Myšlenka předělat vhodnou planetku na rotující vesmírný habitat je už dost stará. Lidé si ale obvykle myslí, že nemáme potřebné technologie, což tento nápad přesouvá do oblasti fantazií science-fiction. Jak se ale ukazuje, když máte čas a chuť se na takový projekt soustředit, nemusí to být až tak nereálné.
Když jste v důchodu, jako David W. Jensen, předtím zaměstnaný v Rockwell Collins, tak máte času spoustu. Využil toho a dal dohromady 65stránkový projekt, který představuje srozumitelný, relativně levný a víceméně proveditelný plán přeměny planetky na vesmírný habitat.
Jensen řeší především tři klíčové problémy: výběr planetky, volbu konstrukce habitatu a cestu k planetce. Pokud jde o samotnou planetku, záleží na jejím složení, dostupnosti ze Země a na její velikosti. Autor studie provedl důkladný výběr a dospěl ke slibnému kandidátovi, kterým je kamenná planetka 163693 Atira. Její průměr je asi 4,8 kilometru a má dokonce vlastní měsíc o průměru cca 1 kilometr na těsné oběžné dráze.
K Zemi se Atira dostává nejblíž na asi 80násobek vzdálenosti mezi Zemí a Měsícem, což není zase tak málo. Je ale na stabilní oběžné dráze, která se nachází uvnitř „obyvatelné“ zóny Sluneční soustavy. Pokud jde o tvar habitatu, který by mohl vzniknout z planetky Atira, Jensen zvolil torus, čili tvaru donutu (toroidu, anuloidu, koblihy, americké koblihy) a detailně propočítal jeho proporce.
Jak takovou stanici vybudovat? Podle Jensena by řešením měli být samoreplikující se roboti s pracovní základnou. Ze Země odletí kapsule se 4 „pavoučími“ konstrukčními roboty a jednou pracovní základnou, která bude mít na palubě elektroniku pro dalších 3 tisíce robotů. Taková kapsule by měla mít hmotnost kolem 8,6 tun, což je v možnostech dnešních nosných raket. Veškerý další potřebný materiál by měli roboti sehnat na planetce Atira.
Co by to stálo? Jensen to spočítal na 4,1 miliardy dolarů, což je v podstatě pakatel. Výsledkem projektu by byla zhruba 1 miliarda metrů čtverečních nového povrchu pro pozemšťany. Ještě příznivější je časový plán. Podle Jensena by to mělo trvat 12 let. Otázkou samozřejmě je, nakolik je to celé reálné. Zároveň je ale nepochybně lepší mít alespoň nějaký plán a ten strhat – nebo ještě lépe vylepšit – než nemít nic.
Video: Asteroid Mining & Orbital Settlements
Literatura
Co takhle zkusit přitáhnout asteroid k Zemi?
Autor: Stanislav Mihulka (11.10.2011)
Na Titanu by mohla fungovat velká lidská kolonie
Autor: Stanislav Mihulka (12.07.2017)
Osídlíme vesmír v městech uvnitř rotujících nafouklých planetek?
Autor: Stanislav Mihulka (20.12.2022)
Rozhovor s Janem Špačkem o hledání života na Marsu (část první)
Autor: Tomáš Petrásek (02.06.2023)
Rozhovor s Janem Špačkem o životě na Venuši (část druhá)
Autor: Tomáš Petrásek (04.06.2023)
Diskuze:
Samoreplikující?
Oldřich Novák,2023-08-13 11:31:43
Myslím že snažit se vytvořit celou průmyslovou základnu která by poskytla výchozí komponenty pro "samoreplikaci" neřkuli pro další produkci, bude Xnásobně dražší než tam ty roboty naposílat rovnou ze Země. Má ten pán v ruce aspoň jediný reálný geologický údaj o složení? Je tam vůbec nějaký kov? Kolik, jakého, kde, jak hluboko a v jaké koncentraci? "Odhady hovoří". Jasně.
Co jsem letmo prolétl ten arxiv, jsou to samé předpoklady, místy imho snad až dětinsky úsměvné. Vyplodit nějakou simulační rovnici je hezké, leč neřeší to nic víc :-) Ale jako oddechové počtení k odpolední kávě dobré.
Re: Samoreplikující?
Jirka Naxera,2023-08-15 16:30:25
Mate jednu podstatnou chybu v uvaze. Pravda, cela zakladna potrebna pro samoreplikaci vyjde mnohem draz, ale dulezite je, ze to mate fixni investici jednou, a nasledny (obecne exponencialni) rust prakticky zadarmo, kdyz si pockate par replikacnich cyklu.
Posilat cele roboty ze zeme zacne byt krajne nevyhodne uz po par replikacnich krocich.
Re: Samoreplikující?
Jan Čep,2023-08-15 17:10:09
Ale jsme my to OSLOVE. Stále vyrábíme v tradičních továrnách namísto toho abychom zainvestovali do samoreplikujicí se a pak jen ve čtvrté generaci lízali zdarma zmrzlinu bezpracného zisku. Bože proč vůbec někdo publikuje výšplechy takových mentálních kašparů?
Re: Re: Samoreplikující?
Jirka Naxera,2023-08-16 01:19:53
Zeby to bylo treba proto, ze potrebne technologie tady vicemene v principu existuje par malo poslednich let pro kazdy z potrebnych kroku, ale aby to fungovalo samostatne, bez dozoru, a zvladlo to cely proces, tak to nekdo musi byt schopen do posledniho detailu poslepovat, coz je velmi optimisticky prace nejmene na dekadu.
A pritom se cele muze stat dost rychle promrhanou investici, ono staci, kdyz se za to desetileti posune vyvoj smerem k AGI, a najednou celou praci mnohamiliardoveho projektu hodi do kose kazda prumerna hraci graficka karta roku 2030...
Re: Re: Re: Samoreplikující?
D@1imi1 Hrušk@,2023-08-16 08:16:57
1. Hlavní výhodou obecné inteligence je, že si "dokáže poradit". Automatizovaní robůtci bez AGI by se zasekli u první nečekané komplikace a neposunul by se nikam, dokud by to za ně někdo nevyřešil. Nečekané komplikace jsou nedílnou součástí života v reálném, špinavém světě, proto bez obecné inteligence žádné plně SAMO-replikující továrny nebudou.
2. Průmysl na Zemi potřebuje prakticky celou Mendělejevovu tabulku, ale využívá toho, že se na Zemi na různých místech nacházejí relativně vysoce koncentrovaná ložiska nejrůznějších surovin, o čemž mám na asteroidu silné pochybnosti. Při těžbě a zpracování jedné suroviny musíte obětovat jiný zdroj (zdaleka ne vždy jde pouze o energii) a čím méně koncentrované ložisko = tím méně se ta oběť vyplatí. Pokud se na asteroidu nachází většina prvků, neznamená to, že by je roboty současnými technologiemi dokázaly udržitelně těžit.
Dostatečně vyspělou sebereplikující "technologií" disponují živé buňky díky tomu, že fungují na molekulární úrovni a využívají bohatý enzymatický aparát. Roboty na molekulární úrovni ale nemáme a průmysl se opírá o katalyzátory mnohem méně efektivní než enzymy.
Jazykový návrh - Donut
D@1imi1 Hrušk@,2023-08-12 11:18:06
Dobrý den, nebylo by vhodnější v českých článcích lidově popisovat torus například slovem věnec namísto donutu? Donut mnoho Čechů v životě nedrželo v ruce a našlo by se i dost těch, kteří ani netuší, co to je. Případně děkuji za vyslyšení :-)
Re: Jazykový návrh - Donut
Lukáš Koranda,2023-08-13 08:48:02
Vhodnější - pro koho? Tipuji, že jste důchodového věku a že to není cílová skupina, na kterou zde míří. Ony totiž to mají jazyky málo početných menšin spočítané. Pokud se mladí budou chtít slušně uživit, budou se muset naučit světové jazyky. Toto považuji za vtipný a nenásilný způsob výuky. Ostatně ve fyzice to je už zcela běžný termín. A stejně tak na všech školách, kde se vyučuje angličtina se začíná v prvních hodinách s pojmem donut - kobliha. Za mne a mé děti a vnučku, kteří tomu slovu rozumí, prosím redakci nevyslyšet. Na nás staré, kteří známe jen koblížku koblížku já tě sním, se nezaměřujte.
Re: Re: Jazykový návrh - Donut
Eva M,2023-08-13 09:25:41
mně je sice celkem jedno, zda pan Mihulka - který t.č. zabezpečuje snad 2/3, ne-li více obsahu osla - ono slovo změní, klidně se spokojím s geometrickým označením :) - ale pokud jde o ty jazyky, nelze nevzpomenout na situaci, kdy se náhle stala užitečnou navažština.... baskičtina má fanoušky i v "zatáčce před Vídní"...
...okrajový jazyk na druhou stranu poskytuje jistou výlučnost.
myslím, že pokud jde o jazyky, jsou pozorovatelné tendence k oběma jevům.
Re: Re: Jazykový návrh - Donut
Tomáš Černák,2023-08-13 14:08:55
Jaký to je pocit být vlasti a národa zrádce? Žije se ti s tím v pohodě?
Ve fyzice a obecně jakékoliv vědě se stále používá výhradně torus (přičemž se rozlišuje mezi torusem a toroidem a objekt popsaný v článku je toroid). Donut (doughnut) je hovorový výraz i v angličtině a ve vědě se hovorové výrazy nepoužívají.
Donut pak rozhodně není kobliha, ale americká kobliha (byť je její americký původ zpochybňován).
Takže doufám, že redakce bude ignorovat doporučení vlastizrádce, který ani nezná termíny a jejich etymologické pozadí, o kterých mele.
Re: Re: Jazykový návrh - Donut
D@1imi1 Hrušk@,2023-08-13 14:15:11
Jenže donut není kobliha, donut prakticky český ekvivalent nemá. České kulinářství takovou potravinu donedávna neznalo, proto ani neexistuje český ekvivalent toho slova. V americkém prostředí fyzici používají místo termínu "torus" donut, protože je to předmět Američanům notoricky známý z každodenního života, což ale pro Čechy rozhodně neplatí. Mně je jedno, jestli se použije počeštěné slovo "donut" nebo se použije opis "americká kobliha", ale působí kostrbatě, když se méně známý geometrický tvar laikům přibližuje pomocí exotického kulinářského výrobku.
Vysvětlovat torus donutem už jsem četl rozhodně víc než desetkrát a donut jsem znal dávno předtím, než jsem to viděl v tomto spojení (takže jste vedle jak ta jedle). Přesto to na mě působí velmi kostrbatě, protože jde o exotický předmět. Proto navrhuji používat nějaký předmět notoricky známý z každodenního života. A klidně ať je to napsané třeba jako wreath.
Když to odlehčím - hmotnost a plocha se v popularizačních článcích se také udává ve fabiích a fotbalových hřištích, nikoliv ve Fordech F-150 a v basebalových hřištích ;-)
Re: Re: Re: Jazykový návrh - Donut
Tomáš Černák,2023-08-13 15:47:11
Ta poslední věta byla dokonalá.
Já jen dodám, že na OSLU se očekává, že čtenář nebude mít problém s obecně známými technickými termíny a případně si je dokáže dohledat. Ostatně, to by měl být smysl těchto článků, dát čtenářům podnět se vlastními silami pídit a rozšířit si vzdělání.
Re: Re: Re: Jazykový návrh - Donut
David Pešek,2023-08-14 10:10:17
a říkat tomu anuloid to by neprošlo? On ten anuloid vypadá jako donut, ale takový geometricky přesný, pochybuji že výrobci koblih se budou snažit dosáhnout takové přesnosti, nebo roboty co budou svářet v kosmu ten anuloid zas takové nepřesnosti
Re: Re: Jazykový návrh - Donut
Jarda Ticháček,2023-08-14 16:58:12
Třeba já jsem ještě věku preddůchodového.
A mám pocit, že jsem cílovou skupinou tohoto webu.
Ti mladí, kteří se angličtinu učí od dětství se k informacím zde popularizovaným dostávají ve škole. Snad.
No, jsem ochoten požírat koblihy, jedl jsem i donuty. Rovnítko bych mezi ty dva produkty nedal.
A co se tvaru týče? Spaghetti a lasagne jsou si složením podrobnější, nežli donut s koblihou. Vlastně jsou totožné. A málokoho by napadlo tu totožnost použít k popisu tvaru. Ona ta špageta je sice to samé jako nudle, ale málokdo napadne popsat drát jako pentli.
A to, že většina dětí má pocit, že kobliha je donut ještě není zcela přesným popisem. To, že znají přibližný ekvivalent pochutiny v americké angličtině ještě neznáme, že si uvědomí rozdíl tvaru. Ona i třená bábovka vypadá poněkud jinak, nežli buchta, nebo dortový korpus z toho samého těsta.
Jasně, už jsem před důchodem, ale předpokládám, že i Vy byste pocítil jisté rozpaky (držme se světové angličtiny), kdyby vám někdo zkusil popsat tvar vodovodní trubky slovem pasta.
rozpracování starého nápadu
Jiri Cumpelik,2023-08-12 08:27:48
Je to pravda, že jde o starý nápad, takže šlo jen o vypracování projektu. Ale, proč ne? Nicméně projekt zanedbává zejména gravitaci. Tj. i kdyby uspěl, nechtěl bych tam žít.
Další věcí je, že bude čistě teoretický, protože poruchovost, mazání ve vakuu za teplot blízkých nule, vyrábění skutečně komplikovaných přístrojů, ... nebude tak jednoduché. Ale rozhodně jeho úsilí neshazuji.
jinam: Různé fyzikální přístupy
Bohumír Tichánek,2023-08-11 22:59:15
V době podstatně zaniklých nábožných názorů ještě se uplatňují tzv. duchovní přístupy. Nedbají víry, ale ověřování. V tom směru jsem vybral něco, dle mne, zásadních přístupů k matematickému zhodnocování geometrie: https://www.tichanek.cz/konstrukce/priblizeni-konstrukci-vesmiru.odt Jenže s 8 stranami, ovšem v tom 15 modelů, č. 12 fázovaný.
A nedalo by sa to najprv
Vladimír Bzdušek,2023-08-11 20:20:46
vyskúšať nanečisto na nejakom malom ostrove s finančnými pidinákladmi?
Osobne si myslím
Daniel Slovák,2023-08-11 13:17:41
Že jediný spôsob kolonizácie vesmíru je budovanie umelých planét(nie megaštruktúr) s rovnakými parametrami ako Zem. Stavebného materiálu je všade vo vesmíre až až. Chce to len zopár drobností: zvládnuteľná jadr. fúzia=fúzne motory , všestranná umelá inteligencia a sebareplikujúce sa sondy.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
