Lazzaretto Vecchio čili „Starý lazaret“ je malý ostrov v malebné Benátské laguně a zároveň součást Světového dědictví UNESCO. Ale strávit dovolenou byste tam určitě nechtěli. Právě tady vznikla v roce 1403 první známá karanténní nemocnice na světě, kam byli až do roku 1630 posíláni malomocní, a také lidé nakažení morem. Benátčané nebyli hloupí a dobře věděli, že není moc chytré nechat pobíhat nemocné mezi zdravými lidmi, zvlášť pokud jde o smrtící choroby. Právě tenhle ostrov o rozloze 2,53 hektarů dal vzniknout výrazu „lazaret,“ který používáme i v češtině.
Vzhledem k možnostem tehdejší medicíny byla taková izolace jedním z mála doopravdy účinných nástrojů proti infekčním chorobám. Zároveň je jasné, že velká většina izolovaných tam také zemřela, nejspíš v dost děsivých podmínkách. Od roku 2004 tam archeologové odkryli asi 1 500 koster, především obětí moru. Podle všeho je to ale jen kapka v moři. Podle postupných informací víme, že například v 16. století, když řádily smrtící choroby, tam umíralo zhruba 500 lidí denně.
Ostrov Lazzaretto je sice ostrovem smrti, ale zároveň nabízí naprosto fascinující příležitost k výzkumu pandemií a účinnosti středověkých karantén. Této poněkud makabrózní příležitosti se chopil výzkumný tým Institute for the Advanced Study of Culture and the Environment na University of South Florida. Vyrazili do Benátské laguny a momentálně tam extrahují DNA ze zubů asi 900 nalezených koster.
Jak uvádí člen týmu Robert Tykot, je to poprvé, kdy mají vědci k dispozici sekvence DNA patogenů, které reprezentují jednu lokalitu a zároveň změny v genomech v průběhu historie. Díky pohnuté historii ostrova Lazzaretto mohou detailně zkoumat koevoluci patogenů a jejich lidských hostitelů, aniž by se do toho motaly moderní mutace patogenů, antibiotika nebo očkovaní lidé.
Badatelé budou sledovat 300 let historie karantén na Lazzaretto Vecchio. Jak upozorňuje Andrea Vianello, který je původem z této oblasti, byli to Benátčané, kdo vynalezl pro naší civilizaci lockdowny a roušky. Měli k tomu velmi dobrý důvod, neboť Benátkami proudil nejen obchod, ale i patogeny. Dnes můžeme pomocí analýz DNA zkoumat například to, zda se tato účinná protipandemická opatření projevila v genomech patogenů.
Vědci se těší nejen na DNA patogenů moru a lepry, ale také třeba anthraxu nebo syfilisu. Jsou přesvědčeni, že výzkum dávných pandemií osvětluje historii, ale rovněž přispívá k prevenci nebo alespoň snazšímu zvládání budoucích pandemií, které určitě ještě přijdou.
Video: LAZZARETTO VECCHIO
Literatura
DNA z doby Vikingů ukrývala neznámou historii neštovic
Autor: Stanislav Mihulka (28.07.2020)
Rychlost pandemií: Šíření moru v Londýně v průběhu staletí zrychlovalo
Autor: Stanislav Mihulka (22.10.2020)
Nejstarší známý kmen moru nakazil lovce sběrače před 5 tisíci let
Autor: Stanislav Mihulka (01.07.2021)
Ze smrtících epidemií minulosti se můžeme hodně poučit
Autor: Dagmar Gregorová (11.11.2022)
Diskuze: