Gigantické dělo Longshot. Kredit: Longshot Space.

Rakety jsou drahé a přinášejí komplikace. V poslední době se objevují startupy, které namísto nosných raket hodlají dopravovat náklad na oběžnou dráhu kineticky, tedy odpalem či výstřelem ze zařízení, co připomíná nějakou palnou zbraň. Některé z těchto projektů se již úspěšně rozbíhají, jiné jsou dost extravagantní. Těm druhým kraluje startup Longshot Space.

Experimenty s prototypy jsou explozivně zábavné. Kredit: Longshot Space.

Longshot plánují postavit téměř 10 kilometrů dlouhé betonové dělo, které by během jediné sekundy udělilo nákladu rychlost Mach 30. Jejich kolegové z dalšího „kinetického“ startupu SpinLaunch již úspěšně testují obří katapult, který roztáčí náklad zběsilou rychlostí a poté ho vystřelí k cíli. Longshot namísto rotujícího katapultu plánují masivní pneumatické dělo s vícestupňovým výstřelem.

Prototyp děla V-3. Kredit: Deutsches Bundesarchiv, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0 DE.

Nápad s konstrukcí pneumatického děla, které vystřeluje mnohonásobně urychlený projektil, vlastně pochází z 19. století. Vychází z toho, že při klasickém výstřelu není možné zvýšit dostřel děla a úsťovou rychlost projektilu nad určitou mez, mimo jiné kvůli riziku, že by energie exploze mohla zničit dělo. Řešením je použití výstřelu s mnohonásobným urychlováním projektilu, které spočívá v použití většího počtu přesně načasovaných „urychlovacích“ explozí, odpálených přesně ve chvíli, kdy je mine vystřelovaný projektil

Tento koncept využívala jedna ze „zázračných zbraní“ nacistického Německa, které na nich pracovalo v křečích před neodvratnou porážkou. Jde o projekt známý jako V-3 (Vergeltungswaffe 3), s krycím jménem Hochdruckpumpe, čili „vysokotlaká pumpa.“ Je ironií, že to původně byl projekt francouzské armády z roku 1918, která se s ním chtěla bránit Paříž proti německým dalekonosným dělům. Francouzské dělo ale tehdy zůstalo pouze na papíře.

Po porážce Francie v roce 1940 se plánů zmocnili Němci. V roce 1942 vzbudily pozornost vývojáře Augusta Cönderse ze zbrojařského podniku Röchling Stahlwerke AG, který se pustil do stavby. Vývoj obřího děla nejprve vázl. Po překonání technologických obtíží se první testy děla v bojové velikosti, s hlavní o délce 150 metrů, konaly 4. června 1944. Dělo V-3 při nich dosáhlo dostřelu 88 a 93 km.

Němci už měli připravené palebné stanoviště v Mimoyecques, ale už ho nestihli zprovoznit. 5. září 1944 ho obsadily postupující kanadské jednotky. Londýn podle všeho jen o vlásek unikl dešti nezastavitelných 140kilogramových projektilů. Koncept megaděla se ale příliš neosvědčil a i kdyby bylo dělo uvedeno do provozu, letectvo Spojenců by si s ním nejspíš brzy poradilo.

Otázkou je, jaké šance má takové dělo v přepravě nákladů na oběžnou dráhu. Žádný větší organismus by takové zrychlení nepřežil, ale teoreticky je možné vystřelit na oběžnou dráhu cokoliv, co je dostatečně odolné a přitom se to vejde do betonové hlavně o průměru cca 3 metry. A to velmi levně. Longshot sice sehnali nějaké finance, dělají na prototypech a zapojil se například šéf OpenAI Sam Altman, ještě ale zbývá překonat řadu technických překážek. Zatím těžko říct, jestli Longshot dostřelí na oběžnou dráhu, jistě ale nebude od věci je pozorně sledovat.

Video: Longshot - Hypersonic Kinetic Launch

Literatura

New Atlas 3. 8. 2023.