Asi před 717 miliony let se naší planetě stalo něco hodně ošklivého. Země tehdy celá zmrzla do ledové koule nebo do ledové břečky. Přišlo sturtské zalednění, které mělo jen málo společného s dnešním obdobím ledových dob, kterým procházíme. Trvalo asi 57 milionů let. Pozemský život, který se tehdy pachtil někde v oceánu, měl namále. Přežil, zocelil se a vznikly pořádné mnohobuněčné organismy. Ale muselo to být peklo.
Jak k tomu všemu došlo? Jak se stalo, že planeta zmrzla? Možností je celá řada. Už se mluvilo o dopadech meteoritů, biologických procesech, které zamířily zhoubným směrem nebo třeba o posunech oběžné dráhy Země. Před 6 lety jsme na OSLU psali o zajímavé hypotéze, která spojuje příchod Sněhové koule s apokalyptickými trapovými erupcemi, v jejichž důsledku vznikla Franklinova velká magmatická provincie (Franklin large igneous province, Franklin LIP) v severní Kanadě. Od té doby ale trvají spory o datování této záležitosti.
Frédéric Dufour z kanadské Université Québec à Montréal a jeho spolupracovníci tvrdí, že masivní vulkanické erupce, co vytvořily Franklinovu LIP, proběhly asi 1-2 miliony let před zmrznutím Země do Sněhové koule. A potvrzují, že to mohlo být příčinou mrazivého pekla. Tohle soptění nebylo jen tak. Co víme, šlo o jednu z nejmasívnějších vulkanických událostí v historii. Vyvřelá láva pokryla území větší než dnešní Argentina. A možná větší než Čína.
Proč taková prodleva mezi soptěním a zmrznutím? Vulkanismus může ochladit planetu dvěma způsoby. Erupce vypouštějí množství plynů bohatých na síru, z nichž vznikají aerosoly, které pak brání slunečnímu záření ohřívat Zemi. Druhým mechanismem je zvětrávání. Vychladlá láva zvětrává obzvlášť snadno. Oxid uhličitý v dešťové vodě reaguje s vyvřelou horninou, přičemž vznikají minerály, v nichž se ukládá uhlík.
Jak říká Judy Pu z americké University of California, Santa Barbara, která vedla výzkum publikace v Science Advances, rozdíl je v načasování. Aerosoly síry vydrží v atmosféře měsíce, maximálně roky. Na zalednění planety by to nejspíš nestačilo. Naproti tomu zvětrávání funguje nesmírně pomalu, ale jistě. S kolegy odhadují, že by díky procesu zvětrávání největší ochlazení přišlo právě asi 1-2 miliony let po erupcích.
Odhady datování Franklinovy LIP se ještě nedávno pohybovaly v rozmezí větším než 10 milionů let. S takovým určením času lze jen obtížně vymýšlet něco rozumného. Dufour, Pu a jejich kolegové využili vysoce přesné radioizotopové datování zirkonu z hornin typu uran-olovo s hmotnostní spektrometrií s termální ionizací (U-Pb CA-ID TIMS) a dospěli k uvedenému časovému údaji 1-2 miliony let před Sněhovou koulí. Pu k tomu dodává, že roli samozřejmě hrály i další faktory, například „divné“ uspořádání pevnin, kdy byly prakticky všechny kontinenty u rovníku nebo končící rozpad superkontinentu Rodinie.
Jak to ale bývá u „ledových období“ v historii Země, nejasnosti přetrvávají. Další věc je, že například hned následující velké zalednění, k němuž došlo asi před 650 miliony let, neumíme spojit s žádným soptěním. Velká historie klimatu není pro bábovky.
Video: Emplacement of the Franklin large igneous province and initiation of the Sturtian... - Judy Pu
Literatura
Země v období sněhové koule zamrzala až k rovníku
Autor: Stanislav Mihulka (19.03.2010)
Jak se ze Země před 700 miliony let stala sněhová koule?
Autor: Stanislav Mihulka (17.03.2017)
Zalednění Antarktidy přivodil tektonický posun
Autor: Josef Pazdera (26.11.2021)
Diskuze:
Sněhová koule a skleník
Zdeněk Sládek,2023-07-29 17:56:50
Sturské zalednění je velmi zajímavá věc. Dodnes se s určitostí neví, jestli planeta zamrzla zcela, nebo částečně. Fosilní záznam by byl pro částečné zamrznutí, naopak vzácné stopy v geologickém záznamu z oblastí tehdejšího rovníku jsou pro úplné zamrznutí. A aby to nebylo tak jednoduché, jak výše uvedená poznámka, "co vyvolalo trapové erupce", podle některých astronomů došlo zhruba ve stejné době k zlomové změně na Venuši. Pravděpodobná extrémní sopečná činnost spojená se zánikem oceánu atd.(vidíme jak to dopadlo). To však bude potřeba potvrdit či vyvrátit novými sondami včetně datování. Pokud se potvrdí, znamenalo by to externí vliv na změnu planetárního klimatu v obou případech. Stejně tak bude zajímavé porovnat mnohem přesnější a dostupnější klimatická data z Marsu. Až tedy budou k dispozici.
A ono by vůbec nebylo špatné, kdyby si dal pan Mihulka tu práci a v rámci vzácného času, který nemá nazbyt, dal dohromady článeček o takovémto tématu. Ještě to, pokud vím, nikdo neudělal...
Re: Sněhová koule a skleník
Jiří Brtnický,2023-07-30 15:18:03
Souhlasím, že Sturské zalednění je zajímavá věc. Podobně rozsáhlá zalednění byla údajně v minulosti Země další dvě, v dobách ještě dávnějších. Kdysi jsem někde četl, že pokud by zalednění ve Viselském glaciálu pokročilo asi o 500km dále na jih, albedo ledu by bylo takové, že by se postup ledovce již nezastavil. Dopadlo by to stejně jako při Sturském zalednění. 500km již není tak mnoho. Ano, je to to zalednění, které dosahovalo naší severní hranice. Třeba situaci zachránil jen o trochu vyšší sluneční výkon, než tomu bylo před zhruba 700 miliony let. Ještě větší záhada je, jak se z té situace mohla Země vrátit. Teorie co2 je v tomto případě velmi slabá. Byla by zapotřebí obrovská koncentrace, na Zemi nedosažitelná. Navíc tenkrát Země zamrzla a rozmrzla dvakrát. Výzkum klimatu na jiných planetách Sluneční soustavy by mohl přinést nové pohledy, pokud existují metody. to nevím. Masivních vulkanických provincií máme na Zemi mnoho, často z velmi teplých období a nic podobného se nestalo ani náznakem.
Hehe...
Many More,2023-07-28 23:04:07
No, tak čí tak bych se další "doby ledové" obával mnohem více, než "nové Jury", tedy teplého a vlhkého období. Čímž jen naznačuji, že slavná Gréta a její parta jsou z mého pohledu globální hrozbou. Kdyby se jim tedy mělo zadařit :-)
Čeština
František Kroupa,2023-07-28 20:51:25
Článek je moc zajímavý, ale nedá mi to. V češtině máme stupňování přídavných jmen, takže nikoliv "nejvíce masivních", nýbrž "nejmasivnějších". Také mne zaujala nová jednotka plochy, Argentina. Soudím, že je o hodně větší nežli dosud užívané fotbalové hřiště, ovšem zase menší než další jednotka, Čína. Trochu to kazí ti Kanaďané s jejich 5 miliony km2.
?
Eva M,2023-07-28 14:30:38
no dobre, a co bylo spoustecem toho velikeho sopteni?
{omloivam se pokud jsem cetla neporadne.....................nejaky velky krater se nenasel treba? ten se najde skoro vzdycky....]
Re: ?
Jarda Ticháček,2023-08-01 19:34:46
Kráter?
Ono jde o události, které proběhly někdy před třičtvrtě miliardou let. Cca mezi lednem a březnem ± pár miliónů týdnů. Tehdejší pevniny se od té doby prošly po světě, a protože byly ještě mladé a vášnivé, dělaly psí kusy. Randily, lezly po sobě ve všech polohách z Kámásůtry. I ty naše Krkonoše vylezly nad hladinu až o čtvrt miliardy let poté. I když ty horniny možná vznikly nějaký čas před tím nekde uprostřed souše.
Kráter? Ten který je hrobem většiny dinosauří populace vznikl v době, kdy Svět vypadal už skoro stejně jako dnes. Samozřejmě s nějakými odchylkami.k moři se z Čech jezdilo do Bartoška, Vídně, Berlína a Štrasburku. Tedy tam, kam se ty oblasti časem přesunuly. Budoucí Vídeň ležela na jižní straně pásma ostrovů s dost vysokými kopci, které od těch dob někam zmizely. Asi je odnesly Dunaj a Dyje. Jinak si tu nížinu nedovedu vysvětlit. Ty Alpy se objevily jako svěží novinka až po dalších milionech let. I ty Himálaje se tenkrát někde uprostřed oceánu pomalu odvažovaly kouknout nad hladinu.
Ten kráter po dinosaurem nám tady zbyl jen čirou náhodou. Ten šutr se trefil někam, kde lze i po 66 milionech let nalézt nějaké stopy. Stačilo nějakých třista km na východ, nebo západ a nikdo by si té díry nevšiml. A to je ta díra fakt čerstvá. Článek je o událostech z doby více než jedenáctkrát vzdálenější. Z té doby nezbylo nic. Kromě hornin, o kterých se geologové dohadují, proč jsou někde deset km pod povrchem a jinde trčí do výšky. A co všechno se sakra dělo za posledních třista miliónu let. O těch dalších čtyrista sedmdesáti si povídají u kořalky večer po konferenci.
Re: Re: ?
Eva M,2023-08-01 20:57:13
... no já třeba tady na wikipedii vidím "Za vznik kontinentu patrně mohl původně impakt astronomického tělesa." -- což mi připadá jako zajímmavý nápad, na tom, že to musí být zrovna kráter, nijak nebazíruju :)
taková šupa dodá (nejen) nějakou tu energii, ne? :)
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
