Rekonstrukce peruceta. Kredit: Alberto Gennari.

Podle učebnic můžeme být pyšní na to, že nejtěžší tvor v historii planety stále žije. Bylo to sice poněkud podezřelé, ale zároveň fascinující. Někteří jedinci plejtváka obrovského (plejtvák obrovský) dosáhli váhy snad až přes 200 tun. Tím strčí do kapsy i největší dinosaury, co kdy kráčeli po Zemi. Učebnice se teď ale možná budou přepisovat a plejtvák přijde o svou korunu.

Eli Amson. Kredit: Staatliches Museum für Naturkunde Stuttgart.

V údolí Ica v jižním Peru našli pár kostí, konkrétně 13 obratlů, 4 žebra a kyčelní kost. To by nebylo až tak zvláštní, ale tyhle kosti byly absolutně gigantické. Ukázalo se, že jde o doposud neznámého třetihorního kytovce, který žil v období eocénu, asi před 39 až 37 miliony let. Dostal příhodné a přitom pěkně zvučné jméno Perucetus colossus.

Všechny pochopitelně zajímalo, jak byla tahle potvora velká. Eli Amson z německého Staatliches Museum für Naturkunde Stuttgart a jeho spolupracovníci postupovali tak, že porovnávali kosti peruceta s dnešními tvory a na základě toho odhadovali jeho rozměry a hmotnost.

Fosilie peruceta. Kredit: Giovanni Bianucci.

Nebylo to snadné, což ukazuje i velký rozptyl odhadů. Nakonec dospěli k tomu, že perucetus mohl vážit něco mezi 85 a 340 tunami, přičemž střední odhad činí 180 tun. Není tedy vyloučeno, že byl těžší než plejtvák obrovský. Přinejmenším se mu vyrovná. S definitivním závěrem si ale budeme muset počkat na další nálezy.

Úvahy o perucetovi značně omezuje fakt, že fosilie postrádá lebku. Bez lebky je velmi obtížné určit, čím se perucetus živil a jak žil. Mohl to být lovec ryb a korýšů anebo třeba mohl experimentovat s filtrováním krilu, jak to dělají dnešní velryby.

Perucetus náležel do linie basilosaurů. Jeho kosti byly těžší a také hustší než kosti dnešních velryb. Mohly fungovat jako lodní balast a přispívat tak ke stabilitě perucetů při plavání v mělkých pobřežních vodách. O jeho životním stylu toho ale mnoho nevíme. Zřejmě žil plně vodním způsobem života, přičemž na jeho suchozemský původ poukazoval pár roztomilých zadních nožek, které měl nejspíš jen tak na ozdobu.

Objev peruceta také ukazuje, že naše představy o evoluci kytovců byly poněkud mimo. Odborníci si dlouho mysleli, že se obrovští kytovci objevili na Zemi až relativně nedávno, v pliocénu, tak někdy před 3 miliony let. Teď se ukazuje, že to zvládli mnohem dřív po katastrofálním konci druhohor a zmizení neptačích dinosaurů.

Video: Perucetus collosus

Literatura

New Atlas 2. 8. 2023.

Nature online 2. 8. 2023.