V poslední době se objevuje stále více pozoruhodných aplikací kvantové mechaniky. Jejich rozvoj zároveň vyžaduje rozsáhlé znalosti a pochopení kvantových systémů. To ale není tak snadné získat. Tým kanadských a italských odborníků nedávno vyvinul nový postup, který umožňuje vizualizovat vlnovou funkci dvou kvantově entanglovaných (provázaných) fotonů v reálném čase.
Popsat vlnovou funkci takového systému je tvrdý oříšek. Používá se k tomu takzvaná kvantová tomografie, která ovšem v plném rozsahu vyžaduje velký počet měření, rychle narůstající se složitostí systému. Dřívější výzkum ukázal, že měření vícerozměrného kvantového stavu páru entanglovaných fotonů zabere celé hodiny nebo i dny.
Výsledek takového postupu je navíc velmi citlivý na šum a závisí na složitosti uspořádání experimentu.
Alessio D’Errico z kanadské University of Ottawa a jeho kolegové použili jinou metodu, která vychází z digitální holografie. Ta je založena na jediném snímku, interferogramu, který vznikne díky světlu rozptýlenému studovaným objektem. Badatelé upravili tento koncept pro dvojici entanglovaných fotonů a vyvinuli bifotonovou digitální holografii.
Jde o zobrazení a následnou analýzu prostorového rozložení interference dvojice fotonů, které dorazí současně. Z výsledné interference je možné rekonstruovat vlnovou funkci dotyčné dvojice fotonů. Provedení tohoto experimentu bylo možné díky pokročilé kameře, která snímala probíhající události s časovým rozlišením v nanosekundách na každý pixel.
D’Errico zdůrazňuje, že jejich postup je mnohem rychlejší než dosavadní metody. Namísto dnů stačí jen minuty nebo i sekundy měření. Zásadní je i to, že detekční čas není ovlivněný složitostí experimentálního systému. Výsledky výzkumu by se mohly záhy projevit i v praktických aplikacích a urychlit pokrok ve kvantových technologiích, včetně kvantové komunikace nebo technologií kvantového zobrazování.
Literatura
Lokální realismus zemřel. Ať žijí kvantové nelokální korelace!
Autor: Pavel Brož (01.11.2015)
Fyzici pořídili úplně první snímek kvantového entanglementu
Autor: Stanislav Mihulka (13.07.2019)
Rekordní kvantový entanglement spojil dva atomy na vzdálenost 33 kilometrů
Autor: Stanislav Mihulka (11.07.2022)
Kvantové provázání fotonů zdvojnásobuje rozlišení mikroskopů
Autor: Stanislav Mihulka (04.05.2023)
Diskuze:
Ale no tak ...
Jan Čep,2023-08-27 19:51:04
Dle originálního článku. Za prvé! Obrázek vůbec nezachycuje dvojici entaglovaných fotonů! Ale zachycuje interferenci mezi referenčním svazkem fotonů a svazkem fotonů obdrženého z "pump beam" vysílaného ve tvaru Jing a Jang. Podle všeho smyslem je dopočítat charakteristiky původního svazku, než se rozdělil na dva entaglované proudy. Ať mě opraví kdokoliv, kdo má čas jít více do hloubky článku.
Za druhé! Smyslem výzkumu není fotit fotony a jejich vlny (to snad ani nemůže proboha jít), ale výrazně urychlit měření a výpočet více charakteristik paprsku fotonů (nejen spin ale i jiné) a z měření odvodit jakou charakteristiku nese nezměřený entaglovaný foton (paprsek). Opravte mne jestli se mýlím.
Re: Ale no tak ...
Standa Hořejší,2023-08-28 12:36:47
Vážení, jde mi jen o vyjádření nějakých mých nejasností (nejsem odborníkem na mikrosvět, nejasností mám v zásobě dost):
a) pokud "vidíme" interferenci dvou fotonů, anebo pokud ji dokážeme nějakým postupem zviditelnit, tak co je ve skutečnosti reálným nositelem interferenčního signálu? Při vlnění vodní hladiny (obvyklá názorná pomůcka) je nositelem interferenčních vlnek okolní voda. A tady?
b) měl jsem "načteno" (chápal jsem to tak), že pokud je pár fotonů v entaglovaném stavu, že akt pozorování vždy vede k okamžitému zhroucení této provázanosti. Mám otázku na dobu trvání interference (s dalším "cizím" fotonem), než je "odhaleno" pozorování a dojde k "okamžitému" zhroucení. Lze to nějak přiblížit k lepšímu pochopení?
Díky.
Trošku čínské filosofie
Martin Kadlec,2023-08-27 15:14:00
Taková spekulace, ale hezká :-)
https://cs.m.wikipedia.org/wiki/Jin_a_jang
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce