Materiály, které jsou velmi pevné, nebývají zrovna lehké. A naopak. Alespoň to tak doposud bylo. Tyhle dvě vlastnosti bývají jako oheň a voda, pokud se do toho nevloží materiáloví vědci. Snaží se vyvíjet materiály podivuhodných vlastností. Třeba takové, co jsou zároveň pevné i lehké.
Seok-Woo Lee z americké University of Connecticut a jeho kolegové uspěli s extravagantním nápadem, který takřka zavání čarodějnictvím. Vyrobili výjimečně pevný a lehký materiál tím, že spojili velmi nepravděpodobnou dvojici materiálů – řetězce DNA a sklo. Jak Lee skromně upozorňuje, jejich nový materiál je vzhledem k hustotě nejpevnější na světě.
Sklo se jeví jako hodně divná volba. Snadno se rozbije. Vtip je ovšem v tom, že sklo se rozbije, pokud v něm jsou nějaké kazy, tedy nepatrné prasklinky nebo scházející atomy v jeho struktuře. A kazy jsou ve skle téměř vždy. Pokud je ale sklo zcela kazu prosté, je naprosto šíleně pevné. Centimetr krychlový skla bez kazu vydrží tlak 10 tun, více než třikrát větší než ten, co rozmázl hlubinnou ponorku Titan proklínané společnosti OceanGate.
Vyrobit sklo zcela bez kazů je nesmírně těžké. Materiáloví vědci ale vědí, jak na to. Trik spočívá v tom, že je nutné vyrobit sklo tenčí než 1 mikrometr. Takové sklo je prakticky vždy bez kazu. Pak přicházejí na řadu další výhody skla, jako je jeho průhlednost a především nízká hustota, podstatně nižší než u kovů nebo keramiky.
Badatelé nejprve vytvořili řetězce DNA o specifické délce. Tyto řetězce poskládaly kostru, kterou pak Lee a spol. potáhli velmi tenkou vrstvou skla, jejíž tloušťka byla jen pár set atomů. Sklo přilnulo pouze k řetězcům DNA, takže velkou část výsledného materiálu tvoří prázdné prostory. Zní to neuvěřitelně, ale tahle věc je čtyřikrát pevnější než ocel. A taky pětkrát lehčí.
Lee potěšeně přiznává, že jeho motivací byl Iron Man. Vždy prý chtěl vyrobit ještě lepší materiál pro bojový oblek. Iron Man to bohužel nejspíš neocení, ale Leeovi se to v podstatě podařilo. Splnil si dětský sen a nový materiál jejich týmu by po nezbytném dalším vývoji mohl přinést řadu pozoruhodných aplikací.
Literatura
Sklo pevné skoro jako ocel
Autor: Stanislav Mihulka (07.11.2015)
Nové ultratvrdé diamantové sklo vyrobili z rozmačkaných fullerenů
Autor: Stanislav Mihulka (26.11.2021)
Inteligence GPT-4 si najala člověka kvůli překonání testu CAPTCHA. A lhala mu
Autor: Stanislav Mihulka (17.03.2023)
Vylepšené sklo LionGlass je nejméně 10krát odolnější vůči prasklinám
Autor: Stanislav Mihulka (05.07.2023)
Diskuze:
hm
Eva M,2023-07-29 16:10:48
clovek ma tak nejak - patrne nesmyslny - pocit, ze DNA by se nemela jen tak vsude povalovat....
Re: hm
Vít Výmola,2023-07-31 12:50:32
Ale DNA se přece povaluje všude. Pravda, ne vždy lidská a stejně tak to je i v případě tohoto materiálu, kde navíc (podle článku) jde o editované nebo snad i nově sestavené řetězce. Je to jenom chemie, nic víc.
Re: Re: hm
Eva M,2023-07-31 23:56:06
já sice na tu sterilitu až tak moc nejsem, ale nespočívá "úklid" v tom, že se podobných materiálů v okolí snažíme tak trošku zbavit?
Re: Re: Re: hm
Vít Výmola,2023-08-01 13:11:37
Asi si nerozumíme. DNA je obyčejná organická chemie. Je všude, kde je cokoliv organického, je to běžná součást živé přírody (a občas i neživé). Dnes jste ji měla určitě na talíři, když jste obědvala. Stůl, u kterého sedíte, je jí plný.
Re: hustota?
Vladimír Bzdušek,2023-07-29 20:33:28
Čo Vám nie je jasné
Čo Vám z článku nie je jasné?
Je absolútne bezchybný.
,
Re: hustota?
Jarda Ticháček,2023-08-01 17:58:23
No.
Ono asi bude záležet na tom, o jaký keramický materiál a o jaké sklo jde.
Tedy, to sklo asi nebude mít moc velký rozptyl těch hodnot, zato keramika… některá bude mít mnohem menší hustotu, jiná mnohem výše, nežli sklo.
Je možné, že v původním textu ta keramika byla specifikována způsobem, který panu Mihulkovi (vzdělanému v jiném oboru - o to větší dík a úcta mu za jeho popularizační činnost patří) unikl, případně autoři toho článku předpokládali, že vysoce specializovaní čtenáři vědí o jakou sortu keramických materiálů v textu šlo. A napadá mne i pár dalších možností.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce