Slunce vypadá nevinně. Každý den se směje na obloze. Ale pro vědce, jak se zdá, má nachystané jedno překvapení za druhým. Takovou zkušenost nedávno získala astrofyzička Mehr Un Nisaová z americké Michigan State University a její tým. Podařilo se jim detekovat doposud nejvíce energetické záření ze Slunce. Jde o tak energetické gama záření, že je to z pohledu dosavadních znalostí absurdní.
Vysokoenergetické gama záření se pochopitelně nedostane až na zemský povrch. Badatelé ale mohou využívat služeb vesmírných observatoří a také pozemních Čerenkovových observatoří, které detekují stopy po příletu velmi energetických fotonů gama záření. Mezi těmito observatořemi má význačné postavení High-Altitude Water Cherenkov Observatory, čili HAWC, která pracuje na svazích vulkánu Sierra Negra v mexickém státě Puebla. Jednou z jejích klíčových výhod je nepřetržitý provoz.
HAWC se zrovna moc nepodobá klasickým observatořím, ale její pozorování jsou o to cennější. Observatoř, která se nachází v nadmořské výšce cca 4 100 metrů, tvoří 300 válcovitých nádrží na vodu, z nichž každá obsahuje 200 tun vody. Když foton gama záření z vesmíru zasáhne pozemskou atmosféru, jeho energie se projeví sprškou částic, která prošpikuje zemský povrch. Ve vodních nádržích HAWC tyto spršky vytvářejí Čerenkovovo záření, které zachytí speciální detektory.
Nisaová a spol. dlouhodobě sledují gama záření ze Slunce. Když analyzovali pozorování mezi lety 2015 a 2021, zaujalo je extrémně energetické gama záření, jehož energie se pohybovala kolem 1 TeV, tedy 1 bilion elektronvoltů. Pro představu, fotony viditelného světla přilétající ze Slunce nesou energii zhruba 1 elektronvoltu, čili o 12 řádů nižší.
V devadesátých letech odborníci předpovídali, že Slunce může produkovat vysokoenergetické gama záření, když ho zasáhne kosmické záření o vysokých energií z okolního vesmíru. Tehdy nebyly k dispozici přístroje, které by to mohly zachytit. První pozorování slunečního gama záření s energií nad 1 miliardu elektronvoltů uskutečnil vesmírný gama teleskop Fermi v roce 2011. Od té doby detekoval gama záření o energiích, které dosahovaly maximálně kolem 200 GeV.
Observatoř HAWC přišla s detekcí gama záření ze Slunce s energií na úrovni teraelektronvoltů, což prakticky nikdo nečekal. Zároveň k tomu došlo nikoliv během „horké“ fáze sluneční aktivity, ale naopak během naprostého slunečního klidu. Ta potměšilá hvězda si z nás dělá legraci.
Video: North America's Weirdest Telescope | From The Lab
Literatura
Fotony s nejvíce extrémní energií v historii přilétly z Krabí mlhoviny
Autor: Stanislav Mihulka (09.07.2019)
Vysokohorská gama observatoř prověřila rychlost světla za vysokých energií
Autor: Stanislav Mihulka (03.04.2020)
Astronomové detekovali jednu z nejextrémnějších explozí ve vesmíru
Autor: Stanislav Mihulka (15.07.2020)
Našli jsme nejvýkonnější urychlovač v galaxii. Nikdo by ho tam nečekal
Autor: Stanislav Mihulka (30.01.2021)
Diskuze:
Kolik fotonů udělá záření?
Zdenek Svindrych,2023-08-09 23:25:23
Připadá mi, že skoro každé slovo "záření" v článku by mělo být nahrazeno slovem "částice".
Nějak mi tam chybí informace kolik těch TeV fotonů zpozorovali.
Re: Kolik fotonů udělá záření?
Zdenek Svindrych,2023-08-10 08:06:13
Tak sebeoprava: Nešlo o jednu exotickou částici, ale těch fotonů o energiích 1-100 TeV byly spousty. Vlastně šlo o to přesně vymodelovat, kolik vesmírného záření slunce zastíní. A vyšlo jim, že některé částice musí na povrchu slunce vznikat...
Re: Re: Kolik fotonů udělá záření?
Jirka Naxera,2023-08-10 18:56:29
Proboha. Jestli mate pristup k originalni praci, nepisou tam, jake mechanismy by to hypoteticky mohly delat?
Tady moje fantazie naprosto selhava, musi to vznikat nekde hodne venku, ale korona ma jen par megakelvinu, to rozhodne nestaci, a pripadneho el. pole o napeti v radech teravoltu by si nejspis uz nekdo davno vsiml (nemluve o tom, co by to provedlo se slunecnim vetrem)
A reakce s jeste vice exotickou castici z hlubokeho Vesmiru? To mi taky nevychazi, ta energie musi byt ~100TeV v tezistove soustave, navic u nukleonu to zarazi partony alespon o dalsi rad, a jestli si to dobre pamatuju, tak limit energie castice je nekde kolem 10^20eV? protoze pak to zacne interagovat s reliktnim zarenim za vzniku e+e- paru, takze moc prostoru nezbyva. Navic by takove castice letaly v celkem velkem mnozstvi primo do zemske atmosfery, coz by si urcite taky nekde vsimnul...
Jistota
Josef Šoltes,2023-08-07 06:51:02
Jak vědí, že ta částice přilétla zrovna ze Slunce? Co když Sluncem jen prolétla?
Re: Jistota
D@1imi1 Hrušk@,2023-08-07 08:36:07
Gamma záření neprojde více než několikametrovou vrstvou materiálu, takže projít skrz Slunce nemohlo. Jedině že by ten detektor neměřil dostatečně přesně směr a záření jen prošlo kolem Slunce.
Re: Re: Jistota
Jirka Naxera,2023-08-07 20:03:36
Na druhou stranu ten TeV je fakt hodne, takhle energeticke fotony snad prakticky nevznikaji ani v LHC (ja vim, patron distribution a uplne vyloucene to neni, ale ... ale) a fakt by me zajimalo, co to mohlo zpusobit, ze vznikly nekde v atmosfere Slunce.
Teda kdyz vyloucime takove ty teorie jako ufouni, co se jejich Planckovskym urychlovacem trefuji do naseho Slunicka.
Bohuzel ten clanek je za paywallem :-( #ICanHazPDF
Energi viditelneho svetla je asi 2.21 eV.
Pavel Pesek,2023-08-06 12:47:47
E (eV) = h x c / vlnova delka / e
kde
h je plankova konstanta 6.626070 x 10-19 Js
c je rychlost svetla 2.99792 x 10+8 ms-1
vlnova delka viditelneho svetla, asi 5.6 x 10-7
e je naboj 1.609 x 10-19 C
Kdyz to vynasobite, je to 2.21 eV.
Re: Energi viditelneho svetla je asi 2.21 eV.
Zdenek Svindrych,2023-08-09 23:17:15
Ano, věta "Pro představu, fotony viditelného světla nesou energii v řádu jednotek elektronvoltů" by zněla mnohem lépe.
Ale je nesmysl srovnávat TeV částice zrovna s fotony viditelného spektra. Stejně tak kolem sebe máme milielektronvoltové, mikroelektronvoltové, nano- kilo- mega- gigaelektronvoltové fotony...
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce