rozumíme. Čas od času narazíme na těleso, díky kterému můžeme naše modely zmačkat a zahodit.

Luca Naponiello. Kredit: Università degli Studi di Roma "La Sapienza".

Právě takovou exoplanetu nedávno objevil početný mezinárodní výzkumný tým, v jehož čele stál Luca Naponiello z italské Università degli Studi di Roma "Tor Vergata" a britské University of Bristol. Jmenuje se TOI-1853 b a je vážně k neuvěření. Na portálu ARS Technica této planetě trefně říkají „non-gas giant,“ čili neplynný obr.

TOI-1853 b je velká zhruba jako 3,5 Zemí, pokud jde o její rozměry, díky čemuž je o trochu menší než náš Neptun. To by nebylo až tak zvláštní, podobných planet jsme již nalezli celou řadu. Jenomže tahle věc je zároveň hmotná jako 73 Zemí, tedy jen o něco lehčí než Saturn. Pro připomenutí, hmotnost Neptunu je zhruba 17 Zemí.

Logo. Kredit: University of Bristol.

Pro planetární vědce je to rána pod pás. Pokud jsou uvedené údaje správné, znamená to, že TOI-1853 b má dost šílenou hustotu, kterou badatelé spočítali na 9,7 gramů na centimetr krychlový. Hustota oceli je přitom asi 7,9 g/cm³. Tahle planeta se tedy hustotou spíše podobá stříbru (cca 10,5 g/cm³). Přesněji řečeno jde o pořádně žhavou kouli „stříbra,“ protože svou hvězdu, jen o něco menší než Slunce, oběhne za 1,24 dne. Z čeho se tohle monstrum vlastně skládá?

Vzhledem k pekelným podmínkám, které tam musejí panovat, můžeme vyloučit umělou planetu typu Starkiller ze světa Hvězdných válek, pokud ji tedy nějaká civilizace neopéká schválně. Naponiello a spol. se drží při zemi a navrhují, že tahle obludnost mohla vzniknout díky sérii několika srážek protoplanet, které rovněž mohly výslednou supermasivní terestrickou planetu nasměrovat na hodně excentrickou dráhu, aby skončila na velmi těsné oběžné dráze kolem hvězdy.

Badatelé odhadují, že v těchto srážkách sehrálo klíčovou roli těleso, které bylo bohaté na vodu. Tato (proto)planeta zažila extrémní srážku, tedy extrémní i na poměry srážek v mladých planetárních systémech, kdy do ní narazilo jiné těleso rychlostí vyšší než 75 kilometrů za sekundu.

Uvedená ďábelská srážka by původní těleso připravila o většinu atmosféry a vody, přičemž by zůstalo to, co tam dnes pozorujeme. Ať už ale neuvěřitelná planeta TOI-1853 b vznikla jakkoliv, je pro nás dalším důkazem toho, jak velmi omezené původně byly naše představy o planetách a planetárních systémech.

Literatura

ARS Technica 30. 8. 2023.

University of Bristol 30. 8. 2023.

Nature online 30. 8. 2023.