V letošním roce si připomínáme různá zajímavá výročí, například 30 let od premiéry prvního filmového Jurského parku (kterou jsem 14. října 1993 prožil jako jedenáctiletý žák základní školy) nebo 25 let od velké povodně v Orlických horách, s jejímiž následky jsem se jako šestnáctiletý gymnaziální student na prázdninách po datu 23. 7. 1998 aktivně potýkal. V květnu roku 1998 také zemřel můj otec MUDr. Vladimír Socha, který by jinak letos v červnu oslavil životní výročí 75 let (tato část článku byla určena spíše pro osobní blog autora, nicméně je relevantní pro další pasáže, proto je zde ponechána - pozn. aut.). Ačkoliv hledat jakoukoliv související výroční symboliku v paleontologii možná není vhodné, přece jen si dovolím jistou časovou paralelu najít (a pomyslně tak mimoděk uctít památku mého táty a v menší míře i některá další výročí). Druhohorním neptačím dinosaurem, který se k tomuto účelu docela dobře nabízí, je portugalský teropod druhu Lourinhanosaurus antunesi. Tento pozdně jurský zástupce kladů Orionides a Avetheropoda byl formálně popsán právě před čtvrt stoletím, tedy roku 1998.[1] Jeho fosilie byly nicméně objeveny již v roce mého narození, tedy 1982, a zároveň přesně před 30 lety byla objevena také fosilní vajíčka s embryi, později přisouzená právě tomuto teropodovi.[2]
A aby toho nebylo málo, fosilní vejce byla formálně popsána opět v roce 1998.[3] Tolik tedy k časovým okolnostem objevů, nyní ale již k samotnému dravému dinosaurovi. Fosilie tohoto středně velkého teropoda byly objeveny před 41 lety v lokalitě Peralta v oblasti (či obci) Lourinhã, náležející k distriktu Lisabon na západě Portugalska. Typový exemplář se sbírkovým označením ML 370 je nekompletní kostrou dochovanou spolu s 32 gastrolity (trávicími kameny), dalším dostupným exemplářem je pak izolovaná stehenní kost s označením ML 555, objevená v lokalitě Porto das Barcas. Oba fosilní exempláře pocházejí ze sedimentů geologického souvrství Lourinha, datovaného do období pozdní jury (věky kimmeridž až tithon) a jejich stáří se tak pohybuje kolem 150 milionů let.[4]
Jedná se o vrstvy svým stářím zhruba odpovídající slavnějším geologickým formacím Morrison v Severní Americe nebo Tendaguru v Tanzanii.[5] Lourinhanosaurus byl s odhadovanou délkou holotypu kolem 4,5 metru pouze menším až středně velkým teropodem, žijícím ve stínu podstatně větších a mohutnějších predátorů, jakými byl Torvosaurus gurneyi, Allosaurus europeus nebo „portugalský“ zástupce rodu Ceratosaurus.[6]
V roce 1998 tohoto teropoda formálně popsal portugalský paleontolog Octávio Mateus (narozen 1975) pod vědeckým jménem Lourinhanosaurus antunesi, což je zatím jediný známý druh tohoto rodu.[7] Rodové jméno znamená „ještěr z oblasti/souvrství Lourinhã“, druhové je poctou staršímu kolegovi Mateuse, zasloužilému portugalskému paleontologovi jménem Miguel Telles Antunes (narozen 1937). V roce 1993 byly na pláži u Paimogo objeveny vzácné fosilie dinosauřích vajec obsahujících stále i kostřičky a otisky kůže embryí, a to v počtu více než stovky kusů. V roce 2001 byly tyto fosilie přiřazeny právě ke druhu Lourinhanosaurus antunesi a patří dodnes k nejvýznamnějším nálezům tohoto druhu nejen v Evropě.[8] Fosilní vejce s označením ML 565 jsou dnes spolu s kostrou lourinhanosaura umístěny v expozici muzea Museu da Lourinhã, založeném v roce 1984 přímo ve městě Lourinhã.[9] Lourinhanosaurus s více než stovkou fosilních vajec (nejspíš prvním dokladem sdíleného hnízdění více jedinců takto velkých teropodů), a také jedním z prvních dokladů výskytu gastrolitů u teropodů, patří nepochybně k nejzajímavějším dinosauřím taxonům v celé západní Evropě. Jak už bylo uvedeno, jednalo se spíše o středně velkého dravého dinosaura, protože délka typového exempláře dosahovala jen 4,5 až 5 metrů[10] a odhadovaná hmotnost asi 160 až 200 kilogramů[11]. Je ale možné, že se jednalo o nedospělý a plně nedorostlý exemplář, přičemž plně dospělý jedinec mohl být dle dosud publikovaných odhadů dlouhý až kolem 8 metrů.
Lourinhanosauři měli poměrně dlouhé a silné přední končetiny a zároveň relativně krátkou a mohutnou hlavu. Jejich tělo mohlo vykazovat souvislý pokryv primitivního proto-peří, žádné fosilní doklady takového pokryvu těla se ale nedochovaly. Histologický výzkum žeber lourinhanosaura ukázal, že gastrolity se nacházely v trávicím traktu jedince, kterému bylo v době smrti asi 14 až 17 let.[12] Lourinhanosauři pravděpodobně lovili přednostně menší ornitopodní dinosaury, jejichž vysokou druhovou rozmanitost dokládají zatím pouze početné otisky stop, identifikované v sedimentech souvrství Lourinhã až v posledních desetiletích.[13] Vzhledem k přítomnosti gastrolitů by ale součástí jídelníčku tohoto teropoda mohli být například i mořští korýši a hlavonožci, jejichž schránky mohly být trávicími kameny v žaludku dinosaura mechanicky rozmělňovány.
Zpestření jídelníčku nedospělých jedinců lourinhanosaura totiž mohl poskytovat břeh moře a přilehlé pozdně jurské mělčiny tehdejší západní Evropy, plné ryb a dalších mořských živočichů menší velikosti. Kam přesně ale tento teropod spadal v dinosauří systematice? Zatím je jeho postavení poněkud nejisté, protože vědci se ještě nedokázali shodnout na jeho přesné klasifikaci. Původně byl považován za vývojově primitivního alosauroida, později pak konkrétněji za zástupce čeledi Sinraptoridae (správněji Metriacanthosauridae). Tuto představu podpořil i obsáhlý výzkum z roku 2010, který lourinhanosaura zařadil mezi „sinraptoridy“ spolu s rodem Poekilopleuron.[14] O dva roky později byl portugalský teropod zařazen obecněji do kladu Coelurosauria[15], v loňském roce byl pak opět pojednán jako pravděpodobný metriakantosaurid[16]. Je ale také možné, že se jednalo o zástupce kladu Megalosauroidea, tedy vývojově primitivnějších teropodů z kladu Tetanurae. Ať už byl však lourinhanosaurus zástupcem jakékoliv skupiny teropodů, jisté je, že se jedná o jednoho z nejzajímavějších dravých teropodů z období pozdní jury, objeveného dosud na území Evropy.[17]
Napsáno pro weby DinosaurusBlog a OSEL.
Short Summary in English: Lourinhanosaurus was a genus of middle-sized carnivorous theropod dinosaur that lived during the Late Jurassic Period (about 150 million years ago) in what is now Western Europe (Portugal). It is one of many theropod dinosaurs already discovered at the Lourinhã Formation and is unique thanks to the preservation of gastroliths and even eggs with embryonic skeletons inside.
Odkazy:
https://en.wikipedia.org/wiki/Lourinhanosaurus
http://www.prehistoric-wildlife.com/species/l/lourinhanosaurus.html
https://dinodata.de/animals/dinosaurs/pages_l/lourinhanosaurus.php
https://a-dinosaur-a-day.com/post/184122768130/lourinhanosaurus-antunesi
https://www.mindat.org/taxon-4967013.html
[1] Mateus, O. (1998). Lourinhanosaurus antunesi, a new Upper Jurassic allosauroid (Dinosauria: Theropoda) from Lourinhã (Portugal). Memórias da Academia de Ciências de Lisboa. 37: 111–24.
[2] Mateus, O.; Antunes, M. T.; Taquet, P. (2001). Dinosaur ontogeny: the case of Lourinhanosaurus (Late Jurassic, Portugal). Journal of Vertebrate Paleontology. 21 (supplement to 3): 78A.
[3] Mateus, I.; et al. (1998). Upper Jurassic theropod dinosaur embryos from Lourinhã (Portugal). Memórias da Academia das Ciências de Lisboa. 37: 101–10.
[4] Mateus, O.; Dinis, J.; Cunha, P. P. (2017). The Lourinhã Formation: the Upper Jurassic to lower most Cretaceous of the Lusitanian Basin, Portugal – landscapes where dinosaurs walked. Ciências da Terra / Earth Sciences Journal. 19 (1): 75–97.
[5] Antunes, M. T.; Mateus, O. (2003). Dinosaurs of Portugal (PDF). Comptes Rendus Palevol. 2 (1): 77–95.
[6] Hendrickx, C.; Mateus, O. (2014). Torvosaurus gurneyi n. sp., the Largest Terrestrial Predator from Europe, and a Proposed Terminology of the Maxilla Anatomy in Nonavian Theropods. PLOS ONE. 9 (3): e88905.
[7] Araújo, R.; et al. (2013). Filling the gaps of dinosaur eggshell phylogeny: Late Jurassic Theropod clutch with embryos from Portugal. Scientific Reports. 3: 1924.
[8] Mateus, O.; Dinis, J.; Cunha, P. P. (2017). The Lourinhã Formation: the Upper Jurassic to lower most Cretaceous of the Lusitanian Basin, Portugal – landscapes where dinosaurs walked. Ciências da Terra / Earth Sciences Journal. 19 (1): 75–97.
[9] Viz oficiální web muzea https://museulourinha.org/
[10] Holtz, Thomas R., Jr.; Rey, Luis V. (2007). Dinosaurs: The Most Complete, Up-to-Date Encyclopedia for Dinosaur Lovers of All Ages (Aktualizovaný internetový dodatek, str. 8). New York: Random House.
[11] Paul, G. S. (2010). The Princeton Field Guide to Dinosaurs. Princeton University Press, str. 96.
[12] Waskow, K.; Mateus, O. (2017). Dorsal rib histology of dinosaurs and a crocodylomorph from western Portugal: Skeletochronological implications on age determination and life history traits. Comptes Rendus Palevol. 16 (4): 425–439.
[13] Castanera, D.; et al. (2020). Tracking Late Jurassic ornithopods in the Lusitanian Basin of Portugal: Ichnotaxonomic implications. Acta Palaeontologica Polonica. 65 (2): 399-412.
[14] Benson, R. B. J.; Carrano, M. T.; Brusatte, S. L. (2010). A new clade of archaic large-bodied predatory dinosaurs (Theropoda: Allosauroidea) that survived to the latest Mesozoic. Naturwissenschaften. 97 (1): 71–8.
[15] Carrano, M. T.; Benson, R. B. J.; Sampson, S. D. (2012). The phylogeny of Tetanurae (Dinosauria: Theropoda). Journal of Systematic Palaeontology. 10 (2): 211.
[16] Hendrickx, C.; et al. (2022). Morphology and distribution of scales, dermal ossifications, and other non-feather integumentary structures in non-avialan theropod dinosaurs. Biological Reviews. 97 (3): 960–1004.
[17] De Ricqlès, A.; et al. (2001). Histomorphogenesis of embryos of Upper Jurassic Theropods from Lourinhã (Portugal). Comptes Rendus de l’Académie des Sciences, Série IIA. 332 (10): 647.
Diskuze:
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
