V jihovýchodní Asii se nejstarší kari vařilo před 2 tisíci let  
Kari pochází z jižní Asie. Obyvatelé této části světa ale čile obchodovali a cestovali. Kari podle všeho brali s sebou. Archeobotanici odhalili nejstarší stopy technologie kari v JV Asii na významném archeologickém nalezišti Óc Eo v jižní Vietnamu. Lidé si tam dopřávali kari už na přelomu letopočtu.
Ďábelsky pikantní kachna na kari z Thajska. Kredit: Terence Ong, Wikimedia Commons.
Ďábelsky pikantní kachna na kari z Thajska. Kredit: Terence Ong, Wikimedia Commons.

Pokud víme, kari vynalezla harappská kultura v povodí řeky Indus, na území dnešního Pákistánu a Indie. Nejstarší archeobotanické nálezy, které odpovídají přípravě jídel s kari, pocházejí ze slavného harappského města Mohendžodaro, z doby zhruba 2 600 let před naším letopočtem. Možná nebude náhodou, že tehdy začalo vrcholné období harappské kultury.

 

Pískovcová drticí deska na koření z Óc Eo. Kredit: Khanh Trung Kien Nguyen.
Pískovcová drticí deska na koření z Óc Eo. Kredit: Khanh Trung Kien Nguyen.

Stopovat cesty koření není jednoduché. Chce to značné úsilí a pokročilé metody. Weiwei Wangová z Australian National University v Canberře a její kolegové uspěli a zjistili, že se kari s dávným obchodem se šířilo do nových oblastí, kde byly vhodné klimatické podmínky pro rostliny, které jsou nezbytné pro přípravu tohoto okouzlujícího pokrmu.

 

Ukázalo se, že na archeologické naleziště Óc Eo, které se nachází v deltě řeky Mekong na jihu Vietnamu, technologie kari dorazila zhruba na přelomu letopočtu, tedy před 2 tisíci let.

 

Vykopávky v Óc Eo. Kredit: Bùi Thụy Đào Nguyên, Wikimedia Commons.
Vykopávky v Óc Eo. Kredit: Bùi Thụy Đào Nguyên, Wikimedia Commons.

V té době se v jihovýchodní Asii rozkládala říše, kterou známe čínských historických textů jako „Funan.“ O této říši nevíme téměř nic a to málo, co víme, je obvykle předmětem dohadů. Teď si můžeme připsat zásadní poznatek, že její obyvatelé uměli dělat kari a nejspíš ho měli rádi.

 

Badatelé prozkoumali mikroskopické zbytky rostlin, které nalezli na kamenných nástrojích, používaných před 2 tisíc let k drcení materiálu při přípravě jídel. Odhalili řadu druhů rostlin, které lze používat jako koření, včetně kurkumy, zázvoru, besenbergie Boesenbergia rotunda, kempferie Kaempferia galanga, galgánu Alpinia galanga, hřebíčku, muškátového oříšku a skořice. Právě tato koření představují zásadní přísady při výrobě kari v jihovýchodní Asii. V samotné Indii se přitom některé z těchto ingrediencí používají na kari jen okrajově.

Nalezené pískovcové drtící desky, tloučky a hmoždíře odpovídají nástrojům známým z řady nalezišť v Indii a Pákistánu, zejména z období mezi lety 500 před naším letopočtem a 300 našeho letopočtu. Vše nasvědčuje tomu, že si tyto nástroje a vědomosti o jejich používání přivezli obchodníci a další lidé z jižní Asie, možná přes Indonésii, do Óc Eo. Později se vyráběly přímo na místě. Objevy kolem kari v jihovýchodní Asii jsou dalším dokladem značného významu obchodu již před 2 tisíc let.

 

Video: Vietnamese chicken curry

 

Literatura

IFL Science 21. 7. 2023.

Science Advances online 21. 7. 2023.

Datum: 24.07.2023
Tisk článku

Související články:

Překvapivé řešení: Bylo konečně odhaleno tajemství římského betonu?     Autor: Stanislav Mihulka (07.01.2023)
V neolitické Evropě zuřily války a násilí     Autor: Stanislav Mihulka (26.01.2023)
Úsvit technologií: V Evropě se používala kvalitní ocel již před 2 900 lety     Autor: Stanislav Mihulka (03.03.2023)



Diskuze:

A celá staletí bez chilli

Jitka Chmelová,2023-07-24 22:28:34

To je dneska nemyslitelné

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce







Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz