Nic proti kvalitní klimatické úzkosti. Není nad ryzí emoce. Ale ještě lepší je dělat něco smysluplného, co by se projevilo v klimatickém systému. Ve skutečnosti již existuje celá řada konceptů klimatických intervencí, které by mohly pomoci řešit akutní problém s teplotou.
Seung Hun Baek z Yale University a jeho spolupracovníci navrhují využít zesílené zvětrávání hornin (enhanced rock weathering), což je na první pohled šílený, ale ve skutečnosti jednoduchý, efektivní a v porovnání s jinými geoinženýrskými zásahy méně problematický přístup. Čtenáři OSLA si jistě vzpomenou na nedávný článek o spuštění Sněhové koule, k němuž podle nedávného výzkumu došlo asi po 1 milionu let zvětrávání vysoptěných hornin v dnešní arktické Kanadě.
Trpělivost čekat 1 milion let by měl jen málokdo. Baekův tým navrhuje, že by zvětrávání mohli dramaticky urychlit farmáři. Stačilo by drtit velké množství bazických vyvřelých hornin a pak je vysypat na pole. Autoři studie upozorňují, že na tuhle klimatickou intervenci jsou vzhledem k podmínkám prostředí nejvhodnější horké a vlhké tropy.
Jak říká Noah Planavsky, rovněž z Yale, „pěstování kamenů na poli“ má ohromný potenciál. Nejen, že je to jednoduché, jako bonus při něm dochází k regeneraci vyčerpané zemědělské půdy, a také ke snižování okyselení oceánu, kam stékají karbonáty vytvořené reakcí kyselého deště s drcenou lávou.
Badatelé vytvořili nový biogeochemický model, který simuloval fungování „farmaření s kameny.“ Podle výsledků simulací by takové farmaření na 1 000 lokalitách po světě v průběhu 75 let vycuclo z atmosféry až 217 gigatun CO2. Taková čísla už stojí za úvahu. Rozhodně by to přispělo k celkovému úsilí o vymazání emisí uhlíku.
Další významnou předností zesíleného zvětrávání hornin je nezanedbatelná odolnost vůči postupujícímu oteplování. Některé další postupy pro vycucávání uhlíku z atmosféry totiž s rostoucí teplotou přestávají fungovat. Z toho plyne, že „farmaření s kameny“ by mohlo být účinnou dlouhodobou strategií.
Planavsky zároveň upozorňuje, že zemědělci již dnes používají miliony tun vápence při vylepšování kvality půdy. Přechod na jiný typ horniny by nemusel být zase tak dramatický. V malém měřítku „farmaření s kameny“ funguje. Možná dozrál čas na rozsáhlejší využití tohoto pozoruhodného přístupu.
Video: Enhanced Rock Weathering to Help Combat Climate Change
Literatura
Mohlo by fungovat geoinženýrství s aerosoly proti globálnímu oteplování?
Autor: Stanislav Mihulka (03.12.2018)
Plán pro geoinženýry: Zchlazení pólů aerosoly je proveditelné a levné
Autor: Stanislav Mihulka (17.09.2022)
Hlavním spouštěčem Sněhové koule mohlo být apokalyptické soptění
Autor: Stanislav Mihulka (28.07.2023)
Diskuze:
Upozornění
Ondřej Glac,2023-08-17 11:09:36
Bylo by dobré, aby to někdo nezneužil jako další záminku k vypalování tropických deštných pralesů.
K Hirošimě
Martin Drašner,2023-08-17 08:47:42
Fascinuje mne, kolik se najde lidí, kteří by bez problémů obětovalo až 300,000 Američanů a Britů při překonávání zoufalého odporu Japonců na ostrovech (k čemuž byli Japonci cvičeni), aniž zažili válku nebo alespoň vojnu. A mimochodem, při bombardování Tokia zápalnými bombami zemřelo lidí zhruba stejně, jen část z nich umírala (na popáleniny) déle - a Japonsko se nevzdalo.
Co se týče OZE, krmí mne vám podobní proroci lahodnými vizemi po celý život - již v 70. letech v ABC mladých techniků a přírodovědců slibovali termojadernou fúzi do "10, max. 20 let" - a kde jsou s tím dnes? A o blackoutech, způsobených OZE třeba v Austrálii nebo Kalifornii se cudně mlčí.
Občas to chce překontrolovat zdroje
Kamil Kubu,2023-08-16 13:28:38
Na to, že OSEL je "objektivní" zdroj vědění, se tu objevuje dost zmatených informací. Kupříkladu toto:
OSEL: "Podle výsledků simulací by takové farmaření na 1 000 lokalitách po světě v průběhu 75 let vycuclo z atmosféry až 217 gigatun uhlíku."
Earth's FUture Online: "Extrapolated to all croplands, ERW with a fixed application rate of 10 tons of basalt dust per hectare sequesters 215 gigatons of CO2 over 2006–2080"
Je pro představu o jak rozměrný plán by se jednalo. Podle FAO je světová rozloha zemědělské půdy 5 miliard ha. 10 tun bazaltu ročně znamená 50 miliard tun bazaltové drtě/prachu. Tento materiál se musí vytěžit, nadrtit, rozvézt, rozprášit, ... Po poli nemůžete jezdit s přetíženým přívěsem, řekněme že 20 tun je max. To jsou dva hektary na jeden závoz. A pak pro další náklad. To všechno dohromady představuje neuvěřitelnou dopravní náročnost. Celkově by se jednalo pravděpodobně o biliony tuno-kilometrů. V roce 2008 podle statistiky OSN činil dopravní výkon železnice na celém světa cca 10 bln. tk. Takže se bavíme řádově o jednotkách až malých desítkách procent celosvětové dopravy.
A to jako fakt je dobrý plán?
Re: Občas to chce překontrolovat zdroje
Vít Hroch,2023-08-16 15:42:32
Viděno z druhé strany - 10t/ha za 74 let je cca 135 kg/ha za rok. Což snad není tak hrozné - a pokud by to mělo pozitivní vliv na půdu (což samozřejmě nevím), asi to není úplná blbost.
A orné půdy je jen cca 1/3 z těch uvedených 5 mld. ha, pro úplnost.
Rozhodně se mi to zdá lepší než např. emisní povolenky....
otázkou je,
Jaroslav Kalina,2023-08-16 11:01:58
kdy se dočkáme vědeckých závěrů odůvodňující nutnost zvyšování CO2 v atmosféře, aby nám bylo teplo a lépe rodila naše pole vylepšená pomocí "enhanced rock weathering". Že je třeba pálit uhlí a ropu čistě jen pro ten efekt vznikající hořením (CO2) i když jako energetické suroviny budou již dávno vytlačeny levnějšími obnovitelnými zdroji. Zoufale se mi zdá, že si nakonec zasloužíme i tu UI s jejíž pomocí s námi někdo nepěkně zatočí. Lidstvo nemusí mít znovu takovou kliku jakou paradoxně mělo po zkušenostech v Hirošimě a Nagasaki. (všichni viděli, ale odveta byla nemožná). Stačí si jen připomenout, že další "příležitostí" k použití byla Korea nebo Kubánská krize, ale to už tímto arsenálem disponovala i druhá strana a to by bylo jinačí tóčo. Čas oponou trhnul a poučeni postupujeme postupnými krůčku a bez varování a tím jistěji.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
